Písmák každý den
Každý den se budím před úsvitem
Každý den hraju to své „obvykle“
a chtěl bych potkat sám sebe
. zjistit, proč nevěřím vBoha
má 17
Kdybych viděl sluneční paprsky
zářit nad tvým deštěm,
neusl bych
a zavřenými okny tě viděl odejít
když
Kdy vyčerpán chci žít
Kdy šťasten bych odešel
a udělat věci znovu,
aby měly smysl
mléčný svět
Leštil jsem skelné kopce
a opatrovával mandlová oblaka
Lidé se nezmění
a uhlí bude vždy černé
Jen jedinkrát
Jen jedinkrát bych šel až na kraj světa,
našel okraj hřbetu velké želvy
a zjistil, jak nekonečný je vesmír
a kolik hvězd ještě září
provždy ty
A když se mé tělo zlomí
vtěch křečích,
kterým někdo říkal city
. všechno má jiné rozměry
v bílé šedi
Vbílé šedi
. ti vracím klíč
A nezanecháš nic
už jsem zapomněla,
hvězda
Našel jsem novou hvězdu,
když jsem uklízel špatné pocity do nekonečna nebe
Uchvácen leskem
jsem se znovu narodil
zimní
Vločky mě hřály narukou
jeho vlasy ve větru
A slunce střídalo měsíc
Země okouzlena
někde mezi
Vnímat to
Někde mezi vlastním stínem
. a egem
Někde mezi dvěma sekundami
podzimní
Mezi stromy posbírám pár kousků listí
a polepím ti jimi řasy
/ve tmě celého lidstva/
Ponořím pár mincí mezi svá kolena
buď šťastný
Vyrvi mi duši ztěla
a buď šťastný
. tak jako jsem mohla být já.
můj život na sklonku
Vtomhle světě
. jsem někde já
/kutálející se tam a zpátky/
Vtomhle degenerovaném světě
zlaté paprsky tvé tváře
Zlaté paprsky tvé tváře
A já hledám něco
. čím jsi mohl být.
ani nahoru, ani dolů
Vrať mi rudé světlo
do mých tváří
/ přes bubliny vmé hlavě, /
\ kterým nedlužím nic \
.. čím jsem
Tohle přesvědčení mě drží
Tahle víra mě stvořila
a ta mě taky zabije
Bere kousky nitra
vpít se do tebe
Tak jednoduché
/a potřebné/
rozevřít tvou náruč
a vpít se do tebe
v okamžiku
Tolik slov
přes naše ruce
a chvil,
které mě rozbolí vnitru
tvoje zvrácenost
Tvoje zvrácenost
mezi pramínky vlasů
mezi vlnami času
Podzim přišel
všechny důležité dny..
Vyškrtám všechny důležité dny vkalendáři,
pokusím se zapomenout
Sedřu si kůži zpod očních víček
. a snad mě to utěší.
pár zvuků z mé hlavy
Můžu ti půjčit
pár zvuků zmé hlavy,
aby ses cítila jako já,
abys chvíli šílela
všechny tyhle věci
A všechny tyhle věci,
které nenávidím
HOŘELY
pálily
jako optimismus
Když si zapálím tvář,
tak nemohu dýchat
Nedokážu se najít uvnitř své mysli,
přestože se cítím
Hřích v ráji
Jsem hřích vráji
Mezi námi dvěma
. nepřijatelný,
když zvracím kousky své duše
Bez konečků prstů
Bez konečků prstů
jako motýl
skřídly netopýra
Bez sebe
moje poslední rozhodnutí
Tohle je moje poslední rozhodnutí
/ztvé hlavy/
Chci tě
pryč odsud
ve vaší špíně..
Ztratit svou lásku
Ztratit svůj život
. vtomhle ohni
Všechno jsem viděl
Jsem absurdní
Jsem oheň na nebi
Jsem absurdní
Budu tě laskat svým smutkem
ve tváři
Cítit jednu chvilku z tebe
Cítit jednu chvilku ztebe
shlavou kdesi vnebi
a očima na špičkách stromů
Ve větru cítit každý náš krok
Nevolat tvůj stín
Náš život
Vnáruči chaosu našich pocitů
Troška sobectví
Proti všednosti času
Procházela se městem
Procházela se městem
Všichni hleděli
na její štíhlé nohy
vúžasu
po zimě
Jarní náladou
bloumám včasopise dnešních hitů,
jak být šťastná
a dokonalá
naše píseň
Jako basa na pozadíoblíbeného songu
Vzlykot v dnešních dnech.
V hluku jejich těl
Vhluku jejich těl
Řev
Vlastního ega
Místo očí otazníky
s přílivem..
. vlnobití mysli
6 000 ukřižovaných
za svobodu
. co obětuješ ty.
Házeli po sobě kamení
Házeli po sobě kamení
a plakali vnáručí
. cizích lidí
Slámkou brouzdali ve vlnách pivní pěny
dnešní dny
A stejně hladoví
jako včera
. brečeli jsme vnáruči peřin
Ale já nemůžu dát víc,
Vir v ovzduší ..
Zrádia kdosi křičí,
že máme věřit vto,
co jsme
. chvíle bezduchého chrčení
živ a zdráv..
Všechno, co jsem chtěl
. mi odepírali
Všechno, co jsem cítil
. odsuzovali
okovy pocitů
Pamatuješ tu noc,
když jsme uvnitř probouzeli
staré chvíle
a kochali se pohledem
jako refrén z rádia
Topili jsme se vtichu noci
Ruce spletené
Slova do prázdné mysli
Plujíce po špičkách
ať se směju na svět
Řekl mi,
ať se směju na svět,
ať mám úsměv na tváři,
že ono to všecko nějak půjde
pár chvil sedíc u okna
Ptáci žebroní na parapetu
a chtěj výš
než by to šlo
Květiny vokně
ty blázne
Vstaň
Make-up na ztracenou tvář
Úsměv jako nezbytný doplněk
Ty blázne
Jednou jsem před bohem řekl lež
Jednou jsem před bohem řekl lež
Provinil jsem se
a uvnitř jsem sálal
Nechtěl jsem zpívat protestní písně,
z cest
Pupeny jara vnebi,
kam až ční věž kostela
A hroby vmočálech
Spetrklíči na stráni
na chvíli zpátky
Prstem po mapě
Do minulosti
Tvého bytí
Trochu poškádlit vzpomínky
s lehkou ironií
Posloucháš pomalý písně
. jak malý dítě
Říkají,
že láska je všude
možná naivní
Podal ti žlutavé kvítí
a tys věděla,
že ty včerejší léta
jsou zpět
sobecky
Nakrájej na plátky částečky
své kůže
a pozoruj hemžení larev
tvého ega
za víčky
Světlo vkoutcích očí
Přednáší o životě
A zápisky vdeníku
Mění ve vzpomínky
toužebná
Slyšet hudbu z nebe
a čumět na barevný skla
Sdrogou vtěle rozumět celému světu
a chovat se chvíli jako puberťák
láska
Stát ve švech tvého srdce
Jakoby nic
Jakoby moc
Mířit do ráje,
zlomit chvíli
Zlomit chvíli
na rychlost tvých myšlenek
a procedit společenskými normami
veškeré zakázané ovoce
udělej kouzlo tati
Zmocni se mě
Pro mou vlastní potřebu
Prosím tě tu na kolenou
Vezmi můj život do svých rukou
nad hrobem
Melancholik pláče nad hrobem
Vlastních skutků
Sadí minulost do větších květináčů
a cupuje šťastnou budoucnost
Do toho
Do toho bídáci
Pojďte sedřít kůži
Pojďte pracovat
Kráčejme za slávou národních hrdinů
neduste mě vlastním dechem
Neduste mě vlastním dechem
Je to nepříjemné
Škrábe to vkrku
Člověk se nemůže ani napít
trubky zní
Trubky zní
Zvuk se line sálem
a tvé tělo se zmítá kdesi vdavu
Vproudu myšlenek
žízním
Vyměním stebou svou existenci
Za trochu vody
Žízním
Tak strašně moc
jen trochu svobody
Potřeboval jsem od ní jen trochu svobody
To mi stačilo ke štěstí
Dokázal bych sní pak žít
několik let
svět, který jsme žili
Nabídla mi zmrzlinu
Posadili jsme se na lavičku
a chladili si útroby
Tohle byl svět,
zimní úvaha
Když kry na rybníku se lámou
a stromy se nechávají ukolébat větrem
Sníh taje
. ale pomalu,
co chceš
Postav se mi
spěstmi
místo svěšených rukou
Podívej se mi do očí
Tak šťastná
Rozpálila mě
Nažhavila mé smysly
a já nevěděl co dál
Rozházela můj život po pokoji
Děkuji za účast
Přichází tvé sny
Taky pár polibků starých vzpomínek
Ponoř se do vln
. prázdných představ
Sen o zlu
SEN O ZLU
Díval jsem se do ulice.
Děti mi sdělovaly novinky.
Myšlenky mi proudily hlavou
všechen čas
Tak tohle byl svět,
který jsi chtěl
Nikdy jsem to nepochopila
Ale pak jsem našla
už nechci
Už nikdy se nechci znovu narodit
Zažil jsem to jednou
a zjistil jsem,
že to není taková zábava,
svět, který žiješ
Tohle je svět,
který žiješ
Nevím,
co by sis ještě přál
dar od boha
Bůh mi daroval mapu svých úspěchů
Nad ní jsem plakal
. celé dny,
když jsem pochopil,
něco jako tahle země
Díval jsem se do ulice
Děti mi sdělovaly novinky
Myšlenky mi proudily hlavou
a já viděl ty milióny mužů a žen
měli jsme všechno
Nic nám nechybělo
Až na pár peněz
Na úplatky
Do nebe.
já nevěřila
Ručička se blížila k pěti
a já nevěřila
. blankytnu na obloze
Chtěla jsem vidět svý oči
borůvky
Často vnoci cítil její chladné prsty na svém hrdle,
jak se ho dotýkaly
. tak něžně
Až vzpomínal na všecko,
oděná do času
Oděná do času
Stála jsi tu nahá
jako vlahá jarní noc,
na kterou myslím tuhle dlouhou zimu
Vždyť to ona mu dala život
Ze zelené trávy vstal život
Jejích rukou
Byla tak hrdá
Někdy ho přidusila kravatou morálky
malý kotě
Hraj si na bouřku
. mám rád,
když zuříš
a předstíráš statečnost
perfektní čas
Perfektní čas
Tak čemu se furt divíš
Proč nechápeš,
že existuje něco jako láska
nemaj žádný city
Moje slova jsou už prázdná
Nemaj žádný city
Cítím se jen jako prázdná schránka
To však nikdy neprosvitne tím,
perfetktní čas
Perfektní čas
Tak čemu se furt divíš
Proč nechápeš,
že existuje něco jako láska
Vítej nové přátele
Natáhni ruce
a obejmi vlastní tělo
Není nikdo,
kdo by to udělal za tebe
Tak moc..
Chtěl jsem tě
Tak moc jsem o tobě přemýšlel
Ale ty představy
Mizely
jen on
Nikdy mě nedovedli kživotu
Jen přítel mě naučil dýchat
Jen on mi řekl,
jak jíst
zrovna tehdy
Zíráš na svoje ruce
a bloudíš vzpomínkami
Vzpomínáš na ty místa,
kdes tak dlouho nebyl
inspirace
Ruce se rozeběhnou po klávesách
A snaží se uklidnit nepokojnou mysl
Se šťastně smutným koncem odplula
Nežadoň
dnes nebudu platit...
Nerozčiluj se
Děvko, dnes nemám peníze
Můžu nabídnout své utrpení,
celý svůj život
vezmi mě zpátky
Mami vezmi mě zpátky
ksobě do náruče
Chci to víc
než jako malý dítě
první sněhová vločka
Třeš rukama o sebe
. v naději,
že ti bude aspoň trochu teplo
. aspoň na chvíli
holka seber se
Holka seber se
Polož zakrvácené ostří
a dnes vnoci už neplač
Neutěšuj se hrnkem kávy
přání sudiček
Ztisíců kartiček jsme si měli jednu vybrat
Na každé bylo pouze jedno slovo
Jedno slovo,
které znamenalo poslání
nesnaž se
Snažíš se pochopit jejich myšlení
Snažíš se dostat až pod jejich kůži
Nesnaž se to znát
Nesnaž se jim porozumět
jsi si vědoma
Jsi si vědoma jen mých pokusů
. zabít tě
a ukrást ti čas
Nikdy jsi nic neřekla
musel jsem
Musel jsem opustit své sny
Svět jsem musel pozorovat přes mříže
Pořád mám před očima ty pásky,
které mi drtily mysl
hlasy bláznů
Posloucháš vzrušené hlasy bláznů,
co tvoří hudbu
Údery taktů se ti prodíraj mozkem
Krev poslouchá rytmus
pocítíš svobodu
Vydej se po cestě,
která toho zná už moc,
i to,
co by nechtěla
dál..?
Vbíháš do tmy
U hlavy ti zašumí netopýří křídla
Cesty zpátky není
Nikdy se nemůžeš vrátit,
vliv dnešního světa
Výraz kreslené postavičky
zamerického filmu
Šťastná rodina
a utopický svět
ochutnat trní růží
Déšť se mísí s tvýma slzama
Tolik lidí už tě přesvědčilo o tom,
že před tímhle deštěm neutečeš
Ty ale stejně doufáš,
ubližuješ
Ubližuješ,
nevíš jak,
nevíš proč
Necháváš jí prostoupit chlad
ten pocit
Tak zvláštní pocit
Teď se ale stále častěji něco ozývá v mý hlavě
a je to zlý,
proto to tak nenávidím
už jdou
Podívej už jdou
Brzy budou blíž než myslíš
Musíme se připravit
Očekávají naši potupu
tisíce snů
Měl jsem tisíce snů
ve škatulce
jako hvězdy na nebi
Tolik let jsem čekal
Poslové..
Ptáci křičej
a lítaj příliš nízko
Viděj nám do domů,
pozorujou
setkání
Já bloudil tmou
On všedém kabátci
se špinavou igelitkou
Prohledal jsem peněženku
Tak věříš!?
Moje řeči tě nemusí zajímat
Vždyť mi věříš, ne.
Kolikrát jsi to říkala
. tak proč se teď třeseš
Ty
Když tě líbám,
mé srdce hoří a má hlava křičí
Jsi.
Cítím tě velmi blízko
nema nazev 2.
"Pěkné. "
"Co je pěkné. "
"Pěkné"
Stíny se znova rozběhly po zdi
nema nazev 3
Vždycky se ptala na oheň vmých očích
Na jizvy na mých pažích
Nedokázal jsem jí to prozradit
Bylo tak lehké si sní hrát
nema nazev 4
Můžeš bydlet uvnitř
Časem si zvykne
Jen se neroztahuj
Mohlo by ji to bolet
nema nazev 5
Zlomila mu tvář vpůli
Zlost pominula
a ona hledala zbylé kousky
bez nazwu 2.
Prý nemáš ráda vanilkovou
. tak jsem se sbalil
a odešel bydlet na strom
Tady začínám pokaždé znova a znova
bez nazwu 3.
Dítě na obalu
Zdraví na dosah ruky
Vedle prázdný hrnek od kafe
Ostrouhaná tužka
bez nazwu 4.
Prožij vmyšlenkách extázi
a pak poděkuj
za nevědomost všech
bez nazwu
Zdavu lidí střechu světa
co křičí
vbolestné agónii
a trápí tě ve snech
dalshi 2.
Šťastní vrazi jdou ulicí
Kráčí prázdným davem
Súsměvem na rtech
Súšklebkem v hlavě
dalshi 3.
Topili mě vlastní krví
Dusili mě vlastními názory
Bili mě vlastním přesvědčením
Umíral jsem