Ach, pane!
A tak už nevím,
Jestli mi, pane, rozumíte.
Jen tupě sedím,
Samotna, smutna, .
Protože láska je jako motýl
Za oknem šedá noc,
láska si na sklo sedá.
Pak zří, že uvnitř je jí dost,
tak vznese se a další pokoj hledá,
Dalších padesátpět slov.
Slůvka jak hustý dým štípou na chřípí
Samotna čekají až se čtenář dovtípí
Až pochopí jejich skryté významy
A přečte si co psáno je mezi řádkami
V jedné noční pohádce
A vločky dál nocí padají
Na kočičí hlavy a jakoby potají
Na kůži tají, lechtají,
A potichu tajemství svá šeptají.
Víno pro slečnu odkudkoli.
Krvavě rudá zatemní tvou mysl.
Nevnímáš sebe, nevmnímáš okolí.
Chceš jen spát, spátnebonajít smysl.
Smysl života.
Hádka
Chci zůstat a přitom odejít
Výčitky neslyšet, nic už netajit
Už nechci stát, dálsvětu na pospas
Chci pryč, pryč od sebe, od tebe,pryč od nás.
Tehdy v noci
Líto je mi té první noci
Té noci bez nebe, noci bez měsíce
Kdy byla jsem poprvé v jeho moci
Kdy to, co jsem cítila, nebyly tvoje ruce
Vždyť jsou to JEN slova.
Slova se hrnou ze všech stran.
Snaží se dostat do mé mysli.
Tisíce ostrých, řezajících hran
Zraňují srdce a všechny smysly.
Střepy
Sedím tu potají,
Kolem mě tmavá noc.
Hlasy tišeptají:
Jdi, jdi jína pomoc.
Trn
O trn se lehce poranila,
Objevila se krůpěj rosy.
Možná by tomu zabránila,
Nevěděla však anikdo jsi.
Ignorace
Ať žije ignorace.
Je to snímsakratěžká práce.
Nikdy mě nepozdraví.
Možná o mě neví.
Povinnost
Člověka ubíjí povinnost.
Ta povinnost něco udělat, někam jít, něco říct.
Ze slušnosti, ze soucitu.
Nebo prostě jenom protože si člověk myslí, že by to tak mělo bejt.
Hezký sny.
Noc je černá jako střelný prach.
Sním, jak stojíš u střelnic.
Tvá slova nahání mi strach.
"Chtěl sem víc, ty nechtěla si nic.
Tma
všude kolem je tma.
měsíc nedokáže osvětlit ocelovou mříž kolem mne.
mříž ze slov.
tisíce tvých slov vězní mou duši.
Nebe
Nebe pomalu padá.
Hebce, nezadržitelně.
Na moje vlasy, na má ramena.
Jsem celá modrá.
Ty.
V představách
Co se mi honí hlavou
Zůstáváš
Dál se usmíváš
Srdce
Srdce
Proč zmírají
Ta srdce bez lásky.
To nechtějí už znovu milovat.
Noc
Noc
Noc hraje na svůj klarinet
My nasloucháme tiše
Na chvíli ptáky umlčet
Kdybys
Kdybys
Kdybys mě jen chtěl milovat
Jak já miluji tebe
Kdybys mi chtěl svou lásku dát
Epitaf
Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší.
Teď na krk oprátku ti věší,
ať pozná, oč je zadek těžší.