Otázka
Sílu přejít problémy mi dává hudba,
zvláště ta, kterou už znám z dřívějška
- jakákoli známá píseň – a můžu jít zase dál.
Proč mi tuto sílu nedává Bůh.
Volám
“… sám a sám
(ale volný stale, tam polích…)”
tu báseň znám:
cestou dale, klesnout, pak zemřít.
Samota
Samota ke mně přišla
návštěva nepozvaná,
příliš rychle mě našla,
nejsem milovaná.
Kde jste kdo?
Nevím, co se se mnou děje.
Moje srdce i mysl jsou neklidné.
Moc bych chtěla schovat se u někoho v náruči.
Vztahuji ruce.
Hospodin je borec! (anebo jak poutník spatřil světlo)
Bože, díky za poutníka cherubského,
jenž na půdě v prachu byl.
Díky Peťovi našla jsem ho,
tak I mně se poutník objevil.
Proč nejsi člověk?
Bože, tatínku,
ty jsi se mnou, když jsem sama.
Jsi se mnou, když se cítím opuštěná.
Když o mě nikdo nemá zájem.
Proč nejsi člověk? - pokračování
Člověk jsi byl.
Ale nejsi jím teď.
Možná jsi mi blízko,
ale přesto jsi příliš daleko.
Táta
Tatínku, tatínku, tatínku,
kde jsi tati.
Já tě potřebuju.
Prosím tě, vezmi mě za ruku,
Rozhovor
Hvězdy (Bůh): Já jdu a ono je to všude
Ježíš na drátě: Kdyby se ti tak dalo zavolat…
Ale vždyť ono to jde.
Ptáci: Tak dlouho už jsem je neslyšela zpívat. Díky za ně.
BOŽE! (OTČE, SYNU, DUCHU SVATÝ) - ROZHOVORY
Bože: Kdo jsi ty.
A kdo jsem já.
Ukaž.
Co znamená tvá oběť.
Po delší době (pokračování rozhovorů)
Tatínku, tati,
prosím, vezmi mě do náruče,
vezmi mě k sobě,
chovej mě jak male dítě,
pláč
Právě jsem se probudila,
jsem sama,
je mi smutno,
nikdo mě nepochová,
Přála bych si maminku
Jsem sama
v prázdném pokoji,
nikdo tu není.
Je mi smutno.
Tohle moc nešlo
pokoj, prázdný, samota, knihy,
mobil, nikdo, hlasy, dole, daleko,
okno, tma, topení, trochu chladno,
smutek, samota, oči, spánek, ne, psát,
pray
Bože, tati,
sedím tu za stolem,
zas jdu psáti,
už tužka je nad papírem.
Osel
Osel po cestě kráčel
a svou kravatu v tůni smáčel.
Kravata byla dlouhá,
delší, než jelení rohy,
být v náruči
Mít někoho
za kým mohu přijít vždy
jako dítě,
které neví si rady.
?
Být daleko, daleko od lidí,
kde na mne nikdo nevidí,
kde můžu já být jak chci dlouho,
pět hodin či chvíli pouhou.
poutník
Osamělý poutník kráčí
a jeho tvář slzy smáčí.
Jde – a ani neví kam,
jde životem zcela sám.
člověk za plotem
Zklamaný životem
stojí člověk za plotem
a kouká se ven
- už nevnímá krásu kolem.
Svíčka
Když je tma, pomůže svíčka
a nemusíš ještě zavírat víčka.
Můžeš u ní klidně psát,
když se ti ještě nechce spát.
V noci
V trávě ležím,
na hvězdy se dívám,
myšlenky hlavou běží,
až strach z nich mívám.
Pošťák
Pošťák, ten má úkol těžký,
skoro všude chodí pěšky.
Ať je déšť, sníh nebo mráz,
zprávu doručí nám včas.
Usínající člověk
Už je noc. Jasně svítí hvězdy. Dnes poprvé spím venku. Ležím v trávě, rukama se dotýkám země a pozorně poslouchám.
JSEM
Jsem tu
ve vesmíru tečka hledající
jsem
bod miliony pochybnostmi zmítaný
svoboda volby
Na obrázku lístek zelený,
ohnutý a celý zkroucený.
Narovnáš ho, aby ti vypadal líp.
On stejně vrátí se, zas jak byl dřív.