To nejsi Ty
To nejsi Ty
To nejsi ty,ta dívka z posledního vlaku,plačící pro nic,nemajíc křídla ptákù. Ohebný hřbet, sklopené lesklé oči,za níž se nikdo neotočí. Plachá a všemi opuštěná,To nejsi ty,to jiná byla žena.
To nejsi ty,kdo prodal svoji ctnost,když pěkných slovtu lhala nestoudnost,když cizí muž Ti do života vstoupil,a za pár sladkých vět si dlaní lásku koupil,a tys jen navždy po vůli být mělaTo nejsi ty,to jiná je žena.
Sedmá perla ... čteno podruhé
Sedmá perla
Vysoko nad mořskými útesy, na holé skále strmě čnící vzhůru, stál podivný kamenný dům. Jeho stěny jak mléko bílé - hotovené kdys ze vzácného hladce tesaného vápence - jen tu a tam prosvítaly zpod hustého závěsu zelených lístků břečtanu a sametového mechu a těžkou šedivou střechu břidlice zahalil měkký koberec žlutých travin. Dům to byl vysoký a pevný, ale mnoho pohodlí nenabízel - za zimních sychravých dnů úkryt před deštěm a prudkým vichrem vanoucím od moře, za letního žáru dával chladný stín. Jen malými úzkými okénky se díval na svět a pouze časně z rána jeho nitro polaskalo nachové slunce svými hřejivými paprsky.
Konkurz na jména
Tímto bych rád vyhlásil všeobecný konkurz na dvě dračí jména - ohnivého a vodního draka. Jména by měla být běžně vyslovitelná, libozvučná a důstojná, jedná se o dračí knížata.
Rozmluva se Sidoniem o Objektivite
Sidonius:
Vlastní stín nemusím honit, neboť mu pořád šlapu na paty. Objektivní pravda pochopitelně existuje a je nesmysl ji popírat. Takové popření je totiž pouhou teorií: i ty sám si třeba koupíš rohlík a sníš ho, abys zahnal hlad, a neuvažuješ přitom, zda ten hlad je jen tvůj pocit a v podstatě neexistuje, či zda je rohlík jídlem pouze ve tvých představách. Sofistika je pěkná věc, ale v životě s ní daleko nedojdeš.
(Nej)Větší vyhrává
V dobách, kdy ještě po Zemi spolu chodili J. K. a sv. Petr, přihodila se takováhle věc.
Sedmá perla
Sedmá perla
Vysoko nad mořskými útesy na holé skále strmě čnící vzhůru stál podivný kamenný dům. Jeho stěny hotovené kdys z bílého vápence oblékla móda prošlých staletí do zeleně sametového mechu a dřevěnou dubovou střechu zahalila hustým kobercem žlutých travin. Dům to byl vysoký a pevný, ale mnoho pohodlí nenabízel - za zimních sychravých dnů úkryt před deštěm a prudkým vichrem vanoucím od moře, za letního žáru chladný stín. Jen malými a úzkými okénky se díval na svět a pouze časně z rána jej polaskalo nachové slunce svými hřejivými paprsky.
Odpověď Čaroději Zmarchrobu,
I k Tobě jednou doletí,smrtící lásky prokletí, hodiny snění zažiješ do dáli hledět nebudeš, strof básní nedokážeš psát, bezeslov budeš milovat, milovat budeš bezeslov, psát nedokážeš básní strof nebudeš hledět do dáli zažiješ snění hodinyprokletí lásky smrtícídoletí jednou k Tobě I.
Další čarodějná pohádka - 23.11.01
Cesta vedla na samém okraji srázu a do naprostého ticha se ozývaly údery kopyt a pád kamení. Jediný chybný krok by znamenal ukončení zápasu poutníků s nemilosrdnou přírodou.
Nezdálo se ale, že by se mohutný vraník mínil vzdát. Šel sice pomalu, jeho krok však bzl jistý.
Terorismus - hlasy a ohlasy
"Vsichni se shodneme na tom, ze proti ozbrojenym skupinam je trebabojovat s nejvetsi razantnosti a je na miste, aby ohrozovany policista vpripade potreby uzil i sluzebni zbran. " Temito slovy zahajila plavovlasamluvci sve vystoupeni pred shromazdenymi novinari. Dale pokracovala:"Jak jiste vite, ministr vnitra Ceske republiky inspirovan celosvetou vyzvouBoje Proti Terorismu naridil v poslednich dnech operativni prezbrojenipolicie CR v tom smyslu, ze kazdy policista namisto byvsi sluzebni pistoleraze 4. 5 mm bude napriste uzivat mnohem ucinnejsi minomet raze 85 mm.
Pohadkovy dychanek v Praze
Milí písmáci,
ve vodárenské věži v Praze u Letné se nachází čajovna, která již sama o sobě stojí za povšimnutí (posazení) - navíc se zde ve čtvrtek 11. října od 8 hodin bude konat pohádkový večer - autorské čtení z knihy Čarodějovy pohádky prokládané irskou hudbou (kytara+flétna). A protože všechno, co za něco v životě stojí, je zadarmo, je tak i tato akce. Jste tímto srdečně zváni.
Pět slov
Ze mě snad básník nikdy nebude,
nechci se vymlouvat, to ne.
Beru to jako čirý fakt,
vždyť z písně, co chtěl jsem zazpívat Ti kdysi,
Nadpřirozené schopnosti
Jaký je Váš názor na lidi, kteří ovládají magii.
Druhý život - úvod
Druhý život
Černou tmou hraje déšť svou tichou noční sonátu. Vdlouhé ulici plné nízkých oprýskaných cihlových domů se zabedněnými okny tisíce kapek bubnuje na stěny okapů. Píseň beze slov dnes ale nikdo neposlouchá. Vpůlce věty tichý koncert končí a na scénu nastupuje řvoucí motor, skřípění kol, třesk a cinkot malé hromádky střepů odhozené do zas jiných prapodivných obrazců na silnici.