Písmák Na nebi
na nebi krvavým
létají havrani
sedají na dráty
z dáli
Naslouchají
naslouchají
naslouchají
hvězdy stromy kameny
naslouchají
A plechy balkonů
a plechy balkonů
mlátí sebou
vítr se zakousl
do nebe
-- na rybníce
na rybníce
zamrzly labutě
slunce jim svítí
do peří
Až praští
venku je tma
hvězdy se třesou
až praští
poslední listí
A jak světlo
a jak světlo
proletí sklem
stékající mozaika
všeho co se plazí
Listí
už jen jizvy žilnatiny
zbývají z listí
jizvy vpité do asfaltu
ušlapány pod chodidly
Javor
na cestě za kostelem
posolili kočičí hlavy
a pokáceli ten javor
jehož stín
R 665 Petrov
R 665 Petrov
koleje duhy
z obzoru k obzoru atd.
větve stromů
Viděl jsem
viděl jsem
jak mu do očí
chrstli hrst soli
ty oči osleply
Světlo----->
spatřil jsem světlo
prolejzalo spletí
tvýho těla
klouzalo po kůži
Svaté místo (Bez názvu)
pod tím stromem
kde jsem tě spatřil poprvé
větve jsou holé
ptáci odletěli
Čekat (Bez názvu)
svojí tíhu
ukládat do kamení
každej okamžik
prolít očima
Umíráček
co se těm zvířatům
honí hlavou
že tak řvou
z těla stoupá pára
Orion
orion je už zase
zpátky na obloze
sníh taje ve tvých vlasech
že z toho šílím
Naprázdno (bez názvu)
vypitej obraz se chvěje
na jedný straně nehybnost
rozplynutí se v tý záři
na druhý straně let
Oči
cesta vyšlapaná
topolovým listím
nad ní ulice
nad ulicí mraky
Měsíc
měsíc se ztratil
měsíc se ztratil
podívej
stačí na chvíli
Hvězdy
ne v ulicích
ale po nebi
se válí mlha
tam někde jsou hvězdy
* * *
Modrými šaty dnes nebe se halí
I květy chrpy po zlatých polích
Rorýsi létají ke slunci
Krákání havraní
Král
s korunou z javorového listí
přišel jak třetí z králů
a vyválen v blátě
vypráskán ze dveří
Kohoute !
marně kohoute kokrháš
slunce pokousané na krku
leží v kališti
a z jeho chladného těla
Trnková
nebe mdlé saze
hvězdy své spouští
prvnímu mrazíku
ústa se protáhla
Místo hvězd
na nebi zjizveném
drahami letadel
doběla rožhavené slunce
na zimním nebi
- - březový háj - -
kolik bohatství teď
ztrácí březový háj
s každým zafoukáním
větru
Hnusnej podzim
barvy blednou
rozpíjejí se v černou
a slunce bez krve
se zpátky na nebe
Sebevrahova ouha
do masa zajel
jakoby jen tak
minochodem
blesk
Dušičková
plamínky blikají
vosk teče v kamení
a tolik květů vadne
to se vám to zpívá
Obrazy a zvuky
obrazy a zvuky
na různých kolejích
dovnitř a ven
dutý tlukot srdce
Pod lípou
červený list javoru
je tak osamělý
jako já
pod lípou opadanou
Proti oknu
proti oknu
mluví
proti oknu ve tmě
o tom co nejde
Stín
po ulici
od lampy k lampě
ode dne ke dni
od slunce ke slunci
Marně
přitul se ke mně
o kousek blíž -
marně žádám Měsíc
o trochu tepla
Minaret
jako minaret
stojí divizna
a na jejím vrcholku
kos doprovází
Svatí
to jsou přesně ti svatí
kteří ze svých dlaní
krmili holuby
přesně ti svatí
Svatý Jan
kmeny stromů hladí mlha
a Svatému Janu se
javorový list
nabodl na svatozář
Ztracenej
tma je to jen v mých očích
říkám si
ä stejně bych nejraději
lezl po stromech
Je další půlka noci
je další půlka noci
a tma zpívá
to jak netopýři létají
usínám unavený milováním
Světlo
můrám se pálí křídla
jako by nalezení
muselo vždycky
bolet
Krokus
jak osamělý se zdá
modrý krokus
probuzený
mezi spadanými hruškami
- - miniatura - -
to není letní bouře
to se jen vítr
opřel do korun dubů
a o hladinu
Havrani letí !
na nebi posypaném skořicí
letí černý mráček
letí proti větru
a zvětšuje se
Pokoj zvenčí zamknutej
něco se souká ven
klíčovou dírkou
z pokoje zvenčí zamknutýho
je slyšet kroky
Z prázdna do prázdna
dírou v duši
mi proletěl černej pták
vykloval srdce
a vyletěl očima
Černý oči
na černý vodě
věneček kopretin
ve věnci ruka zvířecí
a v ruce srdce
Květina
útroby zimních dní
plíce bez vzduchu
srdce bez krve
tepny do země
Po úplňku
měsíc po úplňku
spadl do řeky
hladina nad ním
se zavřela
Stromy
vítr si hraje s listím
jako by to bylo peří
než dopadne na hladinu
ve které se odrážejí
Stydlivé milování
na louce posečené
a neshrabané
voníš mateřídouškou
z vlasů ti vyndavám
Harmonie
modré nebe
protkané babím létem
vůně bahna
a stíny volavek
Jazyky
budovy se tyčí k nebi
jako spletené jazyky
bybylonské věže
kam ani ptáci nedoletí
Sám
měsíc je na nebi zase sám
jako prasklá žárovka
v zhasnutém výkladu
po výprodeji snů
Už o nich nemluv...
už o nich nemluv
víš přece jak křehké
jsou květy kopretin
ozdobené jinovatkou
Podzimní Bezdrev
mrtvá planina
vypuštěného rybníka
a nad ním osamělý
měsíc jako vyschlé oko
Stínítka
místo stínítek
na dráty přivázali
mrtvé ptáky
korálky očí a zpité slunce
Vlaštovky na drátech
napuchlé rty netřesků
promodraly
i vlaštovky na drátech
se třesou zimou
Bez konce a začátku
bez konce a začátku
hozenej do světa
počítám patra
a mám závrať
Kost
dálka je najednou blízkostí
pes touží po kosti
srdce mé z tvé dlaně
naštěstí sevřené
Hvězdy a hvězdičky
hvězdy a hvězdičky
pod jedním nebem blikají
a nad druhým chrápou
zrcadlem holou rukou
Zastávka Anthropos
nebe sešité dráty
v půlce října
ne a ne spadnout
i když kočky řvou
Ožralé Brno
jako ptáčata vypadlá z hnízda
se klepeme zimou
v půl pátý ráno
se na sebe smějeme
Po nemoci
srpek měsíce si vyšel
na procházku
vykašlal na nebe
krůpěje hvězd
+ + + ,
lyska se potopí
do zrcadla
a když se vrátí
je všechno jiné
Stránská skála
podzim má paví oči
a ústa od krve
ještě je dávno den
ale netopýři už vylétli
listí listí
vítr šustí
prázdnými hlavami makovic
na krvavé stezce
slunce indiánského léta
Dnes v poledne
dnes v poledne
budou se v Zabrdí
modlit beze mě
ne že bych tady nebyl
Lepič plakátů
nic se nezměnilo
jen na modrý podklad oblohy
nalepili černou tapetu
a místo černých kapek noci
Maškara
Tvář nebe
z muzea voskových figurin
upadla na mokrý asfalt
v mých slzách
Kolejnice duní
vylezu za okno
kolejnice duní
i přes ty dráty tramvají
a prázdné nebe
Zlatá loď
to není žádná zlatá loď
ale prázdná obloha bez hvězd
studený vítr cuchá záclony
a všude nic
Tma
V oknech kde muškáty
vidí jen zapadající slunce
marně vyhlížím
první hvězdy
- - + - -
krájím cibuli
zase si před spaním
krájím dva chleby sádlem
ani sůl nemám
*****
má duše zpívá
všichni ptáci už ale odlétli
je podzim
nemocné kaštany kvetou
+ + + *
houkají hrdličky
a prasklé žilky
v modrozelených
unavených
***+
jsem teď jako mince
vhozená do studny
pro štěstí
zapadlá do bahna
- - - - - - - - -
Kohout vylétne na střechu
zakokrhá zakokrhá
slunce pobodne ostruhama
červánky proletí
- - * - -
Můj strážný havránek
má na víčkách
místo řas
přilepené kvítky zvonků
Upálili Ježíše
Upálili Ježíše
v bráně stojí jen
tři začouzené kříže
popel zametá vítr
Poslední den léta
Stín vrby
perleť pavučin
slunce dotěrné jako mouchy
na tváři v očích v potu
- - - - - -
Místo chrousta
spolkla dnes
ta strašlivá rybí tlama slunce
Jeden den a dvě noci
JEDEN DEN A DVĚ NOCI
poprvé jsme spolu strávili noc.
ani jeden znás se pořádně nevyspal.
byla to noc
Sedmikráska
Prý má sedm krás
kdyby ale nebyla
uvězněna ve tvých vlasech
se kterými si hraje vítr
Cesta ke slunci
Vím že když toho havrana
se zlomeným křídlem
které jsem mu zavázal fáčem
vyléčím a pustím z okna ven
Slitování...
Jako by léto ani nezačalo
už končí
a z jeho krvácejícího chřtánu
vylétl jeden z okřídlených koní
Když mám strach
Slunce e na chvíli
probralo z kocoviny
Ne to nebylo Slunce
ale nakřáplý zbytek Měsíce
Černý bez
Na ránu obvaz
a listy černého bezu
jsi běžela trhat do deště
má milovaná
Jedu za Tebou
Už jsem zbyl poslední
ve vagoně rychlíku
kde jsem si neměl kam sednout
když jsem nastupoval
Člověk s duší zvířete
Celý svět a to všechno v něm
najednou se mi zhnusil
Nevím už čeho se nadechnout
abych se neudusil
Neznaboh
Bylo poledne
všichni se sešli u stolu
babička nahlas odříkávala modlitbu
všichni se přidali
Feťák
Neříkám že si rád nečtu
Williama a jeho Feťáka
a někdy mu ty zážitky snad
i trochu závidím
Divoký kmín
Není to už jen abstraktní pojem
pro mě už navždy
bude vonět mateřídouškou
a divokým kmínem
Nic tragického
Rorýsi odletěli
je začátek srpna
vrátí se zase za rok
zase se budu těšit na léto
Podivná otázka
Tohle je podivná otázka
našeho snění
Teď jsi to ty, řekla.
Ale není to jen proto
Obřad
K tomuto obřadu
nepotřebuji masku.
Předstupuji před tebe
stydlivý a nahý,
Cizinec a Černá královna
CIZINEC A ČERNÁ KRÁLOVNA
Otevři oči
vtáhne tě vlhká a lepkavá realita
Otevři oči
Mamince
Pro tebe
a možná i pro jiné
jsem jenom zloděj růží
který je trhá proto
Možná jsem ztracen
MOŽNÁ JSEM ZTRACEN
Možná, že bych měl opravdu přestat psát.
Našel jsem ženu, se kterou
bych toužil promrhat život.
Ve Slunci slepého hada
Ve Slunci slepého hada
A teď si podřež žíly
Kde jsou ti co to nepřežili
Ostatní zavřeli oči
Už nikdy neuvidím tu dívku
Už nikdy neuvidím tu dívku s dítětem.
Nemohlo jí být víc než deset,
přesto upoutala mou pozornost.
Připomněla mi tebe,
+ + + + +
Jenom tím že je píšu
zabíjím ve všech
svých básních to
o čem jsou
Označen krví
Snad přišel ten čas
kdy bych měl pozvednout
svůj obsidiánový střep
a do slunce vyřezat znamení
Tiplice
Na stéblu trávy
se milují tiplice
tak tiše,
že se nikdo ani neohlédne.
Závidím
Tak jako labutím
co míří ke slunci
závidím pod hvězdami
křídla netopýrům.
Komár
Odkudsi přiletěl komár
sedl mi na nohu
u mne se napije
dosytosti.
Beze slov
Beze slov
se díváme jeden na druhého.
Kouř vonných tyčinek
se smísil s vůní levandule
Dnes v noci bez slunce
V mých očích truchlí
však hřeje pod kůží
slavík už přiletěl
zazpívat na růži
Truchlení
Půjdu se utopit
jen na chvíli
do vůně levandule.
Stromy se hrbí a
Jak je krásné zmoknout
podívej se nahoru
jak je krásné zmoknout
a pak usychat
koupat se ve sluneční záři
Ohňostroj
Jako by nám nebe padalo na hlavu
byla bouřka
oba jsme plakali
celý svět plakal
Mám černobílou fotografii
Mám černobílou fotografii
na které je zobrazena láska.
Kdykoli se na ní podívám
vidím tvou tvář
U hrobu Ladislava Klímy
V Praze na Malvazinkách
hřbitov všude kam se podívám
Mezi hroby
dýchají stromy a
Dračí údolí
Přes potok zurčící
pár tahů jako štětcem
do dlaní oblázky
do očí slunce
Studená
Takových nocí bývá málo
mezi hvězdami
mluví ze spaní
měsíc v úplňku
Svět pod nohama
Od mrtvého ptáčete
k mraveništi
vede mravenčí stezka
občas se i já
Spojení
V rozpité tmě
se objímám s osikou
vrůstám do kůry
nikdo mě nevidí
Vražda
Vpustil jsem lišaje šeříkového
do místnosti plné světla
a pak už jsem ho neviděl.
Okna se zavřou
+ + +
Vždycky jsem toužil
po tom co jsem neměl
a byl jsem nešťastný.
Kam se teď ztratilo mé toužení.
Zrcadlo
ZRCADLO
Chvíli se jako kapka rosy
třpytím ve slunci
než vyschnu
Kasiopea
Probudil jsem se
a šel na záchod
a potom na balkon
dívat se na hvězdy
Na náhrobním kameni
Na náhrobní kámen
přiletěla straka
měla vypálené oči
prý chtěla slunci ukrást záři
Měsíc v kaluži
Pole ječmene
se vlní ve větru
uprostřed vadne
jediný květ máku
Mezi křídly bez křídel
Motýli mávají křídly
Kvetou akáty
a já jen běžím
běžím si přičichnout
Něco je jinak
Dal jsem ti růži
má trny
tak jako každá
něco je jinak
Pohledy
Není nic
proč bych měl měnit
co je
Člověk se neučí ohlížet
Z ničeho nic
Sedím pod rozkvetlým jasmínem
a z ničeho nic
se mi na hlavu vysral kos
no a co.
Půlnoční procházka
Na kočičích hlavách
jeden stín přede mnou
druhý stín za mnou
a ve mně žádný
Obraz na stěně
Obraz v prázdném pokoji
bez nábytku a vzpomínek
se stropem modré oblohy
a mříží v oknech
Labutě
Krmím dvě labutě
jedna je vždycky blíž než druhá
ale to nevadí
vždycky je někdo
Dotkni se
Dotkni se plamene.
Myslíš si že ti ublíží.
Neubližuj tedy sám sobě.
Dotkni se plamene.
Výlov
Z daleka už je slyšet křik racků
na cestě dubové listí se válí
do cárů mlhy mžourá slunce
tak krásně mi voní
Po celém těle
Po celém těle mám bolavá místa.
Hojí se velmi pomalu.
Pokud svléknu svou košili,
uvidíš to v celé své kráse.
Déšť
Okvětní lístky pivoněk
padají na zem
tiplicím opile ztěžkla křídla
jedna za druhou
Sýkorka
Sýkorka zpívá
na větvi staré švestky.
Stojím ve sněhu
celý svět se třpytí
Anděl
Otisk anděla vesněhu
otisk anděla v blátě
otisk anděla na louce kopretin
otisk anděla v březovém listí
Slunečnice
Vyfotografuj mne
mezi slunečnicemi.
Každý něco potřebuje.
Ony se otáčí za Sluncem
Znamení
Ne sýkorka
ale ty něco hledáš
pokud se díváš
jak skáče ve sněhu.
Nádherná je noc
NÁDHERNÁ JE NOC…
Nádherná je noc bez Měsíce
Plnými doušky hltám pocity
Vítr jen tiše zhasl svíce
Je jen okamžik
Jde o to zabít myšlenky.
Není nic
jen okamžik.
Pár holubů vzlétlo
- - -
Havrani vylétli
ukovat slunci srdce
Celý svět chodí v černém
Hořce
I když svět
voní jako květy hořce
bez tebe
by mi bylo hořce
Rorýsi
Až znovu přilétnou rorýsi
vše bude veselejší.
Jednou ráno se vzbudím
celý svět se bude třpytit
Dvě pírka havraní
Havrani
níikdy nelétají sami
Proto ta dvě pírka
jedno pro tebe
Pozdě k ránu
POZDĚ K RÁNU
Je pozdě kránu hlava bolí
Zapomíná se na cokoli
Zapomnělo se na večerní žal
Porcelánová tanečnice
PORCELÁNOVÁ TANEČNICE
Věže kostela
Se třpytí ve tmě
Jen občas
Mezi čtyřma očima
Mezi čtyřma očima
celý svět
na nebi stydlivý měsíc
Kosi
Možná je ještě noc
Měsíc je ve své čtvrti
maturanti jdou domů spát
myslím na tebe
Na silvestra
NA SILVESTRA
i jiskry letí knebi
tak jako má přání
někdy dopadají na zem
Říjnová
Na parapetech jiřičky
šedivé cáry oblohy
-každé podzimní loučení
Zranění
Tvé tři vlasy
v mých dlaních
na nebi hvězdy
v ulicích hvězdy
Ve slunci
Na listu jitrocele
slzička rosy
to je mé největší
bohatství
A Slunce zhaslo
A SLUNCE ZHASLO
Padám černou dírou
Kolem malachitové sloupy
Matně se třpytí
Krása-úvaha
KRÁSA JE.
Možná, že je právě hledání krásy to nejdůležitější, čím bychom se měli zabývat. Právě proto, že se lidé snaží definovat tento pojem, který naštěstí není pojmem, a je proto nedefinovatelný. Krása je krásou proto, že : „Má tolik významů, jako člověk nálad.
Báseň
BÁSEŇ
Tohle je báseň.
Není potřeba ji psát,
pokud slyšíme ta slova.
Starý muž
STARÝ MUŽ
Potkal jsem starého muže
Tak jako desítky jiných lidí
Kteří se táhli
Vlčí máky
VLČÍ MÁKY
Možná že nemáš ráda jako já
Tu krásu jejich divokosti
Nevíš snad co to znamená.
Vzpomínka
VZPOMÍNKA
Už nemám oč tě prosit
Už nemám ti co dát
Už nechci vsobě nosit
Prolétl motýl večerním šerem
PROLÉTL MOTÝL VEČERNÍM ŠEREM
Prolétl motýl večerním šerem
Usedl kvyschlé kaluži
Bez třpytu křídla kspánku složil
Maroko
MAROKO
O zelené sklo vodní dýmky
Se odráží lesk mosazného slunce
Které nám visí nad hlavou
Dotýkání
DOTÝKÁNÍ
jako Slunce a oblázky
jsme oba nazí
ruce se plazí
Svatý Vit
Jen holá skála
a květy netřesků
na hoře Svatý Vit
a dole pode mnou
Zhasínání
Sklíčené bolestí
lehlo si Slunce vedle mě
dívali jsme se
do větví stromů
Netečnost
Vždycky je to první bledule
první petrklíč
první tulipán
-pak už si tolik
Krákání
Havrani letí na sever
jen já tu zůstávám
sám se svým krákáním
Vysmívá se mi
Vysmívá se mi
i já pláču
sám nad sebou
dlaněmi si zakrývám oči
Krása
KRÁSA
dnes večer jsme šli
znovu za kostel
nebyli tam žádní holubi
Trnitá cesta
TRNITÁ CESTA
Seděl jsem a poslouchal
Ale bylo to jen ticho
Co jsem slyšel
Nerozumím
NEROZUMÍM
Nerozumím Slunci
Které dokáže každé ráno vstát ze svého hrobu
A svítí se radostněji než dřív
Plameny
PLAMENY
Polil se benzínem
Škrtnul zápalkou
Plameny uvěznily
U těchto stolů
U TĚCHTO STOLŮ
U těchto stolů se potkávají lidé
Věční herci svých rolí
Mrtví či živí
Květy pro Lotovu ženu
KVĚTY PRO LOTOVU ŽENU
Potkáváme se
Nikdy se nepotkáme
Nerozejdeme
Třetí a jiné světy
Třetí a jiné světy
Třetí a jiné a poslední světy
Nedokončené věty
Otázky bez odpovědí
Dušičky
DUŠIČKY
Hromádky popela
Pod mrtvými stromy
Je to tu stejné
To!
TO.
Na lavičce včernobílém světě
Za oknem kvetou pampelišky
Utrhnout nemůžeme přivonět
Únorová
ÚNOROVÁ
Vmrazivé noci
Se tiskla můra ke světlu
Mého milování
Pastýř
PASTÝŘ
Chtěl bych být pastýř
Stváří rozoranou časem
A vlasy bílými jako sníh
Hádání z ruky
HÁDÁNÍ Z RUKY
I když tu stojíte
Neslyším šeptání
Necítím studené
Bříza
BŘÍZA
Když jsem tě pohřbil
Vyrostla bříza
Každý jiný by si
Náš Bůh
NÁŠ BŮH
Náš Bůh je zmasa a kostí
Náš Bůh je utrpení
Náš Bůh je koncentrační tábor
Svůj život za ten jepičí
SVŮJ ŽIVOT ZA TEN JEPIČÍ
Svůj život za ten jepičí
Bez váhání bych vyměnil
Nemusel bych sám sobě lhát
Umlčení
UMLČENÍ
Měsíc je bledý
Zmrzlí ptáci
Padají zparapetů
Mauthausen
MAUTHAUSEN
Když zavřu oči
Vidím jen tmu
A když je otevřu
Mlčení
MLČENÍ
Jsi tak krásná
Že krása ostatních pohasla
Jen když jsi se objevila ve dveřích
Prošení
PROŠENÍ
Prošení do skály
Prošení do kamene
Prošení do Slunce
Člověk
ČLOVĚK
Člověk je pořád
Stejný člověk
Ať jí maso nebo nejí
Mé puklé srdce
MÉ PUKLÉ SRDCE
Vhlavě mi vězí trn opuncie
A ztepny komár krev mi pije
Mé puklé srdce však stále bije
Co je to za nemoc?
CO JE TO ZA NEMOC.
Matné světlo je
Tisíce sluncí
Ve větvích pámelníků
Procitnutí
PROCITNUTÍ
Vgotických oknech spí holubi
Dříve bych po nich hodil kusem ledu
Vidím je stejně jako každou noc
Skleněný
SKLENĚNÝ
Náš život je skleněnej
Štěstí je ze skla
Myšlenky jsou skleněný
O domově
O DOMOVĚ
Je lepší být pryč
Sláskou tady
Než být tady
Pod Sluncem
POD SLUNCEM
Pod sluncem o lásce
Zpívají labutě
Bože ach Bože
Havrane
HAVRANE
Dvě hlavy na stejném polštáři
Dvě propletená těla
Tak jako muž a žena
Omluva
OMLUVA
Za oknem mého pokoje
Vadnou květy a ty
Je nikdy neuvidíš živé
Každý člověk
KAŽDÝ ČLOVĚK
Každý člověk
Chodí kolem rozkvetlé jabloně
Málokterý se ovšem
První máj
PRVNÍ MÁJ
Na prvního máje
Krmim chlebem labutě a kapry
Prší první letní déšť
Tok života
TOK ŽIVOTA
Narození smrt
Smrt narození
Hledání ztracení
Planutí
PLANUTÍ
Kslunci se vzpínají
Perutě labutí
Všechno je krásně
Po smrti
PO SMRTI
Vstoupení na nebesa
Beránka podřízli obsidiánovým nožem
Po hrdle stejkaj kapky krve
políbený
samotným spánkem
rozechvělý
schoulený
mezi nahými těly