Volám
Volám.
Čekám tu tiše dnes a denně
U přijímače kvůli jedné ženě
Která popřála mi letos ksvátku
Zvěsti
ZvěstiSlyšel jsem zvěstiPocházely zdalekaTy víš, jaké to jeJací skřítci jsouJen mluví a mluvíPřestože tomu nerozumíVždy si budou šeptat a šeptatA lhát na požádáníProto mi řekni, prosím,Chci to vědětMusím to slyšet z Tvých ústZda-li je tomu takZaslechl jsem to v pondělíA chvíli jsem se smálZaslechl jsem to v úterýA snažil jsem se smátZaslechl jsem to ve středuA má trpělivost přetékalaZaslechl jsem to ve čtvrtekA cosi mě zaboleloChci znátHloubky Tvé mysliŘekni mi, že vše je jen šílenstvíA děláme správněPolož svou malou ruku do méA věř v láskuPolož svoji hlavu na mou hruďA vyzařuj láskuZaslechl jsem to od ptákůti slyšely vše od slunceA to zaslechlo to od hvězd
Aine z Mělníka
Vyznání
Chci Ti říct,
Co pro mě znamenáš
Kolik slov znáš .
Zmatená
Zmatená
Světla ulic křičí tvé jméno,zvoním na zvonky
Toulám se po ulicích a vidím Tvé oči vzáři hvězd
Píšu náš příběh na okvětní lístky pichlavých růží
Vyznání Tobě
Vyznání Tobě
Jsi vánkem,
Bezesným mým spánkem
Hvězdou co přes den svítí
Vím, co jsi
Vím co jsi
Jsi sněhem na vrcholcích skal
Nabrat Tě do dlaní
Tam kde vítr tiše vál
Pro Aine
Pro Aine
Jsem malířem nepotřebných obrazů,
Spestrou paletou smutných výrazů.
Ne, nechci kreslit rozesmáté tváře
V Šárce
VŠárce
Déšť všude kolem nás
Tvé dlaně stékají po mých tvářích
Tvá ústa volají němé milostné vzkazy
Víla
Víla
Déšť, co svírám v náručí
Jsou slzy štěstí vnás
Jsi víla krása krás
V podkroví
V Podkroví
Hrát na tvé tělo, vpít se do Tvých úst
Hledat cestu za pramenem lásky
Líbej mě a zapomenout zkus
Tvůj pohled
Tvůj pohled
Tvůj pohled
Bojím se ho, ale Ty víš
Že je jediný, pro který stojí za to trpět
Ty v zimních Teplicích
Ty vzimních Teplicích
Sníh zas pocukroval ulice
Všude je bílo,sníh ukryl hranice
Ulicemi totiž před malou chvílí
Stromovková
Stromovková
Sedí tu vedle mě, krásná a spanilá
Oči má sklopené na mě se nedivá
Nevidí básníka, bídáka šumaře
Stýskání
Stýskání
Jen tak si lehnout do kytek
Mít hlavu plnou výčitek
Ztoho, že vhlavě nemám nic
Silvestr
Silvestr
Je poslední den prvního roku
Roku, kdy poprvé láska stála po mém boku
Čas krájí poslední hodiny a minuty
Slunce ve Tvé dlani
Slunce ve Tvé dlani
Chtěl bych být Tvým sluncem někde uvnitř Tebe
Svými slovy Tě hřát a dotýkat se nebe
Chtěl bych být Tvým létem bez obláčků
Sny
Sny
Kde asi jsi a co zrovna děláš
Proč nejsi tam kde jsem já
Snad takové dny také míváš
Rozumím ?
Rozumím .
Malé kousky Tebe jsou všude kolem
Skládám jeden malý po druhém
A začínám rozumět tomu, co říkáš…
Se skřítky
Se skřítky
Toulám se po louce, vsrdci jen výtky
Náhle spatřil jsem, mé milé skřítky
Smáli se a skotačili, nemaje starostí
Přání sobě pro Tebe
Přání sobě pro Tebe
Až budu jednou umírat, prosím, setři mi slzy ztváře
A tiše při mně stůj, nastav mou tvář slunci
Ať mu mohu říct, že čas strávený sTebou
Před setkáním
Před setkáním
Nejsem rytíř, co vrhá se do bojů
nejsem žádný hrdina, co zbroj si leští.
Přesto vyzvala´s mě k souboji
Rolnička
Rolnička
Pršelo a já klopýtal ze strmého kopce
Vtom uviděl jsem něco mezi oblázky
Snad patřila dětem Dublinského kupce
Povzdech
Povzdech
Jsi láskou co patří do nálezů nikoliv ztrát
Stále vsobě nacházím, jak dokážu mít rád
Jsi drahokam co hlídají ho tisíce otevřených očí
Pravda
Pravda
Mám pocit, že tě znám snad tisíc let
Jsi realita, která se trochu opozdila
Dveře jsou však zavřené a nemají kliku
Prosba II.
Prosba II
Nechci nikdy padnout na kolenaa začít žebrat o lásku a milostcopak nevidíš ty má muka a bídu . Pokus se mi porozumět prosímsnažím se ti ukázatjak sám nejlépe doveduže jsi pro mě důležitáJe to úpěnlivá prosbaz mého srdce k tvémuty jediná mě znáš tak dobřevíš jak těžké je pro měuniknout choroběkterá mi jazyk svazuje v situacích jako jsou tyhleProsím chápej měNěkteří lidé musí být pořád spolumilenci oddaní si navždyŘešení jsem nalezla vím že ty musíš takya když už s tebou nebuduv myšlenkách s tebou stále budu
Prosba
Prosba
Píšeme si písmena, která letí oblohou
Tvoří slova, jež mě drží nad vodou
Vtom přijde krutá zpráva
Po víkendu II.
Po víkendu II
Ve sklenici víno a ve mně žal
Přemýšlím lásko, kdo mi Tě vzal
Na posteli zůstala jen teplá deka
Pláčeš
Pláčeš
Pláčeš
Stírám Tvé slzy svými rty
Slyším, jak slzy dopadají na zem
Plamínek
Plamínek
Jsem jen nenápadný plamínek
Ukrytý pod slunečním svitem
Pár letních, krásných vzpomínek
Po Hvězdě
Po Hvězdě
Tak jako strom bez listí
Bez Tebe si připadám
Klečím uprostřed náměstí
Pocity
Pocity
Stín lásky mizí kránu znás když zazvoní mi telefon…
Andělé přinášejí hlas
Podmanivý tichý tón
Pařížská
Pařížská
Seděl jsem vkavárně na rohu bulváru
Chtěl jsem tě zastavit pozvat Tě na kávu
Prošla si kolem mě, rychle a bez kliček
Pocit smutku
Pocit smutku
Nemám sílu odolat pokušení
Hvězdy jsou mým svědkem vbolesti
Ještě cítím ze své kůže tu Tvou
Toulavá
Toulavá
Skrz kapku rosy vnímám ten náš svět
Stezku po tvých zádech znám už nazpaměť
Přesto rád se toulám, na Tebe lásko volám
Pár slov ze Stromovky
Pár slov zjarní Stromovky
Jsem jak střela co letí a neví kam,
Nikdo mě nezastaví, ani já sám
Hledám Tvou kopii, nesvedu bez ní žít
Po víkendu
Po víkendu
Chodím od okna ke zdi
Hledám doteky tvých nocí
Tvé sny se zpozdí
(Ne)Zapomínám
(Ne)Zapomínám
Já zapomínám…
Na Paříž plnou jarních bulvárů
Na hnízda vzletných jeřábů
Ach lásko
Ach lásko
Kouzlo noci se zjeví, když se touha navracídá svůj hlas plamenu a volá Tě skrze hořící bránupřemůže Tvou vůli, aby si ji vzala na milosta mohla mě milovat celou dušíAch láskopojď si pro mneobejmi mne ujisti mnelásko cítím to takymá milá lásko jen mě pociťjá se třesu a ty mě léčíšlásko cítím to takyKouzlo noci ve svých nejsmutnějších šatechkdyž procházíš světlem jsi zoufalá až k dojetíRáno mě zase k zemi srazí s pocitem bezmocnostiKouzlo noci s nejosamělejšíma očimařeknu si že je to vpořádku, že skvělou věc ukořistíšale chladné světlo dne tu hru zase zatratí
Aine a Ewen
Aine a Ewen
Na pláních vKerry dnes nepůjde nikdo spát,
Víly přitančí i trpaslíci chtějí přát.
Ať je Lukáš zdravý, na světe ať je hrozně rád.
Aine
Aine
Aine našel jsem krásu
Aine nevidím spásu
Aine dotkni se mých dlaní
Běs
Běs
Utíkal jsem dlouho a rychle
Abych utekl černým představám
O tvém odchodu zmého života
Bitvy
Bitvy
Jsi krásnou světicí vbílém župánku
Přicházím skyticí a sboulí na spánku
Ty se ptáš, lásko, kde ses zase pral
Cesta domů
Cesta domů
Krajina ubíhá kam si do sebe
Já sedím v kupé a myslím na Tebe
Je mi tak nějak divně, vžaludku tlačí mě to
Cestovní
Cestovní
Sedím ve vlaku a poslouchám jazz
Za okny ve tmě snad tiše šumí les
Přemýšlím a myslím na chůzi tvých nohou
Co je to láska
Co je láska
Přečetl jsem víc jak sto kniha viděl jsem zmínky o lásce tisíckrát,ale navzdory všem těm pasážím,kam jsem se podíval,to přesto není o nic jasnější,prostě to nestačí,pořád nejsem o nic blížsmyslu lásky, Zapsal jsem si všechny postřehy,strávil jsem večer sledováním milenců,přesto bych ještě nemohl nic s určitostí říct,vím,že je to pocit a že přichází ze shora,ale jaký je smysl,smysl lásky . Z toho,co jsem si zatím poznamenal,se zdá,že láska je něco jako dožadování se jizvy,ale mohl bych se mýlit,víš ,prostě si tím nejsem jist,ještě nikdy jsem nebyl tak zamilovaný. Potom jsem požádal pár svých přátel,jestli by mi mohli věnovat chvilku času,jejich pohledy mi naznačily,že jsem ztratil rozum.
Řekni mi odpověď,můj bože na nebi,řekni mi jaký je smysl,smysl lásky…
Dej mi jméno
Dej mi jméno
Jsi má velká chvíle, jsi můj osud
Stojím před Tebou jako Tvůj služebník
Vmé duši je prázdno a já čekám
Den druhý
Den druhý
Každou noc se mnou lásko spíš
Co vidím ve snech se nedozvíš
Tajné komnaty a svahy nočních strání
Empty Day
Empty day
Jak šedý a prázdný je den
Bez tvých slov a smíchu
Jak prázdné je vnitřní osamění
Hvězdářská
Hvězdářská
Zářivá světýlka jsou všude do kola
Kde jsi Ty ptám se padlého anděla
Uprostřed vesmíru, skládám Tvou podobu
Hvězdné pocity
Hvězdné pocity
Bolest co svírá, pálí, uvnitř trápí nás
Tak přilož své rty kmým, už nastal čas
Bojím se ohlédnout když odcházíš
Chtěl bych
Chtěl bych…
Chtěl bych Tě líbat
Chtěl bych Tě hladit
Vášnivě na rty i víčka
Irská pohádka
Irská pohádka ( podle skutečné události )
Vím, že teď není ještě ta pravá chvíle
Jednou ale přijde a já slíbím věrnost víle
Pak elfové se rozjasní a skřítkové zas budou pít
Jak Tě vidím
Jak Tě vidím
Jsi řeka
Kráska bez knoflíků
Květina co láká
jako Adam a Eva
Jako Adam a Eva
Utíkáme jako Adam a Eva před hříchem
Abychom pod stromem zhřešili jak oni
Touhu políbit a pohladit Tě
Jsem jen Tvůj
Jsem jen Tvůj
Kolik je na světě vod a kolik ostrovů
Tolik mi dáváš Aine, k lásce důvodů
Kolik stránek školního atlasu světa
Jsi den a já noc
Jsi den a já noc
Den a noc nerozluční a přeci ne spolu
Jeden kráčí nahoru a druhý zas dolů
Jsi letním dnem a já zimní nocí
Kdo s Andělů
Kdo z Andělů
Kdo zandělů mi odpoví
Kdy objevíš se vpodkroví
Kdy své rty kmým přiblížíš
Knihovník
Stojím v sále plném knihNejsem hříšník, nejsem mnichDo skla v touze obraz vkládámVím, že stále více žádámVím, že odcházíš…
Jak obchodník z pasážeHledím do Tvé vitrážeTam se láme světlo slunečníVím, že nejsme skutečníVím, že stále jenom sním…
Skládám si Tě potajíKdyž hvězdy z nebe padajíTvořím sklo do okna mého nitraNedokončím ho dnes, ale ani zítraJednou však přeci…
Až bude dílo hotovéBudu milovat Tě ty však neBudu prosit Slunce, nebeCo svítí do mě skrze TebeAť mě zbaví bolesti…
Letní
Letní…
Měsíční světlo protéká Tvými vlasy
Tvé prsty si hrají v odlesku hvězd
Mluvíš se mnou o důvěře, přesto
Milostné blues
Milostné blues
Tak sedni si lásko na můj klín
Nechť mě přejde zlost a splín
Ať mám sílu světa vládce
Monolog
Monolog
Říkáš, že mě miluješA já ani neznám pořádně tvou vášeňA jestli ti řeknu při svíčkách, že Tě milujuNebude to nikdo jiný než já, komu to budu vyčítatAle je to něco uvnitř, co obrací moji myslJak bych Tě mohl nemilovatJestli že Tě nechám zůstatJe pozdě - a já krvácím hluboko uvnitřJe pozdě - tak nech teď slzet náš pocit viny
Je pozdě - je to jen má chorá hrdostPříliš pozdě - znám svou lásku, nemůžeš z ní vyhnat své světloZpůsob jakým mě miluješ, je asi ten nejsladšíAle po celou tu dobu, se více pokoušímVíce se zdá, že Tě zklamu…
Teď říkáš, že mě neopouštíšA já nemůžu uvěřit, že je to pravdaVíš, že tě milujuPomiluj mě
Na Okoř je cesta
Na Okoř je cesta
Přijel jsem lásko, přijel jsem za Tebou
Tak mě tu máš i snoční oblohou
Chci jen vidět jak baví Tě žít
Na pasece u lesa
Na pasece u lesa
Sedí víla vkloboučku
Je sličná, prostě noblesa
Políbím ji na ručku…
Na vlně Hvězdy
Na vlně Hvězdy
Létám, vesmírem nad dálnicí
Pode mnou nudní lidé spící
Náhle uviděl jsem světla
Nad Okoří
Nad Okoří
Sedím tu sám a vsrdci to píchá a moc bolí
Jako by mi do něj vrazil někdo kus ledu
Vše je tak studené a ledové
Nálada
Nálada
Stále nevěřím své topící se duši
Tak ukaž svou sílu a pomož jí na hladinu
Je rozdrobená na tisíce kousků
Nedělní
Nedělní
Tak Ti lásko, zase píšu psaní
Že je zima a zima vůbec není
Vrány prohání se modrou oblohou
Neusínám
Neusínám
Já neusínám…
Vidím Tě kráčet mojí ulicí
Jdeš jak víla s luční skyticí
Podzim
Podzim
Chtěl bych být lístkem javoru
A dopadnout do tvých černých vlasů
Nepadal bych dolů, ale vznášel se nahoru
Zimní
Zimní
Zima vládne, slunce chodí brzy spát
Vrány letí nade mnou, začínám se bát
Tak jako ti ptáci, černá je má duše
Pouťový balónek
Pouťový balónek
Jako balónek zpouti si připadám
Létám tobě pro radost
Navzdory tvým snům a náladám
Stromovková II.
Stromovková II
Stáli jsme na slunci a mě přepadl žal
Tak jako milenci, kterému někdo něco vzal
Vzali mi odvahu a taky víru v sebe
Šálek na kávu
Šálek na kávu….
Jak otlučený šálek na kávu
Jak flitr na zem spadlý v šantánu
Jako chromý učitel tance,
Náměstí revoluce
Náměsti Revoluce, jak zní to vznešeně převelice
náměstí, kde se hlavní cesty pojí, na něm guillotina stojí
Stojí jako výstraha a já se bojím, však při popravě v davu stojím
a přemýšlím, ke komu se vlastně kloním .
Pod deštíkem pod peřinou
Když prší, tak se drobný kapky o zem tříští
Pod malej deštník se k Tobě schovávám
Přemýšlím, zda svolíš ke schůzce příští
Doufám.
Paris 2
O Paris, jsi město svobody, město slunce, lásky a pohody
O Paris, jak rád bych v Tobě žil, víno do dna pil a u Seiny v noci snil
O Paris, pomoz mi co dělat mám.
Na Champs - Elysées lásku mám.
Irská růže
Viděl jsem růži co květla na vrcholku skály
tam na irském pobřeží, kde se skřítků báli.
Květ měla krvavý a trny ostré až hrůza
lístky se chvěli jak Tvá bílá blůza.
Souboj s Tebou , s láskou
Nejsem rytíř, co vrhá se do bojů
nejsem žádný hrdina, co zbroj si leští.
Přesto vyzvala´s mě k souboji
a já stojím pod Tvým oknem v dešti.
Plave a houpá se na vlnách
Plave a houpá se na vlnách,
něžná a smutná, máčená v slzách
V slzách básníků svých a milenců cizích,
z tváří hrdinů padlých rozpoznávám vlažný smích.
Protiklady
Řekni, které město je tak vážené,
řekni, které město je tak zkažené.
Povídej mi o městě, kde se láska nejvíc prodává.
vyprávěj o městě, které se za Mekku čisté lásky vydává.
Pére La chaise
Procházím hřbitovem, kterýje více park a nejvíce galerie
Při úvahách o umění chtěl bych cítit štěstí, ale smutno mi je.
Stejné pocity mě svírají, jen na jednom místě
tam, kde umělci doufají, klid po smrti že najdou jistě
Voltaire tě žádá
Co je to Bastille .
Je to slovo nebo co .
Ne kříčím. je to hrůza.
Pane Balzac
To byste se divil pane Balzac, kdyby jste viděl Montmartre
To byste se divil, to Váš zrak by dočista se pomátl
Lesk a bída kurtizán, pane Balzacu, dnes je dílem vcelku směšným
Peníze cinkají ve vaku a láska je více dílem spěšným
Pocta
Mám radost tatínku, že´s mohl uskutečnit svůj sen
a po dlouhém plném životě, vychutnáš si cestu sem
Jak národní klenot Tě uloží tak, jak si to zasloužíš .
Mezi chloubu národa Tvou rakev položí.
Vyznání
Paříž je ráj, Paříž je klid
Paříž je Máj, Paříž veselý je lid
Paříž jsou bulváry, náměstí a mosty
Paříž jsou zklamání, rozchody a strasti
Champs - Elyseés
Champs - Elysées - Vítám Tě
Champs - Elysées - Polibek
Champs - Elysées - Kam půjdem .
Champs - Elysées - Zůstanem.
Paris
Paříž móda vůně žen
Madeleine, Louvre, St. Germaine
Renault, Peugeot, Citroen,
pojď na kávu k Loriene
Tour Eiffel
Milovaná, nenáviděná a krásná
ošklivá a zrádná - taková je Ona
Pyšná a vysoká, kovová a chladná
jediná a sama - taková je Ona
Dominanty
Stojí a vyhlíží smutně.
Je malý, ve stínu velkého.
Ten velký, je slavnější a hezčí
Tomu malému to říká ještě menší, ale skleněná a nová
Potají
Stojí a vyhlíží smutně.
Je malý, ve stínu velkého.
Ten velký, je slavnější a hezčí
Tomu malému to říká ještě menší, ale skleněná a nová
Oblouky
To se jen tak nevidí, jak Ti tři si závidí
Oni v jednom městě závodí, kdo z nich Paříži vévodí
Oni se tak škádlí jen, mají totiž stejný sen
Aby jednou nastal den, kdy budou moci z města ven
Bastille a Voltaire
Jaké jsou pocity člověka, jenž nebyl souzen
Ač se mu těžko polyká,do cely byl vsazen
Proč .
Pro básně od srdce nebo za svobodu těla
Place de la Concorde
Vážený pane Gabrieli, vzdělaný mistře a staviteli
Rád bych se Vám poklonil, za náměstí jenž jste postavil
Tam u Seiny v centru Paříže . a přitom málokdo ví, že
jste s Mauricem la Tour sloužili v jedné době pro jeden dvůr
Vítr s Tebou
Pocity Tvých příběhů, vkládané do Tvých úst,
prosí o odpuštění, navždy
ve Tvých dlaních svíráš touhu milovat
ale není kdo by šel s Tebou
Ve tvých dlaních
Měsíční světlo protéká Tvými vlasy
Tvé prsty si hrají v odlesku hvězd
Mluvíš se mnou o důvěře, přesto
že důvěřujeme jen sami sobě.
Na Tvém těle
Sladké touhy a pokušení vidím na Tvé kůži
Přes Tvé údolí položím stolistou růži
Vosk stéká po svících, které osvětlují oltář Tvůj
krev se ve mě vaří, prosím chvíli stůj
Odpuštění
Hledám odpuštění za to, že jsem Ti nevěrný
že užívám si života, za to hledám odpuštění
Říkám Ti vše na rovinu a jsem zmatený, jazyk se mi plete
Ale ty chceš slyšet svou pravdu, tak zněla domluva
Krásná je chvíle
Krásná je chvíle, když na Tvou obnaženou hruď pokládám růži
Krásná je chvíle, když do Tvého klína vkládám svou sílu
Krásná je chvíle, když splynou naše těla arůže se brání
Krásná je chvíle, když laskám Tvé rty a měsíc chrání
Chci Tvůj dech
Chci Tvůj dech a pot při nočním hříchu
V pláči i smíchu, chci Tvůj dech a pot
Nesmíš být bojácná, před Bohem kajícná
Chci Tvůj dech a pot, ráno Tě povedu
Tvá vůně touhy
Tvá ústa mě dráždí jsou plná zvláštních slov
Vůně Tvýchpohledů ve mě vyvolává pocit chtíče
Touhy po naplnění Tebou a tradičních hodnot lásky
Pojď zanecháme normální svět
Kam ten spěch
Lásko, nestíhám Tvé tempo, jsi příliš rychlá
Tvá rychlost mě odsuzuje do věčného spěchu
Jdeš na vše moc rychle a mým zvykem je nespěchat
Vždyť víš, že Tě mám rád, ale toužím po tom chvíli stát
Povídačky
Už zase kolují povídačky o nás dvou
o tom jak se milujeme, co máš ráda co mám rád
Ti co nás sledují si na nás ukazují
stále nás vidí, vidí do nás, do naší lásky, do naší duše
Nechci Tě mít rád
Klidně mě spal, nehledám něhu a cit
Klidně mě chval, ale nechci s Tebou žít
Nechci Tě mít rád
Nemluv se mnou o tom a rovnou to zkus
Cítím Tě
Chci Tě ve jménu něhy, ve jménu touhy a chtíče
Oddej se mi a dej mi klíče, ať odemknu Tvou pevnost
Chci Tě ve jménu krásy, ve znamení této chvíle
Tak podlehni té velké síle, která si žádá svornost
Víčka
Kolik tajemna se ukrývá za Tvými víčky .
Kolik tajemna se ukrývá za plamenem svíčky .
Za plamenem svíčky, co pohrává si s Tvými víčky.
A kolik asi svíček, osvětlilo víček .
Otázky 2
Kolikrát Tě jen potkám, než si mě všimneš .
kolikrát.
Už sis mě všimla, ale kolikrát Tě budu muset líbat, než si mě zamiluješ .
kolikrát.
Drama lásky
Co je to drama lásky .
Chci odpověď bez nadsázky.
je to příběh jedné krásky, co trhala sedmikrásky
byla zamilovaná a dělali se jí z toho vrásky
Ta pravá
Ve které jiné se snoubí tolik nevinnosti a kuráže .
Která jiná se tolik smát dokáže .
Která jiná mi hlavu více splete, vždyť před ní i umělá růže kvete
Ve které je tolik neřesti, kolik slov pro Ní budu muset nalézti.