Písmák mráz
Kloužu se namrzlou nocí
z kopce do kopce
--černou řekou k rudým horám
za obzorem bezsmyslu.
Plačte..
Plačte
vy,kdo nejste z mramoru.
Roňte slzy pro svět-
v němž tak krásno je žít,
Až..
Za nocí,v nichž světlo se konečně
samo sebou cítí býti,
- svitem měsíce,
který závojem stínu pravdy
Drak
Hrajeme si se slovy
-s korálky na niti,
co skleněnými zvonky ohlašují pád.
. sám sobě Ikarem.
Podívej se
Podívej se-
smíchem pláču,
přestože vše včera
tak barevným zdálo se,
Kudykam
Nahoru a dolů
houpačka dní
se mnou mává,
nahoru a dolů
Dnes
Těší se,
až ze stromů
všechny slzy stečou,
/bojí se,že zítra zase
V polích
V polích,
kam jen závoje mlh
dovolí ti vstoupit,
-pokud rozumíš si s Dechem země.
Láska
Láska je kapka na řase motýla,
který v noční bouři ticha
srší na všechny strany.
Láska je letící lístek z okvětí jabloně,
Bez názvu
Do pěsti štěstí
sevřít touhu motýlího křídla
způsobit tornádo,
-tu sílu,která/čistá jako slza/
Pro Tebe
Jak to,že vždy,když
červánek vlahý
pohladí mé hlavy,
-stín omotá mne vzápětí
Možnosti tu jsou
Strach kroutí se,
jak kdyby zbytí nebylo.
Zpívá jednu ze svých písní posledních.
V sítinách,kam to vždycky vábilo,