2 víly
Včera zhasla elektřina,
byla to snad něčí vina.
Pátral jsem, to když se zase
začlo svítit na terase.
Poslední zelený čaj
Poslední zelený čaj už dopit
(v čajovně dokonce začli topit),
nádherou podzimu značně opit
musel jsem básníkům verše ztopit.
Mé nejmilejší astrální sestřičce
Kampak se nám poděla
lesní žínka
Aložinka.
Možná, že je umřelá.
Růže
Semínko já růže mám,
v srdci si je ponechám.
Bude-li tam zaléváno,
vyklíčit mu budiž přáno.
Počítač
Polámal se mi počítač. Nejprve zděšení. Bože, zač. V prstech mám svrbění.
Něco o pomeranči
Spatřil jsem svou maminkunenalíčenou. Povím vám,mohla by být krásnou ženou. Ne, že by jí tedy nebyla,ale mohla by být krásnější,kdyby věci vezdejšísi nebrala tak k srdci. Ano,kdyby si řekla ráno,než podívá se do zrcadla:"Už jsem horší věci zvládla.
Krev
Krev, to je zcela zvláštní šťáva. Však zatím se nám pochopení nedostávápro její krásu, vznešenost,jíž k vyšším světům staví most. Zatím nám do ní stále proudí jedy,zatím je ještě Kristův obraz bledý,zatím jsme hosty Světlonoše zváni. Jsme otroky svých strastí, citů, přání.
Probuzení duše v sedmi obrazech
1. Probouzí se zlehka duše. Nejdřív kráčí, snad i kluše,vzlétnout ale nemůže. Rozkvete-li růže z ránatrpělivě zalévaná,zemskou tíži přemůže.
Dcera hvězd
Dnes v noci,a nemůžu se plést,mě navštíviladcera hvězd. Řekla mi,ať čekám dál,jenže já jsemse jí smál. Jen jsem toužil,dychtil, chtěl,a na to pravézapomněl. A tak, když jsem seprobudil,jen její zpěv mi v srdci zbyl.
Broskvový květ
broskvový květje celý světač slova pouháje v nich má touhav broskvovém květěv zimě i v létěje všechno v náskrása všech krásceličký světbroskvový květ
Kapky svobody
Ve světlých paprscíchčistotychvěje se pocitjistotyK bytostem v láscebouřlivésní osaměnídeštivéKapkami svatésvobodyvracíme se zpětdo vody
Svoboda
Přeťal jsem pupeční šňůrukterá mě spojovala s TebouBožePak jsem Tě zavraždilaz Tvé hnijící a páchnoucí mrtvolyjsem se narodilA až teďTě konečněmůžu začít milovat
Čučorádovi
Jako děti jsme si
jenom hráli
O nic jiného se
nestarali
Jedno
Sňal jsem z krku křížek
a přetrhl tak
poslední pouto
své škatulky
Nejkrásnější modlitba
Klid
který je za vším
kde není ani Bůh
Ano
2 básničky pro duhovou vílu
Přišla ke mně
duhová víla
a dala mi kamínek z duhy
A potom
protože
Je těžké něco říci
neboť vše již bylo řečeno
Je těžké něco napsat
neboť vše již bylo napsáno
Něco o..
Láska není vyplnění samoty
Láska nejsou opilecké bonmoty
Láska není souložení
Dokonce ani když ti srdce buší
VLNKY V MOŘI
Nejdřív jsem se zčajoval
a přišla blaženost
A pak se miska vah převážila
a přišla sklíčenost
CESTA
Ještě pořád
Bohu díky
Ještě pořád
Ještě pořád ční nad Brnem
Ježíšovi učedníci
Bloumáme nemocnou planetou
a hledáme lásku zasetou,
když budíme své duše spící.
My - Ježíšovi učedníci.
Vyhaslé duše
Vyhaslé duše bloudí světem,
předlouhou zimou a krátkým létem
a nehledají.
Vyhaslé duše chodí po asfaltu,
Když..
Když pohlédnu dítěti do očí,
jak mohu nevěřit v Boha.
Vždyť je to důkaz jako prase,
důkaz, po kterém každý pase,
Já nevim jak to nazvat..
Jsme dvě
prolínající se mandaly
Jsme dvě děti
které se potkaly
Pro..
Tvoje aura
se střetla s mojí
v tiché souhře energií
Srdce už
Chviličku
Jen ještě chviličku
než půjdu spát
jen chviličku
chci se dívat na nebe
Zrcadlo
Na sebe hledět do zrcadla
sám sobě být si obrazem
aby veškerá pýcha spadla
jedinýmkrutým nárazem
Duše indiánova
Když člověk v tichu
lesních velikánů
nachází zpět dávnou samotu
Když opět děkuje
V noci na Špilberku
Právě se miluju se stromem
Přišel jsem k němu
pohladil jsem jeho lístek
stejně něžně
Sršeň
Zabil jsem sršně.
Krásnýho sršně.
Seděl na trávě.
Hřál se na sluníčku.
Meditační
Nejen meditací člověk je živ
a tak sem začal chlastat zase jako dřív.
Avobčas se mi chce dokonce i hulit.
Možná teď nestačíte voči kulit,
Tam někde v hlubině
Tam někde v hlubině
pod maskou přetvářky
Tam v pravdě
o které nevíme
JSEM!
Něco žije v mém těle
Kouká to mýma očima
Jsem to JÁ. Já JSEM.
JSEM
Princezna
Kráčíš s křížkem na čele
Létáš s Láskou v srdci
Usmíváš se přesměle
a bez čekání dáváš
Na okenní římse
Medituju
na rozhraní dvou světů
Seskočím vpravo
a oddám se letu
Host
Jakožto pouhý host
ve vlastním snu
o stromech, ptačím zpěvu
a kapkách do trávy
Deníčková
Pramínek vlásků
položím za otázku
kam letí duše svobodná
když odrazila ode dna
Dokonalá duše
Znám jednu dokonalou duši,
jež moc by chtěla pomáhat.
Však právě Chtěnísnahu ruší.
Světýlko musí samo plát.
Hudba čaje..
Bylo ticho.
Úplný ticho.
Ani ptáci nebyli slyšet.
Prostě vůbec nic.
Jen tam tak stál.. Prostě stál...
Jen tam tak stál
Prostě stál
Úplně nehybně
A vůbec na nic nemyslel
Moje nohy
Sundal jsem si boty
aponožky
a roztrhal jsem nohavice
a potom jsem poprvé v životě ucítil, že
Říkanka pro malou Dianku
To se tak někdy samo stává,
že před spaním ti pod víčka
šeptá tvá víla kmotřička,
když lásky se ti nedostává.
Křížek
Když se na obloze
míhají obrazy,
Když se smyčky opět
mění v provazy,
Dryáda
Objal jsem v parku první strom,
který mi vyrostl do cesty.
Jeho aura se zachvěla.
- ÓM -
Oči ve vlaku
Myslím, že na ty oči už nikdy nezapomenu.
Na ty malý, neustále těkající oči.
Oči ve vlaku.
Šel na záchod a myslím, že mu bylo trapný
NAŠE CESTA
NAŠE CESTA
1.
Na stole lístky čajové,
co poztráceli skřítkové
Takový malý vlakový sonet..
O čem snívá duše tvoje,
když zasněně pozoruje
okno, jež tě unáší
ve zvonícím rubáši.
Taková lehká májová..
Co jsou všechny naše chtíče
proti vůni petrklíče.
Co jsou všechny touhy těla.
Slova, která vyšuměla.
Chtěl bych být ženou
Chtěl bych být ženou
na zem položenou
Chtěl bych být ženou
roztouženou
Duchové ohně
Jak hermit
u ohně sedím
a beze slov povídám
pečeným rohlíkům
SMUTEK
Smuten jsem seděl po jejím boku
a smutně sedím
už sto roků
Smutně, tak smutně ve své roli
Arunáčala
Už dávno
ještě než naše cesta začala
byla tu ona.
Arunáčala.
TO
Jó, nejdřív TO byly vlasy
dlouhý a vlnitý
sis je prohlížel
v zrcadlech
Oranžový klobouček
Tuhle mi za něj nabízeli
TISÍCOVKU.
. no to snad chtěli
abych si lehl na pohovku
Plamínek
To ráno chtělo se mi smát
na střechu plnou hvězd
okna do mé duše
se zalívala ranní rosou
Básniška pro Jeríška
Jsi pan básník
s velkým Pé-rem
Já tě žeru vožeru
Bys nezpíchl
KHÁM-SÝP
Za devatero hvězdami, třemi planetami a jedním měsícem se kolem své osy otáčela planeta, na které žili samí smutní a nešťastní lidé. Ano děti, skutečně byli takoví. Proč. No protože zapomněli, proč vlastně žijí.
MOJE CESTA
Zpočátku byl jsem myšlenkou,
součástí věčného jsoucna,
pak nastoupil jsem pouť dalekou
nazpět - a do budoucna.
MERLE A SKŘÍTEK aneb SVÍTÁNÍ NAD TRUTNOVEM
Podívej, svítá nad Trutnovem.
Merle se právě probírá.
Duši má ještě v mraku snovém
a zápisník hned otvírá.
ŠAŠEK A BÁRA BRAUN
Přišel za mnou divnej borec
a říká mi "Kemo, zdarec. "
Směšný hadry, rudou pusu,
vypadal jak vod cirkusu.
ON A ONA
Seděl jsem v kupé.
Ve vlaku z Prahy do Brna.
Jeli jsme ze srazu.
Byli jsme sami.
LUNA
Sestřičko Země,
každý již zapomněl na tvoji tvář.
Přitom když vzhlédne,
spatřit může zář
UPÍRŮV SEN
Dnes se mi zdál hrozný sen:
Byl jsem pouhým člověkem.
Ve dne bděl jsem, v noci spal,
nemohl jsem takhle dál.
MAMINČIN DÁREK
Koledy, svíčky
Stromeček
Ozdoba místo šišky
Pod stromečkem čepice
Měla bys mě ráda?
Měla bys mě ráda, kdybych
daroval ti kousek sebe.
Kdybych ustřihnul si copánek
a poslal ti ho v krabici
DÉŠŤ
Kdybych si na internetu nepřečetl, že prší,
ani bych to nevěděl.
Stejně jako ostatních 200 miliard lidí sedím ve své obytné buňce
a moje spojení se světem má jméno internet.