Polštář z kachních per
Špatná doba a špatný vkus
dopomohla některým,
k těm železným postelím,
co ji jen v blázinci
Ó Nadjo!!!
Ó Nadjo, jak jen jsi má,
tvá líčka, tvoje kolena,
když jsi včera za mnou šla,
do postele po čtyrech,
Noční procitnutí
Když noční vánek rozbitou tabulkou okenice
pohraje si se záclonou
a mé já z toho probudí se
a trne zimou,
No problem
Nic a nic neprolétne ze rtů tomu,
kdo se musí smířit s tím,
o čem druzí dobře ví
a jejich shovívavý smích ho ještě více zamrzí.
Viva Espaňa
Po hltu červeného se mě to mé hloupé křeslo
tak nějak abych tak řekl, zřeklo,
už mě nemá rádo,
studeně a kovově chladí mě na čele,
Je-li nebo není...
Jsi-li, tak se tě musím bát.
Ne-li, pak to ale také není žádný krach.
Už se na něm stalo spousta chyb
a ještě pořád se točí, tvůj hnidopich.
Nemám vás rád
Na Vánoce jsem se opil na káry,
poblil schody kostela,
zlaté prasátko jsem neviděl,
protože jsem prase žral.
Já sám
Iracionálno v mém mozku
hlodá jako krysa chleba ve vězení,
kde sedí úchyláci zprzněnci
a mezi nimi i já,