Písmák Cesta do Opavy (a zpátky)
prolog ---
Zvon: Že já jsem radši nejel za Monikou. Kurva, na tohlenc já nemám nervy.
Romále: Je mi zima.
Celer: To je sen.
Přísně Slavonické
Brýtro madam delírium. Brýtro vtenhle krásný den.
sotva jsem vás koutkem uzřel,
(no nemohl jsem jinak, víte)
štěstí v očích blankytných, zas jak mince zvoní mi tu svou .
Nos !
Spínačem odřel stěnu,
holí odral chmel,
citem poranil .
. a přesto vše ustál.
Řádně probíhající proces na prkýnku venkovské latríny
Srovnám si v palici,
pár řádků na zemáky,
na léčby z podsvětí
déle nebudu čekat,
Bamaovi
Bamao, o trámy se neopírej,
Hej Bamao, prázdné láhve neotvírej.
Bamao, prosím lidem neraď,
Bamao v obchodě již netrať.
Po bitvě, každý je generálem
Proběhl boj,
na věnci řitním.
(jak malá hvězdička, co v obloze prdele ztrácí se)
. mrtvých přespříliš, újmy veliké.
Ryba zvaná "TY TY -kaká"
Spíže ztichá,
plouže se tmou,
se mantinelem břicha,
do útrob cpou.
Dvě deci krve
Je neděle,
a ty se mi koupeš ve své ocelové studně,
čistíš si vlasy kartáčem z třísek,
máčíš si rety v betonovém stínu,
Idejův žalm
Prosím tě pane. Polož mne na dlaň a nechjen splívat.
dělají to andělé, ti příliš často oslovení. dělají to v černém, ti co se zmohli.
Márnice
3.
Márnice
Za celý svůj život byla Isa opravdu zamilovaná celkem dvakrát. Jednou do Robinsona Lewise, který bydlel v sousedním domě. Tehdy jí bylo sedm let.
Městečko Cabrellpark
2.
Městečko Cabrellpark
Isa procházela vlhkým stavením. Vzduch byl cítit pomeranči a mátou, zrovna tak jako na farmě vLimberstonu. Malým okénkem pronikalo dovnitř spoustu světla a plnilo místnost.
Groy Haleymann
1.
Groy Haleymann
"Když si představuju prýštící krev, vůbec se mi z toho nedělá zle. Ta krev nemusí prýšťet z masa, nebo z člověka. je to hrozně povrchní, a já nemám povrchní věci rád, víte.
Plísně Slavonické II.
Prosím duše, když protknou skálu tvrdou jako srdce těch, kteří neznali svou cenu.
aby raději zůstaly spát a zavřely oči.
A děkuji těm, jejichžvášeň střeží kámen. ten který nebyl zamčen, ni odemčen.
Plísně Slavonické I.
Nikdy nebylo špátné brouzdat se jako kůň po sálech z chladného kamene.
Ale naprosto vždycky bylo náročné dýchat tělem krávy uprostřed mexika.
Závítala jedna z krásek,
zavítala na zcestí,
Špaténka
Od rozbitých tváří
a tváří se slunce
pořád dokola.
Našpitla mi Špaténka,
Písně Slavonické V.
Zkoušeli jsemtáhnout mraky,
na malé rtuťové vaničce.
zkoušeli jsem zploštit chodbu,
pro obzvlášť plytké jedince.
Písně Slavonické IV.
Už si to nepřipustím.
vláčenou káru konečně odložím.
Rozskäkuje se nám.
Písně Slavonické III.
Každý velikán se vlíval na :
"Společný evropský bar ".
:mlaskal si je tak pro radost a
na uších jsi mu viděl zájem čímsi.
Písně Slavonické II.
Srovnali si průvodci
srovnali skupinku
blacka nedohledno
myslíte že to (lidi) baví.
Písně Slavonické I.
Zde ležím, vědí o mně je ti ¨, kteří
dupají nad hlavou mou a jeho,
(a taky těch dvou slečen).
Sladké je "cukrble" a špinavé jsou představy,
K zamyšlení
Politý list
Politý list,
nebyl si tak zcela jist,
zda-li měl tu vlastně být,
" Nechte si chutnat II "
"ÁÁÁÁÁÁÁ. "zakvičí histericky babina.
"Zabte jííí záábtéé jííí. "řve v agónii a snaží se vytrhnout z drtivého sevření řetkve.
"Nechte si chutnat !"
Před pána VLEVO číšník postavil nááramnou porci masa: spousta telecích výpečků, kuřecí křidélka - dozlatova, křupavě, telecí kotletky, nějaký ten voňavý bůček s cibulkou, troškaoblohy se špetkou celeru, vše pečlivě zakápnuto citrónkem. Pánovi VLEVO ukanula slina. Pán NAPROTI si párkrát přejel tučnou rukou přes svůj mozolek o velikosti dýně a založil bryndák za uslintaný ovar. Jeho porce byla rovněž vydatná.
Jak se baví andělé
"Taková procházka po městě lidském. No, je to zkrátka kratochvíle nevídaná, pane kolego. A. nechtěl by jste se třebas i podívati na tu kuličku.
Nachladil se mi CIT
(. Rožhavená matrice srdcervoucích keců, jak cejch vtiskla se mnohým do duše. )
Z mlžna:
Malý chlapec v gumáčkách. Motá se okolo nevelké řeky a nemyslí na nic, co by mohlo ohrozit jeho žhnoucí srdce.
Naděje pro každého
A lidi, co neuměli lítat vzhůru,
a krovky nepomohly,
a bříška, co splaskly znovu,
a děti se stejně smály,
Představy (jsou jen a jen jejich)
Pojď, maličká, půjdeme rozsvítit čekanky,
ofouknout noční třpyt ranní louce,
uplést copy pramenům,
nadechnout se přímo z pupku,
Nadlidská
Radosti už jsem tedy rozdal,
můžu si lehnout a popíchnout staré brachy.
Snad, když se budem hodně snažit,
kopnem jednou do stropu,
Svět je sladký (sladkosti I.)
Spatřil jsem země plné radosti a medu. Plné ovoce, zvěře, hodných lidí. Spatřil jsem země, kde slunce svítilo napořád a láska hory přenášela. Spatřil jsem země, kde dobytek slastně žvýkal trávu.
Malá, velká otázka
Bloudili po cestách,
celí nazí,
vždy spolu, až po kolena v nejistotě.
Padali a vstávali podle svědomí,
Ve víně je pravda
Co se směješ, fuchtle bílá.
V alkoholu že je síla.
KDE.
Víš ty co.
Slezské ovečky (sladkosti II.)
Žily si šťastně, tyhle ovečky.
Kadily a žvýkaly trávu okolo Ostravy-
-byla všude stejně úžasně sladká.
Maminka jim říkala, že když přijde čas,
Ještě pořád je na co naříkat (sladkosti III.)
Nikdo na mne ani nepohlédl.
Snad o mne ani nezavadil,
a když ano, tak v zásadě omylem.
Chtěli mne někdy ochutnat. -