Písmák Přehrada
před hrází poznání
leží nejhlouběji
mezi sumci, přes neoprén
nepřenosná jsou resumé
Královopolské nádraží
kroky
lámu lodyžky
vlaštovičníků
místa, večer celí se
Les v Soběšicích
zeleň zestárla
nepamatuje jaro
klempíř v korunách lip
konejší podrost.
Z města (pro hnutí)
pro hnutí
mysli bys slíbil
zapojit se
do městských obvodů
Stéblo
mé chyby jsou duté
znějí v koléncích
na obou koncích
do stébla vyťukaným rytmem
Zimní safari
roští, pruhy
vyzáblých zeber
tři dřívka
empatie
Pionýrská
jednosměrkou šumu
tepu ulitou
dlažební kostkou
oknem v ústech
Lužánky
ve vlhkých Lužánkách na listech
ulpí filmy pro pamětníky
jejich laloky
sešité javory
Pod Holednou
pokroucená vůle
vody vine
vlákna nenávratna hamaky
mostů hnízda kosů
Zamyšlený
slepé otazníky
na větve věším
jako háky
na koše na ovoce
Dráha
na kraji měkká
krajina s poutníky
kapky kam
tělo je dřevěné
Švédské valy
kočičí dráp Petrova
z teskně vrnících siluet
pro ně jsi přišel
promerlíky
Hlídači
Kam dopadne kužel
tančí zrnka prachu
na parketu
pod židlemi
Ráno
kůže obzoru změkla
poddala se reznoucím jeřábům
odlétli na stavby východu
vrstvička snů za okny
Bazilejské elegie I, II
I.
halí belí promoklých srnek
ani stopy
břečťan zapouští
Stínítko
Dostal jsem pusu od múzy
Byla celá ze vzduchu
Zatančila mi na stole
Posunula si stínítko
Pluli jsme
pluli jsme
po soutěskách kolmých
úzkostí pramenilo
jezero otevřená
Tklivá melodie
žestě dešťů
kapaly přes
dusítka deštníků
oči mlhy
Hrdinové ticha
na pláni slov
brnění
šatů prvního sněhu
jisker svléknutých
Škvírka pode dveřmi
Kdy už zhasnou mi
to noční čtení
Škvírka pode dveřmi
patří mezi Tvé rty
Sbírka litinových křížů
vtěkavém stínu kostela
krčí rozpačitě rameny
přes letokruhy dřevěných svatých
čas válí se v chuchvalcích
Minuta
Do myších děr odešla spát víra.
Rudě křičím dvacet tři nula šest.
Slunce zakryl plášť cizího emíra
a jekot unášených nevěst.
Sólo pro cembalo
vlasy Ti padají do čela
jako trylek ze Scarlattiho sonáty
z černých kláves dělá bílé
z bílých černé
Sklo
Tančil jsem na skleněných loukách.
Odnáším si hrst střepů
na památku z rozbitého květu.
Tančil jsem bos