Písmák O hledání
Drobím se na kousky a ty vrabcům házím
nechci chutnat samotu
tak uvěřím
všem otřepaným frázím
Jen chvíli nebýt
Ze šera pokoje do tmy tam za víčky
Zvolna se spůlnocí přesunul svět
Bojím se usnout Pro sny co neklepou ale pak zdají se
Nechci být bdělá Že existovat zrovna bolí
Po lásce
Je prázdno po lásce, když odešla
Se skloněnou hlavou
A ticho po příboji, když vítr přestal vát
Ne vždycky léčí samota
Samota
Jediný korálek navlečený na barevné nitce
Ztracená vlaštovka, které už hejno odletělo na jih
Zapomenutý balón, se kterým si už jen vítr hraje na pláži ve všední podzimní den
Loutka spřetrženými provázky zahozená vrohu maskérny
DADA
vzpomínky bolavé, zašedlé osudy
hejna se zamračí samota zabolí
ztracené, přečtené kominík popraví
zamrzlé dálky polyká
Tři orlí pera - samota
Světlovlasá dívka skoženou čelenkou ve vlasech scházela hbitým krokem do údolí. Na obratnosti jí vprudké stráni neubral ani plátený pytel, ve kterém si nesla několik věcí do své samoty. Šikovně se zapírala o kořeny starých smrků, a dlaněmi se přidržovala hrubé kůry na kmenech. Daleko za sebou nechala bílá tee-pee vzpínající se vysoko knebi, i hřejivý oheň zahánějící chlad i tmu.
jak podzimní koupaliště
vduši prázdno
koupaliště ve všední říjnový den
jak výskot dětí zmizela láska
vrákosí ztracený míč
Ve svátek
pocukrovaná bábovka a háčkovaný ubrus
sváteční hrníčky
hodobóžový šaty
a procházka sparaplíčkem po náměstí
Ty a ten před tebou
cítím úzkost
ztoho dávného stínu za dveřmi
co už ho nemiluju
(Opravdu. )
Jedna noc
Jedna noc
Koleje se zalesknou
jak slzy
na žlutém vadnoucím listu.
Opuštěná...
Ještě mě ze sna probouzí
na Tebe bolavá vzpomínka
ještě mě uprostřed skladby
vyruší Tvoje oči
Všimni si...
Všimni si…
Všimni si vůně borovic,
když se po nich slunce rozlévá
Všimni si, že chci víc,
Jeden den
Jeden den
Obloha rudá po svítání
jenž sněžným kvapem přešlo tu
zanechala tu tichá slova