Písmák konec
Lásko.
Ano, jsi má láska, navždy. Nikoho bych nemiloval víc než Tebe, Cecilie, Tondu a Františka. Nikdy.
překvapení s Monikou
na silnici zahozené rukavice,
ještě od šmíru.
ve škarpě pohozené drobnosti jako bota, třináctka klíč, ponožka, tepláky, potítko.
ve větvích smrčku se pohupuje košile a kalhoty hned pod tím koukají z vysoké ostré trávy.
ó čaji
na plotně se vaří v plecháčku voda
v rohu cimry stojí umyvadlo v orezlé trojnožce
přes okraj visí ručník, jako prase při zabijačce
taky na trojnožce
matějova slavnost
fantazie bří Grimmů ve Waltově zajetí
ruské kolo, labutě a ožralý puberťák u střelnice
těsně minul
dům hrůzy, zuby nehty se držíme rezavého madla rozhrkaného vozíčku
protestext
smekám kloboukem, do větru křičím hesla o rozbití této společnosti
mrdat tuhle atmosféru
zaracha tátovi a na hrách do kouta s mámou
dejte pokoj s morálkou
chycen za potulku
žumpa ta díra v dejvicích na kulaťáku pod zastávkou nonstopem se necháš bavit trsni si s uklizečkou za bůra u džuboksu dáš dvě tři k tomu čtyři féráky a jseš lev nebo tygr tohoto varieté manéž plnáá vyprodáno zapomeneš na ty haldy študáků a vojáků a maminek s kočárkama co nahoře lítaj dokola koupíš si za dvě kačky kus hajzlpapíru a pujčíš si klíček fénix bouchá na dveře dělej si tam dlouho ty fetuješ smrade vypadni hajzle na truc všem objednáš limonádu a odjedeš tramvají směr žižkov najdeš ulici od ř. jméno si nepamatuju dodnes je to vpravo od hlavní co vede od masaryčky k všé v půlce ulice napravo je bar pajzl k nezapomenutí ale nechají tě spát až do bůvíjakýho konce ráno se dokrodrcam se na jižák do blanky a vrhnu se kolem ramen první brunety nebo zrzky kterou potkam abych se vyspal v jejim růžovém pokojíčku s plakátem jana žižky z trocnova ty ubohý spermie skonči v hrníčku pod postelí vedle krabice od bot plné výstřižků z burdy samé výkresy halenek je posedlá nitěma a šije i z drátů prchám až na konec na zbraslav schovám se k místním hipíkům do vily z ticátejch let a počkám na jaro
jak to bylo před listopadem 2010
sevření hrdla, toho oukropečka,
stažený žaludek, ten rezavý pytel,
scifi nebo soup opera.
denně se musím alespoň jednou vyzvracet
Čundrkántryšou
I.
Frank funěl jako sentinel, byl totiž po těžké práci, musel vyřídit toho bídáka Luise. Nebyla to žádná prkotina, Luis byl zkušenej lovec lidí. Na svém kontě měl jistojistě nejmíň 14 krků takovejch, jako byl právě sám Frank.
terra incognita
slunce když umíra na konci dne
než měsíc vyrazí na pouť kolem našich hlav
mezi dvěma světy mezi snem a realitou mezi tmou a světlem jako ráno a večer mezi dnem a nocí
v tu chvíli se netočí
vajnachtn
Je srpen a v obchodech už vráží neonový lampičky do zásuvky.
Sluníček není víc, je pro nás pro všechny jen jedno.
Nestíhá to, má práce až nad hlavu.
Zase mu smrdí nohy,
Viva españa
sedmadvacátého v měsíci
každý jeden měsíc v roce
vždycky vzpomenu si na slunce, které bere roha
mizí do vln pod soklem majáku v Peñiscole - Benicarlu
hurá, na cestu se dám
V sedm mi pojede vlak, nesmím si zapomenout bedekr nebo spíš mapu abych našel adresu
V nádražní hale je jako vždy ozvěna
Proběhnu na peron č. 1
Lístek jsem si koupil v pokladně č. 2
m-o-j-b
Toho dne měl mladý pán Nowitzky strašně na spěch.
Pospíchal jsem za ním, abych ho ještě stihl doma. Znal jsem přesně jeho časový rozvrh, v šest hodin chodil na squash.
Duležitě jsem mu chtěl povědět: "Máš oči jako bernardýn.
---
István měl vždycky sen. V Szegedu bylo malé náměstí. Bylo a je jich tam víc, ale István měl oblíbené jen to malé s kašnou a kaštany v rohu. A právě tady na tom náměstíčku si István přál mít pizzerii.
pornografie dnes
Vždycky si toužil poznat jaké to je pořádně vymrdat pošťačku nebo trafikantku z trafiky na rohu Jičínský ulice.
Když o tom přemýšlím, v hospodě u piva si nemluvil o ničem jiném než o šukání s jednou nebo druhou - kdyby se to povedlo ó hó.
Dnes je pátek, sedím u stolu v pivnici U tří kvítků a poslouchám zase o trafikantce:
"jmenuje se Alena, má dvě děti, rozvedená, bydlí u rodičů - vysoký nájmy, její nohy jsou neuvěřitelný, dlouhý a hlaďoučký, rukou ji vždycky jedu pomalu od kotníku přes kolena až k píče má ji vyholenou jen zčásti, posloucháš. je už pokaždý tak mokrá, neuvěřitelná, vzdychá jednou rukou si mačká prsa, druhou mi ho hladí přes kalhoty, ty vole mě už se tam ani nevejde, pak ji hodím na zem, na stůl nebo na kredenc a vrazím jí ho tam až do půlky hned na poprvní, pak přitlačím a úplně mě sežere, ani na to lízání se nedostanu, jak jsem vždycky nadrženej, člověče mě neposloucháš, jak ji mrdám, tak u toho strašně hejká, znáš tu písničku od Topola - chytni se oltáře a zařvi jako řvou lidi na horách - to si vždycky řikám v hlavě a jí povídám prasárny do ucha, když jí ho okusuju, pak ji rukama roztahuju půlky a čumim na tu prdel, vždycky šukáme ze zádu, nechce prej na mě koukat, a pak ji tam strčím prst, do prdele, no a to fakt zařve jako na horách, chacha, no u toho to většinou skončí, odstrčí mě a že prej na prdelní radovánky není připravená, jaký to je.
vzhůru do boje
Má brašna je prázdná,
kapsa průsvitná, jako by ani nebyla přišita kabátu mému,
však ten je též jen nítě a vzduch.
Torna naruby - malomocná
žádost o místo v ČKD
Dobrý den,
jmenuji se Jonáš Kočí a narodil jsem se v Aši.
Až sem je to normální, ale potom, potom se děli věci.
S úspěchem mě vlastním jsem vychodil osm tříd základní školy(jednu dvakrát). Během mého studia na měšťance se nestalo zhola nic.
roadmovie z let 1769 až 1821
vydal se na cestu dlouhou a plnou strmých roklinek
uf
pan Bonaparte
cestu
na zdar
Jedno jestli je to lump, hlavně že mu ta čepice sekne.
Když šel okolo toho domu s výlohou kloboučnictví, řekl si, že bude jeho.
Kamenem rozmlátil výlohu. Popadl a nasadil čepici.
výkup železa
vlná prodeje železa stoupá
cena se šplhá do nebe
kde se zastaví
kam se hrabe eifelovka - to by bylo peněz.
kýho čerta
tancovala jsi po krajnici
s nosem vzhůru
pyšná jako páv
seběhla jsi po schodech
porno for pyros
Tenkrát jsem ještě nohy roztahovala na počkání kdejakému kolemjdoucímu pitomci dnes už musím jen doufat že mě alespoň pozdraví div že mě nepouští sednout ale nic si z toho nedělám osciluju mezi prostorem za objektivem a kuchyní ne jako dřív kdy jsem na posteli v evině rouše kouřila a ještě to fotili hihi ale mě to nevadi mám bohaté zkušenosti můžu poradit mladším v tomhle řemesle jsem jednička na trhu a kuchyně je ideální místo pro odpočinek by nikdo nevěřil jak se dá vaření propojit s kulturou za třicet jak jsme tomu s holkama od fochu říkaly jestlipak si ještě vzpomenou na tu lesbickou scénu na vále mezi noži a hrnci to byla legrace se šlehačkou a olejem dneska už musím maso naklepávat paličkou aby nebylo jako podešev dřív stačilo poplácat rukou a bylo jako peří ale to bylo tenkrát.
spěchající lístek
listí se vrtí po cestě
vítr ho vystrkává do strouhy
voda ho unáší a bublinky malých peřejí s ním hrají hru jejíž pravidla neznám
"kam se hrneš lístku. " ptá se asi klacík vpravo
dopis Volovi
Milý Vole,
po delší době Ti zase píši. Proč jsem se rozhodl. Potkal jsem Evy. No pamatuješ na Evu a Evu.
tajný rozhovor
Zavolala mi kouzelná žena a tichým hlasem šeptala:
"Chlapečku buď připravený na nenadálou událost ve tvém životě. Zemřeš. "
"NE. "
"Jistě že ano.
Soulož zadarmo i za tolary
Jednoho dne každý z Vás pochopí o co mi jde.
Jsem posedlý potkat se zase s tou medovou a smetanovou a kořeněnou a jasně že voňavou
Neustále bych znesvěcoval
Trhal bych rekordy v délce transatlantického spojení
hele, nech si to, jó
Laskavým slovem a namířenou pistolí dosáhnete mnohem víc, než jenom laskavým slovem. (Al Capone)
Hádka
Hádám se o tvůj život
Mám pocit že je na pokraji srázu srázu srázu
Ozvěna dá tušit hloubku tvých očí
Nemůžeš si jen tak zapálit další cigaretu
slušně řečeno
Jednou za čas příjdeš a myslíš si:
Héj, ty starej votrapo, co kurva děláš.
Myslíš si v duchu:
Ty svině žíhaná, uvidíš a jednou si budeš říkat Pane.
tkaničky
Je vždycky strašný když pláčeš nahlas
Nesnáším typologii tvého hlasu
A když u toho smrkáš
Hrůza, jsem tak sobecký, sám neumím ani zavázat si tkaničky
nemám slov
pokládám rty na tvé genitálie
prolínání
trochu musím povolit uzdu
ve větru se ukázalo hejno vran
nePaměti II.
. je těžký o tom psát. Těžko se svěřovat veřejně. Stal jsem se otrokem své vášně, své pýchy, své malosti, svého ega, své blbosti, své slabosti, své tvrdohlavosti, své nemoci, stal jsem se otrokem jako již mnoho duší přede mnou, se mnou, ale i duší, které ještě netuší co se může stát, když propadnou své vlastní ukrotnosti, počkejte, když propadnou ALKOHOLU.
Křik nad řekou někdy tak kolem půl šestý odpoledne
Snad sem to řekla dost jasně,
nebudu poslouchat to tvoje vrčení
a ještě k tomu s pěnou u huby.
Ta tvoje motorka prostě pude.
nePaměti
Ahoj.
Tak jak mám začít, abych hned neskončil - bude to dost těžký. Stalo se mnoho věcí za ty dvě léta a konečně jsem se dostal i sem. V následujících řádcích se pokusím popsat změť událostí, kterér mě nezadržitelně dovedli až sem, zpět na počátek mých nepamětí.
.... pobíhání na břehu Sény
Jak tak mám své dny ticha na březích Sény, potácím se opilý k smrti. Upadám do kómat, ze sna se probouzím teprve navečer, s tímto jepičím osudem, jež mě provází k tajemnému konci, nehodlám vůbec bojovat.
Nastala chvíle
Seděla naproti
Skrze řasy
Se ji protnul pramínek vlasů
Vymyslel jsem si to.
Jak jsem se strašně smál, při tom málem zemřel, a ani nemrkl...
Tentokrát jsem si připravil vajíčkaje to jako si maličko brousit zuby ale také jsem cítil úplné odeznění vln těch vln, jež se stále opírají o mou hlavu. Není tvé myšlení stejné. jen řekni, chm chm, já vím a přiznej si to, budeš nucen si to přiznat, tak jak tak jen hltat nelze, čekáš. a na co.
trochu doufání v zoufání
padápadápsst. jsi tam. očekávaje odezvu tiše trpí za sklemco když odpoví. a co když ne.
Je-li peklo plné, pak bude Ďábel chodit po Zemi!
Někdy se rozeběhnu proti zdi, a tiše, velmi tiše, si broukám: lalala. Nu což zase jsem narazil a co bude dál, plakat nemá cenu, opravdu nemá. A tak se oklepu, opráším nohavice, dám se do klusu, přecházím v rychlý běh a už sprintuju a zase buch: "Kurva. " - zase to nevyšlo stále žiju.
Stíny
StínyJak slunce nad stromy míhá se stín v tváři plné vrásek, snímá podobu -suché květy- Vypalované do zdi, navždy.
Nu což
Jen se podívej, jak to sluší holkám v sukních. Tuhle jsem potkal jednu takovou, poletovala po kupé rychlíku do Ústí nad Labem. Nic se nedalo říkat, takovýmu pěknýmu stvoření neřekneš ani hovno, když si s naprostým klidem začne popotahovat punčochy, když si s naprostým klidem zapálí cigaretu(ač v nekuřáku). No což, řekl jsem si a zapálil taky jedno, ale .
- láska :
Tupě se zamilovala do toho skřeta, Civěl na ní, když mu to řekla, jako na prase Neměl vůbec nic společného s lidmi, přesto nebo snad proto ho milovala Její lásku neopětoval, jen přijímal Užíval si s ní v posteli, užíval si jejích peněz A pak vždy na několik dní zmizel To potom začala šílet, chodila po ulicích v noční košili Nenalíčená, neučesaná, opilá namol, zhroucená steskem
- to bude ten pravej
No nevim, nevim, říkala si pro sebe, když si nazouvala lodičky Je to konečně ten pravý. Snad je, snad není, aspoň že dobře šuká, ne jako ten předchozí Sice nemá tolik peněz, ale snad by to stačilo, a navíc má dostat přidáno Je taky o dost mladší Pravda o čtyři roky mladší než já No nevim, nevim, není to moc. Ale co, Alice od naproti má taky takovýho Seběhla po schodech, mávla na taxi V kavárně už čekal s kyticí Přivítal jí polibkem na krk Jemně ji pohladil po prdeli Tak kam si dneska vyrazíme zatancovat. Já bych radši na procházku Ses asi zbláznil né.
ve dvě ve tři
To je to k pláči,
nemohu spát a tak si říkám:
Ty sráči
Jsi to i ty !
Snad jsem jen zhrubl
Snad jen energie se vytratila
Ale jsem ztoho zmatený
Ty ne .
a konečně
Zase potkal tu dobrou náladu,
opět věděl, že skutečně žije.
Sic bez práce,
no, ostatně jako vždy, když se cítil svobodný.
nechám si zdát
Sedim si na okraji,
těhotná na mě řve: "sakra, ty polozmrde, co to tam vyvádíš s tím tvým
kloboukem. "
"Hmm, vždyť víš jen ho seberu a jdu. "
vendetta
Srdce tepalo na pokraji krku,
jen ho vyplivnout,
ale ta síla, ta schází,
co dál.
funkce šroubu
Zkůže jí zbily jen cáry
Všude samé malé jehličky
Jako akupunktura
Nebo tak něco
- čekání na vyvolenou (otištěno v Hostu 03/05)
Podupával patou
Boty sešmajdaný
Tkaničky rozvázaný
Sledoval cvrkot na ulici
- ale né!
Měla oči hluboké a zelené.
Skláněl jsem se nad ní a doufal,
doufal že poznám co je za nimi.
Nedala znát sebemenší nejistotu,
- zpráva pro dvě holky najednou
Už dávno čekal jsem až vyjde slunce tak vysoko. Mírně zhroucen, čekám až tvé řasy protnou znovu obzor plný krve, pak snad posečkám ještě chvílí - uzřím - a právem - modré nebe, které na mě čeká v každém zákoutí po předměstích. A (snad) právem řeknu: “oh, jak dovedeš být krutá, vždyť ani květ se nezavírá bez důvodu. “
- čekání
Větev se letmo dotkla tvého ramene.
Jen jsi se usmála, rukou jsi ji odstrčila,
spolu sní i ramínko tvých květovaných šatů,
těch, co jsi dostala od matky kloňským Vánocům.
- -
Prostě to proudí venTečePulzujeKonvice která se převrhlaNa kraji záhonu s okurkamiVypustila dušiJako když dítě vyjde z lůnaVypustí dušiZtraceno samo mezi tím hnusemMezi přípravky Na hubnutí Na růst penisůNa kašelNa vlasyNa uklidněníNa rýmuProdírá se přípravky Exploze přípravků na smrtDěcko hledá cestu Topí se v přípravcíchA ztrácí svou dušiPětašedesát letV klidu umírá bez dušeBez iluzíBez přípravku
- listí
Vítr se opíral do suchých listů na větévkách
A lístky snadno podlehly, snášejí se obloučkem dolů kzemi
Ve vrstvách pobíhají po chodnících opuštěných ulic
Déšť je uspává, zastavuje a přikrývá kspánku
- AK-47 (otištěno v Hostu 03/05)
Samopaly nedělaj takovej rachot, ti řikám, byl to traktor
Ale hovno, tam někdo střílel
Seš blbej nebo co, kdo by tam střílel
Nevim, ale střílel samopalem, tutově AK47ička
jak to tak bejvá (nedokončeno)
Slušný hlad ho potkal už brzo ráno, ale kde si sehnat něco kjídlu nevěděl. Tak se rozhodl, že to zkusí za marketem u popelnic. Tam bejvá sice na jednu popelnici nejvíc bezdomovců zcelýho města, ale zbyde většinou na každýho.
Když došel kmarketu, už se tam potulovali asi čtyři, možná pět, bezdomovci a jeden ožralej nádražák, co šel znoční.
Srdceryvné výkřiky
Křivolaké soumraky slunce.
Už nikdy nechci zažít nepochopení.
Viděl vše a zase nemá nic.
Proč budu zase zřít tvé nitro jen jednou.
------
Ve sprše hvězd bych viděl i jiné věci než jen smrt.
Proč odcházet, když hudba teprve začíná hrát.
-o ní
Vlasy rozcuchané
Plné barvy černé
Hlava zmatená
Myšlenka vrtkavá