Písmák Jako ty...!!
Jako slunce žár,kterým pampelišky žijí. Jako hrom na temném nebi,tak naše srdce bijí. Jako pláč nebohé sfingy,který oceány plní. Jako ranní rosa trávy,mé oči slzy roní.
Pro zahřátí...^o^
Přátelství je jako svíčka,když se rozhoří dokáže krásně hřáta přesto se tak snadno sfoukne.
Ovšem některý plamen je věčný. ^__^.
Jako Vločka sněhu...
Sněží.
Dívám se do padajících vloček
a vidím,letí v nich bílé pírko.
Bělejíší,nežli ta sněhová vločka. ,
Nakřivo
Nakřivo stojí váza,na stole co má křivou nohu. Nakřivo stojí škola,co visí si z kopce dolu. Nakřivo,hleď,zešikma,zpět,koukni se dolů a poznáš svět. Zkus usmát se zlehynka,křivounká pusinka,ta nevadí.
Na kolejích stát....
Na kolejích stál,
v jméně měl snad jen pár let.
Ruce rozpřáh nám,
že už prý poznal celý svět.
Plamenné sny...
Sny jsou jako oheň,když získají svůj vlastní život,jen těžko je uhasíša to je na nich to krásné.
Schátralost času...
Proč se člověk utápí v slzách času. Není to náhodou jen relativní pojem. Co je vlastně čas. Hodiny odbíjející na zdi,nebo schátralost toho kdysi nádherného paláce,ve kterém tikají.
Čaj vs Život
Život je jako hrnek čaje. Dokáže zahřát,zchladit,potěšita zároveň spálit, opařit a pošpinit. Může být sladký a průzračný,jak máš ráda zároveň hořký,tmavý,neprostupný a tajemný.
Divoká zlodějka Yai...
Kapitola 1. Opilá věštba
,,Tak pospěš si Eriku,“zavolala ode dveří žena sdlouhými zrzavými vlasy,světlou pletí,výrazně zelenýma očima a malým kulatým nosíkem.
,,Už jdu Mariano,“zavolal Erik a otočil se na ženu,jejíž štíhlá postava byla pronikavě vidět pod obtaženými šaty. Na rozdíl od Mariany byl Erik silnější,ale ne tlusté,postavy.
Budoucnost minulosti...
Oko do budoucnosti objeví ten, jenž dokáže naslouchat vzdáleným zvukům, tak blízkým,až tento život bude oním, světy dva se spojí v tisíc dalších a tak dávných,že se jejich uskutečnění lidstvo nedožije.
Temná balada
Já nerozumím. Co to znamená. Ta slova jsou mně neznámá. Dobrou noc.
Příběh láskou stvořený...
Příběh lásky prokleté,
ten nezná konec frází,ta žije roky staletéa tiše dýchá v mlází. Proplétá se ulicemi,jako dívka ztracená. Kousek žije se ženami,kouskem v muži zrozena. Severním větrem přichází,západním se vrací.
Vrba...
Hluboké má vrásky, jenž znají tíhu let. A dlohatánské vlásky, co věky hladí svět.
S vodou v míru tiše žije. Tak povězte,no kdo to je.
Škola strachu
Je zima,sněží a já si ve škole zapomněla vypůjčenou
knihu. Vracím se pro ni. Mám pocit,jako by mě
někdo pozoroval,ale snaha nemyslet na to mi
tento pocit maže z paměti. Vcházím hlavními
Hola,hola,škola volá...BOHUŽEL
Mám já smůly až nad hlavu,
není to však tak,že bych byla o hladu.
Mám špatný známky ze zemáku,
z angličtiny a příroďáku.
Jak...
Jak se děti učí mluvit.
Jak se holky umí culit.
Jak se máma rozčílí.
Jak teroristi furt střílí.
Medůza
Člověku se to podobá,
však místo vlasů hady má.
Její pohled tě zahubí,
však zrcadlo tě ochrání.
Vlkodlak
Ráno i večer je to jiné.
Přes den je to člověk milý,
je opravdu velmi vlídný.
Však v noci když vstane z postele,