Písmák Němý král v šapitó
dávno svůj rytmus
znal
oněměl už němý král
jazyk mu vytrhnul
Samice a samec
žádný přebrus
vytrháme rovnou parkety
a žádostivě rychle
kašlu na sousedy
Klenby
Nelezte do větví topolů
jsou vztyčený k nebi
mohli byste se dostat
do vlastní klenby.
V tobě,pod Tebou
Od neznámých bytostí
kruhy v obilí se zavlní
jako Tvé bradavky
nade mnou
Sníme si (se)
Ve vaně
sním si o Havaně
a Ty se tváříš
zklamaně
Drink času
chtěl bych
se napít trochu času
a začít
hladovku budoucnosti
Sem a zpět
Na svět
přicházíme nazí
ze světa
odcházíme oblečení vrazi
Ve jménu pro všecky krásy
Ty čokoládové oči
s aztéckou recepturou
se neustále dívají
na Tvé kaskády
Tak už vytáhni tu kotvu
váhání kroků jít kupředu
je snad pouhou
pokorou před spravedlností
Tvé černé matné a sloní běloby
Tak zastav když stopuje
odezírám z Tvých rtů
a přečítám
si jen tak na oko
touhy a cesty z Tvé ruky
Konec údivu
rozpáral se obraz
jedním tahem rychle do tmy
rám z porcelánu
za něj vykřikl do úsvitu
Poselství hlubinám
paprsek pod vodou
sluneční řád
najednou je vidět
vesmírnou baterkou
Zrcadla leknutí
pod nohama zrcadlo
po kterém to pěkně klouže
a ve stěnách
vyryté tváře ulomeným nehtem
Zrcadla milování
Potichu přišla
bez klepání
žádný šat ani masku
si neodložila
Hmyzmus II.
Hmyznem
a slíznem
ty vaše kódy zazipované
dostanem se Vám pod kůži
Duha tyrkysů
Ó stopy kam jdou
když Sněžný Muž
splývá se svou
Horou
Kam se ztrácíš
Lásko má
kam se ztrácíš
snad odnesli tě
tažní ptáci
V pokušení zadušeni
Nevěřte vždy
v úplňku zářivému Měsíci
s potutelným třpytivým úsměvem
budete mít
Hrbáč nocí a snů
z důvodů procesů svých dnů
klekám si před světlem
a líbám jeho tvář
natažená houpací síť mezi žebry
Osudůvka
osudové slovo
překocený hrnek
s horkou kávou
do klína
Písmákova pečeně
nastrouhali Raracha
posypali na Draka
pozlatili Žebráka
nabílili Funebráka
Kresba věčnosti
namaloval bych Tě
jako Slunce
které se probouzí
namaloval bych Tě
Pisálci mají pod čepicí
Waltari
všichni ho hltali
Viewegha
vyřvali do blba
Hmyzmus
Hmyznem
až hvízdnem
na bloky připravit se
mávnout muším vějířem
Láska v pokušení
jasné doteky
slunečního lomu světla
přes Tvá vitrážová víčka
uvedla mě v pokušení
Fikce jedné pražské Silvestrovské noci
já vím
že Vy madam Tequila
to jste zrovna nechtěla
abych se válel v botanický v Tróji
A přitom stačilo tak málo...
jsi mojí minolovkou
a já tě nemůžu obeplout
ani váleční psi
zjizvený od šrapnelů
Pro Johna L.
když umíral Ježíš
díval se vrahům pomalu do očí
když umíral John Lennon
ještě stačil se vrahovi podepsat
Noční můra Tefal
trhnul jsem sebou
když projížděl jsem dutou vlnu
na nenáviděným žehlícím prkně
a vůbec
Víte někdo jestli byla noc světlá
koukám na cvoka
jak běhá kolem skály
a motá ji do toaleťáku
aby zesvětlil noc
Až jednou...
až ze tmy Tvých vlasů
na mě zavolá
to nechtěné probuzení
tak vstanu
Z oční duhovky pozná,které orgány zlobí...
z tvé oční duhovky
na mě zírá
skleněný proutěný košík
plný doteků touhy
Živoucí zvonky
do svých živých dlaní
beru zvonky pamětí
naslouchám jejich tónům
které připlouvají z hlubin
Metamorfózní duše
do skořicového rána
kde svíce ještě mihotá
své japonské stínové divadlo
se probouzím jako první
Nepřejde se
z oblých stěn
na mě dopadá stín
jednou odejdu
a svět nezmění se
A noc se smála...
tak jsem jen tak
o Tebe v davu zavadil
ani jsme neupadli
no vidíš
Kaleidoskopický slon
Dívám se na druhý břeh
kde osamělý slon
hledá svou poslední cestu
připadá mi celý zářivě bílý
Výkřik pravdy
žaluzie pravdy
spustily své břímě doby
bezejmenné ruce
jež jej držely
Absolutně hluché kroky
skleněné piano
na křídla sýčků přišpendlím
vykřičníky
pro Tvé výkřiky
Jak na koho a kdy
Nevím
co si myslí
ti lidé na zábradlí
v těch nejvyšších průhledných
Galerie jednoho obrazu
hledám tvoji tvář
zoufale a bláznivě
na dláždění cest
pod sebou
Tanec průvanů
Dávno už jsem obrazy nemaloval
pokoj je plný prázdných rámů
a zrcadel
do kterých vcházím
Probuzení k spánku
Světla lamp
které zhasínají
v našem nitru
když se tiše procházíme
Zbloudilé duše a jejich rozloučení
Zapomněl nás kat
odemknout
od našich pout
teď můžem spolu v klidu
Záruční lhůta houpacích křesel
Zhýčkaný
svým strachem z vědomí
a křečovitého
smíchu u stropu
Rozklepaný popelník
popelník plný slov
těžký kalibr
lži i na tapetách
a strop naštěstí
V očích blue
Kolem hlavy
střelnej prach
a žádná svatozář
energie na dosah
Mám a dávám
mám v paměti hlavy
z kterých si udělali hnízda
mám v paměti ruce
které dýkami rozrývaly
V očích káva
V očích káva
výlet střídá úlet
chodíme pozadu
proskočíme tmou
Proutěná trumpeta
jednou ti upletu
proutěnou trumpetu
abys troubila
na Andělu
V očích vltavín
naše ramena
o sebe škrtla
tam dole v davu
na Můstku
Neutišeni
když hledáš hrany
najdeš vždy jen kruhy
z labyrintových schodů
stoupáš nevíš kam
Útěky
hlubokým spánkem
prosvítala luna
znějící harfou
mne vybízela k pouti
Poštovní poukázka podzimu
divné to probuzení
šustění pod dveřmi
to pan majitel domu složenky rozdává
na další nájem
Nekonečný tanec
když se nohy roztančí
a hlava usne
není to špatné
je to variace na ruce
Zpoznání
když procházím alejí
svých nejistot
potkávám
rozryté kůry stromů
O zvířátku a o zvířeti
sup se vrhnul
na mršinu
sup se vrhnul
na jídlo,
Rozpočitadlo
Jede vláček
kolejáček
místo ruky
mám teď háček.
Nezemřel bych
Bez klepání
vcházím do příbytků
svých osamocení,
stejně jsou prázdné
Měkkohlavci
při každém kotrmelci
mu upadne kus hlavy
má ji měkkou
měkkou
Někdy se musíš ohlédnout
Hrajeme si na věčnost
propadáme ztrácejícím se časem
uhýbáme vyvolaným nářkům svých obětí
co jsme zač
Achtung baby
jsi sladká
a já to věděl dřív než Ty
pak najednou zkrátka
si řekla , tak pojď
.......hledači
Žízeň střídání
nových postav
svou obézností
převyšuje
Jízda zpátky
Díra ve zdi
zkusím proskočit
hvězdy,pendreková kožená tma
padám nahoru
Udávený dav
zahleděný hladový dav
do neštěstí druhých
zešílel,
za rohem v ulici Bezejmenná
Věčnost vůle
pozoruju zaskleným nebem
tvé rty
jejich slova
mě probouzejí
Čas ticha
ústa pohltila
veškeré dějiny mých úmyslů
když tvé nohy
se prošly
Ozvěny dnů
Ozvěny dnů
Souznění ptačích hrudí
zní i v dávných temnotách
jejich mávání křídel
Formace obličejů
Tváře útesů
plují ve vzdušných korábech
nad svými velkoměsty
hledají cestu zpátky
Výpověď na odpověď
zátka na lahvi vína
je viklavá
a najednou je pryč
sudové červené
Roztočené ticho
probouzení
ruka padá do prázdna
šuplík je plný
neodeslané dopisy jsou tvoje hobby
Tam v hospůdce U ječmene
rozstříhala mu
rukávy
aby snad
si je nikdy neohrnul
Toulavá jsou...
toulavé odstíny
tvých barevných čar
aura kolem těla
se odráží na křídlech motýlů
Ze života pocitů pár
z popelníků
ze skel hříchů
bez obrazu rám
utíkám já
Opravy o pravdy
Opravy o pravdy
ne nadarmo
se říká
sáhni si na samé dno
Modrá zahrada
Modrá zahrada
rozednění
probdění do nového dne
ruka k ruce se přivine
Probudit svou duši
Probudit svou duši
sešlapaným schodištěm
sestupuju v sobě
na dno svých schopností
Kolemjdoucí postůj chvíli
nakopnutá Minuta
vykopnutá do Ticha
za rohem domu
silueta
Vesmírnej mejdan
Slunce se zmítá v křečích
svého opilého jitra
před každodenní poutí
aperitiv si dopřává
Loktaři
Loktaři
Bezduchá latrína
úsměvů zblízka
se na mě vyvalila,
Z keců průvan
Z keců průvan
Když se nohy rozutečou
každá jinam
hlava do rámu
Sešívané myšlenky
Sešívané myšlenky
Potopené květy
do rámů bez obrazů
na dotek rukou osudů
Světlo zítřků naplnění
Světlo zítřků naplnění
Slepcům utrhali ruce
aby nemohli do noci
na housle hrát
Prožitečné provázení
Prožitečné provázení
Vynořujeme se
z hladin údivů strnulostí
svých dětských prožitků a her
Zaváté studny slov
Zaváté studny slov
Úplné bezvětří
lidských hrotů
v tunelu poznání,
Divadlo person
Divadlo person
Psi pod stolem
lidé v ulicích
jizva na nebi
Jen tak
Jen tak
Připomínáš mi růži,
růži bez trní,
ale i bez listů
Konec jednoho pisálka
Konec jednoho pisálka
Tlukot psacího stroje
je nepravidelný
ruší mě od psaní myšlenek,
Pouze tak, jak to máš ráda
Pouze tak ,jak to máš ráda
Pětispřeží zběsilé
ti divoce projíždí
podpaždí
Zaklínadlo pro zlou chvíli
Zaklínadlo pro zlou chvíli
Do ruky kámen beru
necítím jeho chlad
do dlaní vodu nabírám
Láska jedné ženy
Láska jedné ženy
Přilnula svou nahotu
ke koberci plného květů
květů různých vůní
Paleta nocí
Paleta nocí
Pouliční lampa
odhalila tvář,
která utíkala
Tak pospěš si ...
Tak pospěš si.
Jestli se mě nezeptáš
půjdu dál
a mýdlové bublinky
Všední probuzení
Ospalé ráno
černé vlny moře
zakrývají tvář milování,
v pokoji čpí
Siluety navzájem
Potkáme se
a máme větší hlavy
a máme větší břicha,
třeba ty hlavy
Útesy plivanců
Útesy plivanců
Klouzavým pohledem
se zadíval na špičky svých starých bot,
civělo na něj krvavé oko
Reservé Anděl
Opíjeli anděla
u dubového stolu,
chtěli se od něj dozvědět
cestu k Bohu,
Bublinky v rosolu
Nevycházej na dostřel
štít pod sebou
a nad Tebou
němá svatozář
Čas rozpadlých zdí
Kopnul jsem do zdi
a ta se rozpadla
a za ní rajská zahrada
a zeď rozpadlá.