Úsměv neříká nic o tom jak pláče duše Ten úsměv pro bonton toť pouhá retuše
Nech vodu plynout, vítr vát Slunce vzplanout, a noc spát
Podzemní slunce svitlo mi do duše Tak jenom tence, o ničem netuše
Svůj osud nezvrátíš. Flek si, a na flek se obrátíš.
Ruku natáhni a přes ni dostaneš Touhu vyslovíš a už nevstaneš
Rosa na vodě hovno na hnoji To je v pohodě není to v rozbroji
Nebe na zemi, ve vlasech větrno, na duši blaze mi, a uších nokturno.
Tělo bez duše a duše bez těla, někde mezi tím láska si vzpomněla