Písmák Junda bžunda vážení
Do roka pokroka asi se nedočkám
vysedím z vajíčka ultralajt éro
a že su baraba a juchám po babách
vždycky je pozdravím no tě péro
A ty úžas v očích máš
V ledové vodě bazénu děvče se koupe
nadaný hudebník strunou si zmrzačí prst
uprostřed náměstí na laně šašek se houpe
grizzllyymu na hrudi v zajetí odrůstá srst
Všetal tentokrát v Bolívii II
Minule jsme se rozloučili ve chvíli, kdy Všetal vycházel z kostela. Nebyl se ovšem modlit, ani nebyl u svaté zpovědi, ten nahoře je vševědoucí, vždycky říkával, moje hříchy zná, tak nevím proč bych mu měl kazit náladu tím, že mu je ještě budu připomínat. Mimochodem, moc by mě zajímalo, proč se mám zpovídat jen ze hříchů, proč všeobepínajícího nezajímají i mé dobré skutky. Nebyl se v kostele modlit, byl si vážně promluvit s místním farářem Arnandem Perézem, o kterém věděl, že za slunečného počasí, jako bylo dnes, je obvykle velice sdílný, a že je to přesně ten člověk, který mu podá věrohodné nezkreslené informace.
Všetal tentokrát v Bolívii
Než Vám budu vyprávět další ze svých příběhů, musím Vám prozradit, že si vedu deník. Velice pečlivě. Každý den, většinou večer před spaním, do něj zapisuji vše co se ten den událo. Tedy vše co si vzpomenu.
Večeře u Brdáňů
Jsou věci mezi nebem a zemí, které můžeme těžko pochopit, natož o nich podat úplnou zprávu.
Byl těžký, ponurý podzim roku devatenáctistéhodvacátéhoprvního, velmi sychravý. V chalupě ostřemžského sedláka Brdáně, který bydlel společně se svou ženou, třemi dětmi, čeledí, čítající dva tovaryše a tři děvečky, tou chátrou nezvedenou, jak sám někdy s obočím zdvihnutým říkával, zvířectvem a těžkým údělem zeměpěstce na samotě v hornomodramském podhůří, se schylovalo k večeři. Brdáň, muž velmi pevné tělesné konstituce, zocelené dlouhodobým pobytem v přírodě, rysů ostře řezaných, tváří strništěm zarostlých, neb holiti se třeba je toliko o nedělích a jarmarcích, seděl nehnutě na svém místě na lavici, mlčky, přímo v čele těžkého dubového stolu.
Šupina
Vždycky když je mi smutno
rychle si představím slunce
nějaké osmahlé lidi
kteří se v potoce myjí
Voloďovo utrpení
Jsem lupič z Taškentu
jsem hledač bez přestání
nabobtnám v kreščendu
věčného vyptávání
Remíza
Vítězství či prohru
za co bych děkoval
kdybych se osude
s tebou popasoval