Písmák Kněžna
Bylo něco po poledni a horký vzduch se vlnil nad rozbitou asfaltovou silnicí. Autobus měl už svá nejlepší léta za sebou a ztěžka supěl mezi sytě žlutými poli. Pasažéři vypadali všichni nachlup stejně znuděně, s výjimkou přibližně sedmdesátileté babičky v šátku, která měla evidentně dost práce udržet své malé kotě v klidu. Nejmladší z šesti cestujících, asi dvacetiletá slečna, rezignovaně zavřela knihu Pravěké dějiny Čech a unaveně se zabořila do sedadla.
Čtverzubec
V sobotu večer se pan Broch probudil a jeho topinkovač nápadně hlasitě kvíkal. Pan Broch se k němu starostlivě naklonil – topinkovač byl již delší dobu nápadně bledý, evidentně nebyl ve svém umělohmotném krytu, což se samozřejmě velmi zřetelně podepisovalo na kvalitě snídaní pana Brocha. Pro starého mládence byly snídaně hotovým rituálem a proto neviděl takové počínání rád.
„Co potřebuješ.
den blbec
* Všechny osoby vtomto příběhu jsou, kromě mne, zčásti vymyšlené a podobnost se situacemi zmého života je čistě záměrná. PS:Mé vnímání je mimo veškerý čas a prostor a nehledejte vtom logiku. :-)
Den blbec
aneb, až zase budu chtít vylézt zpostele, radši mě zastřelte.
Každému se to už stalo.