Nedopsaný
Jsi jako noviny
se zítřejším datumem
a nástěnnýkalendář
co trhá se pozpátku.
Šílíš mě
Drásáš mou kůžizevnitř venA ten pocit tam zůstávápálí jak led. Je melodií na papířea barvou na strunáchtou co stéká ospalena chybějící strany 1, 12 a taky 93Modrá políbilaodstín žlutéa stekly na zelenou podlahudo ztracenaTajně mi zůstávána bílých ponožkáchAni Vanishnezbaví mně Tebe v soběA je tu stálevšude a nikdemlčí tak nahlasa schovává se za panelemChci ho zahodit dusí mě jak astma psycholožka myslí že umí v něm číst místo toho přikládá mi chloroform ke spánkům a z účtu krade drobáky.
Prosklená
Svět skrývá se
Za průhlednou oponou
Tvé ruce tak blízko
Mých dotknout se nemohou
Noc
Stíny větví obnažených
Nade mnou se sklání
Hlava plná myšlenek
Poletují bez ustání
Červánková
Cestičky z červánků
na záda ti maluji
po vůni heřmánku
tvých vlasů popluji
I can not say true
I’m sinking in another glass
I can not go throw invisible walls
I thought that yesterday was last
So why my memory calls you
Alabastrová balada
Hniji si ve svém království,
trnovou korunou jizvy si maluji,
uvězněná vsobě,
na doživotí.
O čem se ti zdá
Ručičky budíku
se neúprosně blíží k ránu
a já nemohu spát
probouzíš mě z mikrospánků.
Jen se nezamilovat
Bude to v pohodě,
zítra ráno tě opustím,
a vše bude jako dřív.
Budu klidně spát
Malá rybka na velkém talíři
Citim se jako treska (troska)
kterou vylovili,
aby z ní bohatý pár
mohl udělat večeři.
Ani jsi se nerozloučil
Zase se mi chce ječet
jako červenovlasé Lole
(ani jsem Ti nestačila říct,
že jsem měla taky takový vlasy).
Mikulášská
Potřu Tě šťávou
vymačkanou zpomeranče,
z toho co mi přinesl Mikuláš
( prý jsem byla hodná).
Pusté moře
Odcházím do mlhy
co polyká námořníky,
zahalena do sítě
starého rybáře.
Modlitba pro děvkaře
Uzavřená v blbým pokoji
čumím do popraskanýho stropu
utopená v locích tekutýho chleba
a v hádce nej kamarádky s jejím přítelem.
Thank you for Every Breath You Take
Prozradil jsi mi tajemství
o tom jak jsi tančil s delfíny
uprostřed jahodového oceánu,
posypaného slzami zapadajícího slunce.
Moje malá sestřičko
Včerejší noc byla jiná,
tma skryla čerstvou rosu
barvy mešního vína
na stéblech trávy.
Zase
Zase Tě napíšu
na stránku sešitu
a kolem plno srdíček (jen tak)
a nekonečných spirál.
Pomažu Tě blátem
Pomažu Tě blátem
(protože šlehačku si nezasloužíš)
Pokřtím Tě
bahnem z ulice
I Tebe jsem viděla
Před chvílí jsem stála na balkoně
se svojí milenkou
(rakovinovou dávkou)
a málem si vykroutila krk
Namalovala jsem
Namalovala jsem Tvou tvář
šlehačkou na dort z čokolády
a byl jsi tak sladký jako dřív.
Namalovala jsem Tvůj úsměv
Faleš
Ohnivé spirálky
ledových vlasů
nahý koberec zahřívají,
rozsypané korálky
Kdekoliv
Jsi všude
na holých zdech,
vpřeplněných ulicích,
vbezesných snech,
Sobectví?
Unavené prsty sekretářkou unavené duše,
nestíhají psát její pocity,
jednou cítí to a hned zas něco jiného,
hrůzné procházky Blairwitchským lesem
Dítko
Už nejsem náctiletá a zároveň jsem
ta stejná malá holka,
ta co blbne a dokáže si znova
rozbít koleno a roztrhnout
Navždy
Miluji Tě. Vášnivě a strašně moc
( fyzicky. Jen pro Tvé tělo chci Tě. )
Jsi tak úžasná a roztomilá
( jsi naivní malé dítě.
Červánky
Země zapovězení
za řetězem slaných korálků,
vzdušné vězení
ve spárech neználků.
Neslyšno
Kůra jabloně vzlétla do náručí skřítků,
omamná chuť vkorytě lesa plave,
vlasy spletené do průhledných kvítků,
tvorové neslyšna mlčí ave.
Stvořitelé
Stvořili Tě andělé
co vyvolené kreslí,
jsi stvoření dokonalé,
ke mně na zem Tě snesli.
Vězení
Samota, tíseň a beznaděj se na mě snesla
a uvrhla mě do okovaného křesla.
Do křesla Tvé moci, z něhož úniku není,
musím zde zůstat do konce představení.
Ráj
Tam ve stínu horského štítu,
tam na pokraji bájného mýtu,
v místě, kde se line neznámá magická vůně,
při jejímž nadechnutí žádná bytost nestůně.
Sluha
Hle pohleď otrokáři,
můj pane,
copak Tvému kvítku schází,
co vše se Ti od něj nedostane.
Mrtvá naděje
Naději,
tu křehkou vílu
tančíc po stéblech přání,
odvál vítr, vrah víry.
Kostel (Newcastle)
V kostele se modlím a děkuji,
za to, že tu mohu být a ze štěstí se raduji.
Konečně se mohu toho zázračného vzduchu nadechnout
a tu rajskou hudbu posté si poslechnout.
Nemám Tě
Jsi moje voda a proto umírám žízní,
jsi moje jídlo a proto mě hlad trýzní,
jsi mé světlo a proto bloudím tmou,
jsi můj sen a proto trpím nocí bezesnou,
Nejsi tu
Nejsi tu
a tak pouštím jiné do svého klína -
nejsi tu
- taksi "užívám"sprůhlednými panáky a sklenicemi vína,
Tiší andělé
Dívka s tváří pohublou,
bez života a barev,
přála by si letět oblohou
a proto se jí z žil dere krev.