Písmák Depresso
Tohle městosvý světlý stránkynabarvilo na černovenku svítěj butikyjenže uvnitřhoří inferno
Ďábelti servíruje bagelna běsya Prozaca pressona depresi
Ale nebojuž brzyse všechno změnívždyť bojuješza planetu bez brčeka jógou proti vyhořeníVždyť ty a světjste dokonale smíchanípalec řeší TinderTinder řeší láskua láskaje jen nedostatek pícháníTohle městosvý světlý stránkynabarvilo na černovenku svítěj butikyjenže uvnitřhoří inferno
Ale žádnou panikua kdyby přecevíš jak se dostat ze stresustačí říct a barmanti vyleje srdcena tom tvym černymdepressu
Hitchhike pro Vala Kilmera
Hitchhike pro Vala Kilmera
Šel jsem od Nádraží Holešovice a mířil někam do centra, snad navštívit rodiče, už ani nevím, když se za mnou ozval klakson. Otočil jsem se a spatřil moderní stříbrnomodrý sporťák, jeden ztěch nevkusně hranatých, burácejících strojů, které svojí akcelerací dokáží vmáčknout člověka do sedačky a úplně ho pohltí. Sporťák u mě zastavil a stáhlo se okénko.
„Nevíš, kudy se dostanu na nádraží.
10_Vánoční povídka
Verunka si hrála se třemipanenkami. Každá znich představovala jednoho člena rodiny. Maminka byla Barbie sdlouhými světlými vlasy a tatínek Ken, kterému Verunka zvlasů, jež si potají ustřihla, udělala krásný knír. Poslední, dosud neoblečenou panenku, držela Verunka nerozhodně vrukou, zrovna když do pokoje vstoupila skutečná maminka.
7_Prášil Pleva
„Začalo to před dvěma měsíci. Když měl narozeniny. Před nimi byl můj muž normální člověk, jako všichni ostatní. Ano, byl o trochu tišší a o mnoho vzdělanější než zbytek populace, ale slidmi přesto vycházel dobře.
6_Vennovy diagramy
Stres se stupňoval. Nejdříve vypadal jako malý, černý panáček s ulízanými vlasy. Jako Pan Tau o velikosti přívěšku na klíče, akorát bez klobouku. Ale když se mi na maturitním potítku podařilo vypočítat pouze jeden ze dvou zadaných příkladů a už mě volali před komisi, změnil se.
5_Spratek
„Líbo, přidej tempo. Davide pokračuj, je to dobrý. “
Prsty mi tančí po klávesách klavíru. Jmenuju se David, je mi třináct a všichni o mně říkají, že jsem geniální spratek.
3_Strašilka
I. Dívám se na Kláru každé ráno v tramvaji. Sedí vedle mě a vypráví o Petrovi, mém nejlepším kamarádovi. Dívám se na její řasy.
1_Meteorologie
Vkusně oblečená žena vchází do jednopokojového bytu, který jí svým vybavením viditelně nepatří. Prohlíží si ho. Šerý byt vypadá jako budoár starší dámy. Je však notně zaprášený, nějakou dobu už tu nikdo nevytíral.
4_Muzejní noc
Muzejní noc
I.
Na potemnělé ulici u chodníku stojí malá dodávka. Uvnitř ve skladovém prostoru se baví dva muži:
„Tak co, seš připravenej, Erneste. “
Tommorow Never Knows
Tomorrow never knowsNejsi nic a přece něco jsidvě strany té samé nemociNekouříš, nepiješ, snižuješ emisenechlastáš, nežerešdiv, žes už nezmizelSvítíš zářivkou za úspornou cenupojídáš sušenky zpolystyrenua tvůj ksicht jen bledne a blednejak dlouhé nudné odpoledneza okny tělocvičny, kam chodívášcvičit jóguNejsi nic a přece něco jsidvě strany té samé nemociJsi chlápek vtílkuhlava, co bydlí voknějsi pivo v umělym křesle na balkóněPiješ na smutek, co odnikud se berepiješ na věci, který chlast nevyperea ty to víš. Občas tě vnociprobudí pocit, že ještě spíš To pak vstaneša pustíš siposlední album Brouků.
Když modrý oči znamenaj modrou krev
KDYŽ MODRÝ OČI ZNAMENAJ MODROU KREV
Hoříštakhle na dotekkdyž kouř ti stoupá z pórůa místo kalhotekdržíš si list od javoru
Tak co chceš. Ty koketos rodokmenem múzytvá krev je sytě modrábez šance na transfuzi
ty zvířeuvnitř ženytvý zmalovaný nehtyjsou znakem vyšší šlechtyčasem promlčeným
2_Jediný šťastný věřící ve svého boha Aš-Chám
Bůh Aš-Chám sedí ve své pyramidové konstrukci a všechny nás sleduje. Jsme malí mravenci, kteří přišli do pouště, aby sesbírali dřevo a suché rostliny a utvořili z nich obrovského posvátného hada. Tento had vede od cípu Severní hory a táhne se čtyři hodiny chůze skrz duny písku až k oáze, v níž táboříme. Nad táborem se rozprostírá prašný mrak a na něm se vznáší kostra pyramidy, v jejímž středu Aš-chám setrvává na svém trůnu.
Whatever
WhateverMiluj cos ztratilnež ztratíš i toDen se k noci zašil, je vypitoptáš se Jak je to možnéže i tma sněží . ve vlastních stopáchploužíš se po nábřeží a vnímáš tichojako bys právě rozbil vázuulice jsou stěnasprázdným místempo obrazuZato tvé kroky pomalu vedouktěm stále stejným dveřímkdyž zimou studené máš rucea stroužek kapek po páteřimokře ti vede do kapuce když vní tvá hlava taje i tonekdyž marně zvoníš na hluchý zvonekkonečně zjistíš co šeptá ten černý sníh: To schovaní milencijsou kostlivci ve skříních
Svatý boj
Svatý boj
Viděl jsem Kult hákového kříže a Romper Stomper, ty nejtvrdší filmy o současných skineheadech. Viděl jsem i Schindlerův seznam a nespočet dokumentů ČT2 o utlačování Židů vprůběhu druhé světové války. Ale Svatý boj nedokážu přirovnat ani kjednomu znich. Je to první film o střetu neonacismu a judaismu, který se neodehrává mezi kulturami, ale uvnitř jediného člověka.
Násilí na divácích: Mechanický Pomeranč vs. Klub Rváčů
Násilí na divácích: Mechanický Pomeranč vs. Klub Rváčů
Na filmovém festivalu v Benátkách byl Klub Rváčů nazván "Mechanickým Pomerančem devadesátých let". A není to vůbec přehnané srovnání.
Ač jsou režiséři David Fincher a Stanley Kubrick rozdílné nátury, jejich vyprávění vtomto minisouboji přináší mnoho paralel.
Moc
Moc
Adam stál pod kuželem lampy, který osvěcoval malý ostrůvek země uprostřed černé nicoty. Pozoroval své boty; dole pod nimi se stáčel, pukal a kroutil Adamův Stín. Stín tu byl odnepaměti, ale teprve když umřela Krychle, začal kAdamovi mluvit.
„Nedělej to,“ syčel Stín.
Atom
AtomChci se svézt na bouřcemrak se vaří v mlíkupo žaluziích šplhám jako po žebříkusvět za oknem je jen bleděmodrá stěnadoufám že větračka budeotevřenádýchám si ozóna jsem z něho opilýkdyž slunce v narkóze teče mi do žílyjak malý Ikaros ztrácím v horku vůliuž jen pár tempa změním se v molekulyrozpadnu sea mé oči, ústa, rucestanou se obětí vlastní evolucea přece zbude něcoco je jen moje:Pár neviditelných částicbez náboje.
Kondolenti
Kondolenti
V černých oblecích včera mne oslovili a jazyky se jim při tom svíjely do spirál malých růžových frkaček a harmonik chuťových pohárků takoví jsou sladcí a důvěryhodní profesionální kondolenti s malými hranatými kufříky sledují tě zpoza brýlí a panenky jejich očí se nesmršťují ani při ostrém světle občas ti pokládají otázky o původu věcí jako je starý obraz ve tvém pokoji zajímají se o možnosti případné recyklace a ty chápeš že je to rozumné než jim ho definitivně odevzdáš nechají tě podepsat barevný formulář s úplně miniaturním textem
Moře pořád samo sebe solí
Moře pořád samo sebe solí
Trochu ryba, trochu žena
nocí vsíti polapená
jazykem si líže rány
Zašroubovaný
ZašroubovanýAž umřu špatnou stravouaž opiju se do němotya zkouřím trávouchci abys na můj pohřebvyfoukla kroužek kouřeco stvoří svatozářnad mojí hlavoua všem řeklaže kdybych se třeba vrátil zpátkymísto mincí na oči chciradši pivní zátkyale když náhodou senevydařej plányať mi víčka klidně nechaj zašroubovaný.
Ti Druzí
Ti Druzí
Když tě před setměním
mrazí záda,
jsi malá
Jako každý jiný
Jako každý jiný
Voňavýkouření,
hruškovej džus,
procházky po trávě
Dobře utajené slunce
Dobře utajené slunceKdyž z přebytku módymotýli na křídlechmaj čárový kódya malátný chlapise z noční rachotyvracej podle mapy,všimneš siže i tvary mrakůjsou přetištěný z kopíráku. Když vracíš se domůa tělo tě bolí,loudáš se městema myslíš na cokoli,tvá hlava zní v deštijak rezavá vana. Prázdná, plechová a bolestivě sťatá. A přesto - možná že právětato rána,matná a prázdná,budou ti jednou svatá.
Krematorium
Krematorium
Prostě jsem tam jen tak stál, nevěděl kam srukama a díval se na Soudce. Překvapilo mě, že má slzy vočích. Jen my dva věděli, že vtý rakvi co právě spouštěj do země, nikdo neleží. A přece vytáh kapesník, aby osušil svý slaný třpytky.
Šangri-la
Šangri-la
Tvá postel je azylkdyž voní ti vlasymadona už není sochaale ty
Vpokoji kde jsoustažený rolety zjistil jsem že nenížádný duch svatý
a svět odpočátkunebyl kulatý
Arytmie
Na modře zbarvenou lavičku zastávky dosedly dva ženské zadky. Ten první, užší, foremný a přitažlivý, patřil Ráchel. Druhý, o poznání tlustší a spředzvěstí štěbetavého hlasu, náležel Ráchelině kolegyni zpráce, Tereze. Obě dvě přítelkyně právě odešly zpráce a čekání na tramvaj si snažily zkrátit přidušeným hovorem.
2063
2063 mozek zvrásněnej jak vyplivlou žvýkačku češu si hřebenem v zrcadle na háčku oči mám průhledný jsem malá sépie hmatám si tep ale vevnitř ----- : nic nebije veškerou krev jsem destiloval lihem vlasy jsou vývrtky trčí mi z hlavy ven a otisky zubů na rtech pálí jako sůl všech moří v očích vdovy někdo schoval barevný parte v malý schránce na rohu Augustinovy .
Better safe than sorry
Better safe than sorry
Na Hlavnim nádraží Bar Nešťastný ztráty
po zdích vypsaný zoufalý inzeráty
smradlavý hajzly
Své místo najdu
Své místo najdu
Vzimě jsou stromy holé smetáky
zapíchlé do země rukojetí
prázdnými větvemi
Maritime song
Maritime song
Má mořská bohyně sedí mi na klíně
nejde ji necítit
zšupin má zdobení.
Interview se somnabulem
Interview se somnabulem
Jednokolnej jeřáb
od Vltavy
sežrala rez
Šumák a nebeská houba
Šumák a nebeská houba
Rozbitym městem plandaj okenní rámy - a štěstí se otevírá vývrtkami. Pěníš jak šumák. Jsi jazz polskýho ghetta. V baletních střevíčcích tančíš po parketách a sťatá těkáš v rytmu metronomu.
Zloději a záchranný kruhy
Nad město někdo rozsvěsil bójky ještě než šel spát,
toulavej pes kopnul do plechovky
a měsíc si na krk pověsil
můj fotoaparát
Zírání do nikam
Zírání do nikam
Středeční sirény končí válku
a vleklém mikrosvětě
sousoší z nedopalků
Jdu po smyslu surrealismu a jsem v tom lepší než David Lynch
Sklenička na dobrou noc
Vpokoji bylo zhasnuto a prázdno. Seděl jsem vpřítmí křesla, poslouchal zvuky ulice a přemýšlel o tom, kde se vlidech berou nápady a zda to má něco společného se sněním. Kdysi mi jeden známý vyprávěl svoji teorii právě na toto téma: Podle něj se ve spánku lidé stejného myšlenkového zaměření setkávají ve snech a diskutují o svých problémech. Navštěvují společné studnice vědomostí.
I´m for sail
I´m for sail
Tequilla párty, šňupání nosů
- ansámbl gejšvblejzrech
z albatrosů
Stairway to Heaven (Led Zeppelin)
Starway To Heaven (Led Zeppelin)
Znám slečnu co věří vštěstí pozlacené
a chce si koupit schody do nebe
Neví, že butiky jsou vnebi zavřené,
+ 1x Mineralwasser
+ 1x Mineralwasser
Pohublá Praha
zokna noční
elektriky
Nakonec
Kašpárci šermují špendlíky
vblízkosti tepny
v očích se odráží bělostný
satelit protějšího paneláku
V protisměru
Včera jsem poprvé zaslechl klaviaturu
jež prolítla domem rychlostí šest stropů
za úder srdce.
Včera jsem poprvé maloval oblaka
Sluchátka
Město se chystá
ksmutnému bálu: pod
sešrotovanou jabloní
Symfonie
z Kytky lógr
Obloha je torzo noci,
automatická káva zkelímku aděravej pocit chladu. Snídám termix pod střechouztřešňovýho sadua sčernym stropemjak led tenkýmvzpomínám na létovkošíčkuod podprsenkyExistuje--ředidlo slunce . včerném rolákudekadence ježiletka vrucea hlava vkuchyňskémsporákua kapka mezi prsy- deodorant ránavzpomínat znamenáže má hlava je věčněrozcuchaná
Nad balkánskym poloostrovem lítaj družice
------------------------------------------
Noční slunce ti uhranulo očivdalším čarovnémgestu: Cucháš mě. když vzdychášprameny vlasůstékají do mořea měsíc nahořestříbro ti kreslípo obvodu pasupiruetou prstůmi čmáráš kružnicenazádechvšichni už spějbalkánskou oblohoupadaj družice - zataj dech
a něco si přej
Dopis ven
Holubí ránosvítaní ti strhlo prostěradlo ze zada teď nám rozesmátě tančí po břišepřikládámtijazyk na prsaza rohem šedivé zdivrkú vrkúvrkú/ nás poslouchají /opět ti skáču do vlasů, hrajemeNaschovávanou se světemRanní toasty a to nejlepší z Abbey Roadvrhá na povrchní debilitu civilïzacerázem naprosto jinýúhel pohleduA když pak před zrcadlem nazíobdivujeme záhyby vlastních tělnašezuby se boří zas o něco hlouběji do kůže - kdykoliv ti prsty zavřu víčkaa vysténám hlasmám chuť se pro tutoposvátnou dokonalostokamžikuponořit do džungle koberce a nakrátko zemřítprotože jen párkrát za život se staneže místo i čas Tolik souhlasíA teď - hledám těPrázdnými sídlišti povlávají kusy autobusůz linky 118tvoje okno dneska v nocizase mlčelo na pozdrav.
Asi jsem jen chtěl říctže cesta starymdřevěnym socialistickym výtahempro tři osobyoblepenympo stěnách obrazci ze žvýkačekdo toho tvéhoosmého patrabyla vždyckycestou až na vrchol
Grafitti na hrobech
Grafitti na hrobech
a těžkej vzduch,
z kříže na mě civí
latexovej bůh
God Save the Queen...
Odlesky
těch nejmenších bohů
suše vychutnávajících
peprmintové žvýkačky
Anděl a Anděla
Anděl a Anděla Mraky se svíjí v agóniia okapem rezavymprotékákyselý déšťrtěnkou si obtočhladový rtynež se mi RozplynešGramofon nehraje,jehla se zlomilaa ty- šlehačkou ve spreji tak trochu opilá -sníšBeatles už zemřeli aležej tu na krovkách,je ticho, beznaděj - zhasíná žárovka. A my dva, divně nazímalí - velcísebevrazi na koberciležíme v objetíse srdcem, na klíčekv hlavě jen vata apár blbejch básničekco píšem si na těla- v hrudích se rozevřel -Anděl a Anděla
J u u l i i i e e e ! ! !
Prádelní šňůry plné mokrých trikrůžových dupačekdeštivých balkónůbahnitých střepů slz neslaných padajícíchz nebe, ostře řezajících do čel chodcůobtěžkaných síťovkami ze kterých čouhajíjak vztyčený prst televizní antény provdanéza našeuchopitelné hlavyCo do terčů. Do srdcí střílet . braky z brokovniczapomenutých dnů, očimaskrz hlavuneurony přenášet signályza zítřky plné naděje,černě orámované dopisya odstíny láskyalespoň pro tříslaz balkónu za noci vystoupit J u u l i i i e e e . .
GenerationNext->
Jsme kýbl lidíco miluje Pink Floydya každej lichej densám sebenenávidíJsme vzpomínkana bezstarostnou chuť lipaz dětskejch let
Jsme oči co by chtělynevidětTusterilituduší/ v gumovejch rukavicíchs nikotinem v plicích /černé brýle slušíjimstínůmvyplakanýmA mymísto krve Cola v žilách/ voda v práškupodražila /Rveme si do vagínumělý penisya jeden po druhymskládáme demisi Na ŽivotVlas PO VLASUtrháme lásku líně/ srdce jak návnadak nášlapný mině /To jediný co zbylopo květiněje _vzpomínka na krásu_
Sbíral jsem pisoáry
Poskládanej z rekvizit
kytky v uších i za ušima
z prostornejch pláží sbírám mušle
pisoáry
krize narcisů
Bože
je tak jalovo
za okny
ptáci v krizi srdečního záchvatu se pouštěj
Nafilmuj neutralitu
Větrolam
mě probodl pohledem
ostrým jak velice uleželé
čatní
Skloňte mi hlavu
V přítmí
hranice běžné únosnosti do nebe stoupajících monumentů
prastarejch ulic
jedna po druhé se procházejíc nadávají
Nápověda shora
Jen tak levně
vystavovat na odiv
karikaturu vlastního ksichtu
k prodeji
Konformista
Vzal jsem si máminy šaty
nalíčil se
rtěnkou
a zvětšil řasový objem
Potrhanej smoking
Kouřová barva opilýho stínu
v náručí zbědovanýho odpoledne
se nesu
algoritmy tepu tikají žilami
Jednou jsi dole, jednou nahoře...
Občasse úplně
zčistajasna stane
že vás někdo
naprosto neznámej
Na kříži v talířku
příboje stesku
do obličeje
někdo vrazil dřevěný kříž
do talířku
Upletla šálu z mýho srdce
tahle holka
mě chytla za srdce
vytáhla ho na slunce
držela v ruce
Poslední mléčnej zub
Štěkot psů
do čajovejch souprav
po babičkách
porcelán
Ikarovi do slabin
Reklamní nymfomanky
visej na domech
a před nima v noci
lidi co nemaj
Laskominy došly
Laskominy došly
snažím se s noblesou
svírat rty
vyprahlý, popraskaný
lízat jahodovou
lízat
jahodovou zmrzlinu
neumí nikdo tak sexy
jako já
s berlema u srdce
Bez těch růžovejch brejlí to člověku
už zas tak snadno nejde
je to smutný
smutný a nemilosrdný
duhové zklamání
a pak je tu duha
zabodla se mi
výsměšně do prsou
a ať jsem zdrhal jak chtěl
hořká kůra
jako by člověk byl
podělanej melancholik
někdy to na něj
prostě padne
jogíni a holubi
balancovat
na televizní anténě
jedenáctiposchoďovýho paneláku
věř mi
tvoje šance
vem si
jeden jedinej den ze svýho života
na kterej si
aspoň trochu vzpomínáš