--obrysy existence v ledovém třpitu země--
místností s vysokými okny přichází myšlenkabytosti okolo obcují se svými nitryalkoholZvěřsmíchje tu Někdo.
neviditelné lidské slupky si bez citu vymýšlí kroky okolo mě jak dýku do tělasamota prázdno krev
sedíš uprostřed lidí a rozhrnuješ šero malými plameny svíček na podlazestrnulá křeč těla spleteného s židlímalé schované já
Něco tě volá, za vysokým sklemHlavu v dlaních, chceš jítzávora, pohyb těžkých křídel venna prahu brány do neznáma
Otoč si hlavu...
Otoč si hlavu na druhou stranu ať vidíš svoji tvář
ať tvoje oko pohlédne na oblé tvaryaž ucítíš je a zář co se stane z tebe
neuhnou ani oni co vidí ve výši sílu
Pak pociť válku ve světech vlastních smyslůa obrať pohled dovnitř ve světlech které pochopíš záhy
_PRAMEN SÍLY_.txt
jsem svíce, plamen co dohořísvětlo co neplane věčněa síla vůkol proudíve jménu země
___+___
Padaly kamenyvolba otce
Tvář Krista na zemisneslo se slunce
Bůh pláče na nebihozené mince
Krev se mísí s vodoua teče v kámen