Písmák Svo...
Svoboda je stužka z prachu
mezi chtíčem a potřebou.
Nefoukat prosím.
Básník opravdu veliký...
,,Básník opravdu veliký,
jenž nemá průměrné vlohy,
neskládá všedního nic
a netvoří líbivé verše
Bratře!
S každým slovem útočíš,
Mé city jsou ti lhostejné.
I kdybys nechtěl rozbrečíš,
Mé srdce skoro kamenné.
Lhostejnost
Ze srdce vydral se výkřik.
Tisíc uší slyšelo,
ale jen jedny oči s podívaly.
Z úst vydral se výkřik.
Slova by se hrnula...
Slova by se hrnula z úst rychlostí myšlenek,
však ruka nestíhá na papír nanést tak rychle ty pocity z nekonečna krásy. Nevím zda člověk by vůbec o těchto krásách psát měl, neb nemůže si jistý být, že nezkazí atmosféru svým vlastním pohledem.
Však přec, kdokoli projde se Prahou sám a přivoní k uličkám z dlažebních kostek, po kterých šlapalo tisícstvo nohou, nebude zklamán a ať pohled, který čtenáři vtisknou stovky slov, bude jakýkoli, zůstane v něm stejně pocit nekonečna, pocit, kdy stál pod Sv. Vítem a snažil se alespoň v mysli dotknout zlaté špičky-tam nahoře v nekonečnu.
Praha má
Zvony odbíjí sedmou a po obzoru se táhne modrá linka
z papíru.
Nad Prahou je blankytno
Okolo pyšně se tyčících kostelů dopadá na cihlovéstřechy
On ví
Mám pocit,že pukám,
dusím se slzami.
Mlčím, jen vzlykám,
chvěji se stesku vlnami.
Ticho v očích
Ticho v očích
Tiché kroky chodbou jdou
a oči cizí,tiše se radujou.
A ticho všude a ticho v nás
...milenci...
. milenci.
Dívám se oknem na potemnělou zem,
pak zhasínám a šeptám "Dnes si mě vem. "
Přimykám tě k sobě a cítím tvou vášeň,
Promlčím se tichem
Promlčím se tiche m
a až první slza padne na dno pýchy
odletím.
A až vánek pohne oponou