Máslo aneb tohle dělat nebudu
Ne nadarmo se říká, abychom nikdy neříkali nikdy. Řeč bude o tom, jak vnímáme to, co dělají naši rodiče, především matky, máme k nim přeci jen takový specifický vztah. Zhruba do sedmého roku života jsme rádi, když nás drží za ruku a všude doprovází. Následuje období tak do dvanácti let, kdy ji vedle sebe vnímáme jako nucené zlo, ale přetrpíme ji.
Černý blues
Natáhni ruku, jako by ses opíral do smeče
Zabodni mi nůž do hrudi.
Čeho se bojíš. - vždyť z cizího krev neteče.
A chladná čepel mezi žebry zastudí.
Výstraha
Co Tvá žena, jak tráví večery. Jak jí je, když se dopouštíš nevěry.
Co dělá - s pláčem usíná, a nebo tu hořkost zatím nevnímá.
Mám strach, že až se složí celou skládanku, nikdy se neuloží klidně ke spánku.
smutný ples
Jaké to je tančit na plese,
být v obležení načančaných dam,
zatímco milenka doma steskem třese se
a depresím téměř propadá.
sněhové vločky, co zahřejí
Když se podíváš z okna i přes tmu uvidíš vločky sněhové. Bílé tečky, které ukazují, kdy je zima a kdy ne. Jakoby po dlouhém teplo zaplavila ulice čistotajsou symbol zimy - věčná jistota.
Zahalím se do bundy s kapucí,za stole za oknem maj barvu zlata svíčky hořící.
Stýskání
Je tu zas noc,
Ty chybíš mi moc.
Tvůj úsměv mi schází,
mé srdce se plazí.
Češtinář
Coby dítka školou povinná, obdivovali jsme naši paní učitelku a nebo pana učitele, zvláště pokud nás vyučovali jazyku mateřskému - češtině. Ovšem my, co jsme měli český jazyk jako koníčka, jsme spíš čekali mlsně, jak řezničtí psi, na sebemenší chybičku učitele. Příležitostí smíchu k chybkám bylo málo, pravda, ale kdo si počká, ten se dočká. I my se dočkali.
slza
Slaná a kulatá,
duši ti obmotá.
Mokrá a nevlídná,
Stéká, je neklidná.
Vztah s Philippem
Když se zbláznil do mých očí,
smál se na mě každý den.
Říkal, jak se hlava točí,
jenže láska není jenom sen.
Obálka
Spěšný vlak stál na prvním nástupišti na hlavním vlakovém nádraží v Ústí nad Labem. Do vagónu se hrnuli důchodci jedoucí z výletu, studenti s krosnami, kteří jeli domů na víkend a volná místa se postupně plnila. Květnové čtvrteční pozdní odpoledne ukolébávalo cestující ke spánku, ale otevřeným oknem se dostával do těžkého vzduchu lehký, svěží vánek.
U okna seděl mladý učitel.
Překvapující sdělení a můj názor na „růžový zákon“
"umíš držet jazyk za zuby. "
"jj, povídej:-)"
"přísahej, dva prsty pravý ruky a žádný zkřížený prsty. "
"přísahám, tak už to vykop. -)"
Vlastní ego na vahách
Svlékni si ten svetr. "
"Ne, zas takové teplo tu není. "
"Svléknu Ti ho sám. "
"Nevyhrožuj a vrať mi tu figurku, prosím…" ze sevření jeho prstů se snažím vyprostit pěšáka, který mi jako poslední chybí na bojišti v podobě šachovnice.
Mějte rádi babičky
Příbuzné si člověk nevybírá, přátelé ano… Přesto i mezi příbuznými se dají najít spřízněné duše. Tou mojí je babička Andělka, no uznejte, už to jméno jí předurčuje laskavou povahu a optimistický přístup k životu. Babičky jsou prostě vždycky nejlepší, mají vlastní děti odrostlé, takže k vnoučatům přistupují se zdravým nadhledem, odpouštějí neskutečné množství lumpáren, aniž by se při tom rozčilovaly a drží s vnoučaty za jeden provaz. Přesně moje bábi.
nadprůměrná žena
Moje pokrevní sestřička píše ráda povídky. Nedávno našla někde na netu soutěž. Měla napsat povídku na téma "Jak byste reagovali, kdyby k vám domů přišel váš idol. " Soutěže se chtěla zúčastnit, ale nějak zrovna neměla tu správnou inspiraci (prý prochází obdobím tvůrčí krize), proto mě žádala o radu.
Naše jízda 143
Jednoho krásného čtvrtečního rána jsme se opět chystaly vyrazit do školy. Mě i Peťulku zarazilo za zastávce "Koleje Strahov" neobvyklé množství lidí. Mezi studentíky se už nedalo ani procpat do první řady a zajistit si vstup mezi prvními do busu. v 10:24 se ze zatáčky skutečně vyřítila 143.
Jirkovi
Přeju si blízkost
a dlouhý most,
co mě k Tobě přivede.
Chci Tě mít blíž,
okrádání českých firem
Teplický podnikatel Petr Benda je majitelem agentury IS, která vvydává měsíčník, inzertní noviny. Nedávno byla distribuce tohoto plátku rozšířena i na Ústecko, zvýšil se i náklad a měsíčník se jmenuje „Teplické a Ústecké inzeráty“. Pro firmy, které se sem dají inzerát je to sice náročná investice, leč dá se říct – vyplatí se, noviny jsou totiž kdostání zdarma ve všech informačních centrech, lázních i hotelech. Lidé noviny opravdu čtou, naleznou tam minimálně jeden zajímavý článek, vyluští si křížovku o drobné ceny a bezplatně mohou uveřejnit i svůj inzerát typu „koupím – prodám - vyměním“.
Touha
Konečná busu VPraze - Bohnicích.
Mnohé páry nohou spěchají,
Ohledu nedbají.
Vbetonu několik oken svítících.
851.
Přemýšlíte, co je to za číslo. Dobře, nebudu napínat, je to řadová číslovka, která určuje 851. zahájení lázeňské sezóny vTeplicích. Teplice jsou lázeňské město vseverních Čechách a na slavnostním zahájení sezóny si zakládají svou pověst.
Tajemství
Jaký je muzikál Daniela Landy ve skutečnosti. Než byl vůbec uveden na scénu pro běžného diváka, zahlédla jsem někde v bulváru nadpis, něco v tom smyslu „Zkouší se Tajemství, herci jsou v depresi“. Nevěřila jsem, teď už chápu. Ze sedmé řady v divadle Kalich jsem měla výkony herců jako na dlani.
Déšť
Vlaštovky nízko, obloha tmavne,déšť je tak blízko,vítr zvolna chladne. Listy se třepotají,vše smývají kapky,ženy už neutají své nedostatky.
Strom
Květy růžové,silné větve…to je na jaře strom. Vzpíná se do výšky,je to skrýš milenců. …. dokud neuhodí hrom.
Rasistou snadnoa rychle
Představte si situaci: jdete po ulici. Najednou vás bezdůvodně napadne pes, kterého vidíte poprvé v životě a ošklivě vás pokouše. Co uděláte. – nejdřív se necháte ošetřit lékařem a co do budoucna.
Hořké vzpomínky
Své ruce k nebi vzpíná,slzy po tváři stékají. Neví, čí je to vina,nezná, kdo je vrah jejího syna. A rty jen smutně vzlykají. Smrt bývá nehezká,po blízkém se zasteskne,když kulka zavýská,v srdci se zablýská,poslední naděje.
Engelchen
Blonďatý andíleks modrýma očima,tváří se nesměle,zuby své zatíná. Hromy a blesky,oči jak plameny,třesky a plesky,jakoby nevnímá. V Ádovo oblibě,rasy své vzor,tváří se nelibě,nezmůže se na odpor.
Hitlerjungen uniformasluší i tobě,A když dnes vše už chápešbudeš se obracet v hrobě.
Konec vládní krize
Buď politik - jenom bera buď třeba premier. Politici všichni v šiku,rozkrádají republiku.
Stará vláda vyměněna,vladní krize zažehnána. Nemýli se, občane,- změna těžko nastane.
Zamyšlení nad slovem
Zatímco v pravěku slova neexistovala, ve starověku byla již zaznamenávána na hliněné tabulky, tesána do kamene či psána na papyrus. Od vynálezu knihtisku se psané slovo stalo součástí života vzdělaných lidí. Po zavedení povinné školní docházky v dobách Marie Terezie se snížilo procento negramotnosti v českých zemích na minimum. Od dob koňské dráhy, vynálezu parního pohonu lodí, vlaků a automobilů se přenos psaných slov zrychlil až neuvěřitelně.