18.0.09

Tehdy,
všechny naše myšlenky mohly jít svou vlastní cestou,
bez toho, aby je zatěžoval sluneční svit.
A já se nejspíš nikdy nevrátila

...

Vše, co jsem kdy chtěla, jsem byla jen já,
Veškerý můj strach je jen o ztrátě kontroly nade mnou samotnou,
Ztrácím sama sebe, ale viním celý svět.
Vše, co jsem kdy chtěla, bylo jen hrát, ale nikdy nebýt poražena,

Dlouhá temná noci

Dlouhá temná noci,
Obemkni mou duši,
Rozpustím se ve hvězdách,
Vmagické posedlosti snu,

Maybe

Nevím, jestli přijde další den,
Snažím se být silná,
Ale každou noc se zlomím,
Je tak snadné zapomenout,

Pondělní ráno

Pondělí ráno,
oči sklopené kpodlaze,
Hangman on a tree
Možná že, kdybych chtěla samotu, šla bych pryč,

Až svatí moře budou spát

Až svatí moře budou spát,
má duše vklouzne do té tvé,
zašeptám ti do ucha své malé kouzlo,
zažehnu hřích všarlatových nocích.

An Idiot Prayer

Divný úsměv na ztrhané tváři,
opice a její láska,
hřeby dlouhé 12 palců
(a lidskost zmizela kam. )

A city of thousand tears

A vzahradách, které postavili pro mě,
Zvony každé ráno zvoní.
Nechala jsem je vstoupit dovnitř,
do své hlavy,

Babel

A tisíce vykřičených tváří,
vprachu cest,
déšť pomalu snáší se na jejich vrásky.
Otočit se zády kveškerému světu

song to the siren

Rozházeni jako střepy sklenic od vína,
pod přikrývkou ze zapomenutých myšlenek.
Dneska jsem si podřezala žíly,
chtěla jsem vědět,

Narozeniny

Navodit atmosféru naprosté hrůzy,
Začít krvácet zmalých ranek vžilách
Umělá něha vzáři smrti,
Mechantropický perník vzamrzlém oku mrtvého hada…

The Proposition

The Proposition
Pustina a obrazy smrti,
…. tam, kdesi na konci dne a počátku noci,
…. tam, na počátku nekonečné temnoty.

zrůdná slunečnice

Zrůdná slunečnice
A dav plný pavouků
A mrtvých duší
Psychedelická podpora

Le destin

Zmlhy vychází slunce
pomalu, tak něžně, vykrádá se ze tmy
a strach, na chvíli,
utiší se vnás

and all my shattered dreams

A poslední slova pomalu rozplynula se ve vzduchu,
Vzahradě, kterou postavili, abych tu mohla žít,
Vnebi, které je mi navždy zapovězeno…
A ona zahrada

prokletí

A vtuto chvíli
nastal naprostý rozkol světa
Stala jsem se vyvrhelem dne,
Zlořečená a navždy prokletá

you are the one

Zatančeme na počest hada,
kroutícího se vnašich žilách,
možná, že budeme schopni odpuštění,
možná, že dokážeme na chvíli zapomenout

Psychotická Okurka

Kdyby každý jen okem zavadil
O háček vpřízemí,
Možná by dokonce i přežil
Jen oslepen,

* * *

jen jsem si chtěla vzpomenout,
na vše, co jsem učinila
nikdy jsem nepřemýšlela o důvodech,
oohni vmých žilách

můj nový černobílý přítel

včera jsem tak nějak ležela v posteli, když v tom mi můj plyšový drak zašeptal do ucha, že prý viděl, jak se mým bytem prochází tučňák, prý byl takový malý a strašně se smál. A tak jsem teda vstala a jala se hledat toho nezbedníka, jenže jsem ho nikde nenašla. Jen jsem si však lehla na lůžko, už jsem slyšela capkání jeho malých nožek. a pak.

don´t know who we really are

Byla už noc a tys ležel vedle mě
schovávals naše tajemství,
(že nic není skutečné)
nezdá se mi to jako sen,

Dreaming

Rozhlédla jsem se kolem sebe. Po ulicích se potáceli šedí lidé, znebe se snášel studený déšť. Svalila jsem se na zem a nastavila rozpálenou tvář vlahým kapkám. Jen tak jsem ležela uprostřed prázdné silnice, popíjela jsem levné víno a bylo mi docela dobře.

Drak

sen bledého dne

dneska sem si chtěla napustit vanu ale ležel v ní humr byl celej malej a už trochu červenal ale já já přísahám já ho nechtěla uvařit opravdu ne tak jsem vzala humra opatrně a vyndala ho z vany pak sem ho položila do umyvadla a dokonce jsem mu tam napustila vlažnou vodu a nasypala trochu soli byl rád opravdu rád protože na mě zamával fouskama a mírně se usmál byl krásný malý roztomilý pohladila jsem ho po hlavohrudi a šla si lehnout do vany napustila jsem si teplou vodu a koukala na humra vypadal tak šťastně. po chvíli jsem vylezla z nádrže na lidskou špínu a humrajsem položila zpět a napustila mu čerstvou vodu dávala jsem si pozor aby nebyla moc horká nechtěla jsem ho uvařit byl to můj nový malý kamarád zamával na mě klepítkem a já odešla
když jsem si druhý den chtěla napustit vanu cákal se tam humr a kolem něj šťastně plavali mořští koníci byli celí barevní a roztomilí musela jsem je tam nechat
další den jsem si chtěla napustit vanu ale ona se změnila v korálové ostrovy vklouzla jsem pod vodu a připouštěla jí čím dál tím víc vytopila jsem koupelnu vytopila jsem byt vytopila jsem celý dům vytopila jsem celý svět zaplavila ho svým soukromým oceánem

rigor mortis

jsem mrtvácítím se jako kus nepotřebného vlákna,v dnešním okamžiku zatraceníjako moucha, která je odsouzena k smrti,již od okamžiku svého stvoření.
jsem jediná a samaa to navždy bez možnosti vysvobozeníslabá a nicotná existence je mezi dnem a nocímého játak jako všechny okamžiky života
je to konec všeho,konec.

Nothingness

I always triedto live withoutmy own fears
I´m so afraidbut I don´t knowhow to live
I´m herebut I´m deadcan I breath.
In this world living but so lonelyI can´t find the reason to liveI can´t breath your airI can´t live your life

Ochraň mě...

žiju ve světě přízraků,
otevřela jsem nesprávné dveře,
ochraň mě, ochraň mě před tím, co chci.
možná bychom měli oslavovat,

Paměť lidu umírá

Každý den, probouzet se spocitem naprosté prázdnoty, spocitem křivdy, smutku, spocitem, že nic nedlužíme tomuto světu, zato on nám dluží životy, milosrdnou smrt, lásku, den a noc… Nebylo lehké žít vnaprosté temnotě. Ale když zde člověk žil už tak dlouho, musel si zvyknout. Neměli jinou možnost.
Ohromné kovové dveře se otevřely.

Despair

All of these scars you did to me
Cannot heal
I’m so afraid,
I tried, I tried to say: “I love you”

Death is waiting for you

There´s no other day to live for
There´s no other reason to die for
I hope you know
I hope you understand

I´m not who you think I´m (2.)

Procházela jsem kolem teplárny u nás na sídlišti a mířila jsem na zastávku tramvaje. Byla mi strašná zima, a tak jsem byla ráda, když ke mně po kolejích přisupěla devítka. Nastoupila jsem dovnitř a usadila jsem se na sedačku. Hlavu jsem si opřela o chladné okno.

I´m not who you think I´m (1.)

Cesta nocí na Anděl
smrt dýše na zamrzlá okna,
a v mých žilách rána po noži dřímá
zdálo se mi nemožné být mrtvá,

Jiný život

Stay out of the light
Do not look back at these crimes
…we did…
Only we can go so far

epos o gilgamešovi a jeho závislostech na houbičkách či jiných halucinogenních kravinkách

DEJ SI TROCHU HOUBIČEK,
PRAVIL MALÝ PEPÍČEK
NABÍZEL NÁM CELOU BEDNU
SEDÍM Z TOHO EŠTĚ V LEDNU

NIGHTMARE

ŘÍKALI: "VYJDI VEN
S RUKAMA NAD HLAVOU. "
ALE ONI MĚ NIKDY NEDOSTANOU
V NOCI

Jeden trip

Paříž - 1971
Už ani neví, jak je tu dlouho. Ví, že si trest za svůj čin zaslouží. Je sám se sebou spokojen. Pořád však musí myslet na Claire.

Pustou krajinou

Pustou krajinou Smrt kráčí,
A na sněhové pláni,
Jak přelámaná květina
ležíš ty,

Jedné noci

Mé probuzení zletargie se stalo jedné noci, kdy mě ze snu vytrhla strašná zima. Okno, které jsem večer zavírala se nějakým záhadným způsobem otevřelo. Jako náměsíčná jsem vstala zpostele a vyšla ven na ulici. Najednou jsem na sobě měla blankytně modré šaty, takové o jakých se mi často zdávalo, byly dlouhé až na zem.

sen

včera v noci se mi zdálo o čokoládě

prokletí jedovatých zubů

doktoři přišli a odešli
nevědomky zabili vraha který byl nevinnou bytostí
nikdy tam nebyl a proto odešel
ha ha ha

Mořský koník

sladký
koník
mořský
spinká

malinkatý králiček bez nás

vlastně bychom to neměli nazývat oblohou protože to taky obloha není je to tajemný vnitřnost onoho králíčka který se tak namyšleně procházel po mém polštáři ve kterém opravdu prachové peří není protože sem na něj nejspíš alergická každým dnem se tato událost přibližovala a já jsem cítila ano přesně tak cítila jsem to a bylo to strašné ani se mi o tom nechce psát ale nedokážu už s touto vinou žít mohl si za to sám byl posvátný každý bílý králík je posvátný proto je nejim ach ach jenže čarodějnice tam byla a proto konec nastal okamžitě
Malost dne byla psychicky tragická deník nebyl nikdy dopsán a tak jsme se rozhodli zabít králík tam nikdy nebyl sbohem a šáteček