Písmák One English Story
Tak a je to tady. Jsem to zase já, kdo má za úkol vám vyprávět tenhle příběh, který se však skutečně stal. Jsme čtyři. Opravdu jen čtyři.
Pohled z okna
Je sobota ráno a já se probouzím do letního dne, jenž slibuje krásné slunečné počasí již po prvním vyhlédnutí zokna mého pokoje, který je situovaný na východ, a proto se jednotlivé paprsky vpíjejí do mých oken a tahají mě ven zvyhřáté postele.
Otevírám balkónové dveře a nechávám se unášet krásou a nedotknutelností přírody, jejíž obraz se mi právě naskytl. První ptáčkové již slavnostně cvrlikají a vítají svými písněmi nově příchozí den. Vdálce nad obzorem nad širými lány polí se právě probouzí slunce kživotu a svou září osvětluje každičký kousek sametově modrého nebe bez jediného mráčku.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Jak se do lesa volá, tak se zlesa ozývá
Toto přísloví je nám všem asi hodně známé, ale zamyslel se někdo znás nad jeho pravým významem nebo nad tím, co vlastně vystihuje. Já si myslím, že přesně vystihuje naše jednání kostatním lidem, ale vlastně si to ani neuvědomujeme. Někteří lidé činí či říkají věci bez obalu, tak ,jak jim to přijde na jazyk, ale ve většině případů se ani nezamyslí nad tím, jestli to někoho neurazí, nebo někomu neublíží. Dotčená osoba, která si po chvíli uvědomí, co se stalo, se buď urazí, nebo odrazí útok nejspíše nějakou slovní potyčkou.