Písmák Fall
Fall
Crying morning, full of hail.
Listening to ravens wail.
Time of peace, and time of sorrow.
Revoluce
spálené chrámy budí zlost
kolem ohně satan krouží
vplamenech se světec souží
Zhnusené davy křičí: „Dost. “
Hrdinům zašlé doby
Byl velký lidský žal,
když zemřela nám pýcha.
Sám skald o ní psal,
pak chladný jako dýka
Závod s tělem
Seděl tam slahví vruce. Měl upito sotva jednoho panáka, a už byl na mol. Kránu pak trpěl obrovskou kocovinou.
Okurky byly neobyčejně kyselé a mimořádně sladké.
Zavři oči a dívej se
Zavři oči a dívej se,
jak kolem život běží.
Zavři oči a ačkoliv sněží,
přes chladné vločky, nedej se.
O básnictví
Pod temnou oblohou
si mladík kope hroby
zabitou myšlenkou
a smazanými slovy
O marnivosti
Pod letním obláčkem
dívka si věnec vije
rozbitým obrazem,
zrcadlem denně žije.
O stáří
Hořící kamínka,
děda si nohy hřeje
kořalky panáčka
nikdo mu nedopřeje.
Monolog
Musím to udělat. Ano musím, jinak se budu užírat výčitkami až do soudného dne. Ale co když to skončí fiaskem. Co pak.
Balada bouřlivé noci
Padáme strachem
a tiché listí
nás doprovází.
Koberce klepem,
Hadí vejce
Jak oheň pálil led
jak kořen voněl mráz
a včíši hořkl med
a černě žhnulo slunce
Sněhuláci
Šel jsem tichou zadumanou ulicí. Takovou, jakých je mnoho. Nespěchal jsem, jen co noha nohu mine. Lampy se rozsvěcely a osvětlovaly jemné vločky sněhu, které padaly na ulici.
Historie Písmáka
„Vážení pánové, dovolte abych ve studiu uvítal doktora Renovana, odborníka na elektronickou archeologii. “
„Dobrý den. “
„Jste dnes patrně jedním znejuznávanějších vědců voblasti pátrání po starých záznamech. Dokonce jste vedl projekt, který prokázal existenci primitivní celosvětové počítačové sítě na přelomu století.
Padlí
Padl strom
a na suchém listí zaplály svíce.
Řežavé uhlíky tavily zvony.
Puknulo srdce, jak střep.
Kruh
Potkal jsem ho koncem července. Slunce zapadalo za obzor a celý les byl zbarvený do červena. Zbývalo mi pár kilometrů do tábora. Přesto mi to nedalo a vydal jsem se za ním.
Šestidětská válka
Šestidětská válka
Pod věží minaretu,
ležící mršina.
Náboje zkulometu
Hledání
Jel jsem vlakem, autobusem, nebo tramvají a krčil se vzadu na plošině.
Vedle sedělo děvčátko. Malé nevinné děvčátko, takové co se dnes nevidí
a ptalo se.
Ptalo se: „Pane, kam jedete.
Ellegie za xchat
Zlomené sdrce, krvácí na klávesnici písíčka, unavené prsty, se trmácí, klesají víčka, naděje vyprchá utíká do ticha, uteče ke hvězdám, uteče ke hvězdám, zmizela, utekla,
Překládek
Venku půlnoc, hvězdný prach
padá na tvá ramena.
Bláznův smích už utichá
Čtyři větry nesou prach