Písmák Přítel
PŘÍTEL
. Snad to stihnu, nevím, kolik mi zbývá času a tak se pokusím být stručný. Dozorce se trošku podivil, když se mě zeptal na mé poslední přání a já ho požádal o obyčejnou tužku a papír, ale musím se někomu svěřit stím co mi leží na srdci. Jsem smířený stím, že umřu, ale nechci umřít se lží.
Okamžik naděje
Naděje.
Po týdnech temnoty,
po týdnech ledové beznaděje,
náhle, jak zlatý meč znebes
Lesopaní
LESOPANÍ
Bylo to vtom období, kdy mělo konečně přestat pršet. Vden, kdy je slunce již vzhůru, ale neví, jestli se má rozpálit do žhava, anebo se zbaběle schovat za mraky. Včas, kdy vítr rozdává první pozdravy stromům, které mu na oplátky kynou svými dlouhými pařáty. Vmomentě, kdy se mi pravá noha zabořila až nad kotník do tmavě zeleného, rosou a deštěm nasáklého mechu, který tak krásně voněl lesem.
Až na dno
Slunce Ti zprudka pohledělo do očí
a v modři oceánu,
v němž se utopil nejeden námořník,
se roztočily dva šedé víry.
Temní Havrani
TEMNÍ HAVRANI
Od pradávna,
já ve stínu žil, vyhýbal se té radosti
a štěstí kolem,
Loučení
Loučení
Jak říci sbohem všem těm krásám.
Jež vídával jsem každý den,
když nad hlavou mi slunce jásá
Řeka duší
Řeka duší
Nezastaví, stále spěchá,
do daleka uhání,
cizí kraje protne zlehka,
Třešeň
Třešeň
Ze zahrady na mne shlíží,
jak zOlympu Zeus, sám
mává, když se bouře blíží,
Povětří
VÍTR
Když zaburácí …
už nebojíš se…
jen hledáš úkryt na ten čas,
Případ
Mark si již po několikáté pečlivě pročítal dokument zmísta činu a snažil se vyčíst mezi řádky něco, co mu možná dosud unikalo. Nějaká maličkost, která sice nebyla na první pohled patrná, ale která by přesto mohla pomoci usvědčit vraha.
Pozvolna pročítal spis a stále dokola si prohlížel fotografie zmísta, kde se vše odehrálo.
Bylo paradoxní, že mu přidělili zrovna tenhle případ.
Nerozluční přátelé
Úplně přesně si to vybavuji.
Stál jsem tam, toho překrásného dne, uprostřed louky, kousek od mého domku a jen tak se rozhlížel. Přestože léto ještě úplně nezačalo, slunce již mělo takovou sílu, že se zdálo, že si celá příroda užívá prázdnin.
I jindy pilní mravenci, jinak neúnavní dělníci, si asi dali pauzu, jenom výjimečně mi nějaký opozdilec přeběhl po palci.
Přemíra zkušeností
NEBEZPEČNÉ ZAMĚSTNÁNÍ
John se na sebe díval do zrcadla a nevěřil vlastním očím. Obě oči zarudlé tak, že téměř nebylo možné rozpoznat bělma. Pod nimi opuchlé a nateklé váčky, takže vypadal jako boxer po prohraném zápase. Pokožka obličeje bílá, téměř bílo-žlutá, protkaná temně nachovými žilkami.
ŠÍLENSTVÍ část 1.
PROLOG I.
Pana X probudil ranní déšť, který rytmicky vyťukával svůj monotónní rytmus na plechový parapet jeho dřevěného srubu, který kdysi postavil vlastníma rukama otec jeho otce, a naznačoval tím, že dnes bude velmi pošmourný den. Nebylo divu, byl říjen a zima se kvapem blížila a dávala o sobě stále zřetelněji vědět. Ne, že by to vadilo, příroda zde v okolí Towncity právě nyní vypadala, jako by chtěla předvést, jak umí být barevná a jakoby chtěla dohnat vše co v létě nestihla.
Můj nový soused
MŮJ NOVÝ SOUSED
Tichá ulice 23. Adresa, na které bydlím celý život. Bydleli tu moji rodiče a po jejich smrti zde bydlím i já a budu zde zřejmě bydlet až do své smrti. Dlouho mi ten název vadil.
SENZACE
SENZACE
Chtělo by to senzaci a pořádnou, pomyslel si během poslední půlhodiny již asi popáté pan Jaran. Věděl, že jestli se něco nepřihodí, nebo jestli jeho zaměstnanci něco, nejlépe na někoho známého, nevypátrají, je jeho místo ředitele, vjednom znejprodávanějších bulvárních deníků, ohroženo. Dost jasně mu to dal najevo majitel novin na schůzce, která se uskutečnila před deseti dny. Navíc mu šéf dnes po obědě dokonce osobně volal do kanceláře, což se stávalo opravdu málokdy.