Písmák Pro Renatu
Má slova neposloucháš,
možná myslíš, že mě znáš.
A tak píši tyto věty,
rukou vedoucí mé city.
Práce
Ráno přetrhl jsem sen,den volá po šedé práci. Člověk zarmouceně probuzen,sen byl plný emocí. Za dveřmi bytu horko vládne,v páru měnící se šedé slzy. Ošuntělá trolej ulicí se táhne,zrak unaven žulovým dlážděním.
Fuck Off The Violence, Fuck Off The War
FUCK. FUCK. FUCK. FUCKFUCK OFF THE VIOLENCEFUCK OF THE WAR
WAR MEANS VIOLENCEWAR MEANS DEATHWAR IS EVILWAR IS HELL
I DON'T WANT TO HURTI DON'T WANT TO KILLI HATE VIOLENCEAND I'M NOT STILL
WAR, WHY WE NEED THE WAR.
Lidskej Chaos
Rozhlížím se okolo sebe
chce se mi z toho brečet,
nevidím nic, co by se mi líbilo
Lidi spěchaj jako o závod,
Konec
Skončil jsem.
Nedokázal jsem si pomoc.
Jsem prej šílenec,
Jen pro můj nasraný ksicht.
Poslední Výdech
Život skončil, aniž začal. Tělo leží a chladne,z náručí Ti vypadne,život skončil, aniž začal. Život upad ti do sraček,myslíš jak vystřelit si mozek. Z života stalo se ti peklo,pomalu začíná Ti docházet,že všechno krásné co již padlo,bude ti do konce života scházet.
No a tak
Jen loži, do tmy, dá se sdělit samota
už ani ty hranice nejsou, co bývaly
dříve dalo se jim chodit po hranicích
ale teď někdo schovává milníky
Samota
Samota
Pohlitila mě samota.
Arogantně se mi vtírá do mozku.
Vhlavě mi bzučí a šumí.
Proč ???
Sedím na hřbitově, tvůj duch je nepřítomen. V ruce držím kytičku, která patří jen jí. Se slzami v očích divám se na náhrobek, Kde je její fotka. Proč k tomu muselo dojít.
Bez názvu
Jsi jako duha, barevná a krásnájsi jako hvězda, zářivá a jasnájsi jako růže, půvabná a milájsi jako moře, rozbouřená i klidnájsi jako hora, statečná a silnájsi jako včela, pracovitá a pilnájsi jako poklad, jedinečná a vzácnájsi jako lev, bojovná a nebojácnájsi ta co miluji a rád mámjsi ta jedniná, lepší neznám
Realita ???
Stal se ze mě paranoik,
rozpáral sem si hlavu,
chci vědět jaký to je být mrtvý.
Pociťuju bezmeznou nenávist je všemu a ke všem,
Liská Kořist
Bezmoc ze strašného zdrcujícího pocitu ticha.
Uzavřený uvnitř sebe,
zpomalený a zmatený snahou osvobodit se.
Snažím se prolomit zeď,
Bratrovražda
Kdes byl, kde ses toulal,
můj synu, synu můj veselý .
Na břehu moře, na pobřeží,
Matko, matko má zbožňovaná.
Darkness
Temné nebe hvězdy dusíRudá krev po noži vzhlížíTemná voda břehy rosíRudé vlasy hlavu tíží
Temné srdce smutek nosíRudá bolest srdce soužíTemná duše boha prosíRudé sny už nechtějí žít
Oblouky Noci
V oblouku noci hlavu zakláním. Smutně, jak na popravu vyzvání desátá. Pramínky vlasů stékají po šíji do hloubky času. Nesťatá hostií píšu přiznání stopami od nehtů netrestám – Promíjím.
Obrazy
Vteřiny v příboji ticha se tříští a s každou příští v sobě si zametám. V sonátě pro dva mi jeden hlas chybí spletená v kdyby radši se nezeptám. Proklatá samota Po rajských hodech v duši mé čistý půst člověk musí růst i sobě navzdory. Spálená křídla se o sebe čistí v podzimní listí nasypeš pokory.
Death
Střet dvou ostrých čepelí. neplač, už to nebolí. Šíp už propálil se hrudí,už víš, jak slzy studí. setři jea bojuj ze všech sil.
Devil In Me
Zubatým ostřím uříznout hlavu,lačnými doušky sát proudící krev,toužím tě zabít i když nejsem v právu,strašně se těším, chci slyšet tvůj řev. Krvavé orgie, přidej se k nám,vstup také do našich řad. Noc černým pláštěm činy tvé ukryje,s paprsky slunce v kryptu uléhat. Ďáblova síla teď proudí v mých žilách,není v tvé moci mě zastavit.
Láska
Z lásky stal se bludný kámen,chtíčem, co do postelí nás láká,tvé vnitro spaluje teď ohně plamen,jež nedodá Ti nic co tvé tělo žádá. Však vyčkáš-li času dostatek,překonáš starý lživý klam,poznáš, co krásné zdá se navenek,poznáš čepel sedmi hran. První ničí přátelství,jež kdysi pevná byla,druhá bodá nemocí,kde duše byla silná. Třetí to jest v srdci jed,jenž spoutává mě i Tebe,čtvrtá ničí milovaný svět,který zahalilo černé nebe.
Fallen Angel
Temná křídla mě nocí nesouzuby se na krvi dívek pasouKdysi jsem je před zlem chránilpřed temnotou jsem se bránilUplynutím mnoha věků snaha upadalavíra ve světlo se rozpadalaByl jsem ochránce smrtelníkůneuspokojený, nedoceněný ani slůvkem díkůa proto začal jsem se mstítnutil je křičet, bolestí výtv temnotu změnila se barva bíláv srdci mém temnota se uhnízdilaintrikuju, manipuluju, lidi vysávámčím dál temnější barvu mámza svitu měsíce letím, sám, proč sebe se ptám
zda na křídlech ještě bílou barvu mám,zda zpět v srdce se kámen změnit mám,jestli mohu se vrátit zpět,zda mohu opět chránit svět, jestli hříchy své mohu odčinit, zda duši svou mohu zachránit. Ale jsou to jen plané řečinad slunce je jasné přeci, že zuby mé budou od krve opět,že zase bude někdo nevinný trpět,návratu zpět není,krev se mi v žilách pěnívzrušením z tepen pulsujících,z výkřiků zmírajících.