Písmák Esence nostalgie pod kabátem patosu
Dnes ráno sis musela připadat hrozně stará.
Ačkoli nebyla zima, zúst ti při prvním nadechnutí
vyvstal obláček páry.
Neboj. Nic ti není, to bylo jen dětství.
Konec básníkův
Impotence u básníka je horší než smrt
inkoust z pera pořád stříká
je všakpo něm prd.
Rok 2007 - dokud se sami neukončíme
Začátek – bludištěm osudů se začala odvíjet nová cestička
„Až budeš velká, bude ztebe dálnice, trpělivě vysvětluje hlas někde nahoře“
Skoro nikdo, už neoslavuje tak zevšednělý zázrak.
A přitom někdy tento jediný okamžik ovlivní cesty nás všech.
Jak to vidím já a snad i ostatní "nepoznamenaní"
Jsou dvě věci, které najdete na celém světě - vodík a blba.
Keci
Některá slova zní dutě a nic neříkají.
Jsou jako klepání na dveře a nikdo neotvírá
Ale dá se za ně docela dobře zchovat.
" Podívej, mluvím a jsem neviditelný. "
Normální odpoledne
Dvouproudová cesta našich životů
zastávky ozářené letním sluncem
vytvářejí tzv. poezii chodníku.
Lidé spí nad sebou vbetonových
Zoufalec
Od doby co jses usmála věřím v lásku na prvnípohled.
Chytila jsi mne do pasti a tvoje oči jsou nekončící
propastí.
Udělám si z tebe soukromou modlu - ač jsem
Revize jízdenek prosím!
Na zastávce MHD plno cizích lídí, že jsem černý pasažér
to hned každý vidí. Naskočím do vozu, uniknout mrazu
v mysli však tuším, že jdu pro svou skázu.
Oblečená byla pěkně a hezky se smála, kdo moh tušit
Ta věc má jméno svět
Zem pod sněhem mlčí, přikrytá mokrou peřinou
a žlutá tráva usychá před branou nebeskou.
Ruku v ruce jít a neklesnout,
špína jménem svět a ty chceš nevidět.
Bitter sweet symphony
Zimní noc je studená
a šála nezahřeje při vzpomínce na tebe.
Andělé umřeli na cestě do ráje, když
povstalasz popela jako Fenix.
Sněží
Město je mrtve, sníh se ujal vlády.
V ulicích jen siluety vetché postavaj
v hejnech jako vrany.
Královna zima přišla a odejde s létem
Láska má stigmata
Z růží co jsem ti dal teď nosím korunu
a protože je s láskou kříž, už čekám
jenom na hřebíky,
z kříže se nesnímá
Strach ze tmy
Noc ukrojila ze dne půl
a králem stal se měsíc
dělám si černou hodinku
a přitom tmy se děsíc, vyháním čerta ďáblem
Máj
Zas je tu máj ten hroznej měsíc, je že prý lásky čas
a toho se děsíc, zavírám oči a otvírám srdce, co
zatím tluče sólo, tak snad už letos přece.
Nastavím hruď té dvojsečné zbrani, co bůh ví proč
Pevnost
Pevnost stále není dobyta
útočníci jsou shazování zhradeb a zkrápěni vroucím olejem obránců.
(jak srdečné přivítání)
Diplomacie selhala, vůdce odporu, nepřipustí aby někdo pronikl za jeho hradby.
Tak čau
Nevnímáš mně.
Tak ať, dál nečekám a nebudu.
Náš vstah dlouhá stať, spříchutí
jak když daj ti přez hubu.
To chce klid
Drtící mozek ocelovou pěstí
Vhonbě za spravedlností stává
Se neřestí.
Chtějíc se nakrmit, oblékne rudý
V ráji
Co pak v ráji, jak pak se tam asi mají.
Adam s Evou si tam hrají.
Na doktory.
Snad mají na to celý sad.
Párty
Pod oknem mi vyvěsili smutnou černou vlajku.
Narozeniny dnes nemám, tak asi něco není vcajku.
Máma přímá kondolence a všude kolem kytky, věnce.
Připadám si trochu trapně když ležím jen tak na marách
Už je čas
Zmrzlá stojí u mých dveří
za dveřmi prosinec a
zrovna sněží.
Pojďte dál a jako doma, už čekám