Písmák Druid
Druid
Sveřepá tvář se na mě nehnutě zadívala. On, Lithlun, byl veliký mezi čaroději našeho kmene. Jeho oči, zářily jako smaragdy vplamenech ohně, zrcadlící sílu a disciplínu Druidského řádu. Čelo měl krabaté a šedivé, jako kůra staletých dubů, jeho věk se nadal odhadnout.
Kruhy
Vesmírné plémě ohnivých psů
za deštivých nocí skáču do jezera
je plné hvězd
a kolem se hromadí věčnost kruhů
Jačí žluklé máslo z Jaka
Jaké je to býti Jakem,
také jste se dozajista setkali s fenoménem Jak, nejenom že je to zvíře velmi populární a exotické. Tím spíše, že je z Tibetu, který je pro našince tak fascinujícím. Nemůžu se ubránit dojmu, že jaksi téma Jaka je velmi ohebné a krásně přizpůsobivé. Vezměte si například takové žluklé jačí máslo, nebo také jačí bobky a jačí kůže, jačí mléko, člověk na Jaka ječí a Jak stále stojí, je prostě jačí.
Země
Co jste to udělali Zemi.
Co jste to udělali naší křehké sestře.
…….
Zpustošili,
Jako kámen
Jako kámen
Budu stále na tomto místě. Mám slunce vzádech, či mě hřeje do obličeje. Kdybych tak aspoň věděl kde mám obličej… . Hřeje mě to tady vzadu a pomalu se to teplo přesouvá po mém levém boku a pak mě na kratičkou chvilku přohřeje nos – a pak většinou nastane na stejnou dobu poměrně chladno.
Neomalená bublina
Neomalená bublina
Modrou bublinou, cloumá mladík nad milou,
Copak stou bublinou. Kam pak asi odplivnout.
Plivni plavně, ne na mě hlavně.
chajda
Chajda
Bílá chajda na útesu,
odolává větru – běsu,
bílá jako světlo samo,
Bary, únava, nuda
Bary
Kočky vulicích si kvílí,
Noc do města se vkrádá,
Holky kouří zdlouhých chvílí,
Těžké
Těžké sáhnout na neznámo,
těžké žít v nicotě.
Těžší milovat tě dámo,
nejtěžší opustit tě živote.
kašmírový plamen duše
A kašmírový pramen duše
padal do hlubin vědomí,
až splynul ve věčnosti nevědomí,
rudém, žhavém, okrovém slunci věčnosti.
Óda na smutek
Óda na Smutek
Zemřít viděl jsem,
mnoho nadějí,
mnoho skutků,
Alchymie duše
Mé tělo dozrává,
Má duše zlátne,
Žloutne ve svém zeleném hávu,
Pak se bělá ze své žloutnoucí tuniky,
Kontemplace
Ten jemný pocit vkonečcích prstů,
Tak houpavě šumivý, když mi zalévá srdce,
Pluje mými žilami, hřeje hutným teplem rudého plamene,
A když dosáhne i posledního místa, vzdouvá se a vrací se zpět,
Tři Grácie
Tři Grácie – Tři Ctnosti
Toto je pravdivý popis Tří nejctěnějších Dam, které mi včera ve snu podal sám bájný pěvec Orfeus, když jsem oba seděli pod prastarým a stinným olivovníkem. Při jeho zpěvu se knám sbíhala lesní zvěř a ptactvo, vše utichlo a celá příroda naslouchala jeho hlasu a toto mi vyprávěl.
První Dáma se již od dob Zlatého Řecka nazývá Spravedlnost i když byla známa i dříve za dob Egypta – avšak její jména byla zapomenuta pod nánosy času. Národy latinské a středověké až po dnešní dobu, ji zovou Justice.
Líbezná Mája
Bylo krásné ráno, plné svěžesti a lásky. Byl jsem skvěle naladěn, měli jsme se sejít s Juliet u arkády na náměstíčku vedle cukrárny Rouge. Oh je tak skvělá, poznáte ji na první pohled. Když jsem se vedle ní poprvé posadil v kině, cítil jsem její radost na dálku, ten parfém co nosí je hedvábný jak pírko.
Život strachu
Byl zase jeden ztěch podzimních večerů, přemýšlel jsem co všechno se změnilo od té doby co to prasklo. Těžký déšť pleská do oken a já si říkám, že by všechno mohlo být jinak, nebýt lidské chamtivosti po úspěchu a kariéře. Zapálil jsem si další cigaretu. Mohla to být moje poslední stejně tak jako první, už mi nezáleží na tom kolik jich denně vykouřím.
Písmák 2434
Myšlenky studenta básnické fakulty (Praha, zimní semestr, rok 2434)…
„Teda já se na to vyseru, tu zkoušku prostě nemůžu dát. “ Cestou do školy:“ Jak po mě někdo může chtít se toho tolik naučit o literatuře 10 let 21. století to teda nechápu. “ „Antika, dobře.
Crám sv. Víta
Chrám Sv. Víta
Tisíc věží klíčí zkamenného těla,
Pod tíhou jejich ohýbá svůj hřbet,
Nad chrámem boha vypíná se klenba,
Hra Orgií
Hra orgií
Orgie spodních pudů,
Vpodzemních slujích chrámů a kobek.
Masité polštáře, rudé koberce, pološero,
Povídka na písmeno P.
Povím příběh,
potulný páter, pekař Pepa, Pavla Pipka, pěstovali pohodu. Pokud pěstovali pohodu, pak par excellence.
Páter Pukanýr povšechně pil, pokud pil, pil pekelně. Potíže přišli poté, pokud přestal pít.
Myšlenyk z tranzu
Myšlenky ztransu 3.
Variace jazyka jsou nekonečné,
A sedmdesáté druhé jméno je Nirvána Nirvánou,
Hieroglyfy krouží vkaždém tvaru těles,
Luna
Luna se snáší na výsostný kříž,
Když slunce zemře na sklonku dne,
A stříbrným šátkem zahalí zem, když
Své stříbřité ruce kmilencům pne.
Podzim
Podzim:
Hrstka podzimních ratolestí,
To vítr trhá stromům šat,
Bledé světlo prohřívá mi víčka,