Písmák Bez dechu
Bez dechu si někdy přijdu,
když vidím ty miliardy střepů
a vakuí času,
ta kvanta prostoru i nedochvilnost hmoty,
Tance
Až mouchy rozpustí své tance,
rozpusť si vlasy má lásko.
Chmýřím na prstech mých pak staň se.
Jsi démant v pcháči zakletý,
Omluvenka
Omluvte prosím Kaguáše, že tu neni. Je moc nemocny tim, že tu neni, a je nepristupne a tak tu neni. Nemuze na internet. Na zachod jeste muze.
Bílý květe
Ach bílý květe za prsty mřížoví
dech větru cuchá ti oděv.
Ostré střepy deště sekají do vlasů
do šíje, do krve, do srdce, do mraků.
Ubalit či neubalit
Sedím za stěnou
kapkami poškrábaných oken.
"Zachovávejte prosím ticho. "
volají police ohmataných svazků.
Žalm 53 podle Kaguáše
Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není. “
Všichni všechno kazí a na špatný to mění.
On na to zatím z nebe kouká
ptá se kdo by Ho chtěl znát.
Viděl jsem
Viděl jsem nebe s jizvou
co se táhla od úst jam
až do očí obzoru.
Viděl jsem dům
Až se zase zamiluju
Až se zase zamiluju,
Budu Ti psát básně,
o tom jak Tě miluju,
jak jsi krásná.
Posunul jsem čas
Posunul jsem čas.
Dělám to jen dvakrát do roka
a udělám to zas,
hned jak mi ňáká padne do voka.
Za pár let
Za pár let až budu ležet mrtvej docela,
zbudou po mě jen prémie pro strážnýho anděla.
Ty příplatky za přesčasy, co mu nebe dluží
utratí hned za oplatky a za lidskou kůži.
Schránka
Kolem prázdný schránky
denodenně chodí,
i když vlastně neví,
kdo by jí moh' psát.
Zvířátka co znám
Já znám kuře kuřáka,
to celej den profláká
Jakmile má ňákej splín,
vyfukuje nikotýn.
Šnek
Po silnici jede auto,
před ním leze šnek,
a jestli to neubrzdí,
zůstane jen flek.
Tak na půl
Já mám Tě rád,
ale jen tak,
tak do půl vrat,
tak do půl půlměsíce
Zalehlo
Zalehlo mi v uších
malé slůně.
Troubím na poplach
poušť jen poušť
10 vteřin u řeky
Omotej mě vlasy
svejma vlasama
Dlaněma zatni
břitvami nehtů
Konzumní
Jít takhle do krámu
pro kousek šunky,
pár žabích jiker
a ve slevě vybrat si
Vločka
Já v ruce držel jsem
křehkou vločku sněhu.
A než-li roztála,
já vznesl malé přání.
Těškej život
Mít větší slovní zásobu,
zkusil bych jízdu na sobu.
Že se mi slova skrývají,
tak jezdím radši trambají.
Čekání na vlak
Zářivky hulákaj svůj monotóní tón,
vítr se honí nástupištěm,
vlaky projíždí a míjí.
Přemýšlím jak udělaj to příště,
Schůzka
On jen stál a koukal.
V ruce měl růži
a v druhé dlani rubínovou krůpěj.
Kolikrát obešel domluvené místo.
Pacient
Vysychá
A včera ještě tančil
s tím pocitem v prázdných dlaních.
Tou dobou to bylo skoro všechno
Jestli bude válka...
Jestli bude válka,
přestanou mý depky.
Bude tak smutno,
že prostě umřou.