Písmák Znásilňování matky
Ptám se znova proč.
Matku svou pradávnou zatracujeme.
Ona nás má ráda nejvíce.
Proč šlapeme ji do obličeje, když nám život dala.
Cestou necestou
Po zemi se plazí cesta jako had
vine se v zatáčkách a kličkách
odlesky slunce na ní tvoří obrazce zítřků
třpitivá strana končí na horizontu předsudků
Tvář vyhlazená tmou
Stmívá se
děti si hrají
procházky parkem
dvojice ruku v ruce plaše vrká
Nevinná
hluboký neklidný dech nese se tmou,
stíny hrají světelnou hru hrůzy po zemi,
blíží se podrostem k nejbližším světlům pouličních lamp,
neviděn, ač sám dobře vidí schovává se na pokraji světla,
Šlápotou do vody
Šlápotou ve vodě dělají se kolastopy chybívzorek podrážek se ztrácí ve směsi dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíkukola určují novou stopu pro detektiva tak bezcenoukola se ztratila nárazem na břeh a košilka lechce padá k zemi.
Strach z minulosti
Do černé tmy pomalu klesá vlna zapomění,
snaží se najít včerejší den pokleslých prohřešků.
Ta dívka pomalu kráčí to nocí sychravou,
třesoucí se,
Potají
Hledám si úkryt ve skrytu duše,
všichni už spí.
Já po špičkách kráčím černou tmou,
parkety vržou pod bosými chodidly,
Umělec?
Olejová, barevná skvrna, hraje hru světel,
utváří obraz měnivý náladou počasí.
Myšlenku obrazu tvoří společně s větrem přitažlivost zemská,
v ďolíčku s bahnem dějí se po dešti divy.
Hrozná nenávist?
Mám rád vůni tvých vlasů
jsem rád, že tě mám.
Mám dost tvých blbých keců,
přesto jsem rád, že je máš.
Honění ocasu
Míníme-li honění ocasu vlastní rukou, tak nám tone na mysli prcat do smrti.
Milovník
Miluji tvoje ručičky,
které tak roztomile po mě šahají.
Miluji tvoje tvářičky,
vždy tak nádherně růžolící.
Nekonečno
Batole se rozhlíží ,
hledá lůno matky.
Pan stavitel dohlíží,
ať tu nejsou zmatky.
Konkurz
Sedím tu na židli před vámi potím se,
snad mě to vyjde, říkam si.
Potím se a doufám, že tu nic nezvorám.
Nálada je přátelská to mě dostává do varu.
Co je štěstí?
Co je štěstí. Pro každého něco jiného. Je to nehmatatelná součást každého z nás. Někomu ke štěstí stačí málo a někdo potřebuje vše.
Jsem normální?
Nedávno mě napadlo, co je to vlastně ta normálnost. Kdo ji určuje. Je normálnost normální.
Už od mládí je nám do hlavy vtloukáno: " Jsi normální.