Černobílý svět
Černobílý svět
Zdravím tě, příteli
Touho________
Často jsme hleděli
Básničky z mé hlavičky
¨Malá rada pro všechny co jim uvnitř svítí sluníčko:-)"
Cítíš radost.
Prožij si ji,
Dokud máš ji,
Nic
Nic
Prolog: myšlenka na to, o čem tady budu psát, mě napadla při jízdě autem,člověk se kouká do rozmazané krajiny a nemá čím by se rozptýlil a tak zaměstnává mysl. Někdy i myšlenkami, jež mu nejsou příjemné…
Představte si člověka, co se probudil po autonehodě, zbavený všech smyslů:nevidí,neslyší,necítí a nemůže mluvit. Je pouze sám ve svém vědomí.
Probudil jsem se a spatřil tmu.
Pár pokusů o milostné básničky
Myšlenky,jenž mám,
Všechny Ti je dám,
Nemám,co bych skryl,
Nejkrásnější zchvil,
Mé Modré Oči
Mé modré oči
Dvě modré svíčky
Je to o důvěře
Já vím co je za nimi
Zbytky
Zbytky mého vědomí,
Ty už nikdo nespojí,
Navždy roztříštil je svět,
Nedostanu nic již zpět
Řekněme to suše....Moria mé duše
Řekněme to suše……Moria mé duše
Mysl svojí otevírám,
Na něco však zapomínám,
Krom radosti a veselí