Písmák Na rozloučenou
Zelené oči, světlé vlasy
a úsměv, který netroufá si
změnit se v něžné políbení,
které touhu v lásku mění.
Sonet Moře
Přede mnou moře tiše zpívá
píseň svou věčnou, rozechvělou
o tom, že smutek vězněm bývá
a moje mysl temnou celou.
*****
Za oknem se míhaly obrazy
zelené stromovím a třpytivé
kapičkami rosy na skle
Stala jsem se rackem
Kovář mramoru
Kováři mramoru
se svým skleněným kladivem
Jak jsi zbytečný
Kováři melodií
variace na starokorejské téma II.
Proč stále marně lovíš ryby,
rybáři smutný na břehu.
Toužebně čekáš na něhu,
co dá Ti ryba z Tvého \\\"kdyby\\\".
Tygr a astronom
Ulicí města kráčel tygr. Žlutočerně pruhované stvoření, divoká šelma, postrach džungle s krásnýma zelenýma očima. Bezstarostně se procházel po chodníku, zjevně ve velmi dobré náladě. Nikdo si ho ani nevšiml, jen občas ho nějaké dítě zatahalo za ucho.
variace na starokorejské téma
Utíkáš - už nevím, jestli najdu tě.
Jsou trpké noci pod šeříkem.
Když budíme se ze sna s křikem,
chci ukrást ptákům perutě.
Zmrzlina
A pak Jirka udělal osudnou chybu - pokusil se zmrzlinu chytit. Koutkem oka zahlédl přijíždějící autobus, ale to už ležel na silnici, v ruce kornoutek od zmrzliny.
* * *
Řidič autobusu se těšil na svou ženu. Tohle byla jeho poslední jízda a potom už mohl jít domů.
Tanečnice
Tančím jako měsíční tanečnice
Anděl utkaný z nočního ticha
Nádhera jen pro tvoje zřítelnice
Eben leštěný, co tiše dýchá
Můj človíčku
Odpusť, že nemohu jinak,
než se dívat na tyto řádky,
na bělostný papír
bez památky
Může se stát to
Téma budoucnost je vždy velmi ožehavá záležitost. Nikdo z nás nemůže vědět, co se stane. Ale lidé se pořád snaží proniknout do budoucnosti. Teď i dříve.
Čekám... (Nesmyslná balada)
Čekám, až dozní poslední údery bubnů, rozlíhající se v tichých uličkách a smutně líbající růžovou tmu.
Čekám, až poslední vlak odjede do stanice Samoty ticha a já se projdu po kolejích, zapalujíc si svůj poslední doutník útěchy.
Čekám, až mě rozverně pobíhajíci děti pustí na pískoviště, abych si mohla postavit svou poslední bábovičku za zrníček pravdy.
Čekám, až odejde ta poslední šedivě ospalá paní a já si budu moct koupit dobrou náladu a pytlík arašídů.
Seznam
Tak co bych chtěla.
Růžového slona
Modré šlapací autíčko
Pytel plný dětských snů
Maboul
Maboul se už dlouho pěkně nudil. Spolek zahrádkářů ho nikdy nijak nelákal, ale - každý slušný hobit přece patří do Spolku zahrádkářů a Maboul by ani nepřipustil, že by mohl být něčím jiným. Možná nebyl, kdoví. Ale jeho příbuzní si to zjevně nemysleli.
Děje se něco?
Myslím, že si dneska vyjdu na procházku. A budu chodit po parku a dívat se na lidi. Prý je to nejlepší lék proti smutnění. Vzpomínky jsou moc hezká věc, já vím.
Všechno je fajn a ty?
Un normal jour
comme tous les autres.
On regardait le soleil qui allait se coucher,
tu te souviens.
Pohádka na dobrou noc
V miliónech pohádek políbí princezna žabku a z té se stane starý chudý žebrák. Někdy taky Karkulka s babičkou marně čekají ve vlkově břiše, protože myslivec zapomněl a šel si klidně na ryby. Stane se, že nejmladší princ je největší nekňuba ze tří a je to tak strašné, že liška Ryška pověsí svou profesi na hřebík, promění se v krásnou mladou dívčinu a vdá se za místního mlynáře. Ne vždy také pták Ohnivák přežije a začne znovu zpívat jen proto, že se vrátil jeho pán.
Ach jo...
S úsměvem jde všechno snáz,
to si každý ráno říkám.
Proč se blbě tlemím zas,
a pak v koutku tiše vzlykám.
Zvířecí blázinec
Zvířecí blázinec
Seděly zebry v kaluži,
brouček utíká přes vodu.
Lev sahá parůžkem po noži
Nekonečné rozhovory
Dám Ti jednu dobrou radu:
telefon není na závadu.
Ale ty nekonečné rozhovory.
V kuchyni zazvonil telefon. Tak proč ho nevzít.