Písmák Co bylo v ořechu
Probudil se zimou. Přešel k topení a chtěl ho zapnout, ale hřálo docela dost. Došoural se k baru a zahřál se sklenkou whiskey. Přitom sledoval nažloutlou záři pouličních lamp v parku u domu, kde bydlel.
Neuronová odysea - 8.část
Pracovna doktora Curlinga vypadala jako po malém zemětřesení. Všude byly poházeny knihy, sešity a součástky různých zařízení. Vzadu u okna to dokonce vypadalo, jako by někdo hýbal se stolkem, za kterým byly schovány krabice sknihami. Když přicházel profesor Curling Rona uvítat, skoro se brodil vpotištěných listech rozházených na zemi.
Neuronová odysea - 6.část
Na Marsu se těžily kovy i další prvky už víc jak dvě stě let. Těžbu řídila ze tří čtvrtin planeta Země. Zbylou část zajišťovali zeatonauté, kteří pozemšťanům pomáhali sosidlováním této planety a zaváděním těžařských technologií pro využití marťanských surovin. Zato dostali zeatonauti na oplátku část Marsu, který podle intergalaktické ústavy patřil coby neobydlená oběžnice nejbližší obydlené planetě, tedy Zemi.
Neuronová odysea - 5.část
Ron, doktoři Richards a Kirinstein a dvajejich další kolegové seděli jako přikovaní u velkého ředitelského stolu a sledovali zeatonautovy ruce. Tento vysoký štíhlý tvor stál pod hologramem znaku nemocnice a prudce švihal rukama, jako by šermoval sneviditelným sokem. Zdálo se, že muprávě teď zasadil rozhodující, nejprudší ránu. Vtom se uprostřed stolu, ve směru natažených zeatonautovýchrukou, objevila projekce.
hokku mvi
prudký žár slunce
vyhnalz verandy mouchu
ze zdi zmizel stín.
Zmatek ve vzduchu
V pravé poledne
letí na měsíc
sžehlá světluška.
Zkamenělina
Statečná muška vážce navždy uniká v kapce jantaru.
Sbohem
Podzimní květ.
V něm už bledý motýl
na čápy zapomněl.
Sčítání rychlostí
Křídla řízla sklo. Orel a sto sedaček. Padá letadlo.
Neuronová odysea - 4.část
Následoval další příspěvek od nanobiologů. Pokud by se skutečně jednalo o nějaký dosud neznámý nanoorganismus, jak by se dostal na Zem. I kdyby dokázal cestovat kosmem s vesmírným prachem, přes umělé obaly Země nepronikne žádný organismus. A jak bylo prokázáno, obal porušen nebyl.
Večerní rybník
Vlnky se tiší, potápka pluje ke dnu. V očích žab dlí tma.
Neuronová odysea - 3.část
Hlavní otázka - jak se zde stokasticida objevila - zůstávala zatím bez odpovědi. Nedávno přišel Globální meteorologický ústav, který se do mezioborové komise pro vyšetřování stokasticidy také zapojil, se zajímavými zjištěními. Tento Ústav právě prováděl rozsáhlý srovnávací výzkum podnebí v několika oblastech atmosféry na zakázku Ministerstva pro klimatické plánování. Přístroje klimatosatelitů se vznášely v přesně vymezených souřadnicích troposféry a monitorovaly desítky referenčních ukazatelů.
Zastaralý pozdrav
José Sanchez Antonio Guillermo Estaniel zvedl hlavu k nebi. Hle, tamhle září hvězda. A teď na mě mrkla.
Mrkl na ní taky.
Neuronová odysea - 2.část
"Tolik, kolik se přetřese v médiích," řekl pomalu.
"Tedy velmi málo. Právě proto, že jde nemoc, která se objevila zcela nedávno, panují kolem ní hlavně samé spekulace. Naše oddělení," v hlase doktora bylo nyní slyšet jisté rozechvění, "bylo sice již od počátku zapojeno do centrálního identifikačního programu pro monitorování stokasticidy, ale toto je poprvé, co zde máme někoho, koho postihla.
Zrzka
Někdy, když spatřím růže, vidím před sebou Tebe. Barva, ta za to může. Rudá jak západ nebe.
Neuronová odysea - 1.část
Bydleli daleko od velkoměsta. Jejich dům stál na rozlehlé planině, travnaté a větrem ovívané. Bylo to menší, montované stavení, s garáží a velkou dílnou vzadu. Na střeše byla otáčecí kopule pro pozorování oblohy.