Písmák V té první půlce domu
V tomhle čekání
roztékám v každém koutě
Zavírám dveře za sebou
chodby vychozené dotmava
Ty, cesto, která utíkáš
Ty, cesto, která utíkáš
ženeš se pryč mně pod okny
Ty, cesto, která uplýváš
na tebe vsednout do lodi
A rozbořená kaple je více nežli chrám (Anywhere is)
Kdekoli je
Ať je kdekoli, tady ne, tady je příliš málo místa
a tvrdý koberec a všechny tyhle kulisy papírové
tohle jeviště loutkové divadlo kašpárci
Ty nýtuješ vlastní prahy
A ty
Ty nýtuješ vlastní prahy a souvrství a letné
zrady letmé odcházející ty chceš co vlastně mřít
modřit modřenka byt nemá co by sama cvrliká
Zakouzlen za dřevěnými dveřmi
Směju se
jak tady padají tužky drobné nehody
únavy se připomínají a chtějí být všimnuty
směju se rozumím jim a mim se tváří smutně
Jak okraje listů na nebi
Už píšu básně pro jiné
už píšu dásně pro křivé
jak okraje listů na nebi
tlí mraky léta přišlé se vrátily
Jediné, co zbylo z léta
Jediné, co zbylo z léta
je kříž žlutě svícený
prý v Janeiru hledí do vody
Letět chce i tento prší potopě
Tma jim vykousla a zatlačila oči
Zhaslo to
Tma jim vykousla a zatlačila oči
oknům Dopravní značky
vyjeveně rozhazují rukama tváře
Jablek toho léta v břichu
Těžkne mi mošt
jablek toho léta v břichu
Těžce se rodí podzim a vyvaluje
kopce na roviny
Plynule mé kosti se prohnuly
Jeho oči
dívá se na mě přeměňuju se
proti svojí vůli proti svojí kůži
vždy v někoho v jeho představu
Listí se na mě nalepilo a studí červenou
Listí se na mě nalepilo a studí červenou
žlutou mě bodá vzpomínkami a zelená
se ještě drží ale už a na zemi
šednu a stejně tak Kde jsi paměti.
Barvili inkoustem své jazyky
Vzahradách za zdí seděli dva mudrci vtemné noci
nocí se tiše bavili barvili inkoustem své jazyky
Jazyky noci tiše se plazily vodou jež splynula
zté noční oblohy lízli si mudrci své noční košili
Přeslechnutí o husách
Ten vítr
Zítra bude konec světa
Co už se vrátilo hus.
Aha,
Máš nějaké peřiny?
Máš nějaké peřiny.
výbavu jako takovou
lehounce bledě růžovou.
Postele nejsou jediní
Nekroků nekrologů
Činy bez citu
city bez činu
černý bez, Petr
ti vrukou zůstává
Čepici z jogurtu stříkané smetanou
Jsou malé kulaté
čepici zjogurtu stříkané smetanou
to smetanové háro
a vsobě spoustu malých
I sníh se rozpomene
Vidím vlajky na tramvaji
a včera mi zavřeným oknem zpívali ptáci
ne už o sněhu a holých větvích
a musel jsem si otevřít třepotají
Za oknem motýl odměřuje léto
Čas tiká
za oknem motýl odměřuje léto
je obyčejně jasno
ale domy jsou tónem zrůžovělé
A Mikuláš nahlédl do své svaté knihy
Nemohli jsme si vzpomenout
co jsme udělali dobrého
minulý rok
AMikuláš nahlédl do své svaté knihy
Svitem mědi spánku
Nezředěně vyzírají hvězdy
tma kouřem nasvícená se potopila
vpřísvitu se krátí čas a křehne
svitem mědi spánku tma není
Na podzim začne naše jaro?
Naděje, že jednou
obrátí se zelený list
že budem naše léto opět držet vdlani
Vzpomeň si
Dívko Bakchantova!
Ty ztěžklé plody
které vstudu slunce
nabírají teplo mého těla
Jsem přisátý
Káva mezi hvězdama
Ten průvodce, půlměsíc, ten Turek
který rozkročmo hledí zoblohy
a pije kávu mletou hvězdami
sype mi dolů cukr bílý cukrů
Na hranici světla stínu
Na hranici světla stínu
na hranici mezi tím čím nejsem
u kovadliny věcí které jsou nezřetelné
které jsou nezřetelné míjejí mě