Dopis
Vkrbu praská dřevo, ze starého magnetofonu se line pomalá hudba a já sedím ve svém houpacím křesle pod světlem staré lampy, kterou jsem získala od tetičky. Vpokoji, jehož stěny jsou obloženy jasanovým dřevem a na nich jsou připevněny zvířecí kožešiny, je již šero. Na okenní parapet vytrvale již celý den ťuká déšť a já jsem si teprve teď našla čas na knihu, kterou mám už tak dlouho rozečtenou.
Ale už po pár řádcích jsem se přistihla, že nevnímám, co čtu.
Láska
Láska je nejdůležitější pro člověka.
Člověk je nejdůležitější pro lásku.
Jeden bez druhého nejsou nic.
Spolu jsou všechno.
štěstí
Co je štěstí.
Talíř polévky, místo na spaní a žádné bolesti. Není toho samo o sobě dost.
Nápad
Pršelo. Šel rychle, hlavu měl sklopenou a stále přemýšlel. Stále se mu to vracelo. Stále.
Štěstí
Co je štěstí.
Uvědomnění si důležitosti svého bytí.
Vědět, proč se každé ráno probouzíme.
A když usínáme, vědět, že jsme nikomu neublížili a pár lidí jsme dokázali rozesmát.