Písmák Nekonečná
Chtěl bych se utopit
v květech na Tvých šatech
Donekonečna padat králičí norou
podle ukrytou ve Tvém výstřihu
ze šuplíku...
Prastarý dům s laťkovým plotem
V zahradě nic, kytky už někdo vytrhal
Na cestě prach smísený s blátem
Okolo šeď, vítr ji v noci namíchal
Pohádka po hádce
Takhle nějak to bylo
Jdi se bodnout říkáš
a já jdu
knasrání zblázněná
Co bych si přála(fakt!)
Co bych si přála
Chci být moře
Aby za mnou
Jednou přišla Ryba a řekla:
JARO zase
JARO zase
Palí mě trochu horní ret a dlaně
jaro mi nesvědčí
Na každé větvi aspoň jeden kosí recitátor
Pokaždé
Pokaždé
Večeří čaj pro nenarozené,
mrtvé ryby a černé pampelišky
Objímá záclony ve všech pokojích
Jarní
Jarní
Od nádechu a výdechu
dělí mě světadíl
Malá jak žitné zrno
Sad
Jablka vklíně dvě,
červená od oblohy
a zvoní zvony
Tam vsadě
Co počít si, když i vrba odvrací svou tvář
Co počít si, když i vrba odvrací svou tvář
Je novéráno
a v kleci zavřený motýl
stírá prach z křídel
Pohádkáři
Kam jste se poděli,
dávní pohádkáři.
Copak už se dnes nenosí
šťastné konce cest.
Plamen
Zplamene svíčky
zarostlá můra na mě vytřeštěně zírá
jen jeden omyl
a ani červené korále ji už nezachrání
Počkám
Počkám
A nejlepší je,
že mě vždycky překvapíš
Já nejsem zvídavý alchymista,
Na cestě
Na cestě
Na cestě z bodu A do bodu B
jsem dnes umřela
V bílým víru slítli se andělé
Klícka
Klícka
Moje srdce je slavík,
zavřený v kleci mýho těla
Zpívá o volnosti,
(Z)Vonění
(Z)Vonění
Zlaté jadérko
co tiše spinká celý den
v noci se probudí
Co řekl Šimon
Maminko,
když si strčím ukazováček do oka,
tak vidím zajímavý věci .
Co řekl Šimon II
. a když je v moři nějakej hřebík nezatlučenej,
tak ten žralok kladiboun kněmu připlave a zatluče ho.
Co řekl Šimon III
Motýlci lítaj po světě,
aby ho zdobili,
aby byl krásnej
Taková
Taková
Tak jako se oheň usmívá na nebe
usmívám se já hluboko v sobě
Tam jsem si rovná
***
Ty se tvářit tak nějak naštvaně
ani si neuvědomovat to
Ty vypadat jako slunce
Ty být skoro tak dobrým papouškem jako já.
Když to nejde
Když to nejde
Sedím Čekám a
Mrchatý hodiny nejdou
Okna za záclonou
Balada o můrách a tak
Balada o můrách a tak
Kdysi jedna slečna můří
- ano, je to k nevíře -
časně ráno, po večeři
V baru
V baru
Sedí anděl za klavírem,
zpívá písně tklivé
Zapíjí to vodkou s ginem,