Písmák Šeptání do tmy....
Pstt. Zůstaň chvíli tiše Prosím. Zahal se do kousku tmy poslouchej slova co ani osud nenapíše slova co z úst mi tiše hřmí věty co našeptám Ti večer do dlaní dřív než zavřeš víčka slova co ukradne Ti jen svítáni protože celou noc budeš ta co je hýčká jen Ty a spousta hvězd uslyšíš moje šeptání Ja budu ten co pokusí se na větru k Tobě snést každou noc moje vyznání. .
.......................
Spoutanýv okovech větruzklamaný
z polibků ze rtů
co jsi mi dalaZtracenýjak zrnko v pouštiZdrcenýčlověk co nikdy neodpouštíSchoulenýna černém břehurozdrolilsvětna vločky sněhu.
Pohřbil jsem......
Bílou růži
v dlaních ukrývám
a trny rvou mi kůži
když proklínám
Prokletá hladina......
Prokletá hladina
černá je velice
když pláč se v ní prolíná
za svitu měsíce
Duše
Podkovy klapou
A koně bílé
Tou cestou zlatou
Přijíždí k víle
Červené kapky
Jen tiše zůstaly
šlápoty v prachu
na zemi přistály
pod rouškou strachu
Střípky duše
Oblohy střípky
do dlaní beru si
vzduch je teď řídký
a slzy rosí
Přání
Pohledy do mraků
A do snů doteky
Z těch rudých červánků
Přichází navěky
Královna
Po modrém květu
slza pomalu stéká
pro bolest světů
ze slzy je teď řeka
Dvě zrnka písku
Dvě zrnka písku
na dlani zbyly
na prázdné dlani
jen pouhou chvíli
Jen jedno tělo
Bez hnutí sedí tu tělo
sedí teď i bez dechu
takhle se to stát nemělo
to tělo chtělo jen útěchu
Andílek
Za větru pomoci
zima je maličko
postavy stojí jako otroci
za mříží tělíčko