Drama z Konzervatoře
Hodina harmonie:
Pan prof. Lavička, pedant, ošuntělý svetr, brýle, každé ráno se zřejmě neholí, hyperaktivní-hlavně po ránu. Dante to su jako já.
Dante: Sakra.
Pivečko
Pivečko, ty jsiradost moje,
rosase natobě jenomtřpytí,
a ta barva a pěna tvoje.
bez tebe byl bych v řiti.
Zničím všechny počítače
Zničím všechny počítače,
vrnící krychle blikající,
tuhne, smrdí jak změť sraček,
co na to mám kurňa říci.
Děsivý příběh
L´effrayant conte
Il est midi mais dehors est obscurité totale. J´ai peur. A droite, oú se trouve quelque bibliotheque je vois mon grand-pére Jan.
„On y expose quoi.
Plameny zkázy
Plameny pekelné zahalili školu,
hoří nuda a šeď škvařící se vplamenech zkázy,
odporný pach valí se dolů kmostu,
tříští počítače, praskají vázy…
Epigram in memoriam K.H.Borovského
Ahoj.
Jsem mladý.
Bujaré bobule rostou mi na rukou.
Vše kolem kvete a schyluje svnový perspektivní začátek.
Zpověď starce svého věku
Zpověď starce svého věku
Vnásledujícím jednání se představí Sába a Stařec. Dialog postupně graduje a vrcholí…
Posléze se připojují i další postavy.
Sába: Tak co Honzo, jak se máš.
Vůle boží
Jednoho dne dal Bůh Šalomounovi požehnání, aby uvědomil lid o boží vůli, o které pojednáváprvní kniha Mojžíšova Genesis. Šalamoun toto požehnání přijal svelkou ctí. I pročetl si znovu Genesis. Která boží vůle však nenaplněna jest.
Citace1
Zde vám předkládám pár citací zbible. Dvě jsou znového zákona (Zjevení, Matoušovo evangelium) a jedno ze starého zákona (žalmy). Doufám, že jejich čtení vás uspokojí stejně jako mne a pomůže vámnajít víru vboha, pokud jste ji ještě nenašli. I nadále pro čtenáře Danteho chystám několik dalších citací zJeremiáše a Kazatele.
Verše k národu
Теперь былознаю что есть благоразумие,
Теперь былознаю что есть возраст,
сукин сын рассматриваю,
наскольковсё приблизительно тлеет.
Sir Inspektor Laychman
Na chodníku mrtvola leží,
kaluž krve pod ní plove,
Bobby sInspektorem kmístu běží,
pozdě, černý pták teď obět klove.
Joudův černý svetr
3 epigramy na Joudův černý svetr
I.
Vypadá vněm jako bubák,
zkaždého rukávu klepeto,
Nyní prohlédl jsem jasně
Prohlédl jsem nyní jasně,
všechnu moudrost dávných věků,
dědek starý stává časně,
plný hněvu a chorobného vzteku.
O utrpení nic nevíte
Jednání první
(na scéně se objevují King Henry III. , který provází peklem Jana, jenž svým duchem se od církve svaté odvrátil. Potkávají přitom Merlina a Komenského)
Jan: Proč lidé vzdělaní teď hnijí vpekle, proč ne ti co lidstvo hubí,
toliko vnitřností… jak kluzké a vleklé, proč je nikdo nevzbudí.
Parodie na stáří
Parodie na stáří
Jsem starý. ---------- To je slabé slovo.
Vím, jak je stáří hrozné, vy ne. ---------- Hlavně že jsem o rok starší.
Modlitba bratrů za nepřátele
Jednou budem vládci světa,
sovětská hymna zní už z dáli,
jak perla jest každá věta,
která naši zemi chválí.
Tom Bičan
Byla tma. Vždycky jsem si říkal, že potkat Toma v lese by asi nikdo nechtěl, ale dnes jsem měl smůlu. Tom si usmysll, že mě zabije. Začal jsem utíkat.
Na okně seděla kočka
Na okně seděla kočka a venku štěkal pes,
bál jsem se toho večera, a bojím se ještě dnes,
kdy zjevil se mi tmavý kabát v celé svojí hrůze,
to snad nejde, starce se nebát, já se bojím tuze.
El decameron negro I.
El decameron negro- část první
Už je to tak. Jsem bohapustý poustevník. Brouzdám krajem, jenž vsoučasné době podléhá svému největšímu nepříteli: civilizaci. Navštěvuji obyčejné lidi, většinou starce,a shromažďuji jejich vyprávění vpříběhy, kterými se pak jako poustevník živím.
Siréna
Seděla s hřívou ještěra,
svetr na ní natřásá se,
to raději nedožít se večera,
než s ní sedět v jedné base.
Jak se píší kritiky
Umění psát kritiky je, vážení přátelé, nedocenitelné. Jazyk kritika by měl být svižný, výstižný a do jisté mírytaké odborný. Je třeba, aby bylrovněž výrazově šťavnatý, neboť taková literární kritikajedobře zapamatovatelnáa může být i poučením v oblasti stylistické. Bude lepší, pakli-že si uvedeme názorný příklad.
Jouda
Než jsem ho spatřil.
Bylo krásné letní ráno. Nic v tu chvílinenasvědčovalo tomu, že by se nad naši školu měly náhle zatáhnout mraky. Šel jsem si klidně po chodníku, první školní den, nevěděl jsem co mě čeká.
Divá Bára
Po delší době jsem měl tu čest, se znovu stát reportérem. A hned moje budoucí interwiew bylo se slavnou spisovatelkou paní Bárou.
Rep. : Báro, mohu se vás zeptat na pár otázek.
Noční můra IV.
Byla už docela tma, když jsem se vracel z hospody. Podle mě Jack rozparovač nikdy neexistoval. Byl to jen vřískot, co kopíroval nápad s těma vyndanýma střevama a přidal k tomu už jen typřiblblé otázky s horory.
Byla zima.
Mrtvolka-pocta Baudelairovi
Silný puch na měz křovívál,
smrad se šířil dokola,
podívat jsem sedovnitřbál,
když v křoví ležímrtvola.
Kateřina II.- Rovná
Scéna se odehrává v prostředí hospody, učinkují Kačka a Zuzka. Dante rozjímá, Kačka má v sobě šest piv, Zuzka nepije, Dante kouří. Později přichází Sába, Verča a Martin.
Zuzka: Kdo to támhle jde.
Terezie III. - von Durzová
Bylo zrovna pondělní dopoledne, když jsem jíé spatřil. Ano. Byla to Terka. Určitě to byla terka, byť měla nový účes.
Sharka
Znám já jednu holčičku,
ta roztomilý má kukuč,
chtěl bych jí jako babičku,
"tož Paži, to se neuč. "
Kateřina IV.- Hynková
O jak roztomilé stvoření se tu natřásá před očymy básníka,
kohout toho stvoření kokrhá na hlavě malé uličnice.
Jako to kačátko vypadá když mluví,
až mysl básníka takpomalu přecházív rozjmání,
mein Urlaub
Ich war am meer. The sea was very good, but Hans wasn´t there. Transmetrez lui mes salutations cordiales. Oui.
Jack the rozparovač
Harpagon: Kdopak to přichází na scénu. Kdo kurvípravidla klasické tragédie.
Nika: Děcka, já jsemNika a budete mě vykat, protože jsem režisér a režisér je pes. Aarone, vy byste si na sebe mohl oblíct nějaký starý hadry.
Sošiks v MZK
Svůj napínavý příběh začínám v konferenčním sále Moravské zemské knihovny. Paní knihovnice zde počala svůj stručný a poněkud ohraný výklad, který jako kdybychom už někde slyšeli. Samotná knihovna však opravdu stála za to jendo té doby, než venku udeřila bouřka. Odporný černý mrak se na nás šklebil z okenelektonické knihovny s mikrofilmy a mikrofiši.
Jenda
Jan Hykel se narodil roku 1889 v Ostravě. Stále je však ještě naživu. Je to velice inspirativní literární osobnost, napsal řadu děl, z nichž mnoho se dočkalo významných ocenění. Namátkou Chéb, Starcův deník, Dnes ráno tě nemám rád.
Spoušť
Z útrob zdechliny páchnoucí,
střev se valil sirob,
a sklivec z očí kanoucí,
kanul až na hrob.
Sošiks v zoo
Kačka: Já chu vidět dikobraza. Hele lama.
Anežka: To není přece žádná lama Kači, to je velbloud.
Kačka: Viděli ste už muflona.
Deník Zuzky Kuderovic
Pondělí
Dnes ráno jsem vstávala vo třičtvrtě na sedm. Podívala jsem se do zrcadla a ke svému zděšení jsem zjistila, že vypadám jako mumie kolouška. Stejně jsem šla do školy. První co jsem ráno spatřila byl Pája, jak sedí na židli a vytváří internetové stránky Janu Hykelovi.
Ztraceni v Drážďanech
Katka: Oni nám fakt utekli. Ha ha ha. Doufám, že víš kudy máme jít, protože já nemám absolutně smysl pro orientaci. Nedávno jsem se ztratila i doma v kuchyni.
Výlet
Prostředí chatek, prosluněná louka přes kterou kráčí Stařec. Všichni mimo Šárku a Sábu ještě spí.
Dante: Budíček. Připravte se na rozcvičku.
Výlet2 "ježiši Pažiku"
Situace krátce po snídani
Verča: Ježiši Pažiku, podívej se jak sem si kúpila nové ponožky Brasil. Aj šálu sem si kúpila.
Dante: Hned se na to hópnu podívat.
Stařec: .
Hlava geparda
Blížil se večer a v Soběšickém lese se začalo stmívat. Ba i zvířátka už se neodvážila vylést ze svých úkrytů, neboť tu straší nepřekonatelným způsobem. Toho si byla dobře vědoma i Zuzka, která se právěvracela tímto lesem z hospody. Kolem ní se začala rozrůstat černočerná tma.
34.schůze
(21. 10hodin)(pokračuje F. Beneš)
Vládní program obsahuje návrhy, se kterými nesouhlasím. Proto vládu, která jej předkládá, nepodpořím.
Totální kravina
Sába: Tak co, jak se vám líbí Olomouc.
Zuzka: Mně se chce spát.
Dante: Ujde to.
Sába: Uááááh.
Už k vám nemohu dále vzhlížet
Už nemohu dále příhlížet, jak hřeší boží papaláši,
z jejich trapných, temných vět, se pytel klamů na zem snáší.
I krev z pera Mormonova,řečí slibných netratí,
všechna slova tak i prdel, stejně patří do gatí.
Katka Hynková
"Není ti to povědomé Martine. " Zeptal jsem se.
"A co jako. " Tázal se Martin poněkud zmateně.
Černé pondělí
Prof. G. : Ták dětátka kuřátka. Dřív než budem katalogizovat, Pelhřimov a Liberec mi donesou omluvenky.
Lenka Audyová
V tom jsem ji spatřil. Spatřil jsem Lenku Audyovou. Plížila se po ulici ve svitu luny. Připadalo mi to až neskutečné, neboť bylo zřetelně poznat, že se Lenka ve svém tajemném vzezření vyžívá.
Sába se vrací
Sába: Volám sa Sába a pocházam z Nitry. Ako sa voláš ty.
Šárka: Hi hi hi hi. fakt dobrý Sábo.
Pocta Goldonimu
Dante: To je ale dnes krásný den, viď starče.
Stařec: Muhehe, co ti mám povídat, ty mládá, svalnatá, rebelantská kože.
Dante: Pověz mi něco z mládí, moudrý muži. Nějaký tvůj skutek, jenž se teď promítá ve tvém lstném a svraščelém obličeji.
Stařec se vrací
Byl krásný jarní den. Všichni si mysleli, že krásný také zůstane, dokonce i dnešní mládež si to myslela. Maléděti křičely, starší děti kouřily trávu a kouzelní dědečkové taky. Chyběl tomu jen člověk, který by učinil přítrž neřestem, jenž zmítají tímto bezbrannýmsvětem.
Óda na němčinu
Ze všech těch omšelých a nudných předmětů je mi němčina nejbližší. Zvláště pak, když mne tímto skvostným jazykem provází velmi vzdělaná a milá profesorka. Žádná slova nedokáží vyjádřit její velikost a přínos pro studenty. Vždy, když otevřu svou oblíbenou učebnici, ponořím se do hlubin gramatiky.
Peklo
Každý bude jednou pykat,
hříchy jsou jak klubko hadů,
komu jsme byli zvyklí vykat,
teď čelí hrůze, čelí pádu.
Jak se opovažuješ
Honza: Ondřeji,kdyby si nebylsilnější a rychlejší než já, bez váhánípoužil bych jednu ze svých starých bojovýchtechnik.
Sába: Tak coPážiku, jak sevlastně opovažuješ.
Zuzka: Jo, jak se opovažuješ.
Dante: A co se vlastně opovažuju.
Hlášky
"Ježiši, já sem tlustá. "
Katka Rovná, Rosice
"Nyní jsem už starý. Ach ta dnešní mládež, to je taková verbež, nemá to úctu ke knihám a k starým lidem. Je to banda opozičních rebelů, zmítaná naprosto odpornými pubertálnimi zvyky, které se příčí a hnusí mé letité stařecké duši.
Masakr v Řečkovicích
Tehdy jsem šel v noci po jedné z Řečkovických ulic. Trochu pršelo. Oné noci jsem měl na mysli pouze Davida a jeho dům. Víte, odmítnout nabídku Davida Foxe.
Starcův černý kabát
Dante: Budeme psát v pátek. Já hlasuju pro pátek.
Honza: Ty odporný, opoziční rebele. (zalyká se ve stařecké agónii hněvu)
Helena Dlouhá: Já z tebe udělám mastnej flek.
Deník teenagera
Pondělí Ráno jsem vstal, ač jsem měl původně v plánu, že si ze všeho nejdřív vyčistím zuby. V koupelně jsem strávil pouze deset minut. Zase škola. vopruz.
Kamila Burdová
Lenka Kř. : To jsou hustý vály, co.
Kamila: Ha ha ha. ježiši.
Básnička
Všichni jednou umřeme,
smrt se na nás pořád kouká,
jak bídná verbeš vymřeme,
belzezub se z díry souká.
Bubák 2
Bál jsem se, neboť nic z toho co jsem slyšel nemohlo být funění, které by vydával Martin Zicha. Asi po hodině chůze lesem jsem však potkal starce. Belhal se proti mě jako kus shnilého pařezu. Ve svraštělých, červy prolezlých rukách držel špičatou hůl.
Bubák 3
Nevymýšlím si. Je to jako kdybych se díval do tváře samotného belzebuba. Jako by to byla cesta do pekla. Viděl jsem mučedníky, jak se vaří ve velkých kotlích plných husté pryskyřice, hlídané krvelačnými kentaury.
Bubák
Už při západu slunce se mě zmocnil podivný strach. Všude kolem ani živáčka, jen les a já. Z dálky n ke mně doléhaly hlasy. Rozpoznal jsem v nich Martina, který se ztratil asi hodinu přede mnou.
Ondřej Pavlíček
Pája to je pěknej hňup,
v hlavě mu jen šustí seno,
z nosu mutrčí šedej chlup,
sto blech je v něm polapeno.
Sába
Dante: Ahoj Sábo.
Sába: Ahoj Pájo. Tak, co říkáš na moje vlasy.
Dante: Nic moc.
Kabát starce 2
Bilíková: Tak co Honzo, popovídáme si už konečně spolu.
Honza: Nechci být drzý, ale myslím si že nemáme o čem.
Bilíková: Was. Nemám tě třeba trochu proplesknout.
Kabát starce
Dante: Zítra hraje Sparta, to bude mazec.
Honza: Ondřeji, taky bych si mohl oklepat špičku svého pera tvým směrem.
Dante: Tak to bych nerad.
Honza: Ano.
Noční můra3
Jak se tak na mě dívala, vypadla mi propiska s třesoucí se ruky. Tvářila se jako nějaký žabák, kterému opravdu chybí nějaká ta muška. Ohl jsem se pro propisku a zvedl ji, jenže jak jsem se vynořil nad lavicí, matikářka stála vedle mě a četla si všechny ty nesmysly. Papír byl nasáklý potem.
Noční můra 2
Jakmile jsem se vypořádal se svou dosavadní největší můrou, jakmile jsem zlikvidoval veškeré woodoo krámy, které sloužily k zneškodnění magiemé němčinářky, zaskočila mě další noční můra. Tentokrát ale přišla znenadání, aniž bych o ní někdy předtímvěděl. Bylo tedy na mě, abych se s ní vypořádal po svém a pokusil se ovládnoutstrach. Následně se dozvíte, jak jsem přišel k dalšímu traumatu.
Noční můra
Začínám se opravdu bát. Bojím se ve dne i v noci, neboť moje noční můra už mě zcela polapila a ke všemu mám být ještě zítra zkoušený z němčiny.
Pak to ale opravdu přišlo a já jsem sezačal už opravdu třást. Dlaně se mi potily, když jsem spatřil ten její výraz, ve kterém čpělo samotné zlo.
Horor
Už ňákú tu dobu sa pozerám, že všetko nenie tak, ako by malo byť. Možno je to tím, že som sazatíms nikým neporozprával o své nočné múre, ktorá ma takto straší ve snoch. Pokusil som satedy vzpomenúť natunočnú moru, keď som upadol do hipnotického spánku, vyvolaného stereotypným výkladom dejepisárky.
Všude kolko mňa bola tma.
Einkaufen
Beste Einkaufen ist in dem Supermarkt, weil dort ist nicht wenig Lebensmittel und jeder kunden kann benutzen ein Einkaufswagen. In Supermarft ist groB Angebot und viele leute, aber am Wochenende ist alles anders. Leider sind die Wochenenden viel zu kurz. In Supermarkt gibt es eigentlich viel Geschäfte zum Beispiel die Metzgerei, die Botique, die Konditorei und viel freundlichVerkauferinen.
Citáty
"Mathematik ist nicht leicht. "
Novalis
"Pesimisti a jiná havěťžijí nejdéle. "
Jan Hykel
Babička
Vtom si ale všimla něčeho, co jí patřičně rozzlobilo. Deset kačátek, žlutých jako hořčice leželo v krvi. Babička se tuze rozzlobila a nakopla oba psy pantoflem dřevěným a ošoupaným, ažchudácikňukliakňuknuvší se k babičce lísati počali. "Co vám ta kačátka udělala vy holoto.
Stařec
Byl jednou jeden dědeček,
a ten věru nebyl mlád,
klobouček jak hříbeček,
nikdo ho nikdy neměl rád.