Síla dotyku
Blízko jsem Tvá ústa měl. znělo tiše z rádia— a opravdu— Tvoje ústa byla tak blízko mých, až jsme se málem dotýkali. Mohl jsem rozpoznat každý detail Tvé tváře, cítit Tvůj horký, zrychlený dech a vnímat Tvou hebkou tvář podobnou barvou i jemnými zlatými chloupky zralé sluncem ozářené broskvi. Znali jsme se sice poměrně krátce, ale přesto jsem měl pocit, že jsme si stačili za těch několik setkání o sobě povědět všechno— nejenom ty tak zvaně důležité věci, ale i všechny ty bezvýznamné detaily, které však náš vztah činily ještě bližším a důvěrnějším.
Krutovládce
Čas je strašný krutovládce,
na cestu Tě zláká krátce.
Pojď, ukážu Ti cestu k ráji,
kde všichni jen radost mají.
Ostrov
Srdce mé je jako ostrov tonoucítišev černých tmách všude kolem je jen pusto a nikde maják na dosah. Sem nevedou už mimoběžky velkých dlouhých lodních cest, sem musíš dojít už jen pěšky, tak dej mi ruku, chci Tě tam teď vést. Tam racek nikdy nezakřičí a holubice nedoletí. To území teď není ničí a srdce čeká na objetí.