Písmák Vystláno uvnitř jinovatkou
Vystláno uvnitř jinovatkou
Vrůstáš do mého břichanedočkavostí, pálíš mnejako knihu, kterou už nikdo nesmí číst. V našem domě se neptáme,co je za okny,ani za dveřmi. Víme jen, že ksousedům je víc než dálkaa že město je pro nás bez kompasu. V zahradě vítáme jaro sekerami.
- - jednou:
věnováno, reflexe textu.
- - jednou:
zapomenu
křik racků, vrásčité ruce javorů, žár poledního slunce.
Abych věděla, že se vrátíš
Abych věděla, že se vrátíš
Kdykoli, kdykoli odcházíš zdomudo práce, za milenkou, za přátelinebo jen tak – ven –,
nech alespoň jedno světlo v domě rozsvícené. Alespoň jedno, třeba i maličké,jedno světlo, jedno srdce…
To aby, kdyžse vrátíš unavený, upracovaný, pohádaný anebo smutnýtě kdosi čekal, vítalo světlo. To abych, až se vrátíš, tě čekala já.
pokoj sobě noc
pokoj sobě noc
(věnováno)
Oblékla jsem si tvé pyžamo. Bylo to skoro jako bychom se milovali:kůže na kůži.
Chtěla bych věřit srdci zflanelu,chtěla bych noc,po špičkách,u tvé postele - -.
A srdce provleč uchem jehly
A srdce provleč uchem jehly (a to jsem ti chtěla říct)
Bilo mibílo mijak vuších nasněžiloBylo mibílo mitvé srdce zžil mi žilo
Zžilkde vkrvi jakés máloSžilv nich neustalo
Bylo mi nad bělmema vočích žilek mapa
Počítáš otmě
Počítáš otmě
Počítáš se mnou jako se sněhem,noci protínáš dlaněmia tváříš se že mne spasíš
svým peřím.
Zbývá mi ztoho právě na jedno nadechnutí
a chrám z borovic
a chrám z borovic
(má Píseň)
Buď světlost host jak stína borovičná pannak lůžku mému lůžkem tvýma těla která provázána
Jmi slovem tíhni rtypolykejsílu zvášní mýchdo nich se vtělím ty budiž brána
- - součty tvých.
- - součty tvých.
(má Píseň)
Vpusť korkové spouště do mých vinica vůni vysaď sladké lži,lehej polednem ve mne.
Tiš; těkavo vočích tiš,mě vjeřabinách, vtomto lese,ve rtech svých.
Od severu
Od severu
Přišel jsi od severu, ve vánicisníh a rty splývaly,tělo se třpytilo zimou.
Jak líh se život rozhořela tál – mámil mnehrstmi deště vdlaních.
Zryb, které mne hlídalypo nocích se brzy stanou pouťoví utopenci
ještě
ještě
. ještě u tebe
tváslova s nárameníky
ve mne větší