Písmák K ústí
Buenos Juro
Buenos Křído
Buenos starý dobrý Triasi
odcházím
Tempus fuckit
Namíchám si tě
podle svého gusta
víš žemám mlsný jazýček
Stříbříš mé sítě
RetroEcho
Básní si
ani neví jak
na slovíčka má naviják
a chorej žlučník
Voko ve stoce
Mám tě až po krk
rozřasená
stoko
teď ale pozor - po nejmíň třetím pivu
SIEG HAIK!
Haikoval jsem haikoval
a nedostal tip
kdybych radši hajloval
. peeep.
Den poté
Zas prší smutek přímo do sklenice
která tu zbyla po včerejší párty
Mám z tebe málo mohl jsem mít více
měl jsem tě líbat přece jenom na rty
Poznám tě po čichu
Poznám tě po čichu
má milá julie
naolejovaná
Dráždíš mě v čenichu
Hlavízo všem
Taky ti prší do krku
ty moje svéhlavičko.
Já už svou pevně nasadil
tam na konstrukci šíje.
Příjemné s užitečným
a tak tu stojím
s křížem po funuse
vědět to
tak sám
Lovci ticha
Už tisíc očí
vidělo tě nahou
jak pluješ prahou
ztělesněná pýcha
Peklo pod sukní
Kdosi mě naklonil ke rtíkům Lility
žíznivé jak poušť někde dole v Chile
Jó děvky pekelný ty jsou sakra čilé
až s nimi bejvá sex tý správný kvality
Dva klíče z Podgory
Až budu připravený
(ty tady a já tam)
pak zlehka nahmatám
dva klíčky pod rameny
Hero z Mingolstadtu
Od slovních sirupů
razí mi na chrupu
patina přihlouplosti
(tak tvrdí osobnosti
Rozjiskřené slovo
Až po krk v krvavu
v zeleném přítmí
kde tiché rytmy
prší mi na hlavu
S citem (a ladně)... tedy... pokud možno
Tak dlouho jsem třásl sítem
až jsi mi propadla
perličko
propadla až na dno
Za krále Brkoslava
jó
to za krále Brkoslava
míval jsem se jak čuně v žitě
básníval jsem si
ZUZULINKA
Zobla si z krásy poezie
Už aby básnit začala
Znovu se snaží. nechť ať žije
Uzly své dávno přeťala
Strašlivé vyhlídky
Dotkni se kančího rypáku
pro štěstí
sáhni pod sukni
brooklynskému mostu
Uspal jsem tě
básní tu kdekteří
a výbuchy těch citů
jak struny ekrazitu
projíždí páteří
U tiché studny
Noc ze dne upila
a my jsme omládli
pax oči sklopila
tak nekonečně svůdně
Tekutá vášeň
žiješsi ve sklenici
a já
těsně nad ní
dva zvláštní
Mantra Insomnia
Přilož si přilož těsně k očím
tři šňůry z vody
když se třpytí
já do spánku ti potom vkročím
Poslední půlnoc v Bystrici
Nade mnou visí
tvoje náušnice
těžké a temné jak zvony z Avignonu
však blíž jsou ústa v jednoznačném sklonu
Jahody v ledu
jsem jiskra pod ledem
dvě kapky meskaly
které ti zkously
konce rtů
Divný kovboj
shořela jsi mi
jako most
přes řeku
tajnosnubné smrti
(L)Ovulace
v tichu které bodá
v temnotě mrtvého řečiště
tečeš
jako voda
Perpetuum opilé
Ptám se tě
ptámse
ptám se tě
(a já pokorně odpovídám)