Písmák Sled myšlenek při cestě domů
Velký žluťoučký koláček,
okolo něj ani malinkatý obláček,
září mi do očí mých,
nevidím do dálek dalekých.
Pohled oknem z vlaku ven
Jedu vlakem, jedu zmého domovu,
hledím zrakem, hledím až tam nahoru.
Sem tam se něco třpytí,
jinak vidím černé smetí.
Hvězdička
Za chvíli noc nastane,zářící slunko zapadne,bílý vyleze měsíčeka objeví se tisíce hvězdiček. Všechny září pro Tebe,když jen pohlédneš na nebe.
Svítí tam jedna malinká,zatím ještě spinká. Až se ona probudí,poznáš ji odkudkoli,rozzáří se totiž více,než-li kdejaké slunce.
Světy
Každý by chtěl žít šťastný, avšak jen někomu se to povede. Svět a život v něm je nemilosrdný.
Vynahrazujeme si ho ale světem vlastním, který se točí jen a jen okolo nás. Každý člověk má svůj.
Ach, Ty krásná
Ach, Ty krásna,
ach, Ty nádherná,
jež spíš, nedutáš,
na nic neodpovídáš.
Měsíční návrat
Měsíček na nebi temném září tím spícím světem, vzbuzuje v temnotě naději, že půjde snad vše snadněji. Září si tam tak sám, při tom není ani o moc dál jak ostatní hvězdné kvítí, které z dálin neúnavně svítí. Neslyší avšak noční vlčí vytí, necítí na stole položené silné pití, nevidí umořené lidské duše, které nedají o sobě ani tuše. Ničí se sami jen tak z nudy, ale já vím, že cesta nevede tudy, čeká tam jen hluboké temno, kde jim bude všechno jedno.