Písmák první den
půjdu ulicí a budu tančit, sama pro sebe
a všichni kolem se mi budou vysmívat
jen ty. ty se zastavíš a usměješ se
tak jako první den
naučils
jak pevnost znova dobitá
jsem se sesypala
na kolenou
houpáš hlavyjá
Miláčku
Dnes v noci zahrajem si novou hru
miláčku
Vysypeme z rukávů trumfy
a nazí zatočíme ruletou
..někdy možná
Až zase jednou sama sobě dovolím
odhodit tělo a rozběhnout se po střechách
z vosku křídla co měsíc nespálí
V pas de deux dvou těl
Jsi
Jsi Kniha knih,
ve které se bojím číst
a tak zavírám oči,
když se otevřeš na další stránce
Zpovídavá
Včera jsem chodila
městem z kamenů
Všem sochám, co kolem šlyjsem četla v barvách myšlenky
a smála se jim do očí
Zase
Zase si zahraju
v kostky sama se sebou
vítěz i poražený
A v novým scénáři
Pražská
Devítkou dojedu na konec světa
a na začátek minulosti
Pak odvěže pošlu polibky
pro všechny, co jsem zranila
Soukromá schizofrenie
přemýšlím jaký by to bylo
hrát si se smrtí a zase je mi šestnáct
a stokrát jinak umírám
abych zapomněla jaký to bylo umřít jednou
Sen
Dvě těla v prolnutí,
noc horká vášní
Dýcháš mi do vlasů
umíráš a probouzíš se zárověň
Svobodná
Svobodná,
konečně i pod kůží.
nahá rozhazuju vlasy na polštář a je jedno,
že po těle mě hladěj jenkapky deště.
(Vy)Počítavá
Poprvébyla zakletá,
v krajkách a nitích.
Na posteli Tvých rodičů,
Tě chtěla (na)pořád.
Ještě spíš
Ještě spíš
a hledáš vůni v mejch vlasech
Netušíš, že naše poprvé jsem odsoudila k naposled
jako pokaždý poslední dobou
Na prodej
Na rohu ulic nabízím všechno
jeden úsměv. prosím. dotyk. víc.
Peroxidová
Zoufalstvím nahá, v čekání oděná
jsem
nesmělá v letním dešti
zadřel ses pod kůži
Jen tak mrtvá
zemřít
jen tak sama v sobě
se rozpadat, jako kouř z poslední cigarety
co zakousl se mi do vlasů
mezi řádky
dívám se ti do očí
a mezi řádky se snažím přečíst sbohem
noci s příchutí krve
vášeň pod peřinou
Tarotová
Na peřiny kreslím, co už se na rtynevešlo
a Lásku v second handu vybírám
(odpusť, to nebolí. )
Podvádím sebe sama , když si namlouvám,
Naposled
Naposled oblíkám si šaty,
aby mě Tvý dotyky spálily na kůži.
Naposled zaplítám si vlasy,
než si je ostříhám Tvými polibky.
Směj se, já už neumím plakat
v květech mrazu jsi zachytil mou duši
zmrzlou na kámen
ve sněhu jsi uvěznil mé kroky
stopy co nikam nevedou
Eponina
v žilách víno a v ústech krev
z barikád se staví svět
v dešti silou vůle bijí dvě
srdce ve své agónii
Naivní
v písku dun, v hlubinách moří,
najdu svět co ten můj zboří
srdce bouchá zoufale
s motýlem co spí ve skále
vyměnim
vyměnit slunce za naději
a sny za měsíc
a v nebi s kurdějemi
zaniká v bolesti můj křik
jsem
V duši mám oheň, co ničí ji a spaluje,
plane ledem a drtí silou, co ve mě ještě žije
Upalte čarodějnici.
A v srdci kámen, mý city chrání
Pohádka
Vlesním tichu, pod stíny hvězd
On potkal vílu vprachu všech cest
Vztáhnul ruku, chtěl utrhnout ten květ,
Vzáblescích hříchu však prohrál svůj svět.