Písmák | 19.07.2019 11:30 | K dílu: Jeleni | Havranka5 |
| Kytiii, i po těch letech pořád píšeš krásně! Tip a díky. | ||
| 01.11.2006 10:06 | K dílu: Zima | Havranka5 |
| * | ||
| 14.04.2006 16:33 | K dílu: Pozdě plakat | Havranka5 |
| příznačný a typický příběh plný postřehů.. jako stvořený pro klub tak zaklubávám.. mohu? | ||
| 20.05.2005 00:00 | K dílu: A svítí jen hvězdy | Havranka5 |
| A co jaderné štěpení? Reaktory jadrošek všech zemí hlasitě protestují! | ||
| 19.09.2005 00:00 | K dílu: Černá | Havranka5 |
| "...Mám si to vytrpět až do konce a pak se celý život dívat na JEHO kopii jak se mi směje do ksichtu??? ... ..Pohladila jsem zatím neviditelné bříško - půjdeš pryč, broučku, slyšíš?" * | ||
| 23.09.2005 00:00 | K dílu: Kotelna | Havranka5 |
| Všem náhodným nálezcům: Doporučuju se prokousat diskuzemi klubu KOTELNA. Je toho cca přes tisíc stránek A4, ale stojí to zato. A také události z jara roku 2005, kdy se opakovala situace s blokováním nepohodlných nicků Lyrykem... | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: Kotelna | Havranka5 |
| Mám takový pocit, že jsem z toho drnu vykopla svojí vlastní lebku... Jako kdybych přišla ke svému hrobu. Procházím se po místě mé budoucí vraždy sbírajíc cáry svých pyšných perutí a seškrabávajíc nehty kapky dávno zaschlé své vlastní krve... | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: Kotelna | Havranka5 |
| Děje se přesně to, co jsem v rychlosti naškrábla výše: Skotačíc v jarním slunci na Písmákovi, tančíc v radosti po dlouhé a kruté zimě mezi prvními jarními kvítky žlutých hlaviček podbělu, jsem najednou zakopla ... a zpod mého střevíčku se z Písmácké prsti vykulila bílá lebka smazaného nicku nehybně na mne hledící svými prázdnými očními důlky, jakoby žalovala... Víš co to znamená?! | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: Kotelna | Havranka5 |
| našla jsem masový hrob... s desítkami mrtvol co se znelíbili Lyryckému katanovi... ač ho ani je neznám, přesto mám husí kůži po těle.... přečti si to. Přečtěte si to všichni... Je to jako v letním sluníčku se procházet po loukách u Ypre nebo Fort Douamont, zakopnout o nepatrný hrbolek v drnu rozkvetlých pampelišek nebo podběle, a z pod něj se vykulí do slunečních paprsků napůl zpráchnivělá lidská lebka v plynové masce doposud páchnoucí po chloru a hořkých mandlích... A ty tam najednou stojíš a cítíš, že tam dole v zemi, pod Tebou jsou celé hromady dalších.... Tfuj... fakt si to přečtěte... | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: Kotelna | Havranka5 |
| Zdá se, že už víme, v koho se znovu vtělil Lavrentij Berija .... tentokrát v Lyrycké mutaci... Ač na Písmáku nová, jsem tuhle vybělenou kostru našla před chvílí, je to síla. Sice nevím, proč ti všichni byli zavražděni, avšak již ty stopy nejstrašnějšího z literárních zločinů samy o sobě jsou úděsné. Zvlášť když mohu být každou chvíli tou další v řadě obětí já sama... rychle rozesílám avi | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: petice | Havranka5 |
| našla jsem masový hrob... s desítkami mrtvol co se znelíbili Lyryckému katanovi... ač ho ani je neznám, přesto mám husí kůži po těle.... přečti si to. Přečtěte si to všichni... Je to jako v letním sluníčku se procházet po loukách u Ypre nebo Fort Douamont, zakopnout o nepatrný hrbolek v drnu rozkvetlých pampelišek nebo podběle, a z pod něj se vykulí do slunečních paprsků napůl zpráchnivělá lidská lebka v plynové masce doposud páchnoucí po chloru a hořkých mandlích... A ty tam najednou stojíš a cítíš, že tam dole v zemi, pod Tebou jsou celé hromady dalších.... Tfuj... fakt si to přečtěte... | ||
| 31.03.2005 00:00 | K dílu: petice | Havranka5 |
| Zdá se, že už víme, v koho se znovu vtělil Lavrentij Berija .... tentokrát v Lyrycké mutaci... Jsem tuhle vybělenou kostru našla před chvílí, je to síla. Sice nevím, proč ti všichni byli zavražděni, avšak již ty stopy nejstrašnějšího z literárních zločinů samy o sobě jsou úděsné. Zvlášť když mohu být každou chvíli tou další v řadě obětí já sama... rychle rozesílám avi | ||
| 20.05.2005 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Viděli jste film Igora Gostěva: Seryje volky (Vlčí smečka) co nedávno běžel na ČT2? Bylo to o převratu v SSSR v roce 1964, kdy Brežněv svrhl Chruščova a pak si vyřídil účty, zametl stopy a vládl 18 let a 21 dní. Za tu dlouhou dobu normalizace vtiskl celému národu státu a systému své vize a svou tvář. Jak to dopadlo, a k čemu všemu to vedlo, je vidět ještě dnes tam u nich i u nás. Z dějin by se dalo vytáhnout ještě pár jiných obdobných příkladů, ale tenhle je myslím nejbližší a tedy i nejvíce příkladný. Ale není fér vůči soudruhům ani z objektivních vědeckých důvodů titulovat Lyryka soudruhem. Jev pro který jej takto nazýváte, není zdaleka typický jen pro soudruhy, nýbrž jestvoval již statisíce let před nimi. Jo a djPse, neber si to zas tak osobně, avšak Někteří Písmáci mi připomínají psy. Pán je zbije holí, pes zaštěká, slízne dalších pár ran, zakňučí, uteče, ale druhý den ráno se pokorně vlísává se staženým ohonem zpět do pánovy přízně, a naopak varovně vrčí na všechny ostatní, kteří se zrovna brání bití, nebo se zastávají bitých. | ||
| 04.11.2005 00:00 | K dílu: O panně, co po ní vodník toužil | Havranka5 |
| avi Elyanne - věnuj prosím pozornost i kritikám [kritičky] Deo Gratia | ||
| 18.05.2005 00:00 | K dílu: O panně, co po ní vodník toužil | Havranka5 |
| Vella: Připomínka principů pro [Kritičky] Deo gratia | ||
| 18.05.2005 00:00 | K dílu: O panně, co po ní vodník toužil | Havranka5 |
| Co je prosím v námětech psaní původní a ještě nějak nezpracované našimi předchůdci dávno předtím, než se naši rodiče vůbec poznali? S novými nápady v tvorbě je to jako s milováním. Sotva zjistíme, že jsme přišli na něco nového, vzápětí ten náš objev shlédneme na antických freskách, nebo v ZOO u zvířátek. Mnohdy něco, co jsme někde kdysi dávno pochytili, prosákne do našeho podvědomí, a pak si už ani neuvědomujeme, že jsme na to nepřišli sami, pouze to v nás vyplavalo na povrch. Rovněžpak ve vědě a vůbec poznávání a tvořivosti je celkem obvyklé, že se nezávisle na sobě, i odděleně v čase a prostoru, objeví a vynaleznou stejné věci. My přírodovědci ani technici se navzájem za to nechytáme :-) | ||
| 13.05.2005 00:00 | K dílu: O panně, co po ní vodník toužil | Havranka5 |
| No jo, všichni samečci sou jak splašený a dotěrný injekční stříkačky...:-) | ||
| 12.05.2005 00:00 | K dílu: O panně, co po ní vodník toužil | Havranka5 |
| To je drsný. * Nahoře bez a dole šeřík :-) a větřící samečci v říji šílejí Chodívám se v zimě, když přijdou ty horčejší dny v lednu až únoru, hřát na sluníčko na mez uprostřed vápencových skal, kde voní uschlé trsy mateřídoušek, a největší hrůzu mám, že mě tam nahou mezi svícny divizen zhaslých minulého léta někdo překvapí a ... | ||
| 03.10.2005 00:00 | K dílu: Nezkušená | Havranka5 |
| jj, pozvracený motýl, toť vskutku nosný pilíř díla. (opravdu skvělé Aki ! *) Vysněné ideály přibité k zemi obsahem žaludku natráveného skutečného života.. Inspiroval mě též k mému poslednímu kráknutí, jak se tam pod ním na mě někteří zdejší mazáci vrhli jak vzteklí psi... | ||
| 08.11.2005 00:00 | K dílu: Mise Noia | Havranka5 |
| Na básnířku velmi dobrý prozaický výkon. * Nejvíce si cením deníku. Zalíbilo se mi obecně provázání a konfrontace zápisků z deníku (tedy myšlenek, vnitřního života) s vnějším dějem. U autora Lakrov díla "Nech Berušku spát" 30.09.05 [178657] je též velmi dobře pracováno s deníkem. Obsahově - téma populární, mně vzdálené. Já počítače nesnáším (jsou to nástroje, nikoliv náhražky vnitřních světů, když jsme v tom vnějším selhali a vzdali se opravdového života, který nám pak uteče), poč. hry už vůbec. Jsou to zákeřní žrouti času i mozku člověka, jako drogy - vyžerou a ovládnou mozek zevnitř, se všemi následky pro člověka i jeho blízké. Je mi líto, jak spousta, hlavně mladých kluků utíká místo za holkama, pařit hry, a pak brečí, že nikoho nemají, že nikoho neumí sbalit a honí si ho zoufale nad klávesnicí nebo v koutku pokoje, ze kterého díky počítači nevylezli ani na jídlo. Tak trochu mně zaskočila plytkost citů postav. Prozaikovi bych též seškrtala přebujelost a monotónnost zápisků v tom deníku, nerozvinutí vnitřního života té dívky a tedy vytkla jistou nevyváženost díla, na konci šablonovitost a tak... bla bla... no, ale smskařce se to tipnout a pochválit musí - už pro to, že psaní básní deformuje vyjadřování, způsob myšlení a schopnost chápat, natožpak vyjádřit se přesně, jasně a přitom košatě a tedy hluboce a dopodrobna v delším textu a v souvětích. viz diskuze zde [41016] | ||
| 12.05.2005 00:00 | K dílu: Kyselina | Havranka5 |
| Tý jovka :-) Tak takovou bych od Tebe fakt nečekala. To musím nejprv rozdejchat. Když jsem to četla, měla jsem pocit, že jsi zveršovala můj vztah - tedy mou fobii a odpor ke kočkám popsanou v první kapitole mých Patera Perutí. Včetně té kyseliny a poslední rány. I když, v nekončícím souboji, která z ran je poslední? * | ||
| 06.05.2005 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Připomíná mi to současné moje veřejné dopisování s Lyrykem a jeho ideovými dětmi. * | ||
| 12.05.2005 00:00 | K dílu: Půlnoc | Havranka5 |
| Jujky to je správňácky předpubošský :-) * k prologu - škoda že není více stromů, co nesou takové ovoce :-) Rozdíl mezi právníkem a parazitem: parazit po smrti oběti odpadne. | ||
| 31.05.2005 00:00 | K dílu: deFLORAce | Havranka5 |
| Architektura je plně obrazem a svědectvím doby. Výkladní skříní sociálního rozložení, ekonomiky a žebříčku hodnot ve společnosti. V rakvích s rozkládajícími se těly rovněž hřeznou kundy celičké vlhké od hlenů hnilobného tlení :-) Terminus technicus je přes svojí lidovost (vulgaritu) docela obrazně nápaditý. Ta hluchavka je rovněž nápaditá. Já však (volným) veršům obecně nerozumím, a nedokážu je prožívat, nebo když, tak s největším přinucením. Nebýt kritik pod dílem, neuhodla bych ani jednu z hádanek... | ||
| 19.09.2005 00:00 | K dílu: Tajná povídka | Havranka5 |
| To je odvaha... dračice... * | ||
| 23.09.2005 00:00 | K dílu: Láska na tenisovém dvorci | Havranka5 |
| Zly - ještě teď řvu smíchy nad závěrem tvého vskutku trefně realistického přebásnění. Napiš, kam poslat tipa, výběra a qvoknout qvéčko :-) Adonis - za zakovéhle nevinné blbůstky tě Lyrča smázla? | ||
| 25.07.2005 00:00 | K dílu: Věž | Havranka5 |
| Hezká balada, před pěti sty lety by měla jistě úspěch, žel Písmáci jsou dnes spíš na chytlavé rádobydrsňácké výlevy přifetovaných holek, které mají v milostném životě natočeno na tacháči víc než vojetá škodovka. * Trošku možná víc prohloubit obsahově, aby balada tolik neklouzala o povrchu, a vyvarovat se neobvyklých spojení typu "horoucně odmítá" Symbolika věčně čekající dívky ve věži, která vyhlíží celé dny návrat svého rytíře, která je jen na krátký čas hrubě uspokojena jeho přítomností, když je u ní, odvrací se od něj pro jeho chtíč, sotva odjede, již stojí u okna a vyhlíží jeho návrat... moc hezký. I když smutný. | ||
| 25.07.2005 00:00 | K dílu: Ruce | Havranka5 |
| Není zač. Tipa si zasloužíš za ty rytířské balady co píšeš. Někdo ruce, někdo zas oči... | ||
| 21.07.2005 00:00 | K dílu: Ruce | Havranka5 |
| Houby v klidu spočinou... Rozrejou v zoufalství hlínu provlhlou slzama marnosti, nehty si ulámou o tížící kámen náhrobku, oděrky z prašných cest od nikud nikam, a škrábance od trní.. hezky veršuješ. * | ||
| 19.09.2005 00:00 | K dílu: Další psychopatická | Havranka5 |
| Hlavně si nezapomeň omotat rukojeť nože kobercovou páskou ... | ||
| 13.07.2005 00:00 | K dílu: Temné vášně | Havranka5 |
| No, v textu jsem nenašla ani zmínku, že jde o autorčin sen. Napsané je to jak do policejního protokolu. Děsí mne ta chladná nezúčastněnost a stručnost. Maniaci povětšinou své vášně hluboce prožívají do zdánlivě nepodstatných podrobností. Nikoliv však všichni. Na tipa to není. (promiň) Spíše na založení do kriminalistického sborníku. Slohově a zvláště dějově by to chtělo výrazně prohloubit, rozvést a prožívat při psaní. Nápad by za to i stál. Nicméně, pokud jde o sen... archetypů a atavizmu je tam až příliš. | ||
| 07.07.2005 00:00 | K dílu: Hodnoty v pornografickém díle | Havranka5 |
| Tu ukázku jsem vytrhla ze své HRŮZY Z VYSAVAČE [163603] a nechtěla jsem se uvádět jako autorka, abych předešla případnému nařčení z dělání si reklamy. Zajímal mě názor, protože mi bývá vyčítáno, že se až podezřele příliš často (ve svých dílech i kritikách) otírám o sex. Nejvíc mě děsí ta křesťanská zvrácenost oflastrovávat vše co je spojeno s rozmnožováním a zachováním života a rodu cejchem tzv. hříchu. | ||
| 27.05.2005 00:00 | K dílu: Hodnoty v pornografickém díle | Havranka5 |
| Je následující text pornografický či nikoliv? ...Čtyři vyšší a devět nižších tónů. Tepavé údery srdcí dvou komíhajících se zvonů u štíhlé, pnoucí se chrámové věže, jenž příraz za přírazem proniká hlouběji a hlouběji za slábnoucího odporu skrze předsíň do nitra očekávajícího purpuru rozevírající se zvlhlé kaple. Nadrženou nedočkavostí planoucí svíce, co vítězně vklouzává skrze orosené závoje kryjící vznešený portál do lůna chrámu života, rozechvívá mé roztoužené Já rytmickými nárazy zevnitř do mého těla. Ze špice svíčky v rozhostivším se tichu letícím pod klenbou roztouženě lačného podbřišku, za tepotu nasáklého knotu, kanou celičké proudy krůpějí na třešňové stěny a slévají se v živoucí bělostné jezírko. Ťápoty dalších vrcholících přírazů ho rozčvachtávají po k přijímání připravenému oltáři stojícím vzpřímeně v kněžišti kaple. Uvnitř svatyně bývává při obřadech nesnesitelný žár. Vosk vyteklé svíce posléze v sevření stěn měkne a ta ztrácí horkem rychle svou prvotní pevnost. „Dituško, sestřičko moje.“ Chvějivé údery zvonků roztryskávají v mém nitru sílící vlny příboje útočícího zevnitř na mojí hrdost, zatímco kyvadla našich srdcí se snaží od sebe alespoň po pár následujících chvil nerozejít. „Dito, lásko…“ ? A proč? | ||
| 20.05.2005 00:00 | K dílu: Hodnoty v pornografickém díle | Havranka5 |
| Čo si vraj predstavujete Písmactvo pod takým čudným názvom "pornografia" ? :-) | ||
| 14.09.2005 00:00 | K dílu: Lebka | Havranka5 |
| Až jí vykopu, hodím jí malým klukům v přiléhavých teplácích, aby si s ní hráli na čutanou :-) | ||
| 25.03.2005 00:00 | K dílu: SCHŮZKA SE SMRTÍ 2 | Havranka5 |
| Asi jsem ten nějaký svůj poslední rozlet trošku přehvízdla a přistála jsem tu z patnáctého století :)))) Tvrdě na zobák a skrz přechodníky dostala i přes něj. Au au au :)))) | ||
| 25.03.2005 00:00 | K dílu: SCHŮZKA SE SMRTÍ 2 | Havranka5 |
| Mohu-li k přechodníkům: Já je, obzvláště v delších souvětích používám dost často, aniž bych si to uvědomovala, a proto mě zvláště poetičtí smskáři neradi čtou a kritizují. Není škoda, že se tak krásné tvary, šetřící místo ve větě a rušící monotónnost až příliš častých "když" a "tak" již nepoužívají? A ještě narychlo nakloflá povídeška pro funguse2: ...Usedajíc za řízení své novotou vonící šedozelené vlaštovky s perutěmi pokrytými ranní rosou, otočíc hlavním přepínačem, přehlížím poskočivší ručky přístrojů na palubní desce, náhle oživené pohybem mé útlé dlaně sevřené v šedé letecké rukavici. Tisknouce startér, do mých uší doléhá sykot stlačeného vzduchu přehlušený jekotem roztáčených proudových motorů. Stoje na stupačkách se nade mnou sklání můj miláček. Dlouze se líbajíce si slibujeme něžnostmi věrnost, jako tehdy u táboráku, když se mé rty dotkly poprvé těch jeho. Hledíc do jeho jasně modrých očí šeptám slůvka lásky. Ještě chce naposledy pohladit příboj mých vlasů barvy pšenice, ale jeho ruka klesá sklouzávajíc po hladkém povrchu letecké přílby. Dopínaje mi pásy a naposledy líbaje mé šarlatové rty doposud rozdychtěné prožitou nocí vášnivého milování, mi nasazuje kyslíkovou dýchací masku. V pachuti pryže nadobro mizí v mých ústech ta sladce slaná chuť polibků. Zaklapují nade mnou kryt. Snažíc se hledět skrz závoj vzpomínek, kupředu vstříc svému poslání, jako matka chránící své napadené děti, se soustředím na dva červené praporky letovoda. Jemnými pohyby vedu svou vlaštovku na práh cesty. Cesty bez návratu. V nádržích mám jen polovinu paliva. Víc v Hermann Goering Hydriert Werke v protektorátu Bohmen und Mohren nestačili z hnědého uhlí vyrobit. Tisknouc pedál brzdy, moje vlaštovka se pohupuje na tlumičích osamocená na začátku dráhy. Posunujíce plynové páky až za zarážky a sledujíc ručky ukazatelů tlaku oleje, otáčky a teplotu výstupních plynů, držím svou hliníkohořčíkovou nadrženou klisnu na uzdě. Ještě, ještě okamžik, a náhle povolujíc brzdy se rozlétne po dráze. Lopatky kompresorů z nikl kobaltové oceli hltajíce sychravý ranní vzduch vydávají zvláštní sykot, podbarvující sílící kvílení do červeného žáru rozpalujících se turbín. Čekajíc, až kužely v tryskách se zasunou regulujíce výstupní proud horkých plynů, povoluji sevření. Teď! Řev náhle utichá. Přetížení mě tiskne do křesla. Teď nesmím omdlít. Pode mnou se mihne cvičiště volksturmu při ranní rozcvičce, s prořídlými řadami mladičkých těl posledních věrných obránců Říše. Jsou to ještě děti. A jedna z jejich matek právě vzlétá jako rozzuřená sršnice, bránit hnízdo a potomstvo proti zákeřným vetřelcům neznajících soucit. Klapnutí zatahovaného podvozku jemně zahýbává letounem stále nabírajícím rychlost a výšku. Na zelenkavé matnici radaru vykresluje pohybující se čára rychle se blížící cíle. A já, sršnice, slétnuvší jako blesk z bezmračného nebe, jsem zhmotnělým přízrakem jejich blížících se smrtí.... A pokračování viz u předchozího dílu tvé povídky :)))) | ||
| 25.03.2005 00:00 | K dílu: SCHŮZKA SE SMRTÍ | Havranka5 |
| Já souhlasím s Johankou: Ty pouze popisuješ povrchní propagační příběh. Bez šťávy citu a hlubší myšlenky. Promiň, já to tak opravdu cítím. Ale ještě jsem nečetla tvojí další mnohočetnou tvorbu.... takže mě ber s rezervou. Takové statečné historky pro verbování naivních mlaďochů do násypky kanonenfuttru, navlas podobné té tvé, jsem četla v přepisu z Říšského časáku Volkische Beobachter, podzim 1944. Havranka5 | ||
| 24.03.2005 00:00 | K dílu: SCHŮZKA SE SMRTÍ | Havranka5 |
| ...A oči seržanta Jiřího Málka nikdy nespatřily mihnuvší se stín zelenošedých perutí smrtícího majestátného dravce - přiřítivšího se Messerschmidta 262, který za jekotu proudových motorů jedinou dávkou plivanců ze svých kanonů jeho pyšnou stíhačku rozstřílel v mžiku na sračku.... Jako brokovnice sejme poplašenou koroptev A máš to. i s Jiřím Málkem... :-) | ||
| 09.03.2005 00:00 | K dílu: Klub za renesanci přechodníků v jazyce českém | Havranka5 |
| Předem příspěvku bych se chtěla předem omluvit, pokud jsem se někoho dotkla odesláním (nevyžádaného) avíza. Přechodníky se nepozorovaně vnesly do mého písemného projevu někdy v prvním ročníku na střední škole. Přináší mi možnost zhuštění, a tím i rozkošatění, informací podávaných v jednom souvětí. Avšak naopak jsou to právě ony nešťastné přechodníky, které obdobně jako dlouhá souvětí, odrazují mnohé čtenáře navyklé jednoduchým smskovým formám současného hlavnoproudého slohu, anžto pro jejich necvičenou mysl formovanou jednoduchými a namnoze instinktivními podněty, činí pro ně text nečitelným a přespříliš složitým. Domnívám se, že bez cíleného rozvoje slovní zásoby i slohu nejširších lidových vrstev, nemohou být tyto pokročilé formy vyjadřování, jakými přechodníky beze sporu jsou, oživeny a rozšířeny. Mějte prosím pochopení pro všechny, kteří jich nenuceně a přirozeně používají, byť tu a tam s chybami. Vždyť v dnešním čase, kdy je písemný, a mnohdy i mluvený projev velké části populace redukován ve formě na věty jednoduché až smsky, ve stavu nejvyššího jazykového rozletu na kratší souvětí, a obsahově na úroveň duševního života pokusného laboratorního morčete, je jakýkoliv pokus, zvláště u mladších jedinců, nutno hýčkat a rozdmychávat tuto jiskřičku bohatosti českého jazyka dušenou smrtícím příbojem přílivu primitivních a módních amerikanismů. Havranka5 P.S. Svou povídku, první co jsem ji na Písmáka ke konci minulého týdne nesměle vložila, si bez přechodníků nedokážu představit. | ||
| 12.05.2005 00:00 | K dílu: Kočička | Havranka5 |
| Mám z koček dokonalou fobii. Cannisha mi kdysi napsala, že se ještě nikdy nesetkala s někým, kdo má takovou živočišnou hrůzu z koček. Prý je to nejspíš tím, že jsem opravdická havranka. Nechtěj abych se tu rozepsala veřejně víc, měla bych potíže se zákonem na ochranu zvířat... Už tak jsem ve své tvorbě o mém antagonistickém vztahu ke kočkám na sebe práskla víc než dost. Mno, básničkám sice nerozumím, básník, veršotepec či poetický smskář nejsem, literární teoretik ani kritik či krytyk teprv ne, jsem pouhý přírodozpytec. Forma: Rýmuje se to, sloky v úhledných kvádřících, odříkat se to dá bez znatelnějších škobrtnutí, dýchá se při přednesu dobře, je to psané tak akorát na standardní plíce. Dílo nemá žádných samoúčelných dekadentních zlozvyků. Sloh: Není co vytknout, slova se neopakují, slovní zásoba zdá se dostatečná, množství slov a délka vět úměrná zvolenému slohovému útvaru - básni i sdělovanému obsahu. Námět: No, je dost povrchní na tak zručného a soudě dle věku jistě i poměrně zkušeného skladače veršů, avšak přirozený, nestrojený, prostá základní lidská touha podmíněná atmosférou večera, běžných snů a samoty. Nepohoršila bych se ani nad aktem zoofilie (docela by to bylo zajímavé počtení) nebo zvratem typu: ...ta vlezlá lísavá satanova potvora mňoukající upír co saje život z mých útrob otvírám do ruda rozpálená kamna naučím tě štěkat, tady je číčo tvůj hrob! (znovu připomínám, že nejsem básnířka) Hloubka sdělované myšlenky: úměrná námětu. Vlákno příběhu: Plynule odvíjené. Výrazivo: Kupř. "mořská pěna" mi tam působí cize a nevhodně. Do noci vnáší žhavé slunce a mořský příboj na pláži. To může rušit. Nebo vytvářet kontrast a protiklad samoty noci? Snad pokus autora o asociaci s Afroditou/Venuší zrozenou z mořské pěny. "tvořit se začal obraz mladé ženy..., " ty opakované tečky zavání poněkud infantilní holčičí tvorbou (opravdu), slovo "tvořit" mi připadá nevhodné. Spíše vyvstával, z mlžných závojů/shlukujících se sivých stínů se utvářel...ze slunečních paprsků prostupujících mořskou pěnou v té temnotě mrazivé samoty ke mě přišla neznámo proč zrovna ke mě, přes hřebeny hor ze středomořského slunečního světa, nebo tak něco . No, respektuji autora, každý máme svůj slovník a jinak rozvinuté city, takže nelze hodnotit. Můžeme se pouze snažit pochopit, jak to autor celé i v jednotlivostech myslel a cítil. Osobně bych to překopala, ale po třetím přebásnění by to již nebyla čarodějova báseň, nýbrž havrančina povídka, takže jak říkám, respektuji, snažíc se porozumnět. Celková vyváženost: Chvalitebná. Anžto podprůměrný námět a hloubka pokulhává za výbornou formou. Ale každé dílko nemusí být pro to, aby bylo dobré vědeckým pojednáním. Hodnotit to v kategorii pro radost, bylo by to na výbornou, ve vážných básních tak slabší průměr. celková idea: Silně v rozporu s mojí podstatou, etikou i životními zkušenostmi. Mě takhle jednou kočka, která se mi usadila ve spánku na prsou skoro zabila. To co sem prožívala, a jak jsem zoufale bojovala o život, nezažili snad ani mnozí kardiaci na JIPce krátce po infarktu myokardu. Ale i kdybych kočky nenáviděla z jakýchkoliv rozumných (je to škodná nepatřící do naší přírody, přenašeči nemocí, jejich ostrá lámavá srst vyvolává alergii, nerespektují pána a příkazy, naprosto neužitečná zvířata, paraziti na člověku...) či nerozumných důvodů sebevíc, a celkový obsah básně se bytostně příčil mému náhledu na věc, dílo kladně ohodnotit v každém případě musím, (i když nejsem [Redaktor] ani [kritik], jelikož kritika (a teď dávej pozor Lyryku:) nesmí být za žádných okolností subjektivním pohledem autora, nýbrž rozumným a rozumovým, všestranným tedy objektivním rozborem pohybujícím se ve stanovených normách. Hodnocení díla po všech stránkách, musí být co nejvíce oproštěno od autorových subjektivních názorů, zkreslených jím vyznávanou ideologií, jeho názory i touhami a cíli i prosazovanými oblíbenými a protěžovanými formami literárního díla. Rovněž nelze toto jednotlivé dílko vztahovat na celkovou skutečnost i když mi třeba subjektivně tak připadá (spousta lidí cítí stejnou, zde popisovanou náklonnost k těm tvorům), jelikož objektivně vzato nezachycuje celek ve své úplnosti. Kočičí sobecká a prospěchářská vlísavost a povaha je zde správně zachycena, i když (na můj vkus zvrácená), je přesto vykládána většinou jako touha po mazlení a také je zde takto asociována. Nesouhlas, proto nesnáším kočky, ale musím tu asociaci v díle respektovat a ptát se proč, proč autor zakouší právě opačné pocity než já? A pokusit se o výklad či si ho vyžádat. tedy tipuju * zvláště za sloh, formu a celkové zpracování. | ||
| 12.05.2005 00:00 | K dílu: Elita na Písmáku? | Havranka5 |
| Kdyby jenom elita, Na Písmákovi panuje feudalizmus s inkvizicí a tuhá normalizace. Ale žít se musí tam, kam jsme se narodili. Tvořit taktéž. | ||
| 08.03.2005 00:00 | K dílu: Podpora nováčků | Havranka5 |
| Možná jsem jiná, ale na nápovědu jsem se podívala dřív, než jsem na Písmáka před několika dny vložila svoje první dílko. Snažila jsem se řídit jejími pravidly a doporučeními. Dokonce i na zdejším pokecu (tvořeného téměř výhradně uzavřenou společností s pevnými rituály a rozvrstvením) jsem se snažila věcně a otevřeně probírat literární otázky. K čemu však je veškerá dobře míněná snaha a upřímnost, když mě i moje dílko jistí zatrpklí a teritoriálně se chovající dominatní starousedlíci a redaktoři místo diskuze s logickými argumenty na nadhozené téma, neřku-li podnětné a věcné kritiky začátečnické tvorby, zahrnou sprostými vulgarismy, nazvou grafomanskými bláboly a sáhodlohými plky, a vykopají. Opravdu potěší a povzbudí. Řeší tohle nápověda? Asi ne. Takže k čemu je... myslím ta nápověda... a i to vše další... Havranka v smutném povzdechu vlastní černočernou perutí namočenou v kalamáři slz. | ||
| 25.03.2005 00:00 | K dílu: Vranka | Havranka5 |
| Neznámá básnířko, Díky za pochvalu mého projevu... Pokud toužíte po jemných drsárnách, jukněte na moje povídky: ZÁPOČET Z PITVY MLADÉ DÍVKY (co předtím zpáchala sebevraždu výskokem z okna. Povídka začíná tím dopadem na asfalt. Vřele doporučuju všem kadidátům na sebevrahy, ať si jí přečtou, aby zvěděli do čeho jdou, co je čeká a nemine... ) nepatří zrovna ke "sladkobolným" dílkům. A pokud "milujete" kočky a věřící křesťany, doporučuju moje téměř životopisné PATERO PERUTÍ Z HAVRANČINA KŘÍDLA. Já nepíšu podle módy, ani podle zobáku šedivých mas. Ani pro tipovanost. Tedy pokud nejde o holé přežití. Co jsem chtěla minulým příspěvkem říct? Vždyť je to snad jasný: První věta určitě. Druhá je otázka na Vás. Pak je něco konstatování doplňujících a rozvíjejících obsah básně, taková polemika... a v post scriptu doplňuji, význam slova vranka, i dnes navzdory tomu, co píše Ostrich, běžně užívaný pro černou klisnu. Příroda je taková, jaká je. Život taktéž. Někdo ho má snažší a hezčí, jiný krutější. Ju a pokud chcete inseminační brutus, vyhledejte si povídku Balkónovité krvesmilstvo. :)))) Ale já se k němu za autorku nehlásím ;-) Nicméně, báseň je hezká. Havranka5 | ||
| 09.03.2005 00:00 | K dílu: Vranka | Havranka5 |
| Vranky padají mrazem z nebe a havranky mrazivou kritikou z Písmáka. Proč není líto nebohých vran? Pročpak? Chtějí taky žít a být milovány...I když jsou tak jiné, žijíce stranou ruchu společnosti a živivše se pohozenými mršinami... Možná víc a ještě zoufaleji, než ty lidské dívky, neb tuhé a hladové jsou vraní životy.. A pouhopouhá jedna jediná neposedná dívka sražená z větve stromu života? Nevěřím, ne, ono jich bývá více než těch vran, jen o sobě neví... a tak si sobě připadají samy samotinké, když svorně padají, nevidouc jedna druhou, nejen mrazem a nejen z oblohy... Avšak ten "Bůh" na konci, je mým očím jak zákeřný ostrý střep ukrytý v tak lákavé a chutné pochoutce.. připadající mi skrz mráz nedokončené. Havranka5 P.S.: Vranka je rovněž černá klisna Černá hříva, černější než čerstvě narubané uhlí, než havraní peří, černější než tuš, co prosakuje do nitra zaplavujíc svou temnotou černi nenaplněnou věčně očekávající touhou tepající srdce. | ||
| 06.05.2005 00:00 | K dílu: Diskuze klubu: Poslední romantici | Havranka5 |
| Jako úvaha na téma "různé tváře romantiky" by to nebyl špatný elaborát. :-) Ráda si přečtu. Z určitého pohledu se zdá být romantické cokoliv. I brutální kolektivní znásilnění v klučičí šatně, stejně jako třebas ponurý mučivý středověk, vězení v klášteře víry, nebo naopak přeněžné milování na koberci z pampelišek a letní vyjížďka s plavením koní s nocí protančenou až do rána v purpurových závojích plesových šatů. ¨ Záleží na autorově podání, skrytých touhách čtenáře pramenících z předchozích zážitků a z nich vzniklých asociací. O tom, jak vyvádí mozek nasáknutý hormony a šťávama přání a touhy, ví každá z nás své. :-) | ||
| 02.05.2005 00:00 | K dílu: Diskuze klubu: Poslední romantici | Havranka5 |
| čtu, ale jsem asi tak trochu jiná romantička. Nejspíš na to má vliv hrabání se v hrobech a ve vnitřnostech často ještě živých mršin z Písmáckého mrchoviště. Také bych ráda položila stejnou otázku: Co je to Pravá romantika? Klidně to uzamkni do slov, omez to na třicet stránek A čtyřky bez odstavců desítkového písma, ale napiš... prosím | ||
| 18.05.2005 00:00 | K dílu: Svobodný člověk | Havranka5 |
| No to je právě ta podvědomá indoktrinace, ale ne vždy jí mnozí chtějí vidět a přiznat si její existenci, natožpak podlehnutí, že... mezi projekcí svých snů a přání, mnohdy ovlivněných či přímo naočkovaných prostředím, papouškováním prázdných hesel právě módních ideologií a blekotáním o svobodném a demokratickém světě (dříve místy o mírovém a pokrokovém světě) (povětšinou bez znalosti základních pojmů a vztahů, natožpak společenskohistorického pozadí), anžto jim nezapadá do jejich (mnohdy vysněných a nalhávajících) představ a definicí toho kterého objektu, režimu, mládežnické organizace a tak podobně. Ale my, tedy (nejen) vy i já, pane kolego biologu, my přírodozpytci, stavíme svůj světonázor výhradně na logice, rozumu, pokusech a pozorování, přísně vědeckých rozborech a důkazech, neustále průběžně ověřujíce jeho platnost. Viďte. Prosím nebrat krákání krkavky příliš osobně a vztahovačně. :-) | ||
| 09.09.2005 00:00 | K dílu: Provokovat se nevyplácí... | Havranka5 |
| To je dost hrozný co píšeš... vím, že jsou takový holky..manželky... proč si vlastně lidi slibují věrnost? Protože musí? Nebo jen tak ze zvyku? Ty nechceš mít rodinu a děti? | ||
| 07.09.2005 00:00 | K dílu: Provokovat se nevyplácí... | Havranka5 |
| Co kdyby jsi se od své lásky dozvěděl, že jsi byl tatínkem a už zase nejsi? | ||
| 01.09.2005 00:00 | K dílu: Provokovat se nevyplácí... | Havranka5 |
| Máš manželku a děti? | ||
| 01.09.2005 00:00 | K dílu: Provokovat se nevyplácí... | Havranka5 |
| Ten závěr je až přespříliš sarkastický... s tímhle by se nemělo pubošsky žertovat... | ||
| 01.09.2005 00:00 | K dílu: Taková kravina... | Havranka5 |
| pěkná říkanka... taková hovězí * | ||
| 04.05.2005 00:00 | K dílu: Ekvivalenty ke slovu SOULOŽIT - 2nd edition | Havranka5 |
| Vyflusat kalicha Opylit tulipánek naplivat do kornoutku :-) | ||
| 26.04.2005 00:00 | K dílu: Ekvivalenty ke slovu SOULOŽIT - 2nd edition | Havranka5 |
| No pánové ...?! ještě přihazuji do seznamu: zmrvit děvče (staročesky, mrva je troška slámy, rozsypaná po podlaze, na které všichni společně nocovali po přástkách) vytlouct hmoždíř napumpovat jogurtem uchňachňat majonézu (když je to podruhý nebo když jseš druhý a další v pořadí :-) ) stloukat smetanu (viz předchozí) prošťouchnout trubku protáhnout komín vyplavit jeskyňku vytopit komůrku vysosnout mušli nasát mlíčko do koštýře a tfujky, rychle pryč z týhle nemravný stránečky...:-)) hehe, a pošlu avíčko jedné více zkušenější děvčici :-) | ||
| 21.04.2005 00:00 | K dílu: Ekvivalenty ke slovu SOULOŽIT - 2nd edition | Havranka5 |
| Cinky, teď se směju naopak já. Pomni že: Když se pereš s prasetem, tak se oba umažete. Ale s tím rozdílem, že tomu praseti se to líbí Mi včera napsal Delahaye. Měl hlubokou pravdu. Jen zapomněl dodat, co z prasetem, když se 1. do tebe snaží nastříkat ten půl litru ejakulátu, co obyčejně vepři mívaj v semenných váčcích a žlázách. 2. udělalo si z tvého peršanu podestýlku a nemíní odejít zpět do chéva. 3. napadá děti ve školce. Havranka5 | ||
| 01.09.2005 00:00 | K dílu: Kraví serenáda | Havranka5 |
| Jé, to je krásně venkovská básnička :-) * | ||
| 01.09.2005 00:00 | K dílu: Jak si kocour rozbil držku | Havranka5 |
| Z koček mám dokonalou fobii... viz mé Perutě. Takže se raději pozdržím jakýhkoliv komentářů, mohl by na mě někdo poštvat ochránce těch mňoukajících všudevlezlých a nechutně se vlísávajících, život sajících potvor. ...Marně drápy škrábou plechy... . Chenoa - já to říkám (a píšu) pořád, že kočky jsou velmi odolné vůči působení mechanických i chemických vlivů... Kocour si měl před zakousnutím a zahrabáním přečíst Poeův Předčasný pohřeb... :-) | ||
| 13.12.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| Dobře vystavěná próza řekne jedním souvětím tolik, co báseň celou slokou. A kolik slok má báseň, a kolik souvětí próza? Básnička je pohled rozechvělého zoufalce skrz namrzlou okenní tabulku, próza je to všechno za tou tabulkou. Nebo je za tou tabulkou život vnější i niterný, a próza jsou toliko ti pokřikující diváci všude okolo, ale všichni za tou tabulkou? U svého tvrzení jsi rovněž neuvedl důkazy. Proč by próza nepronikla hlouběji, když při stejné slovní zásobě má volnější ruce, není svázána nutností verše a má neskonale větší prostor na stránce? Dobrá pětatřicetistránková próza vyjádří více, než stejně dobrá pětatřicetistránková sbírka poezie.. Logika a fyzikální zákony platí nejen pro básníky, nýbrž i pro básně.. | ||
| 08.12.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| avi Smetiprach též jako rukavice vhozená do tváře | ||
| 04.11.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| avi Elyanne, tentokrát jako výzva protistraně | ||
| 28.06.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| Člověk navyklý na tak vyhraněný a specifický způsob vyjadřování, jakým je báseň, tedy na poměrně krátký text s několika málo slovy v řádce a volená (povětšinou na úkor přesnosti sdělovaného) tak, aby to mělo aspoň zčásti rytmus a rým, bude dozajista tápat v rozsáhlejším prozaickém textu, zvláště když je pln košatých souvětí. Básníci jsou slovy přírodovědce jakýmisi literárními specialisty. Něco jako třeba mravenečníci, nebo housenky živící se výhradně jedním druhem rostlin. A stejně jako potravní specialisté mají uzpůsoben trávicí trakt monokulturní potravě, mají vyhranění básníci v průběhu času uzpůsoben mozek k chápání veršů a pokud se nevěnují i jiným literárním tvarům (próze) tak u nich schopnost se prozaicky vyjadřovat a chápat zcela přirozeně zakrňuje. Naproti tomu, zase prozaici mají opačné potíže a to pochopit báseň. Ostatně ale, kdyby báseň, jak nám tuhle předesílal Miroslawek, byla lepším vyjadřovacím prostředkem než proza, byla by jí velmi rychle zcela nahradila, což se zjevně neděje ani v umění, ani jinde. Kupř. všechny přírodní vědy se vyjadřují toliko prozaicky. Proč asi? a abych navázala: 23.05.2005 Havranka5 Miroslawek: ..Básnický jazyk se od jazyka prózy liší tím, že vyjadřuje věci běžným, sdělovacím jazykem nesdělitelné, resp. se o to přinejmenším pokouší. H5 Co se prosím nedá prozou sdělit ? Jediné je jistá výhoda v podprahovém působení na CNS rytmem básně/písně. Ve všem ostatním má próza drtivou převahu. Jinak ten tvůj manifest má jednu zásadní chybu - a tou je celý druhý odstavec. Zaujal jsi stanovisko dříve, než jsi provedl rozbor. Jde o to, že napíšeme-li literární útvar: svíčka červánky tak jej lze prozaicky chápat jako prosté jmenování pojmu svíčka a atmosférického jevu. Nic víc, nic méně. Samozřejmě že za tím lze básnicky vidět i více, kupř. Rozsviť Proč? Slunce ještě nezapadlo. nebo třeba pojď se pomilovat, nemůžu, mám to. ale to už nelze brát vážně, protože takovýto výklad textu je nejednoznačný a sklouzává do iracionality, tudíž nepřípustný pro svou nereprodukovatelnost a neurčitost i mnohoznačnost. Dále báseň má 1. omezenější prostor co do šíře i délky větných celků než proza 2. nutnost zachovat rytmus i na úkor přesnosti 3. nutnost udržet poměrně pevně danou formu. při stejném výrazivu a slohových pravidlech tedy nemůže díky výše uvedeným omezujícím pravidlům být báseň efektivnější v předávání informací než proza, která nemá těchto omezení. | ||
| 28.06.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| Stavíš vedle sebe k jednomu absolutnímu měřítku zkušeného starého profíka a mladičkého začátečníka amatéra, a tímto jejich vzájemným porovnáváním se snažíš navenek popřít mé tvrzení. To je nefér a účelové. V principu stejný podraz jako v té diskuzi u Věrči87, nebo jak se jmenovala, kdes tvrdil, že poezie má větší vyjadřovací schopnosti než próza, což je sice zbožné přání a utkvělá víra mnoha veršíkomilců, ale logicky a v principu holý nesmysl. | ||
| 28.06.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| Setkala jsem se s tímto jevem, kterému se vysmíváš, mnohokrát, a to nejen pod svými díly. Zřejmě to souvisí s tím, že báseň vznikla silnou účelovou redukcí textu i obsahu, okleštěním a současně s tím spojeným zrytmizováním textu za účelem jeho lepší zapamatovatelnosti a tedy uchování i snažší reprodukci v dobách, kdy nebyl písemný záznam tolik rozšířený a lidé bývali prostší. Také básníci mívají téměř tabuizovaný odpor k přídavným jménům a bližším určením, i mnohaúrovňovému souběžnému předivu příběhů líčené prozaickou formou. Snadno se ztrácejí v textu, nechápou jej pro jeho jim se zdající přílišnou nahuštěnost a složitost. Nicméně básnička a ještě více písnička je vítaným doplňkem, opakuji: doplňkem, nikoliv vůdčím dominantním projevem literatury, za které jsou básně mnohdy vydávány. | ||
| 28.06.2005 00:00 | K dílu: Demonstrace za práva poezie | Havranka5 |
| No já nevím, ale od začátku mám důvodný pocit, že právě poezie je zde na Písmáku nástroj silného, téměř tržně-totalitního útlaku a genocidy prózy a jejích autorů. Poezie prokazatelně a prokázaně deformuje schopnost vnímání normálního psaného textu standardním způsobem i myšlení člověka. Básník má potíž přečíst, natožpak pochopit, souvětí i vůbec delší text. Jeho vnímání je díky omezenosti a zvláštnostem vyjadřovacích prostředků poezie velmi zjednodušené, jednosměrné, zkreslené a pokřivené velmi podobným způsobem a směrem, jako vnímání a s ním spojené myšlení i vyjadřování náruživého smskáře. | ||
| 13.07.2005 00:00 | K dílu: Proč ona? | Havranka5 |
| Není rozumné takhle si idealizovat smrt. Vnáší to pak do našich životů falešné naděje.. | ||
| 28.07.2005 00:00 | K dílu: Sonet 1 - Odhalení | Havranka5 |
| Napoprvé pěkné veršem i obsahem * ...snad jen, že tahle letmá nesetkání - shlédnutí bývají na obou stranách, takže nejsi sám... | ||
| 15.09.2005 00:00 | K dílu: HRANICE HŘÍCHU | Havranka5 |
| Existence pojmu hřích je přímo spojená s chorobou mozku zvanou víra. Bez víry by nebylo hříchu. Hlavní přínos téhle poněkud nedotažené básně vidím v tom, že ukazuje na naprostou nelogičnost a nerozumnost, ba co víc, zvrácenost a úchylnost církevního pohledu na svět a život. "hřích je sladká a čirá nevinnost" je koruna zvrácenosti křesťanské věrouky* | ||
| 27.07.2005 00:00 | K dílu: Lásko .... | Havranka5 |
| zaklovnu svým neřestně prostořekým zobanem jednoho tipa* Připomíná mi ty, které psávali naši kluci ze třidy v prváku, druháku průmyslovky. Napiš, jestli jsi jí už našel.. | ||
| 03.03.2005 00:00 | K dílu: Stalo se jedné noci... | Havranka5 |
| Krásně napsáno. Při prvním i dalších čtení tvých chytlavě psaných řádků jsem prožívala s tebou tu horce mrazivou palčivost následků tvého klopýtnutí. Nejhorší na tom všem je, že to pak sžírá i zevnitř a stopy i následky nelze smýt, zůstane to v nás vsáklé do naší smrti... Co však zmůžeme, když náš otupený mozek koupající se v řece hormonů, zaplaví mezi měsíčky příboj vášnivě chtivých citů a neodbytné nezadržitelné tělesné touhy? Jak se bránit umdlévajícím rozumem síle svého roztouženého těla, nutící nás k činům, kterých později až se rozum otřepe a znovu nabude vrchu, trpce litujeme? A píšeme pak s vytříbeným slohem pevnými tahy, rozkoší vášně i odporem a hrůzou z vlastního hříšného činu, roztřesené ruky takové kajícně vyznávající, srdceryvné a rozum ruce zpráskající povídky, skrze něž zahnány v koutech zoufalství a beznaděje, toužíme po odpuštění a prosíme všechny o záchranu před neustále v ozvěnách vracející se připomínkou, znovu a znovu jitřící již zpola zhojené rány a neustále nás pronásledující za slunečních dní i v bezesných nocích? Mohu-li dát radu, tak: Příště si dej do pokoje zrcadlo a dívej se při tom sama na sebe a svůj pád. Mysli na svého (třebas budoucího a ještě neznámého) miláčka a životní lásku. Vyzkoušela jsem a pomáhá to. Havranka P.S. K ostatní zdejší kritice: Krytyk: ...Děsí mě představa, že naše ženy - dívky tolik milují zbytečně, někde při výběru se asi dělá chyba, ale o tom jak si vybíráte už raději moc nenapíšete.. a v tom by to mohlo být ukryté, některé poetické pasáže jsou velmi pěkné, třeba to podobenství o dětských hradech a tom erozívním dešti... Havr.: Myslíte, že muži nedělají osudové chyby při výběru, jejichž následky nesou nejenom oni sami? kačka: ..Zahrávání bolí přesýpaně s pískem v čase a nevinou před očima. Havr. Jak a koho. Někoho (většinu některých a sem tam i nějakou tu některou) třeba ani nebolí, ani nemá výčitky. Muži obvykle bývají pyšní na své skóre v počtu dobytých žen. Zvláště těch ještě nevinných. Výčitky, nad marnivě utrhlým poupátkem sotva se počnuvším rozvíjet do květu, se u nich zpravidla nedostavují. Zřejmě to souvisí s podstatou ženství a mužství, která má zpětně vliv na naše myšlení. Píšeš to kačko tak poeticky a romanticky... Myslíš si, že bys mohla ublížit jakémukoliv ze zástupců druhého pohlaví, kdyby jsi s ním provedla to, co je popsáno v té krásné a čtivé povídce dámy v černém? * | ||
| 21.02.2006 00:00 | K dílu: Píseň posledního soudu | Havranka5 |
| bezva metalovej text * | ||
| 14.02.2006 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Vella - v JiKově poště si to určitě všichni přečteme :-/ | ||
| 14.02.2006 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Jsem nekrákala zbytečně, zdá se.. Podepisuji se pod žádost (vyplývající z JiKova zjištění) aby byl rozšířen prostor aspoň na těch 16 milionů písmenek Literatura nejsou (jen) smsky! Díky JiKo | ||
| 13.02.2006 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Já jen, že půlroční čekání vcelku odrazuje...a vyvolává spoustu otázek a pocitů Ještě jedna a poslední otázka: Lakrov mi psal, že bude drasticky omezena velikost díla - proč? Co se stane s našimi rozsáhlejšími díly? Budou ozpětně ořezána? To snad ne? A také, když vložím povídku rozdělenou násilně na dva, tři díly jen kvůli délce, tak ztrácí svou konkurenceschopnost vůči jiným druhům literatury a taky svojí celistvost. Vyzkoušela jsem si na Literře. | ||
| 13.02.2006 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| O vstup do redakce jsem tě prosila 5.řijna minulého roku... marně To je to tak obtížný zadat do systému jednoho autora coby redaktora navíc? Nebo nechceš, já jsem persona non grata, a všechno jsou to (zase) jen pouhé trapné výmluvy a zástěrky...? Pomohla jsem si sama, místo odepřeného výběru jsem založila klub "Hledači literárních pokladů" Na Písmácích je, aby porovnali jakost tvorby sdružené v popelišti klubu a toho, co je mnohdy výběrováno vašima kámošema redaktory... A kdopak je ten šéfredaktor? | ||
| 02.01.2006 00:00 | K dílu: Mašinkvér | Havranka5 |
| P.S. redaktor sidonia má vytříbený vkus | ||
| 02.01.2006 00:00 | K dílu: Mašinkvér | Havranka5 |
| Vpravdě mravně vysoce naučné čtení na skautské tábory... | ||
| 13.12.2005 00:00 | K dílu: Bludnej Holanďan má budoucnost | Havranka5 |
| Tisknu, přečtu, napíšu | ||
| 13.12.2005 00:00 | K dílu: Žiletka... | Havranka5 |
| Jistá vstupenka do klubu... * | ||
| 08.12.2005 00:00 | K dílu: Ubitá | Havranka5 |
| Lilianina sestra? Tímhle dílkem jsi dívko natvrdo dopadla do klubu sebevrahů.. Jsi si toho vědoma? :) | ||
| 22.11.2005 00:00 | K dílu: Jak psáti citové eksemky? | Havranka5 |
| Měla bych otázku: Zda-li a jestliže ano, tak jak široce se překrývá Klub Emnice a citových ekzémků s Klubem naivních pipinek (a kohoutků) 26.09.05 [752] ? Vysvětlení o příčině založení klubu je v prologu tamního auditoria, z něhož cituji: Nicollette: ...kdyby se tak založil nějakej klub naivních pipinek, já bych je tam nacpala šecky, tam by si mohly plakat, foukat si bolístky, dávat si výběry, jídlo by dostávaly jednou denně.... Děkuju za objasnění nejen za černozpěvné ptactvo z nejen písmáckých zoraných polí, mrchovišť a tak... | ||
| 28.11.2005 00:00 | K dílu: Na konec světa a zpátky | Havranka5 |
| nespěchej prosím, jde to na úkor jakosti tvorby | ||
| 22.11.2005 00:00 | K dílu: Na konec světa a zpátky | Havranka5 |
| * jen prolétám, ještě se vrátím | ||
| 16.11.2005 00:00 | K dílu: Zvracely jsme svorně do mraveniště | Havranka5 |
| Vždyť je to Losí - viděl jsi někdy Losici? Taky je předimenzovaná :-) jako radlice | ||
| 16.11.2005 00:00 | K dílu: Jen na kraj lesa | Havranka5 |
| aby netížila | ||
| 16.11.2005 00:00 | K dílu: Jen na kraj lesa | Havranka5 |
| * | ||
| 14.11.2005 00:00 | K dílu: | Havranka5 |
| Dívko, odpusť mi, ale tohle dílko prostě MUSÍ do klubu Smějáčci - grr! Ve škole nám říkali, že jimi mladé dívky nahrazují nedostatek šarmu a výřečnosti. (Nejsi sama, kdo je rozvěšuje po svých dílech) K výrazivu a slohu - jako prvotina není zas až tak špatné, ale křečovitou snahou o příliš košatý a knižní sloh dílko působí jako malá holka potácející se na máminých jehlových podpatcích po nerovné dlažbě. chybky: Znovu adrenalin a vášeň - znovu vzrušení a vášeň seznámil MNE s Tomem, jak zaujala MNE .... 2x za sebou navíc slovosled je křečovitý pokus o archaickou češtinu (?). našeho PRVNÍHO setkÁní, kdy už PRVNÍ... a zase smějáčci a hned za nimi přehnané citoslovce.... něžně = krásně (matematiku prosím ne) vůči mé osobě. Mé.... 2x hned u sebe onoho z toho... též Já (panna tedy budoucí žena) vstávám svlékajíc (a užívajíc si) Tomáš svlékaje si slipy... Jirka s Tomášem svlékajíce Vendulu...Ju? Jejíž chladnost rozpálí mé tělo do netušených rozměrů - skřípou ti přirovnání - chladnost rozpálí.. no, ale do netušených rozměrů -já vím, fantazii má každý trošku jinou. Cíl je vzbudit svými větami ve čtenáři stejné pocity, jaké zažíváš ty. Musíš se trošku víc vcítit do uvažování a myšlení potencionálního čtenářstva, ale to přijde časem... Jasně zvolené pohledy - to samé... jak se jasně volí pohledy? krásnější než nejkrásnější... 2x za sebou Jako bychom byli (já žena + on muž) (byly by byly lesby) Jeho objetí - (objelas ho snad?) obětí - obejmutí V jeho obětí budeš dnes poprvé objeta :-))) Čekám a již to i cítím ... no, to raději nekomentuji Ob větu dál zase stejné slovo - cítím.. Jeho ústa křtít polibky.. Nakláním se nad Tomem a přebírám iniciativu - to už tu bylo - viz autor Matylda - dílo "Přepižlaná" :-))) Zřejmě nejsi sama :-) To VŠE je již dávno pryč. To VŠE... 2x tvář kapitulovaně skrytou v dlaních - tvář odevzdaně skrytou... Jsi první holka, která ženskému rodu u přechodníků dává koncovku pro mužský rod. Oprav si je podle pravidel, které najdeš tady: K čemu jsou nám přechodníky? 13.11.02 [66643] Od autora: aRmida Tak se omlouvám, že jsem tě trošku víc pocuchala zobákem, ale snad ti to pomůže v dalším (a lepším) psaní povídek a prózy. | ||
| 11.11.2005 00:00 | K dílu: 3 minuty | Havranka5 |
| Sic je to spíš (pojato) jako vtip, ale co, šup s tím do klubu, snad právě pro to, že se i takové stávají.* | ||
| 11.11.2005 00:00 | K dílu: moderní děvče | Havranka5 |
| + špetka avíček, snad to s holkama nešlehne tak, jako se mnou :) | ||
| 11.11.2005 00:00 | K dílu: moderní děvče | Havranka5 |
| Dílko jak na školní nástěnku, nebo spíš do klučičí šatny. Syrovostí obsahu, zručností zpracování..leč ...no, i takové bývají, znám ze školy. T+klub | ||
| 14.11.2005 00:00 | K dílu: Příběh malé víly | Havranka5 |
| Sabko prosím, už dost té sebelítosti, takhle to nikam nevede. Tedy vede, ale tam, kam nechceš. Sebelítostí zahleděnou jen a jen do sebe se vzdaluješ svému vytouženému cíli... vždyť, kdo by chtěl věčně utrápenou a ufňukanou holku? | ||
| 14.11.2005 00:00 | K dílu: Psycholožka | Havranka5 |
| podezdívka - parádně jsi to podezdila svým výrokem. Opravdu. Máš u mě tip :-) | ||
| 16.11.2005 00:00 | K dílu: Kdybys byla mou | Havranka5 |
| * | ||
| 09.11.2005 00:00 | K dílu: Requiem | Havranka5 |
| a ještě druhá várka (a né, že mě ušutrujete, jak tu mají někteří zvykem...:) | ||
| 09.11.2005 00:00 | K dílu: Requiem | Havranka5 |
| nejvíc: ...S každým tvým ztraceným snem spadl z nebe malý ptáček a rozbil si lebku o dláždění ...A jak se prodíráš dál, na nohy se ti lepí pera z jejich křídel... Slyšíš jak šeptají? Zmítají se a prosí o ránu z milosti. Jenže ty jim jí dát nesmíš. „… Už víš jak chutná věčnost? Samota horší než za živa; soukromé peklo na míru dělané pro tvou zničenou mladou duši…“ * a kluby (dala bych i výběr, ale neprokrákala jsem se (zatím) do redakce, nejspíš ňáká klatba havranek krákorek či co, a při žádosti o kritičku po mě hned zezadu letěl Vellin střevíc) + avi těm, kterým by se povídka mohla líbit | ||
| 11.11.2005 00:00 | K dílu: Tobě... | Havranka5 |
| . | ||
| 11.11.2005 00:00 | K dílu: Tobě... | Havranka5 |
| Pro kterého z těch dvou je to psané? *+klub Výlevy vlastních niterných prožitků bývají ten nejlepší inkoust do kalamáře avi těm, kterým by se mohla líbit | ||
| 08.11.2005 00:00 | K dílu: Na zastávce | Havranka5 |
| Velmi dobře Dášo, * a klub (dala bych i výběr, ale neprokrákala jsem se (zatím) do redakce, nejspíš ňáká klatba havranek krákorek či co, a při žádosti o kritičku po mě hned letěl Vellin střevíc) | ||
| 14.11.2005 00:00 | K dílu: Havran (hrdinský epos na pokračování | Havranka5 |
| Jujky, v chvatu mi vypadlo dokončení věty, že jistá tak zvaná prvoplánovitost a klišoidnost nerozlučně patří k hrdinským eposům, takže zde není chybou, naopak, je do jisté míry očekávána. Dílo má úchvatný šedočerný nádech prostoupený rudožlutými žilkami ran. A huš na tyč se už několikrát ozvalo za mými zády, talárníci bez taláru mě odhánějí koštětem, havranka musí letět na přednášku... tak pa, a dávám si tě do oblíbených | ||
| 14.11.2005 00:00 | K dílu: Havran (hrdinský epos na pokračování | Havranka5 |
| Propracované dílo, jaké se tu vídá jen vzácně. Šup do klubu. Avi Mrakul, určitě jí to bude šmakovat, a pak pár dalších... Velmi dobrá práce s jazykem, úměrná hrdinskému eposu, stejně jako osnova příběhu. Možná někdo namítne, že prvoplánové, klišovité a psané na efekt, ale Co vytknout? trošku mi schází podrobnější popis citového života té dívky a vztahu jejího otce... také ta Havranova milá, kvůli které toto všechno, se tam vytrácí nějak do ztracena. Ale celek, no, něco takového jsem tu už dlouho nečetla. A v neposlední řadě - je to o mém příbuzenstvu, ale z pohledu havrana, nikoliv dívky havranky, a tak mohu porovnávat, jak vidí havrany druhé pohlaví. Tato pasáž je moc hezká, taková... citová, navíc v té havraní šedočerni bojišť..: ..Miloval se s ní. Ne. Žádný plamen vášně nevzplanul, žádné bouřlivé milování. Jen něha. Vášně nebyl schopen. (vynikající!) Ale něhou jí obestřel. Něha byla v každém dotyku a ona se chvěla rozkoší. Milostné vzdechy naplnily komnatu. Miloval se s ní… A ona se milovala s havranem. Milovala se se smrtí… Se strachem… Jejich milostný tanec lásky zastínil celý svět. (výborně autore!) Neslyšeli zoufalý křik havrana tam někde venku… (!!! perfektní) Jejich duše i těla se spojily v jedno (to už trošku fráze, hyzdící předchozí svojí pro tu vznešenou chvíli svou přílišnou všedností) a celé hodiny se zdálo, že se zastavil čas. Teď plakala. Opíral její hlavu o svou mužnou nahou a laskal jí ve vlasech. I jemu na tváři ulpěla slza. Oba věděli, že se provinili proti zákonům světa. „Lusiano…“ zašeptal, když jí políbil do vlasů. I ona chtěla vyslovit jeho jméno… Jméno, které už znala a kterého se bála. Nemohla. Hlas by se jí zlomil. Držel jí tak, jako by je už nikdy nic v životě nesmělo rozdělit. Pak jí svou něhou ukonejšil a když konečně usnula se slzami na víčkách, uložil jí zpátky do loží, vstal, oblékl se a odešel. Zase ty pocity… Cizí - lidské… Přemýšlel, zda byla snesitelnější prázdnota, než poznání… Tížilo ho vědění. Bezhlavě bloudil po chodbách, po prázdných komnatách naplněn hněvem pramenícím z bezmoci. Opět se chvěl vzteky. „Proč?“ .......... zasmál se a chopíce se opratí - chopě se opratí Tak určitě velkou * a čestné místo v mém popelišti klubu Hledačů literárních pokladů. | ||