Písmák JO
která zabila štěňátko z his master voice, teprve tehdy se všechno zázračně propojí a můj život bude mít smysl i bez Pavla. Zatím to ovšem tak nevypadá, jelikož profesionální degenerací způsobenou nešťastnou láskou, jsem si pro nás dva vysnila absolutně dokonale šťastný život ve svitu táborových ohňů a za dětského smíchu. Jsem prostě tak hrozně hloupá a patetická, vůbec nevím jak mě takovéhle věci mohly někdy napadnout. Nevím…mám mu říct že ho miluju.
Autentické především
1x-tý den.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Den jako stvořený pro psaní na počítači. Ačkoli počítač Toshiba rozhodně nemá onoho skrytě nadšeného ducha a obrazotvornost, aby se mohl vyžívat ve složitých slovech, slovíčkaření a milování na klávesnici (jako tomu bylo u některých starších psacích strojů poslední čtvrtiny 20. století), nepochybně se mnou souhlasí, kmitá tlačítky a tetelí se radostí, že na něm bude psáno.
Princezny a draci
Láska je věc, kterou jen tak nenajdeme, přemýšlela Hallie o tom, co ten den udělala, bude dělat a tak. Seděla na požárním schodišti ve starém domě, kde si Oz zamýšlel otevřít noční podnik. Hallie vzhlédla; nad sebou viděla akorát přehnaně mnoho železa, zákruty schodiště moderní parafráze onoho bájného labyrintu.
Hallie si zapálila cigaretu.
Les silhouettes
Stáli jsme na silnici, tedy Daniel stál na silnici a já a ona vedle ní, a koukali jeden na druhého. Darlenina přimhouřená očka vsobě měla jakousi primitivní přitažlivost. Jako by byly přimhouřené oči u našeho živočišného druhu signálem kpáření. Druhem vábení.
Morning train
Miluju tě tolik, že bych úplně nejraději umřel, protože se mi nevěnuješ. Trvá to už osm let a já nedokážu přestat.
Tato slova stála najinak dočista prázdném listu papíru. Ten papír patřil básníkovi.