Těla
Procházel jsem městem a jeho ulice byly plné mrtvých těl.
Těla musela být mrtvá už několik týdnů, pod nimi nebyla ani kapka životodárné tekutiny. Všechna byla ochablá, s údy nepřirozeně přitaženými k tělu. Na některých byly ještě znát zbytky svátečního oděvu.
Milostný akt ve třech slokách
MILOSTNÝ AKT
první sloka
volný souboj
na rapíry
Letní květy
Nejkrásnější vůni znají,
když konečně umírají.
Letní květy
******************************************
Kroužkem kouře z dýmky
Sleduji let ptačí,
kroužkem kouře z dýmky,
svět kolem mě kvačí,
v nekončících spirálách,
Jak Pendragon Černý chtěl pít měsíční smetanu
Jak Pendragon Černý chtěl pít měsíční smetanu
Tento příběh se stal vprvním věku, kdy lidé byli jen jedním zmnoha zvířat a ne právě tím nejchytřejším. Všechna zvířata žila vzemi Mládí a mluvila jedním jazykem. Mezi všemi vynikal rod koček, rychlých a obratných lovců, ale také velkých lenochů a volnomyšlenkářů. Nejrychlejší a nejmrštnější zkoček, byl Pendragon Černý.
Z fajfkového tabáku
Seděl jsem se starým Pinkertonem hned vedle kolektorů a díval se na nebe. Kolem se plazily úponky kouře zjeho dýmky a nesměle ohmatávaly kolemjdoucí. Vjednu chvíli, právě se přes obzor přehoupla velká vzducholoď a zastínila slunce, vyndal starý Pinky rozvážně fajfku zúst, zahleděl se nikam a řekl:
„bůh neumí nenávidět, jenom mu vobčas některý věci přídou strašně líto. “
Zfajfkového tabáku
p o m a l u
The Nature of the Man - Přirozenost člověka
In the Dark of Woods
on the Edge of Light
hidden in the Moods
out of Range of Sights
Odboj
Prodírali jsme se stokou. Kolem byly roztroušeny zbytky ze zbytků, které už patrně zvládly vpředešlém životě i dvojí recyklaci. Na celé skupině bylo jasně poznat, že čím méně toho ví o původu pevnějších ostrůvků, plovoucích kolem vpáchnoucí vodě, tím déle si jednotlivci podrží příčetnost a klidné spaní. Šestice neforemných postaviček, navlečených do starých protichemických oděvů a srespirátory na tvářích, postupovala pomalu a srozvahou.
Ranní romance
Boner,
in the time of morning dew,
isn't as such serious trouble,
especially when you are two.
Fofrzima
Přišlo jaro, pryč je mráz,
Praha už je funkční zas,
Klaus má jasno v okamžení,
tohle změna klima není.
Zkušenosti
Možná tě mé srdce chtělo,
ačkoli to tenkrát třeba,
doopravdy neumělo.
Třeba jsem ti ubližoval,
Píseň domů
Vstoupil jsem.
. Dům je plný pohledů
myšlenek a dávných kroků
z medailonů starých tváří
11 důvodů, proč kočky nevedou války
1. Důvod
Každá válka je podmíněna alespoň minimálním plánováním a chtít po kočce aby plánovala je stejné, jako učit psy neslintat.
2. Důvod
Vezmeme-li v potaz nutné denní přestávky na schrupnutí, omezilo by se samotné válčení na uspěchané přiběhnutí na bojiště jen proto, abyste si tam zívli a pak se znechuceným výrazem zase odešli spát.
Rohatý Bůh
Rohatý bůh
Ve stínu stromů a havraních per
usmál se na mě ber se kde ber
natáhl dlaň pro moji lásku
Nehledaná
Nacházím tě bez hledání.
Někdy jenom letmý dotek,
jindy v očích, smíchu, větru.
Pohladíš mne horkou dlaní.
Černý tanec
Tanči pro mě,
Černá Dámo,
otáčej se vírem smutku,
rozsudkem je noci ráno,
Modlitba čtyř
Modlitba čtyř
Země, má matko.
Má síla pochází z tebe, tvé tělo mne sytí a vede mé kroky. Hladíš mne ve spánku a nedáš mi zapomenout na lůno, z něhož jsem se zrodil a do kterého se vrátím. V každém okamžiku jsme nerozlučně spojeni.
The Heart of Mountain
Down the Way
a Way to Down
down the Way
a Way to Down
Ukončete lásku, srdce se zavírají
Zašeptala´s:
Miluji tě
a já, v odpověď na to:
Chci tě
Promrhaný potenciál
Umím tančit jako bůh
ovládám i projev citů
u nikoho nemám dluh
pravidelně věnuji se
Jazykolam
Stojí stromů stromořadí
strmé stromy, řádné řady
dřevorubci dřevo rubou
sošné sosny sťaty budou
Variace na vzpomínky
Vykroužil jsem tvoje oči
hlinkou v barvě krve
teď svět se se mnou točí
jak zatočil se napoprvé
Ráno
S ránem, až otevřeš se dnu,
než vstanem, tak tě obejmu,
jen tak, bez důvodu, hříchu,
však to víš, jsem snílek - blázen,
Půlnoční paprsky
Rozřežu se v tenké plátky
a zvolna promnu v bílé soli
prý jsem starý na pohádky
no, když už žiju
Noc
Noc má tváře žlutočerné
od luceren pihovaté
voní senem, vodou, horkem
překvapí vás nejvíc vdobě
jak to tak to chodí
Našel jsem Vás kolem sebe,
často jen tak - bez hledání,
každému se nepovede,
vyplnit si tajná přání.
Hra
Pojď miláčku
pojď si hrát
ty budeš holka rozumná
a já budu ten zbrklý kluk
Divná doba
Divná doba
kdy čas náshoní jako koně bič
šepot písku v hodinách
odtikává panovačně: ne-zas-ta-vuj
Stříbrné variace
Stříbrné variace
V oponě noci je dnes prstenový šrám
cejchem stříbrným vypálený
ve znaku ryb
Chtěl bych...
Chtěl bych.
. mít dost sil říct ti, že to nezvládám
. ukončit věci, které přestaly dávat smysl a trvají už jen ze setrvačnosti
.
Prohra
Jediné, co absolutně a nezměnitelně definuje naši prohru.
. je naše neschopnost zvítězit
Katedrály
Modlíme se
v katedrálách z kovu
a skla
k bohům profitu
Tvůj smích
Jako tupým nožem krájet zmrzlý sníh
poučený minulostí pláču o zítřcích
potom čekám v okouzlení
na soumrak a svítání
Ukolébavka pro koťata
Hallo little little paw
little little little paw
hallo little little
hallo little little
Hádanky
Dva dlouholetí přátelé, myslitel a osvícenec, se sejdou v taverně na večeři. Společně pojí a vypijí několik pohárků vína. Později k večeru se myslitel obrátí na svého společníka:
"Příteli, dám ti hádanku. Co je ten nejlepší a nejdokonalejší lék na světě, lék, který zhojí bolest, soužení i žal.
Vločky 07
Seděl jsem u okna a mžoural do chumelenice. Před oknem byla lampa pouličního osvětlení a vločky její žluté světlo přebarvilo na oranžové dropty citronového korpusu. Topení hřálo, okno, o které jsem měl opřenou hlavu, chladilo. Smutek se proměnil vmechové polštářky.
Začátky a konce
Na konci
všech dnů
se nalézají
. začátky všech nocí.
Dětství
Procházel městem. Bylo temné a plné paradoxních zákoutí. Vypadalo, jako by ho někdo nakreslil špatně ořezanou tužkou, promazal gumou a na zbylých základech znovu kreslil. Zase a zase, jedna vrstva na druhé.
Co bude až tu nebudem
Jak to tak vypadá, jsme nejdominantnějším druhem naší planety.
Už několik tisíciletí se opájíme dojmem, že všechno se točí kolem nás. Nebo se alespoň chováme, jako by to tak být mělo. Krásně jsme si postupně transformovali význam slova "harmonie" z "v souladu" do "pohodlné a přizpůsobené člověku".
Atmosféra
Konferenční sál vLoidově budově, jinak používané jako muzeum „Město dnes a před sto lety“ a každý sudý týden ve čtvrtek ksetkání anonymních alkoholiků, se hemžil lidmi. Mezi nimi, tak, jak se na podobné typy patří, pak proplouvali Lidé. Poznáte je snadno. Ačkoli obklopeni davem, setrvávají prakticky vosamění.
Přetrhni řetěz a umře ti kytka
Kterak zlidí udělat blbce aneb zítra se ti stane něco zlého
Všichni známe tyhle emaily. „Pokud tohle nepošleš dál, tak… dítě vGuatemale zemře na blíže neurčenou srdeční chorobu…najede do tebe vozík sdezerty a zadusíš se šlehačkou…malé štěně nenajde svou adoptivní maminku a bude se muset živit podomním prodejem ponožek snapodobeninou značky Adidas“.
Budiž, příběh o dívce co na diskotéce nepila a pak jí zabil opilý řidič, ještě snesu (po prvé, po druhé, po desáté…klidně). Veselá koťátka štěstí plná dementních obrázků andílků sčumáčky a srdíčky a manga očima, jasně, je taková doba.
Kočičí uspávačka
Kočičí uspávačka
Pro moji kočku či kocoura,
ať večer spinká a nekňourá,
ať na ně vpelíšku čeká sen,
Dupity dum
Dupity dum
Dupity dup - dupity dum
na malých tlapkách
proběhnem dům
Reziduum nenávisti
SEX
Povídám tak svojí milé,
zpestříme si sexu chvíle,
podle knihy kamasutry,
přefik jsem ji mezi futry.
BANÁNOVÁ ROMANCE
Na nákup jsem z Malé strany,
s taškou vyšel,
pro banány,
do TESCA či do BILLY,
SMŮLA
Třináctéhozas bylpátek,
všude kolem strašný zmatek,
lidé byli šílení,
a v televizi.
JEŠTĚRKA
Polapil jsem na kamení,
ještěrku, cobarvymění,
nebyl on to chameleon,
jenom někde polkla neon.
PEČENĚ
Pečeně se v troubě peče,
při pečení,
čas se vleče,
a tak nechuti na vzdory,
ŠTĚSTÍ
Při opravě budíku,
vše jsem vsadil na kliku,
však štěstí se mi asi brání,
teď mám áčko za zaspání.
PĚSTITEL
Na balkóně v lavoru,
přestuji si bramboru,
ze šlahounů mám už fangl,
chodím jí hrát na triangl.
KYTARA
Začal jsem hrát na kytaru,
svou hrou trápím moju starů.
AUTOEROTIKA
Na balíku sena,
Bořka rádá sténá,
a že je to děvče z hor,
má kamenný vibrátor.
V SADU
Míza teče ze stromu,
doma čekám pohromu,
máma může skončit v hrobě,
když se kvůli mojim gatím,
VLAKY
Sedím sedím na záchodě,
kolem lidé zlobně choděj,
když bez jízdenky v rychlíku,
simuluji koliku.
MEDVÍDEK
Můj medvídek plyšový,
nikomu nic nepoví,
že mu pláču do kožíšku,
pro svou lásku k bratrům Křížkům.
LETADLO
Nad oblaky na obloze,
prohánětse lesklým vozem,
že mi prý nic nebrání,
mám však hrůzu.
BÁSNĚ
Píšu verše na ubrousek,
každý den tam přidám kousek,
až z nich bude celé dílo,
řeknu,
BOMBON
Ležel bombon na dlani,
to vám bylo dívání,
chtěl jsem si ho vycucat,
pak jsem si však uvědomil,
LÁSKA
Za - mi - lo - val jsem se,
do svítání nad obzorem,
teď se trápím každičký den,
po zjištění hrozné pravdy:
VÁCLAV
Režie: Jiří Vejdělek
Scénář: Marek Epstein, Jiří Vejdělek
Hlavní role: Ivan Trojan, dále: Emília Vášáryová, Jan Budař, Soňa Norisová a Jiří Lábus
Václav žije se svou matkou na pomalu chátrajícím statku. Po svém otci zdědil v genetické výbavě přesnou mušku v házení a střelbě, ale bohužel také lehkou demenci. Myšlení Václava zamrzlo na úrovni chlapce. To mu umožňuje vymýšlet rozné lumpárny (které až příliš často končí malérem) a namíchnout vždy obyvatele ospalé vesničky.
odkaz...
píšu.
na ruce mi zatím schne henna. momentíček, musím ji trochu navlhčit, jinak se barvivo nespojí s kůží.
Faust a Markétka
Ahoj
Tak…
…jsem tady.
Jak jsi, myslím, chtěla.
V sobě
Hledej.
Hledej vsobě…
…myšlenky a dávné city,
kdy tvé oči hladily tmu,
Vzpomínky
Vzpomínky.
Barevné nitky vprovazu života
Obroušené kamínky
kolem kterých řeka času klokotá.
Přípitková
HOP HOP, DO PUSY LOK
ŽIVOT SE VLEČE
A PITÍ TEČE
Flaška stojí na stole
Happy feet
HAPPY FEET
Originální název: Happy feet
Země: Austrálie/USA
Hrají: absolutně nespočet tučňáků (Robin Williams, Hugh Jackman, Elijah Wood, Nicole Kidman, Brittany Murphy, Hugo Weaving, Khamani Griffin)
Barnabáš
Uplácal jsem zhlíny
hliněného pegasa
chudák má však splíny
smutný je a nejásá
hrozinky
dal jsem - dal jsem - do láhve tři hrozinky
byly - byly - nejdřív stááášně malinký
zalil - zalil - zalil jsem je pálenkou
pěkně - rostou - jak jeníček, v chlívku kozím
Prázdný pokoj
Prázdný pokoj . po milování
přízrak vůně vpolštářích
myšlenky jsou nepřátelé
vzpomínání těžký hřích
Potomci lidí
Potomci lidí
Originální název: Children of men
Země: Velká Británie/USA
Hrají: Clive Owen, Julianne Moore (a hafo dalších)
(alter-dílko) osamění
OBRAZ VHLAVĚ
ZÁVAN BYLO.
. JARNÍ BOUŘE
VLETNÍM TĚLE.
Pláň plná mrtvých květů
http://www. majkii. cz/zajnap. html
Když jsem přivoněl a ucítil vůni tvého klínu, zatočila se se mnou celá místnost.
vločka
Padá vločka sněhová
padá na zem znebe
kde tě vločka pohladí
tam najednou zebe
Až odejdou všechna jablka
Až odejdou všechna jablka,
a nezbude po nich žádná šťopkake žvýkání.
Prostě zmizí.
. bez loučení.
pohádka o Popletovi
Cililink, zazvoní kašpárek vdivadle,
vdivadle loutkovém, pro velké i pro malé.
Už je tu Popleta sbuchtami vuzlíčku,
vydal se za prací, zpívá si písničku:
Liberečtí písmáci
Říkám si, proč se pořád tahat (nic proti nim) na setkání do Prahy.
nejdřív by se samořejmě muselo zjistit, kolik písmáků se toulá v liberci a okolí
takže, zkuste napsat do kritik, jestli byste měli zájem o případné sčuchnutí se někde v liberci.
Jako jet v autě plném bublin
http://www. majkii. cz/zajnap. html
Jako jet vautě plném bublin…
…a smysl uniká
Všechno kolem je oblé…
Na zelené trávě
Na zelené trávě, v zelené zahradě
pasou se ovečky
pasou se ovečky
pase je pasáček svousem na bradě.
obdarovaní a prokletí
Seděla u okna a přes nahé nohy měla přetaženou deku. Nerozsvítila si. Dívala se zokna a velice pomalu a téměř neznatelně se pohupovala dopředu a dozadu. Ruce měla složené na kolenou.
Vánoční romance
Hnal se nocí. Rolničky zvonivě vyřvávaly do okolí chronicky únavnou melodii radosti. Jako každý rok. Jako každou vánoční noc.
Pilulky na kouzla
Pilulky na kouzla
Dělám vtomhle městě psychiatra už pár let. Když jsem začínal, všichni mi říkali:“ Buď rád, že seš vPraze, uprostřed toho velkého mraveniště. V Praze je pořád spousta lidí, co jim hrabe ztoho co dělají, jedí, ským spí, ze smogu, příbuzných, dopravní situacenebo jen tak,z nudy, takže budeš mít pořádpráce nad hlavu. “ To poslední byla pravda.
hopsaní přírodou
Pro prcky a taky prťata
jejich ouška a třeba i kaťata
rošťákům malíčkům, panenkám malenkám
všem co už znám i těm co už nepoznám
O SMYSLU VĚCÍ
O Smyslu Věcí
Palička máku a stonek tulipánu
Klepeto račí rozťaté mohnatým odposluchem
Zákruta jmuta posmíchem kleče
30.9.2006
Na ulici stál blázen. Někteří, ti lépe vychovaní a zdrženlivější v soudech, by asi řekli "tulák" nebo "bezdomovec", ale pod kabátky těchto všech názvů se hřálo tělo blázna. Blázen stál trochu nakloněný na levou stranu. I to mu však, nějakým zvláštním způsobem nezabraňovalo, aby stál rovně, zpříma, snad by se dalo říci i hrdě.
balada o zasnění
Mám-li potkat naději,
žádám ji přijdi snovým ránem,
vdobě, kdy více než častěji,
obtěžkávám si hlavučerstvým plánem.
kvítek a mramor
Našel jsem kytku,
co rostla u mramoru,
já sklonil se a chtěl sipřičichnout,
pak poznal jsem,
Přesýpací hodiny
PŘESÝPACÍ HODINY
ČAS JE JAK JEMNÝ PÍSEK VPŘESÝPACÍCH HODINÁCH
NEZNÁM HO A TAK ZNĚJ MÁM SNAD I TROCHU STRACH
ALE NA DRUHOU STRANU, COŽ JE PRAVIDLEM
mirror or mask
Snil jsem
Na poušti
při západu slunce.
Klečel tam na kolenou
Tvůrce
Tvůrce
Nic…
…dobrý začátek pro něco.
Taneček snění vříši tření.
Proměny
Oblohou
Toulání cestou našich křiků
Nemohou
Omalovánky na hraní o tužkách sní tu
Tanec
Tanec
Ploužení se po sále
Sdanými ladnosti křivkami
N-a l-e-v-o
Čtyřsložková
Artérie
Třetí zleva
Nohy plné mravenců
Ruce jak zželeza a dřeva
Nahota
Nahota co vkotli těla klokotá
Plná je smoly a pryskyřice
Touhy jsou naše vlastní Golgota
No tak mi přidej
B jako Báječné
Bylo to na návštěvě u našich. Přijel i bráška srodinou a plánovalo se grilování. Mamina připravila studené pečené maso, sýry a spoustu dalších dobrot na stolek hned vedle přístřešku sgrilem. Maso se peklo, stolovníci si povídali, pak je rozdělili podle chutí a hladu a při jídle pokračovali vhovoru.
LNH
Korouhve ve větru
s honosnými erby
rveme se za hesla
bez chuti a vervy
rady pro přežití
Bortěmež v sobě ideály,
stavěné z důvodů prudkéhookouzlení,
vítr,ne člověk,je v podstatě stálý,
tak proč platit pozdějismutkem. za prozření.
inzerát pátý
Slunce, ten poslíček dobrých zpráv, pošimrá básníky na nose, a pak, dřív než bys rukou máv, rychleji než řeka v potoce, vznikají rýmy. Smíškové, to je jejich parketa, na druhou stranu, vyráží do světa a tam, nedělám si žádnou švandu, smíchem a legrací, zastanou vlastní propagandu. Jsem básník i smíšek, toť věru divná věc, ale, jak já říkám, proč ne, nakonec, smích a verše, toť nemusí být nepřátelé, umí rozplakat, ale i pohladit, když čas je jít už do postele. Básnící smíšek i usměvavý poeta.
prstíky a knedlíky
VAŘIL KUCHTÍK KNEDLÍKY
BYLY TÁÁÁKHLE VELIKÝ
PAK POZVAL PRSTÍKY NA OBĚD
PŘIBĚHLI VŠICHNI, RYCHLE A HNED
Jsme Lidé...
Jsme Lidé.
Jsme člověk vedle člověka,
bojíme se všeho co kdy přijde
jen tak pro jistotu,
svačinka
VYRAZIL JSEM DO ULIC
JENOM V TRENKÁCH
JINAK NIC
BEZ KALHOT A BEZ KOŠILE
moucha
VE SKLENICI LIMONÁDY
PLAVE MOUCHA KE DNU ZÁDY
BZUČÍ, KOPE NOŽIČKAMA
CHTĚLA VYPÍT VŠECHNO SAMA
havraní zpívánky
PRO VELECTĚNÉ HOSTY
NA HAVRANÍ ZPÍVÁNKY
ČERNÁ PÍRKA
OZDOBÍ KRAJKOU POZVÁNKY
Touláček
Touláčekťapká ulicemi,
pohrává si se smetím,
obtáčí se kolem sloupů,
chtěl by chytit jejich stín.
óda
Rozhodl jsem se.
. napsat ódu na marnost.
Věřte,
že už jsem jí zažil,
pššššt
Na konci světa
se chvěje nedočkavostí první vteřina věcí budoucích
pšššt.
. slyšíš.
soudce noci
Procházím nocí, co noha stíhá vlastní stín,
pod souhvězdími svítilen,
chůze je zvyk, tak na ni nemyslím,
a noc na mých zádech je vlastně pláštěm jen.
smíření
Zrozeni z vůle a k osudu vládců,
náhodou, štěstím milováni,
hněteni vírou z krve, vína,písní,
překrásní,
díky snům
Z minulých světů
a příbytků vdenních snech.
. v kapsách racků ukryté
nesené podzimní pavučinou
Pro vás
Milí přátelé
Je ráno.
. a já vstávám zpostele,
myslím na vás, však to znáte,
rozchody
Někdy (hlavně když se blíží okamžik),
kdy dobré je malé a zlého moc.
Někde (ať už v temnu nocínebo slunce svitu),
kde nemůžem už volat o pomoc.
Zapálení pro věc
Arnošt opouštěl školu shlavou plnou nápadů. Nápadů a zmatku. Poklesu výkonnosti si povšimli všichni jeho učitelé. Dneska ho poslali ke školnímu psychologovi.
o touze a ostatních svatých
. na zakrnělých troskách našich schopností.
. za obzorem možností našich myslí.
dobré ráno
Otevřel jsem oči. Sen ještě chvilku zůstával, jako chuť na jazyku. Polknul jsem. Hluboký nádech a výdech.
Královna Mapp
Na procházce městem jsem potkal královnu Mapp.
Neldřív jsem ji nepoznal.
Měla na sobě ošoupané šaty, prošlapané střevícea krmila holuby na lavičce v parku.
Chtěl jsem se jí vyhnout, smrděla jako podložka pod psa.
někdy...
někdy.
takhle v noci, když kolem je tma a ticho
přemýšlím.
jak se cítil doktor, který léčil pacienta, o němž věděl, že nepřežije.
příběh
Stalo se to ke konci války
Nikdo nemůže říct, kdo vlastně vyhrává, protože všechny strany právě prohrávaly. Šel jsem do lazaretu navštívit přítele. Byl to kluk co ležel pět měsíců ve vedlejším okopu, takže už se tomu dá říkat přátelství. U vchodu ležela hromada látkovýchroušek.
vrána
po střechách běžet a nezastavit
ve stopách letu černé vrány
jak blázen se smát a děsit stíny
nevnímat jizvy, krev ani šrámy
požár
Ačkoli to bolelo, nepřestal jsem zpívat.
. a země hořela v jednom velkém plameni, škvařila se, kroutila a praskala žárem jako kousek skla vhozený do tekutého kovu.
O lesním mužíčkovi
O lesním mužíčkovi
Kousek od Kladrub stával mlýn. Teď už z něho zbyly jen ruiny, staré zdi, porostlé břečťanem a mechem. Ten, kdo netuší, že v okolí před lety vesele klapalo mlýnské kolo a formanští koně řechtali při zavážení zrna, těžko by si jen pomyslel, že staré zbytky stěn jsou rozbořeným mlýnem. Okolí je kopcovité a sám mlýn stával na úbočí nevelkého kopečku.
třeba...imaginace
Bylo to rychlé. Vetřelci nejprve, podle všech lidských předpokladů, zničili 99% přenosových družic na oběžné dráze. Brnkačka. Nikdo by ani nevěřil, kolik generálů si může téměř ve stejnou minutu rvát vlasy zoufalstvím.
vločky 06
Kapitola první. Světlo
Každý máme vsobě světlo. Svítí nám vnaději, vlásce i vradosti. Září jasným plamenem a ukazuje nám cestu dál, cestu, která je jinak ztracená vtemnotě nevědomosti.
Výpočet potenciálu zklamání
Výpočet potenciálu zklamání:
Pro základ výpočtu PZ použijeme vzorec
PZ = ( Oč : (ŠZ x 2) + NTO) i
Kde Oč je mírou Očekávání čehosi.
Výpočet čísla osamění
Výpočet čísla osamění
Berme čas od 01 do 24 jako základní konstantu osamění. Máme-li určenou Základní Konstantu Osamění – ZKO, určíme další veličinu, a to odečtením počtu Lidí se kterými bychom Mohli být - LM, od počtu Lidí, se kterými bychom být Chtěli - LCh. Takto získáme Personální Číslo. Platí tedy že:
PČ = LCh – LM
Třetí veličinou, potřebnou ke stanovení ČER je Koeficient Zmrtvení – KZ.
Výpočet konstanty smutku
Výpočet konstanty smutku k
Pro výpočet KS kmusíme určit základní nerovnici
smutek > radost
Ztoho vyplývá že:
vločky 04
Poznali se na stanovém táboře. Jí bylo snad po čtrnácti nebo před patnácti, kdo si to má pamatovat. On dělal instruktora jednoho zoddílů. A byl do ní zamilovaný.
jezdci
Na válečných koní perutích
s hlasem trubek a leskem bajonetů
pod stínem černého mastného dýmu
v nářku raněných a kvílení umírajících
vločky 05
Seděli před krbem. Uhlíky se už pomalu začínali rozpadat na malé kousky a rudě svítili. Po tvářích jim poskakovali temně oranžové obrazce. Seděli a dívali se do umírajících plamenů.
NA JUST (pojmenováno na začátku a ponecháno na konci)
Všeobecná pravidla průběhu špatné nálady (verze homo feminum)
P1.
Špatná nálada u žen bývá zapříčiněna několika základními jevy:
-
nesnášim lidi co dělaj chyby
Nesnášim lidi co dělaj chyby
takový lidi jsou hrozný zlo
píšou si i tak jak se jim líbí
a dělaj jako by se nic nestalo
hlášky z filmů
Malý průvodce filmovými hláškami
"HLÁŠKY KULTOVNÍ"
>BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID<
Butch: Tak skákej.
návody k použití verzus lidský rozum
Návody k použití
aneb
Moc s tím kladivem netlučte, ať se nepoškodí.
NEPOUŽÍVEJTE JAKO OCHRANU PROTI TORNÁDU.
příručka chování ve vlaku
Příručka - jak se chovat ve vlaku
p 1
Při nastupování se nesmíte projevovit jako nelida a nechat nastoupit ty slabší první. Jen byste jim tím připoměli jejich vysloužilost, nepotřebnost a vetchý věk.
p 2
příručka pro smíšky
Příručka pro smíšky
Předmluva
Touto příručkou nechci rozhodně nikomu vymlouvat to, aby si dělal z jiných lidí legraci, ale pouze bych rád upřesnil některé body, na které by si potenciální smíšek měl dát pozor, aby nedošlo ke škodě nebo dokonce neštěstí. Již z první věty tedy vyplývá poznatek, že oproti ostatním příručkám bude tato pojata poněkud vážněji. Pokud jste však jeden z těch lidí, kteří si libují v neštěstí druhého, raději ani dál nečtěte a jděte si dát kafe.
Čte někdo dál.
příručka pro depresivní stavy
Všeobecná pravidla průběhu špatné nálady
P1.
Špatná nálada pramení vždy z chyb těch okolo.
P2.
příručka pro parašutisty
Bezpečnostní příručka parašutisty
Pro začátek si shrňme vaši situaci:
Řítíte se vzduchem rychlostí asi 150 kmh a kdyby jste náhodou nalezl(a) šňůru od padáku, bezpečně zabalenou uvnitř, zjistil(a) by jste, že padák nefunguje nebo je na jeho místě něco úplně jiného. Tato situace se může zdát někomu nezasvěcenému bezvýchodná. Vy však máte štěstí, neboť vaše kombinéza je vybavena touto naprosto vynikající příručkou.
Takže zanecháme bezúčelného tlachání a pustíme se do zachraňování situace.
příručka pro správné trávení mejdanů
Příručka pro správné trávení mejdanů, zábav a ostatních mumrajů.
Pravidlo 1.
I naprosto střízlivý člověk může uklouznout po špuntu od šampaňského.
Pravidlo 2.
lidé
Lidé
Miliony životů, nalézající svůj smysl ve smrti.
Miliony mozků, založených na logice paradoxu.
Nespočetně mnoho nadějí, lásek, zklamání a snů, rozdrcených kladivem reality.
smskové básničky
Na víčka usedá sen jak motýlek,
hlava je pro sen, jako milenecký hotýlek,
tam položím tě do postýlky ze sirek
a pak to bude krásně zvláštní,
příručka zálesáka
PŘÍRUČKA ZÁLESÁKA
Pravidlo č. 1: Zálesák vždy hájí práva zvířat
1. Každá kráva má právo stát se hamburgerem, bez rozdílu barvy, rasy nebo vyznání.
podzim
PODZIM
Když poslední tance sličného lidu, rozplynou se v ranní mlze,
když zima se skrývá pod pařezy a pod kabáty leze drze,
v tom čase, kdy příroda ospale mžourá,
inzerát třetí
Luceren říše a stínu svět, bludiště ulic tuláků, pod deště střechou, fantazie květ, strniště vousu z bodláku, žebráci ve vlastních domovech a krysy v labyrintu, běžec co někde zapomněl spěch a spisovatel zanevřel na pointu. Když touláš se nočním městem a ulice dýchají nezájmem, pohlédni vzhůru, otoč se rychle a pokud se na tebe štěstí usměje, zbude ti v duši, kousek naděje, uvidíš v kruhu světla lampy, touhu, s kruhy pod očima, jak čeká na amanty. Sama. Zmrzlá.
inzerát čtvrtý
Na plochém břiše deklu od kanálu, leží tu básník, píše, píše svou báseň a k ránu, za rohem, tam kde jídává štěstí a smůla, tuší tam přítomnost se značkou nula, co ví, že leží mezi kladem a záporem,toho co bylo a co bude, tak poeta zvedne tvář, zavolá jméno své, je napsané všude okolo, na zdech a dveřích, oknech a ulicích, verše jsou tmelem a vzpomínky cihlami, krotký lev, kterého vlastní bláznivý mnich, postižen svatými stíhami . tušení nekonečna . láska k nenávisti . paradox stvoření a bolest, jíž si Věční nejsou zcela jisti.
inzerát první
Je tu zas, štěstí že stále je dost místa, něžný blázen a poeta, možná už polepšený optimista, bude tě trápit a možná tě i rozesměje, však snílek je, ať slunce pálí nebo z oblak leje, se stromy zpívá a ptákům radí v garderobě, po ránu trochu zívá a cítí se ztracený v téhle době, líbání učil múzy a pohlazením léčil chmury, pilulkou je na všemožné hrůzy, miluje vandry a všemožné túry. Možná si vzpomeneš, snad si nejseš jistý, jistá, ale vezmi na to klidně jed, že vrací se zpátky exorcista.
inzerát druhý
Tančím. Tančím v proudu, a všichni se dívají, opačným směrem, do zrcadla, ve kterém jsem vidět já a můj tanec. Vznáším se v mystériu opojení a čas na mě začíná zapomínat. mé ruce jsou kmeny stromů a nohy se boří do kypré hlíny, ve vlasech létavci říkají domů, pod tělem pocestní hledají stíny, měním se v čase a měním se v strom, změna je vodou života.
dvorana
DVORANA
Když se stmívá a den jde spát, tak rodí se ti, co nejsou šťastní
Když zachází slunce, kolečko smíchu, tak poznáváme odvrácenou stranu básní
Když stříbro je mráz a mrazem se ženou vlci
let zoufalců
LET ZOUFALCŮ
Světlo je temně zlaté a slunce plane horečkou
Nad propastí, co životem znáte, nad životem a nad břečkou
Na paži sokol a v ruce meč
prázdný dům
Prázdný dům, plný vzpomínek
Kde hoří jen déšť a studí krása
Co kapka, to maličký plamínek
Polibek bolí a vzpomínka drásá
klepáš
S horkou dlaní na klice
potíš se
a klepáš v cizím jazyce
na dveře barvy ořechu
štěstí
U kořenů vyvráceného stromu
Na břehu řeky stínů a pod hladinou smyslů
Na spárech havranů i zalité v balvanech
Pod kopyty pegasů rozkováno a v krvi jednorožců tepající
naděje
Dál kráčej k obzoru obtížen břemenem, jak kráčí správný muž.
Jde měsíc po nebi a hlad je křeč, jež svírá útroby, když padá smutný déšť.
Když hvězdy blednou a stín je neměnný, ty očekávej hrůzu proměny.
Až nebe zrudne stopou ohnivou a rozhoří se v pláč
hlavička
Vzdálených světů,
hlas radarů volá nás.
Volá nás sluncí stín.
Ikarův já jsem syn, Lithiových sluncí zář, města v hloubkách zakletá.
jsem...?
Jsem prastará píseň, jejíž slova už všichni zapomněli
jsem štít rytíře bez erbu, co bloudí vlastním žitím
má síla je mou slabostí
můj čas je pouhou metaforou
osud
Přichází jeho čas.
Když zpívá své písně, teče krev a umírají lidé.
Když ráno nutí své letité kosti do pohybu, končí se přítomnost a začíná se psát historie.
Jeho krev je čas co plyne v hodinách a srdce tepe rytmem věčnosti.
poem nesmělého panice (satira)
Poem nesmělého panice
Milá má, děvče spanilé,
vzpomínat budeš na chvíle,
kdy rajtovat budu směle,
tři dějství milování
Obsidián,
světla lamp,
tichá slova v bouři vět.
. panorama plné touhy. vášeň.
existenční přetřas
Existenční přetřas
Nejsem právě vzorem hrdiny,
žádný zloduch, ale ani nevinný,
vánek mezi tornády a soda v limonádě,
cyber
NEW AGE
Kolem se rozprostíral obrovský komplex. RJ si upravil na prsou tabulku s nápisem New age. Byla to jeho autorská značka a nesl ji každý jeho výtvor. Stál na jedné z mnoha přístupových ramp a sledoval pozorně okolí.
na olympu
Oslňující jas.
Země Háda a Persefony,
Kde Kyklop ráno otevřel obě oči aby viděl na cestu.
Kam koulí svou krychličku.
noc
Noc.
Ta kolébka snů,
piják fantazie,
soška amora z černého klu,
kuličky
Když čas dne odchází, tak zůstává temnota,
žití, nit vázaná, na špulce smrti,
ten konec je jediná jistota,
ztrátou pololásek platíš za svobodu
smíšek 3 (hakolase)
Vzemi snů se právě ráno rozhodovalo, jestli stojí za tu námahu vylézt zpod peřiny a začít se nějak realizovat nebo si vzít den volna a zaskočit pak za soumrakem na partičku mikáda. Na obzoru se povalovala oblaka a, zurčitého pohledu, to vypadalo jako neurčité tušení tvarů. Pán snů byl dnes asi trochu roztržitý. Svítání nadběhlo slunci a teď se nějak nemohli pohodnout na které straně vlastně mají vycházet.
smíšek
Smíšek
Okny prosvítalo zlatavé světlo a všechno halilo do opalyzujízí emulze zářícího prachu, poletujícího melancholicky všude okolo. Od okna byly nataženy paprskové šňůry, plné poletujících částeček a tvrdohlavě prorážely závěsy v místech, kde jim zacláněly na věčné toulce prostorem a časem. Vzduch byl letně unavený a nehybný. Těžký jako špatné svědomí, plné hříchů a viny.
ráno...(nedůvěra vůči zrdcadlům)
"Dobré ráno"
Bylo něco po šesté hodině, když se vrátil ze schůzky v čajovně 82 vůní. Trochu mu to připomělo starou dobu. Ostatně Barunka se Eli v něčem podobala. Shodil bundu ze zad a položil jí na opěradlo židle.
Ghnomtové
Kdysy dávno, v dobách, kdy měli lidé ještě čas věřit ve skřítky a kdy si děti občas na kraji lesa hrály s maličkými lesními žínkami, se udál tento příběh.
Hluboko v lesích, kam se dostala jen zvířátka a k večeru lesní mlha, žili Ghnomtové. Byli to příbuzní Gnómů, kterým se nelíbilo v podzemí a vylezli na povrch země, kde začali splétat z měsíčních paprsků a půlnoční mlhy sny. Tyhle sny, pak večer uložili do váčků, který měl každý Ghnomt pevně přivázaný k opasku, a vydali se po půlnoční stezce ke spáčům, kterým pokládali při neklidném spánku na čelo snové obklady a vyháněli jejich noční můry.
stokorcový les
Příběh, který vám chci vyprávět se stal v době, kdy na Stokorcový les zaútočila zničující vedra. Toho obzvláště parného dne se medvídek Pů rozhodl, že vyrazí na návštěvu ke Králíkovy. Králík byl známý tím, že měl vždy velké zásoby medu a neváhal pohostit návštěvu tak,že se najedla do sytosti. Medvídek se při vzpomínce na med mlsně olízl a pohladil siplyšové bříško.
vločky 03
Po nábřeží se pomalu procházel anděl. V rukou si pohrával s malou soškou člověka. Šel. Přecházel z jednoho konce pobřeží na druhý a mezi prsty nechával kolovat tumaličkou postavičku z kosti.
vločky 02
Vločky02
Šli pomalu po ulici. Sněhové vločky tančily vzduchem smyslné tango a pak lehce ulehávaly do závějí. Šli spolu. Závěje netečně pozorovaly dva poutníky na cestě za smyslem.
vločky 01
Vločky
Země se oblékla do bílé krajky. Z nebe se snášely bílé chladné věci a zachytávaly se na všem co bylo tak hloupé nebo mrtvé, aby to neuteklo a neschovalo se. Některé věci hned roztály. A některé si udržely svůj chlad a chytaly se za ruce a vytvářely závěje kyprého nadýchaného sněhu.
dědeček Jehlička
V jednom zprivatizovanym království, kde ještě nevymysleli ani pastičku na myši, a tak museli hubit ty potvory po staru řevem, vládl spravedlivý a všemi lidmi milovaný král Vydřiduch zvaný mezi poddanými vychcánek. No a ten měl syna. Já vim, že jste čekali dceru, ale ten rok se nějak špatně urodilo tak se králi narodil kluk. Ani v království však nikdo nečekal syna a proto jim následník trůnu udělal pomyslnou čáru přes rozpočet.