Písmák Půlnoc a půl (13)
Půlnoc a půl (13)
JeštěJe světloHoří ohněJeštěJe kam jetJeštěJe plný stůlJe co jístA pítJeštěMáš časJeštěJe tvůj svět.
Půlnoc a půl (12)
Půlnoc a půl (12)
Anebo neSeber seA padejAnebo neZmiz odtudA to hnedAnebo neSbal si věciA vypadniA nebuduTo říkatDvakrátTobě.
Půlnoc a půl (11)
Půlnoc a půl (11)
MožnáŽe za rokMožnáŽe užZítraA možnáŽe užNikdyMožnáŽe s tebouMožnáŽe užTvé tělo je bez tebe.
Půlnoc a půl (10)
Půlnoc a půl (10)
PosledníCigaretaPosledníKapkaPosledníVlakPosledníCestaPřes uliciVe výkladechZlato šperkyPosledníŠance
Půlnoc a půl (9)
Půlnoc a půl (9)
ŘíkáNajez seŘíkáNapij seŘíkáSpiŘíkáVstávejŘíkáMášCo chcešŘíkáJeště jseš.
Půlnoc a půl (8)
Půlnoc a půl (8)
To vidíšKolik toho ještě mášTo slyšíšKolik toho ještě sypešTakBez obavTo slíbíšMáš ještě coTak bez obavMáš ještě síluTakBez obavNemáš co ztratit.
Půlnoc a půl (7)
Půlnoc a půl (7)
NepoznášKdy je konecKdy mášDostNepoznášKolik máš časuKdy se mášJeště kam vrátitNepoznášUž ani sebeNepoznášUž vůbecNic.
Půlnoc a půl (6)
Půlnoc a půl (6)
NapůlVe tměNapůlUž uvnitřNěkdo klepeNapůlNení vidětNapůlUž je tadyMluvíTišeStřílíPřesně.
Půlnoc a půl (5)
Půlnoc a půl (5)
Tady napišSvoje jménoTadySvoje příjmeníTadyKde bydlíšTady škrtniCo chcešTadyKolik ti jeA kdeses narodilTady to podepišA běž
Půlnoc a půl (4)
Půlnoc a půl (3)BerCo chcešDávejCo chcešStejněTi to nepřidáStejněTi to neubereTak berKolik chcešTak dávejKolik chcešKdyž tě to baví.
Půlnoc a půl (3)
Půlnoc a půl (3)Dávej si pozorHlídej si prostorKam šlapešDávej si pozorCo říkášDávej si pozorKam zírášDávej si pozorHlídej si prostorKam jdešCo chcešDávej si pozorKdo jseš.
Půlnoc a půl (2)
Půlnoc a půl (2)Veď mě. Ve tměVeď mě. Za rukuVe tměVeď mě. Za rukuVeď mě.
Půlnoc a půl (1)
Půlnoc a půl (1)10 piv10 rumů10 krokůDo tmy10 piv10 rumů10 schodůDolůDo tmyDolůPod zem10 schodůDo zapomnění.
Fotograf (13)
Fotograf (13)
Hodina Do půlnoci Ostré hrany Skla do dna pití Do půlnoci Půlhodina Nic nezastaví Času jití Sotva čtvrthodina Do půlnoci Dech se krátí sil ubývá Pár vteřin Do půlnoci.
Fotograf (12)
Fotograf (12)To není Jeho život To není Jeho slavný návrat Na výsluní To není Jeho život Jen zdání Že všechno je Jak má být Že všechno běží Jak on chce Že tady ještě je.
Fotograf (11)
Fotograf (11)Teskné písně O samotě O útěku Tolik slz Do očí vhání Teskné písně Tolik smutku Do srdce Zanáší Jak saze černé Teskné písně Zpívá Bez hlasu.
Fotograf (10)
Fotograf (10)Teskné písně O samotě O útěku Tolik slz Do očí vhání Teskné písně Tolik smutku Do srdce Zanáší Jak saze černé Teskné písně Zpívá Bez hlasu.
Fotograf (9)
Fotograf (9)Dá Ještě vědět Přijde Na podzim Až den Kratší bude Než noc Dá Ještě vědět Přijde A jeho život Kratší bude Než noc.
Fotograf (8)
Fotograf (8)Zaplatí dluhy Zalije vypleje Ohne záda Opálí se sluncem Ohněm se ohřeje Do svítání Vloží naději Ráno probudí Prostřeným stolem Posté sám Sobě věrný Půjde k řece Vody se napije.
Fotograf (7)
Fotograf (7)
Ale pakV očích stín plašíV rukou síluSkály lámatOstrý odrazSlunce v očích kmitáTo abySebe poznalNež střepyPosbíráTo abyŽití jehoNudné nebylo.
Fotograf (6)
Fotograf (6)
Kouří cigaretyVzadu na dvorkuPije z plastové lahveZteplalé pivoA studený průvanTočí se na schodechOtlučené hrnkyA slova se odrážejíOd oprýskaných zdíPo ránuPrvní mrazíkyŠťastný je životV zapomnění.
Fotograf (5)
Fotograf (5)
Tolik mocných slovObhajobyTolik plamenných slovObžalobyTolik prázdných slovA co z tohoBolavá hlavaVydýchaný vzduchA co z tohoNic nežHořký pocitŽe to zas končíDo ztracena.
Fotograf (4)
Fotograf (4)
LodiDává jménoVěrnostPlachtyNapíná vítr nadějeJeho loďVyplouváNa širé mořeDnesNebo zítraJejí jménoBude užZapomenuto.
Fotograf (3)
Fotograf (3)
VsázíSvé dobré jménoVšechno své jměníVsázíVšechno co zná a umíA výhruNechává ležetNa stolePlatíNechává drobnéNa stoleVcházíSám do slunného dne.
Fotograf (2)
Fotograf (2)
S chladnou hlavouTak odvážněS dobrým srdcemTak statečněPo prouduDo skalDo vodTak odvážněProti zlé mociTak statečněSe držíPod hladinouNavěky
Fotograf (1)
Fotograf (1)
NavždyZůstáváV doměBez okenBez dveříNavždyZůstáváSámTam uvnitřSevřený mezi zrcadlyNavždyZůstáváBez tváře slepý
Severovýchod (13)
Severovýchod (13)
NebePlné krve jeDo západuPár posledních kapekSvětla dneNebeNocí sladké jePředZápadem slunceDo snůSe noříZ doupatTví přátelé vycházejí.
Severovýchod (12)
Severovýchod (12)
AsfaltLeskne seV odpoledním slunciPár vteřinDeštěPár vteřinNadějeSvětlo se tříštíPohybem rukouZa projíždějícími vozyZvedá se vítrPoletujeSpadané listí
Severovýchod (11)
Severovýchod (11)
Ze dneUž jenPolovina zbýváK nociBude blížA blížLáhev vodkyZpola plnáKutálí sePo stoleČísi nohyZpod zmuchlané dekyTrčí
Severovýchod (10)
Severovýchod (10)
Ze snídaněOschlý chlébStudený čajNa oprýskaném dněPopel z cigaretNa podšálkuJeště se ohlédnoutJeště seNadechnoutOtevřítOknoA vyhlížetVečer.
Severovýchod (9)
Severovýchod (9)
OdkryješPár vrstevStarých šatůOtřešPrachDůmSe zachvějeVe sluneční lázniSejdešPo schodechDo vlhkéZatuchlé tmyZapomeneš.
Severovýchod (8)
Severovýchod (8)
TolikToho nezbydeAbyses napilA najedlJen párKapek vodyPár drobkůNa tebe zbydeTolikToho nikdy nenajdešAbyses napilA najedlDo sytosti
Severovýchod (7)
Severovýchod (7)
ÚnikyZe snůDo skutečnostiA zase zpátkyKoupíš si jízdenkuDrobné dáš potřebnýmPojedeš na výletZa městoZe snůDo skutečnostiA zase zpátkyS nataženou dlaníPřed hlavním nádražím
Severovýchod (6)
Severovýchod (6)
NedáváŽádnou váhuTvým slovůmZlobí seŽe ti neníRozumětRozhazujeRukamaŠklebí seMáš na nějVztekHodíš kamenemNěkam za sebe.
Severovýchod (5)
Severovýchod (5)
NicZ toho neníDoopravdyDášRuku do ohněOrosí seDeštěmOhlédneš seA vid횎e cestaJe před tebouTak už začínáš všemu tomu kolemVěřit
Severovýchod (4)
Severovýchod (4)Štěkot psůTrhá ticho v doměNa cuckyŘinčení řetězůProbleskuje šeremA s ozvěnouUž postéSe vrací zpětNic nekončíNic nevznikáNa schodech do sklepaPodzim čpíSyrovými brambory.
Severovýchod (3)
Severovýchod (3)
PřírodaJe tadyDoopravdySkutečné stromySkutečné odleskySlunce podlitého krvíV očích šelmyBer si nůžA zapal pochodeňCestaPřes lesČeká těVečer
Severovýchod (2)
Severovýchod (2)
Tam dolePod bahnitým břehemV mělké voděZkřehlé prstyLoví lesklé rybyTam doleJe šedé bahnoČerné kořeny stromůHnijí ve voděMezi mrakyTemná skrýšSlunce ve voděLáme zkřehlé prsty
Severovýchod (1)
Severovýchod (1)
K severovýchoduNebe se šeříDomy rychleSe ztrácíVe tměZ doupatVycházejí zástupyPřízrakůK severovýchoduNoc užLežíZuby chlademDrkotají
GCSQ 024
GCSQ 024vzduch těžkne sytým pachem kouřea deštěm smíšeným se sněhemden stává se temnějšímnež bezměsíčná noca oni si oblékají pláště do deštěa ve vysokých černých kloboucíchvycházejí ven do temného dnelovci smutných dušívěrni přísazeodemykají dveře domůkladou otázky jejich obyvatelůma aniž by čekali na odpověďprocházejí domya z oken dávají znameníbílým praporemže dům je čistýa bez nemocičerné kloboukytěžknou deštěma svršky vlhnoupod pláštiuž zbývá jen pár domůza vlakovým nádražíma v podzemí.
BEPL 314
BEPL 314zítřejší den je již dnes naplněnprosbami a slibyjiž dnes je oblečendo šatů včerejškak ránu když otevře očipohledem dotkne seřady domů na protějším kopcia tmavého lesa za niminapije se kalné vodyz prasklé skleniceobleče si šatyvybledlých barevbude novým dnemnaplněn prosbami a slibys hlavou plnou strachupřejde rušnou uliciobklopí se lidmi úsměvuzaváže si tkanice u botdopne poslední knoflík u košilena prvním nástupištipoklekne mezi kolejnicerozechvěje slovemstudený kovbude dnem před dnem zítřejším.
BFPO 604
BFPO 604staré vozys rozbitými oknya odřenou kůží sedadelobhlíží se v kalužíchpokrytých mastnými skvrnamijen drobné úlomky sklačeří tmavou hladinuprázdného časuje polednea dílna je opuštěnádohasíná oheň v kamnecha dovnitř prosakuje mlhav příští hodinějsou už všichnina svých místechpřichází mužtří tvářía mince z jeho mastných dlanípadají na kovovou deskumlha polyká jeho krokya mince tajív dlani mužese skleněným okemjeho ruce hoří.
BHPN 993
BHPN 993s otlučeným čelema odřenými klouby prstůrval se s horouo každou píďsvého bytítři dnyo ledové voděz tajícího sněhutři dnyo hořkých koříncíchmořských travtři nocibeze spánkumezi nebema skalamine vítězani poraženývrací se do údolía jeho očijsou očima horyna břehu potokautrhne hrst žlutých květůa hodí je proti prouduzasměje se.
BGPS 293
BGPS 293některé dnyse někdy opakovalyvracely se zpěti vícekrát za sebouprocházely jeho životemznovu a znovu se ho dotýkalya čas jakoby se otáčelv ohromném víruznovu a znovutál sníh ze střecha déšť smýval prachz oken a dveřívracel se jeho smícha křik a samotaostatní se od něho odvracelimlčky ho lhostejně míjelikdyž měnil se v průsvitný kámenpřed jejich důstojnými domy z olovaale pak náhlečas přestal vířita on po dlouhých týdnechznovu otevřel očia moře se ho poprvédotklo.
BBPP 583
BBPP 583výběrčí daní na vysokých chůdáchnavštěvovali na smrt nemocnépokládali jim měděné knoflíkyna studeným potem orosená čelatiše se modlili za jejich zdravía při odchodusi otírali zpocené tváředo širokých rukávůcestovních plášťůtoho rokudoly na měďodevzdávaly stále nové a nové žádostio přidělení dalších dělníkůúředníci je opatřovalipořadovými číslya s patřičnými razítkyodevzdávali je nadřízenýma ti uprostřed nákladných hostinposuzovali jejich vážnostvolali k soběvýběrčí danía ti odkládal vysoké chůdya pospíchali k prostřeným stolůmplni obav z nemoci ponížení.
BIPR 873
BIPR 873tiché zaklepání na domovní dveřetéměř nepronikající do zadních místnostínikoho ze spánku nevytrhlostačilo však vzbuditpsa spícího u vchodua jeho rozlícený štěkotrázem probudilobyvatele domurozespale vycházelize zadních místnostía zmateně se rozhlíželikolem sebebylo už po půlnocikdyž strážlapila mladíkaklepajícího na dveřeměšťanského domubez bot v šatechpáchnoucími petrolejemneřekl jim své jménoa ani odkud pocházíproti jejich slovůmstavěl obrazy zkázymlčel.
BDPT 173
BDPT 173správci pokladůloupají ořechypod skalním převisemotvírají plesnivé slupkyjazykem slídí uvnitřa těm nejšťastnějšímzazvoní o zuby perlaz průzračného ledua ti nejšťastnějšíse odmlčívzhlédnou ke skalnímu převisua zašeptají tišepár prosebled se rychle rozpouštía perly se vpíjído udusané hlínyzásoba ořechůse rychle tenčía ruce správců pokladůuž často sahajído prázdnajen ti nejšťastnějšíse dožijíi příští sklizně.
BAPK 463
BAPK 463uzavírala lahve s vysokým hrdlemvčelím voskemopatřovala je pečetíprsten se propadalměkce do voskua drahý kovzářil do temnotpodzemního městas poslední lahvíotevřela nožemšperkovnici vykládanou perletía nechala své očioslepit leskemdrahých kamenůskryla nůža nabírala ten vzácný pokladdo voskem prohřátých rukouvíno bylo trpkéale dobrévonělorozmarýnema medempodzemní městozaplavila řeka snění.
BJPM 753
BJPM 753drobné prasklinky ve zdechse pomalu slévaly do říček a řeka s přibývajícím časemse ve zdech objevovalyvelké trhlinyodhalovaly životza zdmiprosvítalo jimisvětlo petrolejových lampa útržky hovoruvyletovaly z nichven do ulicemnohé z domůse už jen opíraly o domy vedlejšív pomalém rozpadua některé z nichse pak hroutily se hřmotem do ulickdyž usedl pádem zvířený prachněkolik mátožných postavvyšlo z rozvalinpomalu prošlo ulicemia zvolna opustilo městona velkých loukách za hradbamihořely ohně.
BCPQ 053
BCPQ 053s přibývajícími dnya tajícím sněhemobjevovala se další a další polezarostlá loňským plevelemnezoraná k jaruk létu neosetájen suchá trávaležela na pustých plánícha studený vítrdřel si o ní kůžitehdy přišel do vsi lékařoblečen do městských šatůsedával den co denv hostinci u přívozuhrál v karty s panskými kočímia k půlnocistával se andělemkdyž jeho nový důmodplavila velká vodavznesl se naposled na bílých křídlechnad zaplevelená polea zmizel navždy za obzoremve vesnici si oddechliže ani letos nebude třeba sít.
IERL 343
IERL 343výš proti prouduje malý přístavpár oken tamještě svítí do nocia zpěv a hudbaproráží nehybnýslaný vzduchna palubách lodíje klidslyšet je jen vrzánístarých dřevěných palubpod kroky procházejících hlídekjejich občasný hovor je tichýpomalu přeplouvá nehybnouhladinu řekyv dálce se blýskádo hor nad přístavempřichází první jarní bouředole na pobřežístrážce majákurozhrabuje žhavý popel v krburozsvěcí světla na ochozubouře je už blízko.
IFRO 633
IFRO 633nad křižovatkami se rozsvěcela první světlakdyž přecházeli dřevěný most mezi světykdyž zšeřelé nebedotklo se studenými prsty soumrakujejich mladých těla oni spatřili své tvářeve výkladních skříníchspálené sluncemkdyž ztichlé uliceotevřely se jejich krokůma oni poprvé vešlimezi domy ze rzi a bílé hlínychladivá vodaze skleněných džbánůočistila jejich znavená tělaz prachu a žáru sluncejejich výpočty byly přesnéa žádná ze střel neminula cílosvěženi chladivou koupelívypravili se zpátky do městabyla hvězdná noca z bohaté kořistipřetékalo zlatodo bezedných pohárů.
IHRN 923
IHRN 923 z konců holých větví stříbrného stromu odřezává ostrým nožem malé kousky kůry míchá je s tabákem a jeho dýmka stříbrně září v odlescích plamene dým sladce voní a dotýká se jeho vlasů lovečtí psi téměř neslyšně slídí v okolních zahradách odklepe trochu stříbrného popela ztlumí hudbu a světlo opatrně otevře okno a hodí jim pár vybělených kostí až měsíc znovu skryje se za obzor s ostrým nožem pevně sevřeným mezi zuby znovu dotkne se kůry stříbrného stromu.
IGRS 223
IGRS 223nad větracími šachtamipodzemních budov velitelstvíse vznáší lehký oparbarví kůžido šedaa vábí déšťk návratudo mlhavých nížina sníhopatřuje drobnými značkamikaždý skrytý vchodzapisuje zaslechnutá slovaskládá znakyz vody a kořenů stromůanděl obrácenýk němu zádyse hlasitě smějehází za sebedrobné kamínkybodají ho do kůžea jeho divoký smíchpřivádí ho k zuřivostijeho značky rychle blednous přibývajícím dnem.
IBRP 513
IBRP 513po mnoho týdnůhledal v kopcíchnad jezeremprameny vodypro stáda ovcíkopal na mnoha místechvšude však nacházeljen staré kostia střepy džbánůpo večerech v hostincíchvyptával se starcůna zasypané studnyna zapomenuté tůněpři okraji kamenného lesaale bez jasných odpovědídál zůstával v kruhu blouděnímarné snahy nalézt voduproklínal s úsvitem sluncevztekle házel kameny kolem sebeale prameny stále nepromlouvalypak přišel měsíc v úplňkua s ním náhle ožily i pramenyzačala slavnoststád.
IIRR 803
IIRR 803dům se rozechvívá tlukotem kolnad kolejnicemi otevřené nebea zimomřivé sluncepředjaříokna osleplá prachemskrývají tvář muže soumrakunaslouchá tlukotua mezi prstz svíráprázdnou nábojniciprochází místnostmia chodbamistarého domu nad železniční tratínaslouchá sluncia jeho šedé očidívají se skrze zdi a nebednes projde mezi pučícími stromyaž dolů ke kalné řecebude blízko nocirozsvítí lampu na přídia vypluje na vratké loďcek druhému břehučeká hostyje třeba je převéztpřes řeku.
IDRT 103
IDRT 103 v místech kde se kůže dotkla kovu přeskakovaly drobné jiskry na krátký okamžik prosvětlily potemnělý úkryt slabý praskot na krátkou chvíli zaplašil dusivé ticho bojovala se už řadu týdnů ale ani jedno z vojsk neustoupilo druhému pomalu nebylo co jíst pro každého v zákopech zbývalo už jen pár vlhkých sucharů vojáci pili dešťovou vodu z rezavých helem čas od času se v noci připlížil někdo z týlu přinesl rozkazy a zas zmizel ve tmě kůže se znovu dotkla kovu.
IARK 492
IARK 492a když železná dráhapřekonala náhorní plošinua dotkla se lačněměkkých hranic městakolejnice se zakouslyi do jeho ospalých ulicpřetavily mříže na oknechdo dvou přímeklesklého kovudrobný ostrý štěrkzaplavil náměstía parky podél řekyhonosné restauracese západem slunce změnily sev pustá tmavá nástupištěnového nádražíve středu bývalého městarozhořely se ohně pod kotlya dlouhé nákladní vlakyobtěžkané bohatstvím měšt'anůvypravil ostrý táhlý hvizddo hlubin březnové nocidvě přímky lesklého kovunapnuly se k věčnosti.
IJRM 782
IJRM 782sledovala soustředěněsouvislé řady světeldole pod skalamihledala jakýkoliv náznakpohybua únavouse jí klížily očibolelo celé těloza jejími zádyzvedaly se nedočkavé hlasyjejích opilých přátelokřikla je prudceaby pro jejich netrpělivostnepropásla ten okamžikkdy mezi řadami světelzableskne se nové světlosvětlo bledé hvězdyokamžikkdy ostatní světla pohasnoua bledá hvězdapočne stoupat vzhůruaž k jejím nohámokamžikobratu.
ICRQ 082
ICRQ 082volným krokempřechází spící řekuna malou chvílise zastavína ostrově sytě zelených trava oslnivě bílého pískuna opuštěné plážidotkne sesvého srdcea když spatřív dálce oheňjde mu klidný vstříctaje jak vosk v jeho objetía ztrácí se zvolna v plamenechten lhostejný doteksrdce zastavilten prázdný pohleddal ohni sílulesknou se slzamikamenné oči prorokadech chvěje se chladema stíny stráží plašeprchají ulicemi spícího městaplameny stoupají vzhůru.
DETL 372
DETL 372 slavnostně vyzdobená průčelí domů odrážela se v hladinách kaluží vody zanechanými kropícími vozy na rozhraní ulic slavnostní nálada prosakovala městem ozvěna vracela radostnou hudbu až k vysokým ropným věžím za obzorem slunce vonělo kovem a stromy zvolna kráčely v nekonečných řadách k mořskému břehu naslouchaly křiku racků a kvetly rudě a bíle slunce vonělo kovem a lidé otvírali okna a dveře domů zvali procházející poutníky k prostřeným stolům rudé a bílé květy padaly do slané vody vůně kovu nasytila vzduch.
DFTO 662
DFTO 662 poznamenala si všechna čísla a písmena i každý jí neznámý znak vše co spatřila uvnitř skleněného domu na všech dveřích a schodištích ve všech celách a kancelářích její zrychlený dech rozechvíval drobné lístky trnitého keře skrývala se před strážemi přebíhala ulice když hlídky se psy mizely za rohy domů pomalu se blížila k malému domku na předměstí pod jeho střechou z vlnitého plechu přečkala noc s ránem znovu vyšla na cestu andělů.
DHTN 952
DHTN 952 jejich čas odměřovaly údery seker dřevorubců kámen rozemletý na hrubý prach byl jejich denním chlebem a slaná voda moří zaháněla jejich žízeň klidně snášeli všechny ústrky malých skřetů z vlhkých tmavých jeskyní za písečnými přesypy i drzé posměšky řemeslníků a sedláků trpělivě naslouchali steskům starců a lhostejně se propůjčovali hrám jejich vnuků jen dubnový vítr znal jejich smutky a jen dubnový vítr dával jim sílu alespoň na chvíli vzepřít se osudu než zmizel za přesypy.
DGTS 252
DGTS 252 opatrně přebíral skleněné střepy rozděloval je pečlivě podle barvy a velikosti střepu pomalu padaly do dřevěných beden a když byly plné odnášel je přes úzký dvůr do malé dílny dokud nebyly hromady střepů do posledního přebrány a jeho dílna se nezaplnila těžkými bednami až ke stropu pak tiše hvízdl a z tmavého průjezdu se vynořil kupec vysypal do jeho dlaně několik drobných mincí a pohladil ho po tváři.
DBTP 542
DBTP 542 nezklamal jejich důvěru a svěřené jemu listiny v pořádku převezl na místo určení spokojil se s nabídnutou odměnou a nikým dalším nespatřen zmizel rychle v klokotajícím davu před hlavním nádražím léta se pak živil poctivým řemeslem a zemřel klidně ve spánku na sklonku dlouhé zimy jeho činy byly téměř zapomenuty a čas zahladil mnohé z jeho stop jen nejstarší z písařů z kanceláří ve vysokých věžích znali jeho osud znovu a znovu jej přepisovali do ohmataných knih.
DITR 832
DITR 832 obraceli v bázlivé úctě zteřelé stránky starých knih nořili prokřehlé prsty do stovek slov rozlézajících se jak úporný plevel po zahnědlých listech papíru dole na ošlapaných schodech vyzváněly v ledovém vichru drobné zlaté zvonce ale jejich překotný cinkot ani nedolehl mezi zaprášené police veřejní čítárna tonula v posvátném tichu předvečera války páchla mdle plísní a hnilobou venku se několikrát zablesklo a ve městě bylo už slyšet hřmění děl dole na plážích veřejná čítárna tonula v šeru soumraku a zadním vchodem přicházeli první vojáci.
DDTT 132
DDTT 132 skrz vitráže vysoko nad hlavami dlouze padalo měkké světlo sycené barvami a v postranních chodbách scházeli se porotci dlouze očišťovali své pláště od mastného prachu v místnostech po stranách chodeb byli přítomní vyzýváni ke klidu porotci přicházeli jak jim bylo určeno usedali na rozvrzané židle a pokládali na popraskané desky dřevěných stolů další a další listy papíru začalo jednání a vzduchem líně pluly dlouhé věty dlouhých slov den přehoupl se přes poledne a pomalu směřoval ke slunnému večeru andělé tiše opouštěli soud.
DATK 422
DATK 422na dlouhých bile prostřených stolechjeden a sto pohárů s jedemnapije se z každéhoaby jej poznalaaby její krev okusilajeho síluaby její oči spatřilyjeho dílolíně se pak protáhneskryje zívání za otevřenou dlaňa vyjde vendo slunečného dnea poháry s jedemvznesou se prudce vzhůrua hluboké modré nebepohltí je chtivěvodami příštích dešťůprázdné poháryklesají zpětzvoní o sebeslužebnictvo sklízídlouhé bile prostřené stolya čeká trpělivěaž se ona vrátí zpět.
DJTM 712
DJTM 712stěží čitelné dávné znakysmýval pomalu věčný déšťz náhrobních kamenůsplývaly s odtékající vodouspatřil jekdyž procházel mezi hrobynaučil se je čístjazyk starých mistrůrozezvučel jeho dechjejich písmorozechvělo jeho prstya byl denpříjezdu lázeňských hostůa koncertů na promenádáchpod deštníkyz listů nízkých stromůzpívaly hlasy starých mistrůa déšť se vzdalovalvěčnostipomalu sláblaž ustal docelamezi mraky prosvitlo sluncea on otevřelposlední z knih.
DCTQ 012
DCTQ 012 řeky za tmavých nocí vystupují na břehy převlečeny za ženy a muže usedají do školních lavic a lačně pijí inkoust z kalamářů rozmáčenými křídami značí si cestu zpátky mezi břehy s lijáky v patách k ránu chvatně opouštějí město a ukládají se k spánku pod mosty z oceli jejich čas přestává plynout a srdce tlukou tiše a pomalu až večer znovu se nasytí tajícím sněhem z hor přijdou znovu do domů slov a zapomnění zaplaví prázdné místnosti a převrhnou židle a stoly jejich čas bude plynout.
AEKL 302
AEKL 302 nad hřbitovní zdí vychází rudé slunce obléká se a odchází město se propadá do mlhy a její srdce tepe měkce a plaše neslyší zvony z dolní čtvrti jen šumění vlastní krve mlha mění se v drobné kapičky vody sníh taje a ona obchází hluboké kaluže propadá se do mlhy a její krev pomalu vře vchází do domu z kamene odkládá své svršky a sestupuje po příkrých schodech do ledových vod podzemních pramenů.
AFKO 691
AFKO 691 za nízkými dvířky z mědi a stříbra skrývá se vchod do nového světa opatřili jej pečetí a zanesli jeho polohu do tajných map cestu k němu zasypali střepy a sazemi nechali jej zarůst travou a trním na druhé straně ostrova postavili z černých kamenů vysokou věž do jejích základů vložili kovová pouzdra s tajnými mapami dívali se s nadějí přes moře vzhlíželi lodě z vrcholu věže se záchrannými čluny moře temně hučelo a lodě lhostejně míjely jejich ostrov.
AHKN 981
AHKN 981 úlomky zubů a odštěpky kostí vržou pod podrážkami bot sladká krev omývá nohy lovců na schodech vladařova paláce nízko nad zemí uhelný prach a pach tabáku vpíjí se do kůže lovců na schodech vladařova paláce nebe hoří tisíci plameny když mlčky lovci vstupují jeden po druhém do paláce každý z nich volán je jménem a skládá mlčky zbraně jeden po druhém pak sestupují po schodech každému z nich odhalena je tvář a vyrváno srdce z těla po západu slunce schodiště je zameteno a umyto.
AGKS 281
AGKS 281 přicházeli s každým táním sněhu dobře oblečení usměvaví muži a šťastné ženy jejich krásné šaty zdobilo stříbro z dolů na opačné straně hory a jejich světlé oči leskly se tajemně přikryty nocí čas od času spatřily stráže bran krátké nože v jejich rukách ostatním ale zůstal ten pohled skryt stejně jako slova pronášená mezi nimi když odcházeli některé z domů se propadaly do bahna a z jiných bylo slyšet křik a pláč nikdo se však nevydal v jejich stopách každý jen lhostejně očekával jejich návrat.
ABKP 571
ABKP 571 vkládá do svých hladových úst velké okvětní plátky tmavě rudých růží pomalu je žvýká a pár kapek šťávy bez chuti sotva svlažuje žíznivá ústa několik trnů nehluboko pod kůží temně se leskne v krůpějích krve láhve vína dutě zvoní a ze záhonů stoupá slabá vůně hostitel usnul v tmavém sklepě nikým nehledán prochládá na studené zemi vyplachuje ústa lahodným mokem a odchází přes záhony ke svému domovu beze slova rozloučení nechává se pohltit vodami.
AIKR 861
AIKR 861 asbestové pláně předčasného světa barví se do žluta do zlata každým krokem propadá se do žhavé lávy každým krokem blíž je smutné smrti a ostrý vítr proniká skrz kůži a zatnuté zuby asbestové pláně opuštěného světa barví se do žluta do zlata a z hlubokých moří stoupá k nebi nové slunce a z hlubokých moří noří se pusté ostrovy plné ostrých skal přichází k nim poprvé sobě věrný přichází k nim aby svěřil jim své puklé srdce jeho jméno zůstává skryto.
ADKT 161
ADKT 161 prolétal své ruce s proudy deště svou kůži nastavoval mrazivému větru a na jeho hlavu bez ustání sypal se mokrý sníh bděl už mnoho dnů na rozhraní města a moře podobal se člunu zoufale vrávorajícímu na rozbouřených vlnách jeho řeč byla zpěvem zlatých ryb jeho oči byly ze skla a drahých kamenů proplétal své sny s kořeny stromů svou kůži proměnil bez bolesti v jejich vrásčitou kůru rozlomil pečeť věčnosti.
AAKK 451
AAKK 451 odmítali tvrdošíjně nazývat věci pravými jmény daleko od fronty život běžel dál v kinech promítali nové filmy a těch pár nepříjemností s lístky na jídlo dalo se ještě přejít s úsměvem život prostě běžel dál fronta se nepohnula už řadu týdnů a téměř se ní zapomnělo jen odvody nových a nových branců připomínaly že pod křídly holubic za slavnostními salvami vinou se rozmoklé zákopy a kdesi blízko zuří lité boje nevědomí.
AJKM 741
AJKM 741 na protilehlém břehu osvětleném sluncem bylo vidět malé skupinky mlčících lidí přicházeli s prapory postávali mezi stromy nebo usedali na prosluněný břeh po vodě připlouvaly proutěné koše s jídlem a pitím nechávali je proplouvat jen po některých hodili kameny ne z hněvu ale z nudy dlouhého čekání od řeky s večerem začal vát silný vítr prapory zuřivě pleskaly v jeho poryvech v dálce zaplály pochodně bylo slyšet krátké úsečné povely a chlad se přitiskl k pažbám pušek.
ACKQ 041
ACKQ 041 voda z malých prohlubní v lesních pěšinách chutná hořce a trpce opletena je kořeny stromů tvář pokrývá jí rezavé jehličí voda je chladná praská jak led v ústech chutná divoce a sladce protéká mezi zkřehlými prsty prostupuje kůží a spadaným listím spojí se zas v podzemní řece až nasytí krev člověka a mízu stromů pod nebem z černých skal projde podzemním městem po levém břehu se zpěvem potopených lodích po pravém s květy zlata a drahých kamenů voda zase stoupá vzhůru vrací se zpět a svět je tichý dům na předměstí.
JEML 331
JEML 331nepoznával krajdo kterého se vracelmnohé z cestkteré si z dětství pamatovaluž ani nenacházelpřes některé z nichse položily husté křovinya jiné zaplavila poleležící už lademdomy ve vsibyly opuštěnéa studený vítrse proháněl rozbitými oknya veřejemi bez dveřív posledním obydleném staveníse ještě svítiloměkké světlopadalo do prázdné krajinya z rozpadajícího se komínaklesal čpavý uhelný dýmopatrně přešelpřes zanedbanou zahradua zaklepal na oknonikdo ale neotevřel.
JFMO 621
JFMO 621poznala už obě jeho podobyke každé jeho tvářiuměla přiřadit správný příběhlehce procházela rozteklým stínemmezi dnem a nocípřecházela jistě po tenkém leděna druhý břeh bděnía její vlastní příběhměl nový počáteka jeho konecsi vybírala samamezi tisíci jinýmike každé své tvářitakových příběhůmohla přiřaditkolik chtěladíval se na ni očima kameníků z údolía rozuměl dobře každému jejímu slovupoznával všechny její podobya ke každé tvářipřiřazoval s jistotousprávné obrazyoba chodilipo stejném ostří nože.
JHMN 911
JHMN 911 zámožní majitelé lodí dopisovali chvatně opozdilce na samé konce dlouhých seznamů cestujících a z jejich rozžhavených dýmek stoupal hrozivě černý kouř vyletovaly roje sytých jisker jejich mohutné lodě se neklidně pohupovaly v kalných vodách přístavu jejich majitelé uzavřeli seznamy dvěma dlouhými čarami složili je do náprsních kapes parádních uniforem a za posledními z cestujících důstojně nastoupili na paluby pak byly vytaženy kotvy a lodě vypluly na dlouhou cestu dýmky uhasly a cestující v podpalubí odložili masky.
JGMS 211
JGMS 211 obrátila se proti vlnám se slovy plnými hněvu opřela se o kameny silou zuřící vichřice bojovala s vlnami uprostřed vřících vod zapřela se o temné nebe a promrzlou zem proplouvala peřejemi a silné slunce stálo za a před ní silou rozlícené šelmy bojovala s vlnami a nebe roztínaly blesky s každou její kletbou a zem se chvěla pod údery jejích rukou a nohou slunce se skrylo do mraků a drobný déšť svlažil její rozpálenou tvář odpočívala při břehu na plochých kamenech a vlny nořily se pod její kůži.
JBMP 501
JBMP 501navlékl na sebešpinavou uniformumrtvého vojákaa prošel bez povšimnutímezi strážemitiše zmizelza branami městave vysoké trávězemi zaplavovalacizí vojskaa jedinou možnostíjak přežítbyl útěkdo hlubokých lesůzasněžených hordřív než se mezi domyzjevili první vojácidrobně sněžíjeho stopyse pomalu rozpíjí do blátapo kopcích se rozléháostrý štěkot psůjejich tesáky se zatínajído čerstvého masa.
JIMR 890
JIMR 890 do svých slov vkládá med a sůl vstupuje s otevřenýma očima v kruzích z obilných zrn hledá svou skrýš volá jménem bytosti z lesa připravuje jim hostiny z lučních květů a mízy stromů ostré nože pokládá na okraj stolu svá slova opakuje tiše aby nerozvučela jejich ostří bytosti z lesa polévají ho vroucí vodou a k ústům přikládají mu kusy ledu trůn je zahalen měsíčním svitem.
JDMT 190
JDMT 190 ležela na studeném písku pláže kolem byl těžký mokrý vzduch prosycený solí a tajemné ryby pluly pod nehybnou hladinou mraky nikam neodcházely jen slunce líně sklouzlo za strnulý obzor znala čas úplňku vlčího měsíce viděla lesk jeho očí věděla že noc bývá pak rychlá že je to studna příchodů a poznání byl ten čas mladé moře bez lastur a chaluch přelévalo se u jejích nohou nabírala ho do rukou a moře tančilo v úplňku vlčího měsíce.
JJMM 770
JJMM 770muž z ebenového dřevažena z květů jabloníoba s kůží vzácných ryboba na cestě k domovus džbánem chladné vodymlčky se ubírajíkamenitou cestouoči zavřenémuž se srdcem žhnoucímjak slunce nad pouštížena se srdcem plachýmjak mladá antilopaoba s kůží pokrytou zlatemoba na cestě k domovumlčky překračují práhvodu z džbánů přelévajído skleněných váznabírají sůla po hrstechsypou ji z okendéšť je slanýa dům topí sev přívalech vodmuž a žena spí.
JAMK 480
JAMK 480 spěšně zapisuje vše co viděl a slyšel přetavuje svůj život do slov a vět z lesklých písmen propaluje kůži novými znaky jeho život už spěje k neodvratnému konci hledí klidně a zpříma do tváře smrti a v jeho chladných očích odráží se plameny zapálil oheň aby očistil tělo dopsal poslední slova oblékl si kabát a vyšel do podmračené noci vzduch voněl střelným prachem šel nad střechami domů plul s nocí byl připraven.
JCMQ 070
JCMQ 070 k ránu stále přicházely mrazíky a na severních svazích ležela jinovatka až do odpoledne obcházel neosetá pole nabíral do rukou mazlavou hlínu a mnul jí mezi prsty čichal k ní a hádal jaká bude úroda a zda stihne sklizeň do podzimních plískanic slunce už začínalo hřát a on odložil kabát na hřbet koně z náprsní kapsy vyndal dopis opatrně rozkládal pomačkané listy a znovu si polohlasem odříkával slova vpitá do papíru zvonily zvony a křídlo krahujce dotklo se obzoru.
CEQL 360
CEQL 360 v malých zahradách za neomítnutými domy osychá šedý mech na kmenech stromů po dešti prosvítá slunce mezi mraky a domy v zahradách hovoří o vodě uvnitř je slyšet kroky tlumený hovor podklouzává pode dveřmi okenní rámy popraskávají v slunečním žáru a šedý mech ukrývá se pod kůru stromů než znovu bude padat déšť přečká tam dny slunce poslední jeho kousky odrýpe nehty a zuby uschová do plátěného váčku vyjde tiše ven do zahrady a vůně smažených ryb nasytí vlhký vzduch.
CFQO 650
CFQO 650 nezná místní jazyk jména zdejších bohů nebudí v něm žádnou hrůzu utajené vchody míjí bez povšimnutí prochází tržnicí a ochutnává vše co je mu nabídnuto aniž by kdy některé z pokrmů někdy spatřil až po pás zapadá do bahna při obhlídce rýžových polí stěží se prodírá stezkami mezi horskými pastvinami na rozhraní dne a noci uléhá do čerstvě povlečené postele spí pod oknem ve velké místnosti v neznámém domě nikým nestřežen probouzí se až k obědu slepý hluchý dobývá starobylou říší.
CHQN 940
CHQN 940mezi vodami mořískrývá se úzký pruh zeměpár zrnek pískumezi stébly travtam vrací se s rozbřeskemobtěžkán vaky s kořistíse špínou za nehtya krví čpícími šatydívá se vstříc vycházejícímu sluncea zpívá píseň vodobjímajících něžnějeho zemipak naloží loďvaky až po okraja zatíží kamenys přílivemznovu odplujena malém člunuuž tušíže se nevrátí zpátkyže pohltí jej temné vodyjednou provždysype zrnka písku do svých stopa travou zakrývá oči.
CGQS 240
CGQS 240lidé dřevěného zvonustanovili nová pravidla hryobcházeli pak města a vsia přísně trestalivšechna provinění proti nimsami hru hráli jen zřídkav přesně vymezených časechse scházeli uprostřed lesůsami k soběpřísnější než k ostatnímoddávali se hřevzdalovali se povinnostemlidu dřevěného zvonukdyž skončil časvyhrazený hřeosvěžila jejich unavená tělakoupel v horské říčceopřeli se o duté holea znovu trpělivě obcházeliměsta a vsi kolem lesůjejich těžký údělnechýlil se ke koncizvolna se naplňovalhořkým bezčasím.
CBQP 530
CBQP 530dívá se na své vyzáblé rucea skrz bledou kůžividí své kostia žíly naplněné krvínaslouchá podivným zvukůmza zdmi celychvěje se chlademv průvanu pode dveřmikrev pomalu protékážilami pod kůžía kosti rozežírá nemocpije odvar z nicotya bolestiobchází svěřené územínejistým krokemšpinavými hadryucpává škvírypode dveřmichvěje se strachemčeká příchod vyšetřovateleukrývá nemocpod zavřené očiopřený o mřížodolává spánku.
CDQT 120
CDQT 120na dno porcelánových misekpokládala zrnka zlata a semena travčas za zrcadlem se téměř zastaviljen štíhlá křídla ptákůse v drobných zákmitechmíhala za oknyjinak její světzůstával téměř bez pohybuopatrně přilévala jeda na dnech porcelánových misekrozkvétaly divoké květinypohyb křídel zcela ustala světla na schodištipohaslaodložila rozečtenou knihua vyšla ven z bytuna chodbě se mihl stína světla se znovu rozsvítilazavřela rychle dveřea sama skryta stínemokusila hořkou bylinuživota před zrcadlemten za nímse pro ní uzavřel.
CIQR 820
CIQR 820do okenních tabuleknaráží vítr a dešťové kapkyv předvečer svátku jaraza oknem zjevuje se tvář starceústa mluví cizí řečía řeka temně zpíváo noži a krvia vítr temně zpíváo strachu a zapomněnív předvečer svátku jaramuž se zlatou holíobchází vesklepe na vrataa ptá se po noclehuokna temnísfouknutím plamene svíčkya kamenné závorypevně zavírají staveníje noc větru a deštěje nocplná samotymuž se zlatou holípřespává na seníkuuprostřed rozmoklého pole.
CAQK 410
CAQK 410vyprávío své cestě k hoře z mědia slova odráží se od skleněných stěnjeho tvář pluje nocía ruce se dotýkajíoblé hrany stolušedavý sníhzaletuje do místnostiotevřenými dveřmije ještě nocale stráže už spíodmlčí seaby se napil vodyruce se pak znovuopřou o hranu stolua slova zazvonío měděný džbánnoci zbýváuž jen pro pár posledních větsníh rychle odtáváa z mělkých kalužístoupá šedavá páracela toneve slunečním světle.
CJQM 700
CJQM 700v krvavě rudých rouchách správcizahrad rozkošíse v tichém hovoru ubírajík branám zahradmírný vánekrozechvívá jejich rouchachřestí klíčia bledý soumrakvstává z chladného ložepomalu za ním přicházíbezesná nocstřechy zvolna přikrývámírný déšťzahrady jsou osvětleny plameny pochodnístrážci procházejí mezi stromysmluvená hesla jsou předávánapohybem rukoukrátkým zakrytímplamenů pochodnísprávci uléhají v krvavě rudých roucháchdo vysokých postelí s nebesyodlesky plamenůprosvítají závěsya měsíc je bledý muž.
19.9.00
19. 9. 00nadešel čassestoupit do údolívelitel tiše pokynula my zvolnavykročili do šera svítánísevřeli jsme v rukouchladná těla zbranía vyšli vstříc osudu .
11.9.00
11. 9. 00
dávno už minula půlnoc
do skal padá chlad
rosa smáčí uniformy
1.9.00
1. 9. 00 je nocsladká a vlahástojíme nahořeve skaláchv rukoutěžknou nám puškydole světla ulica domůje slyšet zvonyodbíjí právě půlnocměsto je už blízko.