Měla motiv
Co na to říct
než že každým slovemzabodávám sikůly kolem své zahradyjen branku ti nechám otevřenouco kdybyticho nezabilo cestu
Mám vás rád
Hned několik ranmi narýsoval do dlanětupým nožemza trest lidemhladím tvářez lásky k vráskám
Coca Cola
ze všeho nejvíc
bych tu dobu pořezal
a vrátil zálohu.
S mrtvou Klárou v posteli
„Myslíš, že tě zabíjím. “
„Myslim, žes mě už zabil,“ řekla a hned potom usnula.
Vadilo mi, že tak lehce spí. Možná mi to vadilo víc, než pocit vraha.
Milovala vraha
Zabil ji jediným zatajeným dechem. Srdcem vykrvácela.
dva příběhy z krizového centra
neuklizený stůl a v závěsu poušť nebe se stáhlo do mraku bouřky tolik popadaných větví tolik rozčíslých kmenů tolik pout . spoušť zmáčkly dvakrát těsně za sebou - vrána bez hnízda přeletěla k dalším domům na obzoru a dítě zasmeklo se mezi větvemi neuklizený stůl v blízkých domech perspektivy pokřivené horkým vzduchem v požárech a v závěsu poušť .
tzv.hůůů
utichl křik
a nemá cesty
tam, kde jsem dveře zavřela
jen pár vlasů